|
|
Regimes of Truth and Production of Subjectivity in Genealogy of Modern Subject
Raševová, Simona ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na problém komplementárnosti dvoch prístupov k subjektu, ktoré rozvíja Michel Foucault v rámci genealógie moderného indivídua. Zatiaľ čo v 70-tych rokoch obracia pozornosť na analýzu spôsobov, akými moc produkuje subjekty, ktoré sa javia ako úplne podriadené mocenským vzťahom a praktikám, v neskoršom takzvanom etickom období Foucault naopak vyzdvihuje rozmanité podoby seba-formujúcej praxe či technológií seba samého, ktoré sa zďaleka neredukujú na prispôsobenie sa normám ustanoveným zvonku. Práca sa pokúsi explikovať problém subjektivity z perspektívy všeobecnejšieho rámca dejín režimov pravdy, ktorý zastrešuje viac-menej všetky Foucaultove genealogické analýzy. Výklad zohľadní nasledujúce otázky: 1) Nakoľko je možné oba tieto prístupy k procesom subjektivácie chápať ako komplementárne? 2) Ak Foucault sám prehlasuje, že jeho genealógia etiky nemá za cieľ nájsť v antickej starosti o seba priamu inšpiráciu pre dnešok, v akom ohľade môžu byť kriticko-historické exkurzy do rozmanitých podôb etického seba-vzťahu východiskom pre hľadanie nových podôb seba-formujúcej praxe v súčasnej spoločnosti? 3) V akom pomere sú tak disciplinárne a regulačné techniky formujúce moderného jednotlivca k praktikám slobody, na ktoré Foucault odkazuje vo svojich posledných článkoch a rozhovoroch?...
|
|
|
Blízká pravda vzdálených metafor: Jak metafory tvoří svět
Picková, Kateřina ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá metaforou a jejím místem ve filosofii. Pomocí Aristotela, Nietzscheho, Ricoeura a dalších se věnuje pojetí metafory jako přenosu a zkoumá důsledky, které z tohoto pojetí plynou pro podmínky pravdivosti. Nejprve se zaměřuje na zkoumání povahy metafory v souvislosti s dřívější filosofickou tradicí. Poté se zabývá kategoriemi podobnosti, jazykového významu a obraznosti jako základních konstituentů metaforického výrazu. Dále přehodnocuje distinkce přeneseného a doslovného významu a živých a mrtvých metafor, aby bylo možné nahlédnout na metaforu jako na kreativní jazykový princip, jehož primární charakteristikou je, že zpřítomňuje a přibližuje.
|
|
|
Podobnost, obraznost a slast
Hanzal, Tomáš ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce pojednává o Humově pojetí podobnosti, a to především v souvislosti s jeho teorií asociace idejí. V jejím rámci má pro Huma podobnost velký teoretický význam pro vysvětlení mimo jiné obecných idejí (resp. pojmů), na nichž se nejlépe ukazuje centrální problém této práce: Jestliže je podobnost vykládána jako sdílení vlastností, pak se jejím užitím při vysvětlování pojmů (tedy i vlastností) dostáváme do bludného kruhu. Jednou z tezí této práce je, že Hume podobnost nechápe pouze ani primárně ve smyslu sdílení vlastností, nýbrž že ji považuje za primitivní vztah, který má své místo primárně v obraznosti, a jde tedy o "vnímanou" podobnost. Humova teorie asociace pak počítá s "formou" daného, k níž patří i abstraktně chápaná podobnost, která je "podmínkou možnosti" vnímaných podobností. Konkrétní asociace naplňují tuto formu různým obsahem, což znamená, že podobnost je v tomto smyslu relativní (různí jedinci mohou různě vnímat podobnost mezi týmiž dvěma věcmi). Ukazuje se, že Humovo chápání podobnosti je podle této interpretace v zásadě ve shodě s pojetím Nelsona Goodmana, který zdůrazňuje relativní a kontextově závislou povahu podobnosti. Z toho Goodman vyvozuje svou kritiku používání podobnosti ve filosofických vysvětleních. Dále se v této práci tvrdí, že pokud se vzdáme vysvětlení podobnosti jako sdílení...
