|
|
Chladné výkyvy klimatu v pozdním glaciálu a spodním holocénu
Švanda, Petr ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší věnující se tématu náhlých chladných výkyvů klimatu v době pozdně-glaciálního interstadiálu a spodního holocénu (14 700 až 8 200 cal. BP). Jejím cílem bylo shrnout vědecké poznatky o šesti takovýchto klimatických výkyvech a o jejich příčinách a důsledcích. Všechny tyto události (GI-1d, GI-1c2, GI-1b, událost 11 400, událost 9 300 a událost 8 200) trvaly více než 50 let a na severní polokouli je provázelo ochlazení o více než 1 řC. Literární zdroje o tomto tématu vycházejí z interdisciplinárního studia různých přírodních archivů a interpretace tzv. proxy dat. U každé z klimatické události bylo dále provedeno zhodnocení jejích vlivů na ekosystémy a tehdejší lidské společnosti. Výše uvedené poznatky jsou nakonec diskutovány v kontextu problematiky současných klimatických změn a možného budoucího oslabení Atlantické meridionální cirkulace.
|
|
|
Občanská věda jako nástroj pro sledování fenologických změn u našich plazů
ONDŘEJKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá délkou sezónní aktivity plazů na našem území a sleduje jejich fenologický posun v reakci na změny teplot. První část práce se věnuje fakto-rům ovlivňující výskyt plazů a fenologii, dále je zde vysvětlen význam občanské vědy a její možné propojení se sběrem dat týkající se monitoringu plazů. Druhá část obsahuje výsledky sledování délky aktivity jednotlivých druhů napříč roky a jejich posun v začátku a konci. Všechny druhy vykazují prodloužení sezóny k dřívějšímu opouštění zimních úkrytů i pozdějšímu nástupu do hibernace. Největší rozdíl v posunu začátku i konce aktivity vykazoval slepýš východní (Anguis colchica). Nejméně výrazné prodloužení aktivity projevovala směrem k začátku roku užovka obojková (Natrix natrix) a směrem ke konci roku pak želva bahenní (Emys orbicu-laris). Záznamy o pozorování plazů byla získána z Nálezové databáze ochrany přírody.
|
|
|
Změny doplňování zásob podzemních vod a základního odtoku v horských povodích Česka v důsledku změn sněhové pokrývky
Kožíšek, Matěj ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Změny doplňování zásob podzemních vod a základního odtoku v horských povodích Česka v důsledku změn sněhové pokrývky Diplomová práce se zabývá tématikou doplňování zásob podzemních vod důsledkem tání sněhové pokrývky. Hlavní motivací je důležitost tématu pro pochopení změn hydrologického režimu, které ubývání sněhové pokrývky způsobuje a malé množství prací na toto téma. Cílem práce je ověření vztahů mezi změnami sněhové pokrývky a doplňováním podzemní vody a odtokovými parametry v teplé části roku. Základem je práce s modelem HBV, ve kterém jsou s použitím klimatických dat a dat vodní hodnoty sněhu z vybraných horských povodí České republiky modelovány parametry zásob podzemní vody a velikost základního odtoku. Zkoumaná povodí zahrnutá do této práce se nacházejí v okrajových pohořích České republiky. Pro hodnocení trendů ve výsledných datech je využit Mann-Kendall test a Theil-Senova směrnice lineárního trendu. Zkoumány byly také vztahy mezi jednotlivými parametry, vyjádřené Spearmanovým koeficientem pořadové korelace. Vliv změny klimatu a s ním související zvyšování teploty vzduchu (0,24 až 0,4 řC/ 10 let) se promítl do všech parametrů odtoku a podzemní vody. Suma odtokové výšky v květnu se snižovala až o 76 mm/ 10 let. Celkový odtok ze sněhu poté o 6 až 52 mm/ 10 let. Pokles doplňování podzemní...
|
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
|
|
Quo Vaditis Agriculture, Forestry and Society under Global Change? From understanding past and present Earth´s processes to adaptations for the future
Šprtová, Miroslava ; Bartošová, Lenka ; Acosta, Manuel ; Klem, Karel ; Leventon, Julia ; Červený, Jan
International conference „Quo vaditis agriculture, forestry and society under Global Change? From understanding past and present Earth’s processes to adaptations for the future“, whose scientific sponsor is the European Center of Excellence CzechGlobe, should prove that science has an irreplaceable role in addressing mitigation and adaptation to climate change, in meeting international commitments to climate change and tasks of the EU Strategy on adaptation to climate change.
|
|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Ekologické koreláty predikovaných posunů klimatických areálů českých ptáků
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Je známo velké množství studií zabývajících se geografickými areály a jejich budoucí projekcí v souvislosti s klimatickými změnami. Jen několik málo z nich se ale blíže zabývá charakteristikami druhů, které by mohly korelovat s předpovídaným posunem jejich evropských areálů. Objasnění těchto vztahů je přitom velmi významné z hlediska formulace efektivních ochranářských strategií. Ve své práci jsem na základě map z Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě spočítala předpokládaný posun klimatických areálu u českých ptáků a testovala vztahy mezi predikovaným posunem a ekologickými vlastnostmi vybraných druhů. Souvislost s tímto posunem vykazoval typ rozšíření v Evropě a typ habitatu. V případě Evropského rozšíření je největší posun předpokládán u druhů s centrálním typem rozšíření, menší pak u druhů se severním a jižním typem rozšíření a nejmenší u druhů široce rozšířených. Z hlediska typu habitatu byl největší posun vypočítán pro lesní druhy a nejmenší pro druhy městské. Naše zjištění ohledně evropského rozšíření jsou celkem předpokládané, zato výsledky týkající se habitatu mohou být vysvětleny nižší citlivostí městských druhů na klimatické změny. Naopak druhy lesních habitatů jsou zřejmě více ovlivněny právě změnou klimatu. Z hlediska legislativní ochrany posunou překvapivě druhy...
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
|
Dlouhodobé změny zimních a jarních průtoků v horských povodích Česka
Klinkovská, Simona ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlach, Vojtěch (oponent)
Klimatické změny odehrávající se na Zemi ovlivňují většinu přírodních procesů. Nedílnou součástí toho jsou i sněhové zásoby, které se v posledních desetiletích v mnoha horských regionech snižují. Mimo zvyšující se teploty vzduchu, dochází i ke změnám skupenství srážek, množství sněhu a ke změnám doby trvání sněhové pokrývky. Pro toky v horských povodích, která jsou ovlivňována přítomností sněhové pokrývky je načasování odtoku z tajícího sněhu zásadní. Vlivem teplotních změn dochází k dřívějšímu odtoku a zvýšení evapotranspirace. Tato práce popisuje souhrn současných poznatků týkajících se změn sněhové pokrývky a odtoku z horských povodí. Dále pomocí metody Mann-Kendallova trend testu hledá přítomné trendy odtoků v zimních a jarních měsících 50letého období (1965-2014) ve 14 horských povodích Česka, které dále kvantifikuje pomocí Senovy směrnice přímky. Ve všech povodích je z dat patrný dřívější odtok 50 % z celkového ročního odtoku. Zvýšené odtoky zimních měsíců se týkají výhradně krkonošských povodí. Výrazně negativním trendem je postižen měsíc květen, ve kterém odtoky klesají skrz téměř všechna povodí. V beskydských povodích nebyly detekovány téměř žádné trendy. Klíčová slova: sníh, odtok ze sněhu, trendy, klimatické změny
|
host ::
RSS.