|
|
Study of activation properties of insulin, IGF-1 and IGF-2 analogs towards the receptors for insulin and IGF-1
Chrudinová, Martina ; Selicharová, Irena (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
Systém insulinu a insulinu podobných růstových faktorů (IGF) je velmi komplexní soustava podílející se na regulaci metabolismu a buněčného a tělesného růstu. Součástí tohoto systému jsou tři strukturně příbuzné peptidové hormony: insulin a dva insulinu podobné růstové faktory (IGF-1 a IGF-2) a jejich membránové receptory: dvě isoformy insulinového receptoru (IR-A a IR-B) a IGF-1R receptor (IGF-1R). Zatímco insulin se podílí převážně na regulaci metabolismu, IGF-1 a IGF-2 se účastní hlavně regulace buněčného růstu, proliferace a diferenciace. Vzhledem ke strukturní podobnosti jak hormonů, tak jejich receptorů, mají všechny hormony schopnost vázat se ke všem třem receptorům a aktivovat je, i když v různé míře. Jak dochází k odlišení "metabolických" a "mitogenních" buněčných odpovědí po stimulaci receptorů jednotlivými ligandy nebylo stále zcela objasněno, stejně jako klíčové strukturní faktory podílející se na rozdílných afinitách jednotlivých ligandů k IR-A, IR-B a IGF-1R. Nerovnováha v celém systému vede k řadě patologických stavů, z nichž nejvýznamnější jsou diabetes mellitus a rakovina. Porozumění celému systému na strukturní úrovni je tedy zásadní pro vývoj analogů se žáoucími vlastnostmi, uplatnitelných v klinické praxi. V rámci této práce byla nejprve optimalizována metodologie vhodná pro...
|
|
|
Metabolismus flubendazolu v lidských jaterních subcelulárních frakcích
Holubová, Jana ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Jana Holubová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Metabolismus flubendazolu v lidských jaterních subcelulárních frakcích Flubendazol (FLU), benzimidazolové anthelmintikum s širokým spektrem účinku a nízkou toxicitou, se již dlouho používá ve veterinární i humánní medicíně. Vzhledem k jeho mechanismu účinku, který je založen na specifické vazbě na tubulin, je nyní FLU považován za slibné protinádorové léčivo. Nemáme však dostatek informací o jeho biotransformaci u člověka. V této práci byly použity jaterní subcelulární frakce 12 pacientů (6 mužů a 6 žen) ke studiu stereospecificity, buněčné lokalizace, preference koenzymu a možných inter- individuálních nebo pohlavních rozdílů při redukci FLU. Dále bylo hodnoceno riziko interakce FLU s jinými léčivy. Výsledky ukázaly, že FLU je redukován zejména v cytosolu a preferovaným koenzymem je NADPH. Redukce karbonylu FLU byla prokázána jako striktně stereospecifická a karbonylreduktasa 1 byla identifikována jako hlavní enzym redukce FLU v lidských játrech. Vyšší redukce FLU a vyšší hodnota relativní exprese karbonylreduktasy 1 byla prokázána u mužů než u žen, ale celková inter- individuální variabilita byla relativně nízká. Jaterní...
|
|
|
Modulační účinky borůvkového extraktu na aktivitu a expresi vybraných biotransformačních enzymů potkana
Láníčková, Tereza ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Tereza Láníčková Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Modulační účinky borůvkového extraktu na aktivitu a expresi vybraných biotransformačních enzymů potkana Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L., Ericaceae) je jedním z nejbohatších zdrojů antokyanů. Tyto bioaktivní sekundární metabolity polyfenolového charakteru dávají borůvkám nejenom charakteristickou modročernou barvu, ale také jsou zodpovědné za jejich mnohé zdravotní přínosy. Borůvky tak mají potenciální hodnotu v léčbě a prevenci stavů spojených s poškozením zraku, zánětem, dyslipidemií, hyperglykémií nebo zvýšeným oxidačním stresem. V mé diplomové práci byl sledován vliv podávání borůvkového extraktu po dobu 29 a 58 dnů na aktivitu a expresi vybraných enzymů I. a II. fáze biotransformace v játrech potkanů. Enzymatická aktivita a exprese mRNA byla stanovována v cytosolických nebo mikrosomálních frakcích jaterní tkáně skupin potkanů skupin kontrolních a ovlivněných borůvkovým extraktem. Ke stanovení aktivit aldehydreduktasy (AKR1A1), hydroxysteroiddehydrogenasy (AKR1C), glutathion-S- transferasy (GST), chinonoxidoreduktasy (NQO1), karbonylreduktasy (CBR), katechol-O- methyltransferasy (COMT),...
