|
|
Mamet's men
Koranda, David ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
1 Resumé Tato bakalářská práce, částečně teoreticko-společensky-vědní a částečně literárně-analytická, se zabývá krizí maskulinity v současné společnosti s důrazem na americké prostředí. Coby odrazový můstek využívá divadelní hry soudobého amerického dramatika Davida Mameta. Mamet je ve svých dílech všeobecně přitahován světem mužů, a ženských postav v nich lze nalézt pouze hrstku. Své mužské postavy, povětšinou se honosící typicky maskulinními vlastnostmi a projevující se typicky maskulinním chováním, navíc často umisťuje do tradičně mužských prostředí - například na loď nebo do nelítostně soupeřivé realitní kanceláře. Tímto si vytváří půdu, aby tak mohl náležitě prozkoumat jeden z nejvýraznějších amerických společenských mýtů - mýtus o mužnosti. Druhá kapitola práce se ve své počáteční společensko-vědní části zaměřuje na koncept maskulinity jako takový. Na úvod je představen jakýsi historický průřez vývoje lidského chápání maskulinity. Z dostupných pramenů vyplývá, že teprve s příchodem průmyslové revoluce a vzestupem feministického hnutí došlo ve společnosti k drastickým změnám, které bychom mohli chápat, že ve výsledku vyústily v krizi maskulinity. Dále je představena teorie performativní maskulinity Judith Butlerové a trojí dělení maskulinity Matthew C. Gutmanna, podle nějž je maskulinní buď vše, co si...
|
|
|
Vertiginous relations in Eugene O'Neill's Desire Under the Elms and Mourning Becomes Electra
Landerová, Petra ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Téma rodinných vztahů na pokraji rozpadu je opakujícím se jevem ve hrách amerického dramatika 20. století, Eugena O'Neilla. Jako hlavní zdroj inspirace mu sloužila jeho vlastní rodina a neschopnost jejích členů vymanit se z pavučiny rodinných výčitek, bolesti a provinění. Snažíce se vypořádat s rodinnými traumaty, O'Neill hledá odpovědi na palčivé otázky skrze postavy svých her, kteří podobně jako O'Neill, jen těžko hledají cestu k sobě samým. Vzhledem k O'Neillově zaujetí psychoanalýzou, se kterou se blíže seznámil jako pacient, není divu, že vnitřní životy jeho postav svou důležitostí přesahují samotný děj. Pro porozumění jeho díla je nezbytné zaměřit se na samotné postavy, způsob, jakým na sebe navzájem působí, a do jaké míry jsou ovlivněni vnějšími faktory jako jsou společenské konvence a rodinné vztahy. Je to právě nevědomí postav, které nese stopy všeho, co oni sami potlačili tak hluboce, že není v jejich vědomých silách se tomuto obsahu přiblížit. Jen s pomocí klasických psychoanalytických teorií můžeme určit, na kolik jsou postavy sami sebou, a kde již začíná ten druhý. Hry Desire Under the Elms a Mourning Becomes Electra nabízí nevšední propojení klasického řeckého dramatu a moderní hry. Ačkoliv jsou obě hry zasazeny na konci 19. století, vliv řecké tradice je nepopiratelný a klíčový. O'Neill...