|
|
|
Constantly Think: A Philosophical Interpretation of Thinking in Thomas Bernhard and Friedrich Nietzsche
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Daniela Foltinová: Neustále myslime: Filozofická interpretácia myslenia u Thomasa Bernharda a Friedricha Nietzscheho Táto práca podáva filozofickú interpretáciu problému myslenia tak, ako je možné ju získať na základe podrobných analýz románov Thomasa Bernharda Chůze, Mýcení a Staří mistři a analýz poznania, omylu a myslenia u Friedricha Nietzscheho v textoch Lidské, příliš lidské: O prvních a posledních věcech a Radostná věda: My nebojácní. Hlavnou otázkou práce je: "Čo znamená myslieť?" Interpretácie Bernharda sú vedené v troch líniách, štvrtá interpretácia je výlučne interpretáciou Nietzscheho. Práca načrtáva celkom štyri interpretácie myslenia, ktoré však obsahovo tvoria jednu celistvú interpretáciu. V prvej je myslenie charakterizované ako stav chaosu, ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia vedie ku koncepcii reflektívneho myslenia pozorovateľa. Obe interpretácie sú negatívnym výrazom myslenia ako nemyslenia. Tretia interpretácia myslenia, kde mysliteľ je rozprávačom príbehu, vypovedá o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nutne zahŕňa prvok procesuality, je nereflektovaná a nekonceptualizovaná. Preto sa tu myslenie odhaľuje na základe literárnej formy románov. Analýza myslenia u Nietzscheho podtrhuje vznesenú problematickosť konceptuálneho myslenia a zdôrazňuje hranicu...
|
|
|
Zvíře a hra
Jánoška, Tomáš ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je prověření Finkova pojetí hry vzhledem ke zvířatům, nebo-li oprávněnost jeho teze, že zvířata si nehrají. Práce je rozdělena do tří částí. První se zabývá Finkovým pojetím hry. Klíčovým pojmem v této části je svět hry. Kapitolu zakončuje analýza strukturních momentů herního světa. Druhá část představuje hru v současné etologii a definici hry u Burghardta. Kapitola se rovněž zabývá největšími problémy etologických zkoumání jako je antropomorfismus a vědomí a myšlení u zvířat. V závěru jsou představeny výsledky současných etologických zkoumání a jejich komparace se strukturními momenty hry u Finka. Třetí část nabízí filosofickou reflexi a načrtnutí dalších možných cest pro uvažování o hře. Práce poskytuje přehlednou analýzu Finkova pojetí hry a přehled výsledků současných etologických zkoumání. Z komparace vyplývá, že zvířatům nejenom že nemůžeme upřít hru jako takovou, ale také složitější vztah ke světu. Hra tak nabízí nové možnosti problematizace diference člověk-zvíře.
|
|
|
Aristotle's solution of Zeno's paradoxes
Tříska, Jiří ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
(slovensky) Cieľom práce je rekonštrukcia Aristotelovho riešenia Zenónových paradoxov pohybu zo VI. a VIII. knihy Fyziky, a následné porovnanie týchto dvoch riešení. Aristoteles tvrdí, že sú od seba odlišné. Jedna odlišnosť spočíva v odlišnosti otázky, ktorú Zenón prostredníctvom paradoxov kladie. V prípade VI. knihy by malo ísť o otázku týkajúcu sa možnosti prejdenia nekonečnej vzdialenosti v konečnom čase. VIII. kniha túto otázku presúva na čas samotný. Až týmto posunom by sa mala úplne a uspokojivo zodpovedať. V práci preskúmam povahu tohto posunu a zistím, či nejako vplýva na Aristotelovu teóriu veličín, ktorá je pre riešenie paradoxov zásadná.
|
|
|
Mysl a vědomí u zvířat
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název diplomové práce: Mysl a vědomí u zvířat Vedoucí práce: prof. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klaudie Richterová Abstrakt Tato práce zkoumá problematiku poznávání mysli a vědomí u živých bytostí odlišného druhu. Vychází proto z rozboru hlavních postojů dvou současných myslitelů: Thomase Nagela a Daniela C. Dennetta. V souvislosti s jejich stanovisky zkoumá tato práce určitou skupinu otázek: Může existovat něco jako subjektivní prožitek života nebo bytí? Jak můžeme vědět, že jiní mají duševní stavy, které jsou podobné našim vlastním? Jak důležitý je fakt, že zvířata nejsou schopna popsat své duševní stavy pomocí jazyka? Je možné spojovat pozorovatelné vlastnosti zvířat (behaviorální nebo neurologické) s vědomím? Nagel předpokládá, že jednotlivci mají vlastní pohled na své percepční, kognitivní a emotivní procesy. Dennett tvrdí, že vědomí je v podstatě iluze vytvořená jazykem, pročež zastává názor, že vědomí je unikátně lidské. Celou otázku komplikuje esenciální niternost vědomého prožívání. Každým metodickým úsilím o její poznání tuto subjektivní niternost objektivizujeme, a zbavujeme ji tedy její podstaty. Tím se z velké části zbavujeme toho, co chceme zkoumat.
|
|
|
What Do We Do When We Walk?
