|
|
Targeted Killing as a Counterterrorism Instrument: Evaluating Impacts on The Islamic State and Al Qaeda
Štěpán, David ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje cílené zabíjení jako protiteroristický nástroj a vyhodnocuje jeho dopad na Islámský stát a al-Káidu ve dvou případových studiích, přičemž jedna je zaměřena na následky zabití vůdce Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího a druhá zkoumá zabití Usámy Bin Ládina. V této práci byla aplikována teorie dekapitace vedení a je představen akademický diskurz týkající se této teorie. Legální a morální aspekty cíleného zabíjení jsou v práci taktéž krátce rozebrány. Analýza kombinuje kvantitativní výzkum v podobě deskriptivní statistiky dat teroristických útoků a kvalitativní evaluaci jiných protiteroristických opatření, politických a společenských faktorů týkající se zkoumaných operací cíleného zabití. Práce potvrzuje některé obecné předpoklady z dosavadního výzkumu z oblasti teorie dekapitace vedení. Při provádění cíleného zabíjení je třeba brát v úvahu mnoho faktorů, jako je například stáří organizace či její struktura. Studie potvrzuje, že cílené zabíjení vysoce postavených vůdců teroristických organizací může mít vliv na zvýšenou míru sebevražedných útoků v krátkodobém časovém horizontu. Práce dále dokazuje, že cílené zabíjení nemá vliv na pokles úmrtí způsobených teroristickými útoky, může ale negativně ovlivnit operační kapacitu dané teroristické organizace.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
Metody verbování mládeže a propagandistická činnost teroristických skupin, inspirovaných ideologií saláfitského džihádismu
Kubrina, Ekaterina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice radikalizace mladých lidí, kteří vstupují do teroristických organizací, inspirovaných ideologií saláfitského džihádismu. Teroristické skupiny představují jednu z největších globálních hrozeb 21. století, a nábor nových bojovníků je jejich základním faktorem úspěchu a růstu. Pokud budeme schopni odhalit příčiny radikalizace a náborové strategie teroristů, budeme schopni najít i vhodná protiopatření. Záměrem práce je proto porovnání metod a technik verbování, které používají saláfitské džihádistické skupiny, a snaha odhalit úspěšné strategie teroristických skupin, vedoucí k radikalizaci určitých populací. Práce se zabývá dvěma konkrétními teroristickými skupinami - "Islámským státem" a Al-Káidou, protože tyto skupiny působí globálně, mají sympatizanty všude ve světě a přilákávají různé lidi připojit se k nim. Základem výzkumu je aplikování dosud vypracovaných radikalizačních modelů na pozorované metody a strategie teroristických náborářů. Výsledkem provedeného výzkumu je odhalení nejpoužívanějších metod verbování, příčin úspěchu náborové činnosti a shrnutí vlastností potenciálních rekrutů a faktorů, usnadňujících radikalizaci těchto osob.
|
|
|
Komparace protiteroristických politik USA vůči al-Káidě a Islámskému státu
Kopecká, Anna - Marie ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato práce se zabývá komparací protiteroristických politik Spojených států amerických vůči organizacím al-Káida a Islámský stát. Srovnává přístupy amerických vlád v období od 11. září 2001 do konce roku 2014, kdy je ukončena operace Enduring Freedom v Afghánistánu a od června 2014, kdy je zahájena operace Inherent Resolve v Iráku, do konce roku 2016. Práce charakterizuje podobnosti a odlišnosti jednotlivých strategií. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, zda byl přístup vůči al-Káidě tvrdší než vůči Islámskému státu. Protiteroristické politiky jsou zde srovnávány na základě tří kritérií, jimiž jsou použité vojenské prostředky, kooperace s mezinárodními aktéry a extra-legalismus. V první části se práce zabývá koncepty terorismu a counter-terrorism. V další části jsou samostatně analyzovány oba přístupy a následně porovnány. Závěr práce shrnuje poznatky a zároveň se snaží interpretovat, co vedlo vlády Spojených států k odlišnostem v přístupech.
|
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Guantánamo: byly zodpovězeny všechny mezinárodněprávní otázky?