|
|
|
Flannery O'Connor as satirical priest
Petrušová, Gabriela ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
51 Resumé Aj napriek svojej pomerne krátkej kariére, Flannery O'Connorová svojimi dielami vzbudila nemalý ohlas. Jej zvláštne postavy, ktoré sa aj dnes dajú hodnotiť asi ako najmenej sympatické postavy literárneho sveta vôbec, postavy ignorantov zameraných a sústredených len na svoju vlastnú osobu nám zvláštnym spôsobom ostávajú v pamäti ešte dlho potom, čo ich fiktívne osudy dočítame. Vysvetlenie tohto javu môžeme hľadať aj v skutočnosti, že samotná Flannery O'Connorová s nimi nemala príliš mnoho súcitu. Aj napriek tomu, že sa otvorene hlásila ku svojej katolíckej identite, osudy jej postáv príliš nevyznievajú v súlade s ideami kresťanského humanizmu. Práve naopak, mnoho z nich záverom čelí násilnej smrti, sú okradnutí o svoje umelé končatiny a kedykoľvek, keď je to možné O'Connorová svoje postavy vystavuje ostrej satire a drsnému humoru. Nasledujúca práca sa sústredí práve na tento už zmienený drsný a uštipačný humor, ktorý autorka vo svojich dielach mieša s moralistickým kázaním. Cieľom prvej kapitoly je uviesť samotnú autorku do širšieho kontextu južanskej literatúry a taktiež zaradiť charakter a užitie jej humoru do komplexnejšej tradície humoru v južanskej literatúre. Druhá kapitola bližšie určuje špecifickosť humoru Flannery O'Connorovej a zároveň poukazuje na určitú podobnosť s teóriou humoru vo...
|
|
|
Topographies of Culture and Identity: The Role of Landscapes and Cityscapes in Selected Film Representations of Ireland
Pavlíčková, Tereza ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na význam vesnické a městské krajiny ve vybraných filmových vyobrazeních Irska. Kulturní geografie tvoří základní teoretický rámec této analýzy. Aplikace všeobecných poznatků z tohoto oboru v daném kulturním kontextu dokazuje, že tyto socio- kulturní procesy mají v Irsku mimořádný význam. Bakalářská práce dále plně osvětluje pojmy irská národní identita a irská kinematografie. Z tohoto vylíčení jasně vyplývá, že zkoumání filmů vyobrazujících Irsko vyžaduje komplexní přístup. Důležitým aspektem bakalářské práce je také zaměření se na konkrétní kulturní aspekty, jež jsou v rámci Irské kultury stavěny do protikladu a které poukazují na nejednoznačný vztah mezi přítomností a minulostí v této společnosti. Jak ukáže bakalářská práce, v oblasti kinematografie má tento úzce definovaný pohled vliv na filmovou tvorbu samotnou, i na její následné vnímání. Zejména ve druhém případě lze vnímat dopad tohoto vývoje jako negativní, jelikož dichotomický přístup neumožňuje komplexní zkoumání filmů věnujících se Irsku. V rámci bakalářské práce je dokázáno, že vesnické a městské krajiny ztvárněné ve filmu jsou vizuálně výmluvnými prvky, silně propojenými s kulturním kontextem daného díla, a proto jejich zkoumání může zásadně přispět k jeho plnému porozumění. Analýza pěti vybraných filmů...
|
|
|
Poetika imanence: performance divadlo Forced Entertainment
Suk, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Voigts, Eckart (oponent)
Jan Suk Poetika imanence: performance divadlo Forced Entertainment Abstrakt Předkládaná disertační práce zkoumá aplikací myšlenkových konceptů Gilla Deleuze a Félixe Guattariho mnohotvárnou povahu autorských představení britského experimentálního souboru Forced Entertainment. Hlavními cíli práce je prozkoumat transformativní teritorium mezi hercem a divákem. Transformativita tohoto meziprostoru v díle Forced Entertainment je dekódovatelná zejména skrze analýzu strukturálních vzorců, prvků provokujících sympatie, virtuální integrace diváka a zvýšeného důrazu na přítomnost. Aplikací terminologie Deleuzovi filosofie, zejména pak fenoménu imanence, dochází k definici pojmu poetika imanence, jejíž fungování právě tuto transformativitu divadelního prostoru dokáže terminologicky a myšlenkově uchopit. Po vymezení základních pojmů, jako je např. divadlo, performance, live art či postdramatické divadlo, úvodní kapitola kontextualizuje Forced Entertainment jakožto klíčové představitele současného experimentálního divadla; dále kapitola provádí analýzu relevantní odborné literatury v diskurzu divadelní teorie a performance. Druhá kapitola přináší hlubší vhled do nejsignifikantnějších prvků deleuzovské a deleuzoguattariovské filosofie, jako jsou např. rhizom, deteritorializace, dění (becoming), haecita a imanence; tyto...
