|
|
Odstranění překážek ve spolupráci EU - NATO? (Vliv francouzské reintegrace do vojenských struktur NATO na evropskou bezpečnost a vztah Velké Británie k ní)
Konířová, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Těsnější vztahy EU - NATO jsou dlouhodobým přáním mnoha členských států. I když vznik Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) v rámci EU v roce 1998 neměl znamenat konkurenční platformu k NATO, realita byla a je složitější. Nejvýznamnějšími odpůrci byly USA, které vnímaly EBOP jako oslabení NATO. Postupně se do role překážky užší spolupráce vyprofilovalo Turecko, zejména po přijetí jižní řecké části rozděleného Kypru do Evropské unie. Protipól ze strany EU donedávna tvořila Francie, která považovala EBOP a NATO za "hru s nulovým součtem". Navzdory tomu docházelo k navazování omezené spolupráce mezi oběma organizacemi. Impulzem pro změnu vztahů by mohl být francouzský návrat do vojenských struktur NATO. Základní hypotézou práce je, že opětovné začlenění Francie do vojenských struktur NATO bude mít za následek zvýšení potenciálu nového začátku vztahů EU - NATO s možným důsledkem užší spolupráce. K potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo zvoleno empiricko-analytické zpracování změn kontextu vztahu Evropské unie a Severoatlantické aliance po návratu Francie do vojenských struktur, a to s využitím prvku komparace postojů hlavních aktérů na poli evropské bezpečnosti, tedy Francie a Velké Británie. Tyto jejich postoje jsou zkoumány i v souvislosti možného vlivu této změny na dvě klíčové překážky ve...
|
|
|
Evropská unie jako "prostor spravedlnosti" v civilních věcech
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
I. ÚVOD 1. Vymezení práce Evropská unie bývá často označována jako útvar sui generis, který nespadá do žádné z tradičně užívaných kategorií státních svazků. Není klasickou mezinárodní organizací, ani federací či konfederací. Mluví se o zcela novém fenoménu.1 Jak konstatoval ESD již ve svých raných rozsudcích, na rozdíl od běžných mezinárodních smluv, zakládací smlouvy vytvořily vlastní právní řád,2 nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy, byť jen v přesně vymezených oblastech, omezily svá suverénní práva, a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.3 Základní linií evropského integračního procesu byla a stále je integrace ekonomická, která vygenerovala jednotný vnitřní trh, coby prostor volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.4 Prostor těchto "čtyř svobod" ovšem na sebe postupně navazoval další a další politiky, které bývají často prezentovány jako jeho nutná a potřebná doprovodná opatření. Jedním z nejdůležitějších příkladů je spolupráce ve věcech vnitra a justice, nově označovaná jako "prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti" (PSBS). Realizace volného pohybu osob spojená ve vrcholné fázi s odbouráním hraničních kontrol v rámci schengenského systému s sebou nese bezpečnostní rizika, jako je rozvoj mezinárodního organizovaného zločinu či terorismu,...
|
|
|
EU a Kjótský protokol: Evropská klimatická politika v mezinárodním kontextu
Kroupová, Sylvie ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Z mé práce je zřejmé, že Evropská unie vynakládá značné úsilí v oblasti klimatické politiky již od jejího zrodu. Tato politika je novou záležitostí posledních patnácti let, ajako taková nemůže využívat žádných předchozích zkušeností. I toto je snad jedním z důvodů, proč se iniciativy v boji s klimatickou změnou až do nedávné minulosti soustředily výhradně na splnění závazků stanovených dokumentem, jehož osud byl ještě před pár lety velkým otazníkem. Konkrétní vliv emisí skleníkových plynů na klimatickou změnu není navíc sjistotou prokázán. Z tohoto hlediska se může zdát resolutní postoj Evropské unie v oblasti mezinárodního vyjednávání o Kjótském protokolu jako boj s větrnými mlýny. V práci jsem se proto pokusila shrnout i hlavní motivační faktory, které vedly Evropskou unii k tomu, aby obhajovala Kjótský protokol až do jeho vstupu platnost a aby se tak navíc postavila proti tak významné zemi, jakou jsou Spojené státy. Významnou roli hraje jistě ohrožení Evropy důsledky klimatických změn, nemalou úlohu však má také zájem EU zůstat v této oblasti na prestižní pozici světového lídra. Rozdělení na dva tábory jsme mohli pozorovat již od počátku mezinárodních jednání. Tábor Evropské unie, ke které se přidávaly především státy se splněnými nebo téměř splněnými limity, nebo státy, které by byly vlivy klimatických...
