|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky
Fenclová, Martina ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
diplomové práce "Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky" Cílem práce bylo pojednat o problematice nesouvisejících pozměňovacích návrhů. V první kapitole bylo pojednáno o průběhu legislativního procesu, na čemž bylo vysvětleno, v jakých jeho fázích k podávání pozměňovacích návrhů dochází, a jaké požadavky jsou na pozměňovací návrhy kladeny. Druhá kapitola se zabývala už samotnými nesouvisejícími pozměňovacími návrhy. Vysvětlila, co je jejich podstatou a uvedla konkrétní příklady. Poté bylo na nesouvisející pozměňovací návrhy nahlíženo z vícero hledisek, zejména z toho kdo je jejich původcem, z jakých důvodů jsou podávány, v čem spočívá jejich problematičnost a jak je možné je členit. V rámci třetí kapitoly bylo pojednáno o judikatuře Ústavního soudu vztahující se k nesouvisejícím pozměňovacím návrhům. Poslední čtvrtá kapitola se zabývala úvahami, jak lze podávání nesouvisejících pozměňovacích návrhů zabránit nebo tuto praxi alespoň omezit již podle stávající úpravy a též byly představeny možnosti, jak změnit stávající předpisy.
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran
Musil, Michal ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Právní úprava postavení politických stran Diplomová práce rozebírá právní úpravu postavení politických stran v České republice, která je základní součástí ústavního práva. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol, zpravidla členěných na další podkapitoly. První kapitola vymezuje obecnou definici politické strany a její roli v demokratickém právním státě. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem české právní úpravy politických stran a její význam pro současnou úpravu. Třetí kapitola rozebírá platnou právu úprav postavení politických stran v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ústavní základy právní úprava a oddělenost stran od státu. Další dvě kapitoly hodnotí podmínky vzniku politických stran a úpravu členství v nich. Šestá kapitola se věnuje otázkám zrušení a zániku politických stran, pozastavení jejich činnosti a rozpouštění. Značná část této kapitoly se věnuje případu rozpuštění Dělnické strany, přičemž vycházím především z judikatury Nejvyššího správního soudu. Sedmá kapitola je zaměřena na oblast financování a hospodaření politických stran. Zde je kladen také důraz na judikaturu Ústavního soudu, který se několikrát zabýval otázkou přímého státního financování politických stran a také problémem vyvíjení podnikatelské činnosti stranami....
|
|
|
Shromažďovací právo v ČR
Červenka, Filip ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou a praktickými otázkami shromažďovacího práva v České republice. V úvodu je sledován vývoj shromažďovacího práva od roku 1848 až do přijetí současného zákona o právu shromažďovacím. Současná právní úprava je založena na principu ohlašovacím. Shromáždění tedy nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Právní rámec shromažďovacího práva je na vnitrostátní úrovni tvořen především článkem 19 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. V oblasti mezinárodního práva obsahují příslušnou úpravu hlavně článek 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce popisuje nejdůležitější instituty shromažďovacího práva, jako jsou svolání shromáždění a osoba svolavatele, práva a povinnosti svolavatele, účastníků a úřadu, spontánní shromáždění, zákaz a rozpuštění shromáždění. Větší pozornost je věnována situacím, kdy dochází ke střetům mezi svolavateli a veřejnou správou, která má snahu zabránit některým shromážděním. Tak tomu bylo u otázky tzv. "oznámeného účelu" shromáždění, zkoumání osoby svolavatele nebo v případě vazby času a místa shromáždění k určitým historickým událostem. Tyto rozpory jsou postupně řešeny a vyjasňovány...