|
|
|
Outsiders in the Works of Tennessee Williams and Sam Shepard
Kecerová, Martina ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavy outsiderů v hrách Tramvaj do stanice touha a Skleněný zvěřinec od Tennessee Williamse a Pravdivý západ a Láskou posedlí od Sama Sheparda. Outsideři jsou postavy, které jsou odněkud vyčleněné, a dělá jim potíže někam zapadnout, či je to vztah s druhým člověkem, celá společnost anebo širší okolní prostředí. Outsideřmi byli celý svůj život a proto při analýze jejich identity je minulost stejně důležitá jako přítomnost. Postavy se nevědí nebo nechtějí přizpůsobit většině, zařadit se na určité místo a zapadnout do prostředí, ve kterém se nacházejí. Často tedy raději proti realitě - které nejsou součástí - bojují, místo toho aby ji akceptovali. V úvodě práce vysvětluji, že i když je tvorba autorů od sebe vzdálená několik desítek let a jejich způsob psaní je dost odlišný, v rozebíraných hrách můžeme najít podobné typy postav outsiderů, kteří nejsou součástí reality kolem nich. V této části práce se také zabývám tím, že způsob jakým dramatici vykreslovali jejich postavy může mít souvis s jejich vlastními životy a zkušenostmi, které je formovali. Tennessee Williams byl odmala velmi citlivý, lišil se od jiných dětí a s později přiznanou homosexualitou se ještě víc odčlenil a sám byl outsiderem. Podobnost je vidět později v jeho ženských hrdinkách, které byli také v...
|
|
|
An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film
Kejmar, Tomáš ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav anglistiky a amerikanistiky Tomáš Kejmar Abstrakt bakalářské práce THE ROAD NOT TAKEN Analýza reprezentace významných událostí a osobností irských dějin v období 1916-1923 v irském filmu Abstract of BA Thesis An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film. Praha, květen 2011 vedoucí práce: Clare Wallace, Ph.D. 2 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na období irské historie v letech 1916 až 1923, tedy období, které začíná Velikonočním povstání a končí Irskou občanskou válkou. Předmětem studie je to, jakým způsobem je toto období zachyceno ve třech celovečerních historických filmech uvedených v posledních dvou desetiletích. Konkrétně se jedná o snímky The Treaty (1992), režie Jonathan Lewis; Michael Collins (1996), režie Neil Jordan; a The Wind That Shakes the Barley (2006), režie Ken Loach, který byl uvedený do české distribuce pod názvem Kdo seje vítr. Hlavním cílem této práce je analyzovat způsob, jakým jsou představeny historické události a hlavní postavy filmů, a nabídnout možná vysvětlení, co z daných způsobů zobrazování osob a událostí vyplývá. V závislosti na těchto závěrech je posuzováno i to, jakému účelu mají tyto způsoby nakládání s historickým materiálem...
|
|
|
Contemporary culture vs. Irishness in the plays of Martin McDonagh
Pichrtová, Lenka ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Hry irského dramatika Martina McDonagha se v posledních letech setkaly s mohutnou diváckou a kritickou odezvou. Předmětem diskuze se navzdory autorově britské národnosti nejčastěji stává jeho příslušnost k irské dramatické tradici a jeho vyobrazení Irska, kam zasadil většinu svých her. Jeho dramata vybočují z řady mírou násilí a útoky proti tradičním irským hodnotám, jakou je například náboženství nebo rodina. McDonagh sám tvrdošíjně popírá vliv svých irských dramatických předchůdců a jako svůj hlavní zdroj inspirace uvádí současnou popkulturu, zejména akční filmy a seriály. Pečlivé zkoumání jeho her však svědčí o něčem jiném - vliv J.M. Synga, Samuela Becketta a mnoha jiných je nezpochybnitelný. Tyto nesrovnalosti v prohlášeních autora zmátly již mnoho kritiků - k stávajícím nesnadnostem při interpretování a zařazení McDonaghových her se tedy přidává i fakt, že často protichůdná slova dramatika samotného nelze ve většině případů brát za bernou minci. McDonagh nerozlučně sepjal většinu svých dramat s irskými reáliemi a stal se terčem mnoha kritiků, tvrdících, že své renomé založil na zesměšňování irského venkova. Avšak lehkost, se kterou McDonaghovy hry překračují hranice států a kultur svědčí o tom, že jádro dramatikovy práce spočívá hlouběji. Při translokaci jeho dramat sice zhusta dochází ke ztrátě...