Brázda, Mikuláš ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Výtah Tato práce klade důraz na nedůrazné myšlení, a to ve velké zkratce. Co to znamená, nedůrazné myšlení? Nedůrazné myšlení je například to, napsat takzvaný "abstrakt" neboli "výtah", aniž by se zohlednila teorie abstrakce, teorie překladu, teorie výškových budov atd. ad libitum neboli "cokoli chcete". Výtah je (podle Koolhaase) sebenaplňující se proroctví. Představme si teď jeden z nejkrásnějších obrazů vůbec: představme si, že kráčíme do těch Nó - vých Zámků, sta - vi - ja - tám - věé - žičku - zesa - mých - šo - háj - ků (...) mojehó - milé - ho - na sám vr - šék - dali, zlatú - má - kó - věnku - z ně - ho - u - dě - lá - li. V tomto obraze jednoznačně vidíme teorii abstrakce, teorii překladu, teorii výškových budov i teorii libida. Subjektem jsou každopádně "oni". Z milého udělali abstraktní těleso, mou touhu přeložili jako zlatou, a tím z laciné akrobacie udělali kostel. Není potom nic snadnějšího než shrnout celou tuto myšlenku jakožto dialog, přesněji řečeno jakožto partnerskou rozepři mezi: Á - já - tim - vó - jakem - musim byt. Á - já - tim - vó - jakem - musim byt. Á - konec - milování! Á - konec - milování! Á - konec - MILO ---- / ŠTÉÉÉ - VO! Štééé - vuš - ko, ŠtÉÉÉ - vo! Du - ša - mo - ja - ŠtéÉ - vo - ŠtÉé - vúš - ko (...) Tys zase už - napilý...
|
|
|
Mysl a vědomí u zvířat
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název diplomové práce: Mysl a vědomí u zvířat Vedoucí práce: prof. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Tato práce zkoumá problematiku poznávání mysli a vědomí u živých bytostí odlišného druhu. Jako základní problém takového poznávání identifikuje esenciální niternost vědomého prožívání. Každým metodickým úsilím o její poznání tuto subjektivní niternost objektivizujeme, a zbavujeme ji tedy její podstaty. Tím se z velké části zbavujeme toho, co chceme zkoumat. S tímto problémem je spojeno téma řeči jakožto formy komunikace, která zde sehrává dvojznačnou roli. Řeč ve smyslu artikulované formy komunikace může být též překážkou, která lidskou bytost od ostatních živých tvorů odděluje; zkoumání takzvaně "méně artikulovaných" podob komunikace může být naopak možností, jak tuto bariéru překonat. Součástí práce je zároveň kritická reflexe vědeckých výzkumů, které se na schopnosti zvířat zaměřují, avšak zapomínají dostatečně zohlednit lidský element samotného výzkumu. Závěrečná část práce je spojena s moderními výzkumy psích dovedností a úvahou nad vlivem procesu domestikace na to, co nazýváme inteligencí.
|
|
|
Aristotelovo pojetí místa: Phys. IV 208a27-213a11
Císař, Karel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Aristotelovo zkoumání bytnosti místa z Fyziky IV 1-5 se stalo předmětem polemické diskuse již v textech jeho starověkých komentátorů. N arozdíl od jiných témat se navíc takřka žádný z nich nepokusil Aristotelovo pojetí místa hájit. Uzavírá-li Aristotelés své zkoumání definicí, podle které je místo "první nepohyblivou hranici obklopujícího tělesa", a vymezuje je tím jako dvojrozměrnou nepohyblivou mez, v níž se s umístěným tělesem stýká obklopující těleso či agregát těles, většina jeho následovníků má místo za trojrozměrnou rozlehlost. Jak víme ze Simplikiova svědectví, již Theofrastos poukazoval na obtíže spojené s dvojrozměrností a nepohyblivostí místa, i na skutečnost, že ne všechno bude podle této definice v místě. 1 Novoplatónští komentátoři se zase zaměřovali na Aristotelovo odmítnutí možnosti připsat místu příčinnost, což se podle nich neshodovalo s Aristotelovou koncepcí vlastního místa.2 Dalším zdrojem obtíží je pak zdánlivý vnitřní rozpor mezi jednotlivými koncepcemi místa, které Aristotelés zastává v různých spisech. V Kategoriích je místo vykládáno v kontextu nepřetržité kvantity jako trojrozměrná rozlehlost soumístná s tělesem. 3 Ve spisu O nebi Aristotelés pracuje s koncepcí vlastních míst, jejichž směrem se pohybují jednoduchá tělesa. Lehký oheň se pohybuje nahoru a těžká země dolů, zatímco...
|
host ::
RSS.