|
|
|
Nové aspekty funkce a regulace pregnanového X receptoru
Hyršová, Lucie ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Vondráček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Lucie Hyršová Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Konzultant: prof. PharmDr. Petr Pávek, PhD. Název disertační práce: Nové aspekty funkce a regulace pregnanového X receptoru Pregnanový X receptor je receptor náležející do nadrodiny nukleárních receptorů, které působí jako na ligandu závislé transkripční faktory řídící expresi cílových genů. PXR je v posledních dvou desetiletích extenzivně studován jakožto tzv. xenosenzor, tj. receptor schopný vázat xenobiotika včetně řady léčiv, a regulovat jejich metabolismus indukcí biotransformačních enzymů I. i II. fáze biotransformace. Indukce, tj. transkripční stimulace exprese nejvýznamnějších enzymů cytochromu P450 ligandy PXR byla detailně popsána na mnoha úrovních. V této disertační práci se věnuji aspektům regulace prostřednictvím PXR, které rozšiřují naše klasické chápání PXR jakožto receptoru, jehož výlučnou funkcí je indukovat biotransformační enzymy prostřednictvím svých agonistů. V první projektu jsem studovala regulaci transportéru OCT1 v hepatálních buňkách a ukázala, že PXR nikoli indukuje, ale potlačuje expresi tohoto významného transportéru léčiv i endogenních látek. Tato práce je první detailní studie ukazující mechanismus...
|
|
|
Vliv mebendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta
Lukačiková, Karolína ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Lukačiková Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv mebendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta Helmintorezistence je stále se rozšiřující celosvětový fenomén a znepokojující problém. Enzymy metabolizující xenobiotika hrají významnou roli v rozvoji rezistence, jelikož mohou snížit koncentraci anthelmintika v těle parazita a tak parazita ochránit před anthelmintickým účinkem. Role enzymů metabolizujících xenobiotika v rozvoji lékové rezistence byla již studována a popsána u hlístic a motolic. U tasemnic je však k dispozici o této problematice pouze omezené množství informací. V naší studii jsme se proto rozhodli ověřit, zda anthelmintikum mebendazol může ovlivnit u modelové tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta) aktivity enzymů metabolizujících xenobiotika a tím pádem ovlivnit i rozvoj lékové rezistence. Naším prvním cílem byla izolace jedinců tasemnice krysí z definitivního hostitele (potkan, Rattus norvegicus). Jako mezihostitele jsme použili potemníka moučného (Tenebrio molitor). Po úspěšné izolaci byly tasemnice po dobu 24 hodin inkubovány s mebendazolem (1 a 10µM) v médiu RPMI-1640 (5 % CO2, 37 řC). Následně byly připraveny...
|
|
|
Vliv vybraných prenylflavonoidů na účinek cytostatik v nádorových buňkách
Pešková, Klára ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Klára Pešková Školitel: Ing. Petra Matoušková Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných prenylflavonoidů na účinek cytostatik v nádorových buňkách Prenylflavonoidy 6-prenylnaringenin a 8-prenylnaringenin a flavonoid naringenin jsou látky s antiproliferačními vlastnostmi. Prenylflavonoidy najdeme především v chmelu a v pivu. Hlavním zdrojem naringeninu jsou především citrusové plody. V této práci byl jejich účinek testován pomocí testu neutrální červeně na buněčných liniích SW480 a SW620. Látky byly testovány na každé linii samostatně a poté každá v kombinaci s cytostatikem oxaliplatinou. Oxaliplatina se používá v léčbě nádorových onemocnění. V testovaných koncentracích se jako nejúčinnější jevil 6-prenylnaringenin u obou buněčných linií. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí programu Graphpad metodou One-way ANOVA v porovnání s kontrolou. Kombinační indexy byly určeny v programu Compusyn metodou dle Chou-Talalay.
|
|
|
Synthesis of epitestosterone and 4-hydroxyestrone glucuronides using recombinant human UDP-glucuronosyltransferases.