|
|
|
Changed Security Environment and Armaments Cooperation in the European Union
Shabu, Martin ; Pick, Otto (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se snaží o analýzu zbrojní spolupráce realizované jednak mezi členskými státy Evropské unie tak i na komunitami úrovni. Autor čerpal z anglicky psané literatury sestávající se z literatury primární (oficiální dokumenty, smlouvy, novinový archiv European Voice) a sekundární (zejména publikační řada Chillot Papers ISS EU) včetně množství článků z odborných periodik. V neposlední řadě měl autor možnost vstřebat množství praktických poznatků během stáže u Evropské komise v Bruselu. V teoretické rovině se práce opírá o aplikovanou mnoho-úrovňovou analýzu Evropské integrace dle B. Buzana a tématické dělení aktivit EU dle U.Mórth Převládající perspektivou na mezinárodně-politické dění je liberální mezivládní přístup. Časová linie je vztažena na období 90. let a první dekády 21. století. Jedině na základě geostratické proměny bezpečnostního prostředí v Evropě po skončení bipolámího konfliktu a důsledků globalizace světových trhů je možné pochopit proč se znovu obnovila diskuse o zbrojní spolupráci v Evropě. Společná bezpečnostní a obranná politika, odstraňování zbývajících bariér na vnitřním trhu EU a dramatická restrukturalizace zbrojního průmyslu spojená s novou úlohou státu ve zbrojním sektoru předznamenaly nutnost zvýšené kooperace na mezinárodním poli. Několik dřívějších pokusů o takovouto...
|
|
|
Evropská unie - globální aktér?
Mizerová, Iva ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Evropská unie je historicky unikátním celkem. Nejen, že je zatím přesně teoreticky nedefinovatelná, ale i v praxi je entitou mnohostrannou a mnohovrstvou, která navíc není ještě stále ve své konečné fázi, a jejíž vývoj se přizpůsobuje stále se měnícímu geopolitickému prostředí. Přes všechny nejasnosti ohledně své formy a směřování ale nesporně hraje velmi významnou roli ve světovém systému. Často bývá dokonce nazývána velmocí nebo globální silou či aktérem. Zda je ale natolik koherentní a silná, aby takovou roli hrát mohla, zůstávalo prozatím nezodpovězeno. Tato práce si proto kladla za cíl zjistit, čím vlastně Evropská unie ve své nynější podobě v současném světě je, a zda o ní lze uvažovat jako o globálním aktérovi, a to jak z hlediska teorií, tak i v praxi. Současné teorie mezinárodních vztahů ji jen obtížně zapojují do svých systémů a převážná většina ji neshledává být aktérem v žádném slova smyslu. Připodobňují jí buď k zárodku suverénního státu, nebo k mezinárodní organizaci, a jen na tomto základě by ji pak byly schopny nějakým způsobem jako aktéra pojmout. Jedinou teorií, která ji takto nehodnotí je liberální intergovernmentalismus, který ji vidí jako specifickou, ne zcela intergovernmentální mezinárodní organizaci se supranacionálními centralistickými prvky, a zároveň připouští, že je aktérem v...
|
|
|
"Životní prostředí v Evropské unii - priorita pro budoucnost?"
Straková, Jiřina ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Kapitoly této diplomové práce nebyly voleny náhodně. Jejich výběr byl naopak do značné míry řízen podle toho, jaká témata po važuje za zřetele hodná sama Evropská Komise resp. generální ředi telství pro životní prostředí. S těmito tématy je tedy možné se se známit právě na jeho webových stránkách. Již v úvodu bylo naznačeno, že výběr témat je takový, aby po sloužil potvrzení či vyvrácení teze o tom, že životnímu prostředí ne bude v dohledné době udělena zcela jasná priorita, jaké se těší např. další ekonomický rozvoj. Již první kapitola práce, tedy popis pátého akčního programu pro životní prostředí s názvem "směrem к udržitelnosti" a jeho hod nocení, ukázala na značný posun v environmentální politice EU. Do doby jeho přijetí se řešily jednotlivé, většinou velmi konkrétní pro blémy a to zejména ve dvou oblastech - čistota vody a ovzduší - které mají v environmentálních snahách EU nejdelší tradici. Tyto problémy byly většinou řešeny přijetím určitých legislativních no rem, nejčastěji směrnic, které měly za úkol vypořádat se s danými, již existujícími problémy. Nicméně zdaleka neexistovala žádná celková koncepce, která by jednak zahrnovala mnohem širší spektrum envi ronmentálních otázek a jednak by se pokoušela některým škodám na životním prostředí předcházet a nikoli je pouze odstraňovat v okamžiku,...
|
|
|
EU a terorismus - vývoj společné politiky 1999-2005. Aktivně nebo reaktivně?