Smržová, Sabina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Po tragických událostech dne 11. září 2001 Spojené státy americké přijaly řadu nevídaných opatření, co se týče zacházení se zajatými teroristy a jejich zadržování. Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodněprávními otázkami spojenými s provozem detenčního zařízení Guantánamo na Kubě. Práce se snaží zjistit, zda a případně jak bylo na tyto otázky odpovězeno, přičemž odpovědi hledá v odborné literatuře a pramenech mezinárodního práva, a to především mezinárodního práva humanitárního a mezinárodního práva lidských práv. Úvodní část práce se věnuje historii základny. Druhá část posuzuje čtyři hlavní oblasti, a to definici konfliktu, status zadržovaných osob, problematiku zadržování po neomezenou dobu a případy mučení a používané výslechové metody. Na každou z oblastí je nahlíženo z pohledu mezinárodního práva a částečně i vnitrostátního práva Spojených států a je přiblížen vývoj řešení dané otázky a současná situace.
|
|
|
Unmanned Warfare: How Liberal Democracy Legitimizes Drone Attacks and Killings Abroad
Kocourek, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Csernatoni, Raluca (oponent)
Diplomová práce " and Killings Abroad" se věnuje pozitivnímu zobrazení využívání ozbrojených bezpilotních letounů tzv. dronů v představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Práce se opírá o konstruktivistické pojetí světa, v němž praktické společenské konání hraje významnou úlohu při vytváření konkrétní reality a faktů. Jazyk v tomto případě neslouží tředek pro objektivní deskripci skutečností, ale naopak pomáhá vytvořit takové skutečnosti, které daný aktér považuje za výhodné nebo žádoucí. Na tomto teoretickém základě staví následný výzkum, jenž identifikuje pětici legitimizačních prostředků, které představitelé Obamovy administrativy využívali k ospravedlnění zabíjení nepřátel pomocí bezpilotních letounů. Legitimizace využití této nejmodernější a v mnohých případech likvidaci vybraných nepřátel se opírá o klasickou dichotomii "my" a "oni", která se v tomto případě ukázala jako velmi flexibilní. Další prostředky se o tuto dichotomii opírají a dále přispívají k pozitivnímu vyobrazení dronů jakožto pokročilému, y přesnému nástroji k ími přívrženci. Práce je zakončena interpretací výsledků ve formě diskuze několika podnětů, které vedl potřebě legitimizovat útoky dron mimo válečné zóny.
|
|
|
Wahhabi/Salafi Rhetoric in the Northern Part of the Caucasus Region
Kováčiková, Zuzana ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Beránek, Ondřej (oponent)
Saláfizmus je považovaný za mobilizačnú ideológiu mnohých islamských teroristických hnutí. Inak tomu nie je ani v prípade organizácie Kaukazský emirát, ktorá operuje v horách ruského severného Kaukazu. Táto práca analyzuje myšlienkové trendy severokaukazského saláfizmu, ktorým sa bežne vo väčšine vedeckých prác venuje iba málo pozornosti. V práci ide predovšetkým o analýzu hlavných tém, ktorými sa saláfistická propaganda Kaukazského emirátu zaoberá, no značný priestor je venovaný i o náboženským autoritám, ktoré týmto myšlienkam prepožičiavajú legitimitu. Pozornosť je pritom venovaná ako arabským, tak i kaukazským islamským učencom. Záver práce mapuje značné posuny rétoriky, ktoré nastali kvôli konfliktu Kaukazského emirátu s organizáciou Islamský štát. Analýza rétoriky vychádza z poznatkov dosiaľ uverejnených akademických zdrojov, no z veľkej časti čerpá i z autentických internetových materiálov, akými sú džihádistické webstránky a videá v ruskom jazyku. Tieto dokazujú, že rétorika severokaukazských saláfistov je vo všeobecnosti podobná ako u iných džihádistických hnutí, avšak zároveň je značne rozporuplná, pretože svoje myšlienky čerpá z od mnohých náboženských autorít, ktoré miestami propagujú protichodné postoje. Zároveň možno sledovať i mnohé rozpory, ktoré Kaukazským emirátom i al-Qáᶜidou...
|
|
|
Legitimization methods employed by George W. Bush and Osama bin Laden- discourse analysis
Klincová, Lucia ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby legitimizace války proti teroru v případě George W. Bushe a teroristických útoků v případě Usáma bin Ládina. Zabývá se obdobím od 9. září 2001, tedy od uskutečnění teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu D. C., až do 20. března 2003, tedy do začátku invaze Spojených států amerických do Iráku. Použitím metody diskurzivní analýzy poukazuje na různé použité legitimizační kategorie, které byly v obou případech dominantní nebo naopak nebyly využívány. Analýza je postavena na databázi oficiálních vyjádření a výroků obou vůdců a jejich blízkých spolupracovníků. Interpretací těchto přístupů a analýzou společenského, politického, kulturního či náboženského kontextu tato diplomová práce poukazuje na společné a odlišné znaky dvou případů. Práce se snaží dokázat, že i přes velmi odlišné politické pozice Osamu bin Ládina a George-e W. Bushe byl způsob jejich použitých legitimizačních přístupů velmi podobný.
|
host ::
RSS.