|
| |
|
|
Postava vracející se z koncentračního tábora
PUKLICKÁ, Vendula
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení postav vracejících se z koncentračního tábora a utváření jejich identity v pěti titulech: Píseň o lítosti (1947) Viktora Fischla, Ohnivé písmo (1950) Karla Josefa Beneše, Dita Saxová (1962) Arnošta Lustiga, Štír (1983) Zena Dostála a Hana (2017) Aleny Mornštajnové, které reprezentují dobové diskurzy druhé poloviny 20. století a počátku 21. století. Bakalářská práce na proměně postav představí i ideje diskurzů, které tyto texty formovaly.
|
|
|
Jazyk a styl románů Aleny Mornštajnové
VACKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá jazykovou analýzou všech dosud vydaných románů Aleny Mornštajnové. Jedná se o romány Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky. Autorka je považována za fenomén současné literatury. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část nahlíží nejen do charakteristiky uměleckého funkčního stylu, ale také do medailonu autorky. Praktická část je rozdělena do tří plánů: tematického, kompozičního a jazykového. Právě poslednímu plánu je věnována největší pozornost. Zkoumá jazykové prostředky z pohledu jednotlivých rovin, a to z fonetické, morfologické, lexikální či syntaktické roviny. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se jazykové prostředky v jednotlivých dílech Aleny Mornštajnové proměňovaly.
|
|
|
Fenomén bestselleru v současné literatuře
Slavíčková, Tereza ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem dvou románů Aleny Mornštajnové (Hana, Slepá mapa) z hlediska charakteristických rysů bestseleru. Cílem práce je na základě podrobné analýzy děl určit, jaké společné průsečíky tyto dva romány mají, čím se od sebe odlišují, a jak tento fakt ovlivnil jejich čtenářskou úspěšnost. Diplomová práce odpovídá na otázku, zda lze určit konstantní vlastnosti bestselerů a jaké konkrétní vlastnosti to jsou.
|
|
|
Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století analyzuje kritiky a recenze děl vybraných tří českých autorek, které se věnují tematice druhé světové války z různých úhlů pohledu - Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové a Květy Legátové. Cílem práce je zjistit, jak díla hodnotí literární kritici a recenzenti v českých médiích. Analyzovány byly kritické texty z kulturních a literárních časopisů a portálů (Tvar, Host, A2, Literární noviny, iLiteratura.cz) a tisku s obecným zaměřením, deníků a týdeníků (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Novinky.cz, Týden) a Českého rozhlasu. Teoretická část práce vymezuje pojem literární kritika, představuje biografii autorek se zaměřením na jejich literární tvorbu a historii pro tuto práci stěžejních kulturních periodik. Také zasazuje do kulturně-historického kontextu postavení současných českých autorek v literatuře. Praktická část interpretuje jednotlivá díla a posléze se věnuje analýze jejich kritických ohlasů. Analyzovány nejsou jen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň textů a schopnost komplexního přístupu k literárnímu dílu. Součástí práce jsou rovněž rozhovory s Kateřinou Tučkovou a Alenou Mornštajnovou, kde odpovídají mimo jiné na otázky ohledně kritiky svých románů.
|
|
| |
|
|
Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích
Sedloňová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích analyzuje recenze a kritiky prvních čtyř románů této spisovatelky: Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky. Cílem práce je zjistit, jak dílo Aleny Mornštajnové vnímají profesionální literární kritici a recenzenti. Analýza zkoumá celkem 27 kritických textů z českých literárních časopisů a portálů (Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, Bubínek Revolveru) a také všeobecně zaměřených deníků, týdeníků a měsíčníků (Mladá fronta DNES, Právo, Deník N, Respekt, Týdeník Rozhlas, Literární noviny). Zkoumaným obdobím jsou léta 2013-2020, tedy od prvního vydaného románu dosud. V teoretické části se práce zabývá vymezením pojmů interpretace, hodnota uměleckého díla, kritika a recenze, rozhovor a dále představuje biografii Aleny Mornštajnové a některá literární periodika, jejichž kritické reflexe byly pro analýzu stěžejní. Praktická část práce se věnuje interpretaci jednotlivých románů a posléze analýze a hodnocení kritických reflexí. Zkoumány jsou nejen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň a profesionalita jejich kritických textů. Součástí práce je rovněž rozhovor s Alenou Mornštajnovou na téma její tvorby a literární kritiky. Spisovatelka odpovídá na otázky o svém přístupu k literárním kritikám a...
|
host ::
RSS.