|
|
|
"Within un-, sub- or supernatural forces": establishing the world of Tom Stoppard's Rosencrantz and Guildenstern are dead
Krtička, Filip ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Hra Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi Toma Stopparda je svou podstatou hypertextuální: využívá různých textů a jejich poetických technik k dosažení svébytného efektu. Jakožto "přepis" Shakespearovy tragédie Hamlet, vrhá na ni nové světlo s použitím technik hry Čekání na Godota Samuela Becketta a Šest postav hledá autora Luigi Pirandella. Dominantním prvkem Stoppardova dramatu je pak metaforické využití principu dvou stran jedné mince, který, jednak ukazuje stejnost v odlišnosti a odlišnost ve stejnosti, a jednak zdůrazňuje základní okolnost moderního života, kterou je relativismus: co je pro jednoho panna, je pro druhého orel. Tento metaforický obraz tak diktuje několik dichotomií zásadních pro dílo: realita - fikce, umění - život, bytí - hraní, divák - herec, tragédie - komedie atd. Ustanovení světa hry jako absurdního v počáteční scéně házení mincí je pouze zdánlivé. Naopak, tato úvodní hra ve hře jasně poukazuje na linearitu a determinismus vládnoucí světu Stoppardova dramatu. Rozhodujícím "činitelem" je zde text Hamleta, který diktuje nevyhnutelný konec Rosencrantze a Guildensterna. Zatímco Čekání na Godota reprezentuje absenci a nekonečný koloběh života jako absurdní čekání na čekání jehož ukončení závisí na arbitrární náhodě, ukazuje svět Stoppardovy hry nevyhnutelnost osudu Rosencrantze a...
|
|
|
Family in modern American drama
Hovorka, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce analyzuje americkou rodinu v kontextu společnosti a jejich požadavků. Předmětem analýzy jsou stěžejní kanonické hry moderního poválečného amerického dramatu. Řadí se mezi ně tito autoři: Tennessee Williams, Arthur Miller, Edward Albee, Sam Shepard a David Mamet. Dramatiky lze rozdělit do dvou výrazných skupin, které jsou si tematicky velmi blízké. V první skupině je Tennessee Williams a Arthur Miller, kteří poukazují na rodinu pod rostoucím tlakem jak zevnitř tak zvenku. Rodina se rozpadá, členové rodiny se snaží uniknout dusivé atmosféře domova a tím rodina ztrácí svou důležitou funkci. Tlak je výslednicí působení několika sil, hlaví z nich je hluboce zakořeněná americké mytologie, která je nedílnou součástí společnosti a která silně ovlivňuje i rodinu. Společným tématem první skupiny je pocit ztráty. Tento má dvě dimenze - prostorovou a temporální. Druhá skupina dramatiků popisuje stejné téma ztráty a jeho prostorové a časové dopady. Tyto dramatiky spojuje charakteristický styl a účel používání jazyka, který zachycuje převládající pocit zkázy, apokalypsy, marnosti a pustoty. Hledání vlastní identity je je v hrách naznačeno stejně jako neblahý účinek drsného kapitalistického prostředí působící na rodinu. Hry popisují svazky v kontextu poválečných padesátých let, kdy rodina byla považována a...
|
host ::
RSS.