|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Vývoj rumunsko-sovětských vztahů v 50. a 60. letech 20. století
Nakládal, Tomáš ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Rumunskem a Sovětským svazem v 50. a 60. letech 20. století. Zkoumá, jaké faktory měly vliv na vztahy mezi Bukureští a Moskvou. Po smrti J. V. Stalina došlo k uvolnění vztahů v rámci východního bloku. Rumunští komunisté pod vedením Gheorgiu-Deje měli ambiciózní plány na industrializaci země, které jim měly zajistit národní svrchovanost. Klíčovým prvkem byl odchod sovětských jednotek ze země v roce 1958. Chruščovova kritika kultu osobnosti J. V. Stalina a politika mírové koexistence se západem umožnila, aby Rumunsko začalo razit svou vlastní cestu k socialismu, která spočívala v polycentrickém vnímání komunistického hnutí, národní suverenitě a nezávislosti. Ke sporům mezi oběma zeměmi došlo nejen v bilaterálních vztazích, ale i v mezinárodních organizacích východního bloku - v RVHP a ve Varšavské smlouvě. Nepřijatelný byl pro Rumuny sovětský návrh na hospodářskou specializaci, i na transformaci Varšavské smlouvy v nadnárodní orgán. Podporu pro vlastní hospodářské plány se snažilo Rumunsko najít u maoistické Číny. Svou odmítavou pozicí k sovětským návrhům se Rumunsko vymykalo od většiny ostatních socialistických zemí v Evropě. Po nástupu Ceauşesca ještě více zesílil nacionální faktor ve vztazích vůči SSSR. Zcela odlišnou roli od ostatních zemí Varšavské...
|
|
|
Význam neevropských členů RVHP pro zahraniční obchod Československa v sedmdesátých letech 20. století
Němeček, Michal ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Práce analyzuje vliv neevropských členů RVHP, kteří přistoupili k organizaci v sedmdesátých letech, na zahraniční obchod Československé socialistické republiky. Práce začíná stručnou charakteristikou zahraničního obchodu a následnou periodizací vývoje organizace RVHP. Dále se zabývá charakteristikou zahraničního obchodu Československa v 70. letech 20. století. Potom se zaměřuje na analýzu statistických dat zahraničního obchodu mezi ČSSR a Kubou a následně mezi ČSSR a Vietnamem. Práce se pokouší zodpovědět, zdali přistoupení neevropských států do organizace RVHP mělo velký význam na nárůst obratu zahraničního obchodu ČSSR s těmito zeměmi. Odpověď na tuto otázku částečně odpovídá : u Kuby mělo přistoupení k organizaci velký význam na nárůst objemu zahraničního obchodu s ČSSR, kdežto u Vietnamu se nedá s jistotou říci, že přistoupení mělo za následek zvýšení objemu zahraničního obchodu, jelikož rostl každý rok velkým tempem ještě před přistoupením Vietnamu do RVHP.
|
|
|
Zahraniční obchod Československa se zeměmi Evropského společenství v letech 1969 - 1989
Vach, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce se zabývá významem československého zahraničního obchodu se zeměmi EHS za období normalizace. V teoretické části autor definuje problematiku zahraničního obchodu. Zabývá se různorodostí obchodních koncepcí, nástrojů obchodní politiky a celkovým významem mezinárodního obchodu pro hospodářství. V analytické části se věnuje popisu hlavních organizací ovlivňujících zahraničně-obchodní vztahy ČSSR po druhé světové válce, vztahům mezi těmito organizacemi, rozdělení na bipolární svět a postavení ČSSR ve světovém obchodu. V další části práce se autor zabývá analýzou celkového československého zahraničního obchodu, teritoriálním rozložením a komoditní strukturou vývozu i dovozu. V poslední části se zaměřuje na zhodnocení významu obchodu s členskými státy EHS, jeho vývojem a nedostatky.
|
|
|
Československo-kubánské hospodářské styky v rámci RVHP v sedmdesátých letech 20. století
Havránek, Jiří ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V souvislosti s postupným uvolňováním kubánského komunistického režimu dochází k postupnému rušení bariér a blokád, jež v minulosti některé země uvalily na Kubánskou republiku. Díky rušení těchto bariér dochází k otevírání nového trhu, jenž byl v minulosti jedním z velkých prostorů pro mezinárodní obchod ČSSR. Cílem této práce je analýza statistik zahraničního obchodu mezi ČSSR a Kubou v 70. letech 20. století, zvláště pak po přistoupení Kubánské republiky do RVHP. Konkrétně jsou v práci zkoumány jednotlivé komodity, jež patřili k nejvýznamnějšímu obchodovanému zboží v daném období. Metodou zkoumání je analýza importu a exportu mezi Československem a Kubou a porovnání těchto statistik se souhrnnými statistikami československého zahraničního obchodu. Závěr práce shrnuje výsledky analýzy spolupráce zmíněných zemí a posouzení velikosti vlivu připojení Kuby k RVHP.
|
|
|
Obchodní vztahy Ruské federace a EU
Abdullina, Adelina ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trojanová, Kamila (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována oblasti, která je zcela klíčová pro dnešní hospodářský svět a pro Evropu -- jedná se o vzájemné vztahy Ruska a zemí EU. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu vymezit příležitosti pro rozvoj vzájemného obchodu. Tento cíl je podmíněn dílčím cílem, kterým je vypracování důkladné analýzy současného stavu. Z metodického hlediska středem pozornosti jsou statistické ukazatele a literární rešerše odborné literatury, která se přímo týká vybrané problematiky. Statistické ukazatele jsou získány z oficiálních úřadů. V práci jsou vymezeny i oblasti týkající se vzájemné spolupráce, kde mají velký prostor pro rozvoj vztahů, a to jak jednoduchých exportně-importních, tak i dlouhodobého působení na trhu.
|
|
|
Československo-britské obchodní vztahy v šedesátých letech 20. století
Janoštík, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je popis a analýza československo-britských obchodních vztahů od meziválečného období až do brzkých 70. let dvacátého století s dominantním zaměřením na 60. léta. Problematika je zkoumaná v širším dějinném kontextu se zaměřením na změny obchodních vztahů během meziválečného období, období po únoru 1948 a během problematických 50. let, postupně se uvolňujících 60. let a během normalizačního procesu počátkem 70. let. Autor v závěru potvrzuje základní hypotézu, že 60. léta byla obdobím obnovování a zlepšování obchodních styků Československa s Velkou Británií. Pozdější obchodní vztahy byly velmi silně ovlivněny centrálně plánovanou ekonomikou a politikou ČSSR i členstvím Československa v RVHP.
|
host ::
RSS.