|
|
|
Právo shromažďovací v České republice
Voršilka, Marek ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou shromažďovacího práva v České republice s cílem zanalyzovat současné znění shromažďovacího zákona, zaměřit se na některé jeho problematické aspekty a navrhnout řešení de lege ferenda, kriticky zhodnotit vybranou relevantní judikaturu a provést srovnání s některými zahraničními úpravami. V části druhé se práce věnuje obsahu shromažďovacího práva a pojmu shromáždění, sumarizuje a hodnotí různé názory na to, co vše patří pod ochranu shromažďovacího práva a jaké důsledky tato ochrana přináší. Dále se zabývá ústavně zakotveným zákazem povolovacího režimu pro výkon shromažďovacího práva a jeho vztahem k institutu zvláštního užívání pozemní komunikace a problematice akcesorických činností v rámci shromáždění. Část třetí je věnována procesu oznamování shromáždění. Lhůta pro oznámení shromáždění dle českého shromažďovacího zákona je porovnána se lhůtami v dalších 30 - převážně evropských - zemích. Podrobně rozebrány jsou též všechny jednotlivé náležitosti písemného oznámení shromáždění. V části čtvrté se práce zabývá pravomocí úřadu oznámené shromáždění zakázat. Značný prostor je věnován kritickému zhodnocení judikatury týkající se zákazu shromáždění a problematice oznamování velkého množství fiktivních shromáždění, kde je navrhováno několik možných výkladových i...
|
|
|
Odchylky od běžného zákonodárného procesu
Pechancová, Marie ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Hlavním tématem předkládané práce jsou odchylky od běžného zákonodárného procesu v České republice. Pro účely komparace jsou rozebrány také odchylné legislativní procedury v Německu a Rakousku. Odchylky jsou pro účely této práce rozděleny do tří skupin: 1. věcné, kde je důvodem pro specifickou úpravu legislativního procesu určitá specifičnost navrhované úpravy (ústavní zákon, státní rozpočet), 2. zrychlovací, jejichž cílem je urychlit zákonodárný proces a 3. krizové, které se uplatní při různých krizových stavech nebo v situaci rozpuštění nebo neakceschopnosti zákonodárného tělesa. Zejména druhá a třetí skupina mohou často splývat, neboť mnohé "zrychlovací" odchylky jsou zároveň odchylkami "krizovými". Konkrétně jsou rozebrány tedy parlamentní procedury v případě legislativního procesu s rovnoprávným postavením obou komor, legislativního procesu při přijímání zákona o státním rozpočtu, přijímání zákonných opatření Senátu, zkrácené jednání o návrzích zákonů dle ústavního zákona o bezpečnosti, schválení návrhu zákona v prvním čtení, přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze, legislativní proces při přijímání zákona, s nímž vláda spojila žádost o vyslovení důvěry a konečně legislativní proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti. V dalších...
|
|
|
Volby do zastupitelstev obcí v České republice
Pacovský, Jiří ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
- Volby do zastupitelstev obcí v České republice Tématem mé diplomové práce jsou volby do zastupitelstev obcí v České republice. Toto téma jsem si zvolil zejména z toho důvodu, že se těmto volbám poněkud nezaslouženě dostává oproti jiným druhům voleb, zvláště oproti volbám do Poslanecké sněmovny, mnohem menší pozornosti a to jak v odborné literatuře, tak i v médiích. Je tomu tak i přesto, že se rozhodnutí zastupitelstev vzniklých z těchto voleb často dotýkají konkrétních lidí nejcitelněji. V tomto roce proběhlo také u Ústavního soudu několik zajímavých řízení týkajících se právě voleb do zastupitelstev obcí, což můj zájem jen zvýšilo. Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na právní úpravu voleb do zastupitelstev obcí, pokusit se o její zhodnocení a popřípadě i o navržení některých jejích změn. Tato práce se skládá s úvodu, 8 kapitol a závěru a její struktura je v zásadě založena na struktuře zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úvod se věnuje příčinám toho, proč se volbám do zastupitelstev obcí dostává relativně malé pozornosti a také problémům, jimž musí zákonodárce pří právní úpravě těchto voleb čelit. Osvětluje také, proč jsem si zvolil právě toto téma diplomové práce, načrtává její strukturu a stanovuje...
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
| |
host ::
RSS.