Hulicius, Eduard ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce má ukázat na příkladu tvorby společné protiteroristické politiky Evropské unie způsob prorůstání nadnárodního prvku integrace do výsad mezinárodních smluv. Práce má pokrývat období od roku 1999. kdy na summitu Evropské rady v Tampere došlo к prvnímu impulsu vytvořeni společné politiky, do června roku 2004 kdy byl představen Akční plán pro obranu proti terorismu a dále do jara roku 2005 kdy má dojít к jeho zhodnocení. Zvláštní pozornost bude věnována dvojité akceleraci ve vývoji po 11. září 2001 a 11. březnu 2004. Boj proti terorismu se stává hlavní zahraničně-politickou doktrínou západního světa pro počátek 21. století. Je důležité vědět, jak se vývoj na východní straně severního Atlantiku odlišuje od vývoje v USA. Proto bude také součástí práce srovnání reaktivní politiky Evropských států a EU s proaktivni politikou USA a nastíněn možný budoucí vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prosazování zájmů v Evropském parlamentu na příkladu schvalování směrnice o jmenné evidenci cestujících
Wágnerová, Iveta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zjistit, čí zájmy prosazují zpravodajové výborů Evropského parlamentu v legislativním procesu. Práce se na případu schvalování směrnice o jmenné evidenci cestujících (Passenger Name Record, PNR) snažila ukázat, zda jsou zpravodajové, kteří mají na vyjednávání největší vliv, nejvíce ovlivňováni národní stranou, národní vládou, politickou skupinou EP, či vlastními ideologickými zájmy. Předpokladem bylo, že u zpolitizovaného tématu, kterým směrnice PNR bezpochyby byla, budou mít největší vliv národní vlády, které se po boku Francie snažily schválením této směrnice reagovat na teroristické útoky v Paříži z roku 2015 a zlepšit tak bezpečnostní situaci v Evropě. Pomocí rozhovorů se zástupci politických skupin EP a obsahové analýzy dokumentů práce shrnuje, že v konkrétním případě směrnice PNR nebyly nejdůležitější zájmy vlád, ale byly to ideologické zájmy zpravodajů, které se pohybovaly v linii větší ochrany bezpečí, či naopak lepší ochrany soukromí a osobních údajů občanů EU. Podle toho, zda se zpravodajům podařilo prosadit zájmy do směrnice, také hlasovali.
|
|
|
Vliv Evropské komise na přijetí služebního zákona v České republice
Havelka, Vít ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Evropské komise na přijímání služebního zákona (zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) v České republice. Cílem je identifikovat nástroje vlivu Evropské komise a jejich konkrétní použití v analyzovaném případě. V centru pozornosti jsou nejenom tvrdé způsoby donucování, jakými jsou například předběžné podmínky, ale i takové, které se dají považovat za měkké metody - sociální učení, přesvědčování apod. Pro rozřazení jednotlivých metod vlivu je použita typologie Franka Schimmelfenninga a Ulricha Sedelmeiera: 1) External-Incentive-Model; 2) Social-Learning-Model a 3) Lesson-Drawing-Model. Metodologicky kombinuje práce process tracing a diskurzivní analýzu národních aktérů, pro což byla data sesbírána pomocí polo-strukturovaných rozhovorů a rozboru veřejně dostupných dokumentů.
|
|
|
Vliv ropných příjmů na ekonomiky Spojených arabských emirátů a Alžírska v letech 2000-2015
Weiss, Tomáš ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
V práci se zabýváme vlivem ropných příjmů na ekonomiky Alžírska a Spojených arabských emirátů v letech 2000-2015. Téma je uchopeno z pohledu teorie prokletí přírodních zdrojů, která je vymezena jako protikladný vztah mezi hojností nerostného zdroje a hospodářskou výkonností. Vedle negativního ekonomického růstu odborníci definovali další indikátory související s prokletím zdrojů. Metodou práce je analýza těchto faktorů v Alžírsku a SAE, kterou identifikujeme přítomnost rizika prokletí zdrojů. Definované faktory poté vzájemně porovnáváme a hodnotíme ekonomický a institucionální vývoj ve dvou exportně založených ropných ekonomikách arabského regionu. V závěru práce konstatujeme výrazné diverzifikační úsilí SAE v ekonomické oblasti a relativní bezpečnost hospodářského vývoje také v Alžírsku. V institucionální oblasti lépe prosperuje také SAE, ale zlepšení ukazatelů vykazují obě země.
|
host ::
RSS.