Kašparová, Michaela ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Michaela Kašparová Školitelé: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D., Erkka Järvinen, M.Sc. (Pharm.) Název diplomové práce: Syntéza glukuronidů epitestosteronu a 4-hydroxyestronu pomocí rekombinantních lidských UDP-glukuronosyltransferas Steroidní hormony tvoří důležitou součást lidského endokrinního systému a účastní se celé řady fyziologických i patologických procesů. Biotransformační reakce I. a II. fáze mění tyto lipofilní, biologicky aktivní látky na neaktivní, ve vodě rozpustné metabolity, které jsou snadno vylučitelné do žluči nebo moči. Jednou z nejběžnějších biotransformačních reakcí II. fáze je konjugace s kyselinou glukuronovou, která je umožněna katalytickou aktivitou UDP-glukuronosyltransferas (UGTs). Tato studie je zaměřena na vývoj a optimalizaci enzymatické metody využitelné pro produkci konjugátů kyseliny glukuronové a dvou přirozeně se vyskytujících steroidních hormonů, epitestosteronu a 4-hydroxyestronu. Jako katalyzátor pro produkci 17-glukuronidu epitestosteronu a 4-glukuronidu 4-hydroxyestronu byla použita rekombinantní lidská UGT2B7, zatímco syntéza 3-glukuronidu 4-hydroxyestronu byla uskutečněna pomocí izoformy UGT1A10. Měřítko syntetických reakcí bylo nastaveno tak, aby syntetizované...
|
|
|
The effect of flubendazole and mebendazole on epithelial-mesenchymal transition.
Hochmalová, Martina ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martina Hochmalová Školiteľ: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: RNDr. Věra Králová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv flubendazolu a mebendazolu na epitelálne- mezenchymálnu tranzíciu Epiteliálne-mezenchymálna tranzícia (EMT) je proces, kedy nepohyblivé epiteliálne bunky strácajú svoje epiteliálne charakteristiky a prechádzajú do pohyblivého mezenchymálneho stavu. Tento proces je typický pre rozličné nádorové procesy, vrátane nádorových metastáz. EMT je indukovaná najmä transformujúcim rastovým faktorom beta (TGF-β), ktorý je produkovaný nádorovými bunkami a reguluje transkripčné faktory, ktorými sú SNAIL, ZEB a TWIST. V rámci EMT prebiehajú aj zmeny bunkového povrchu a migrácia do okolitých tkanív, na ktorých sa podieľajú mikrotubuly.. Predpokladáme, že pri zablokovaní funkcie mikrotubulov, by bolo možné zabrániť EMT, následne migrácii buniek a vďaka tomu aj metastázovaniu nádorov. V našich in vitro experimentoch bol testovaný vplyv benzimidazolových anthelmintik flubendazolu (FLU) a mebendazolu (MBZ) na EMT indukovanú TGF-β v dysplastických orálnych keratinocytoch. Metódou RT-PCR sme sledovali zmeny expresie jednotlivých molekúl zahrnutých v procese EMT na úrovni mikroRNA a mRNA. Pomocou...
|
|
|
Vliv parazita na aktivitu biotransformačních a antioxidačních enzymů ve střevě hostitele
Mládková, Zuzana ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Zuzana Mládková Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv parazita na aktivitu biotransformačních a antioxidačních enzymů ve střevě hostitele Hymenolepis diminuta, tasemnice krysí, je běžně využívána jako modelový organismus třídy Cestoda pro studium fyziologie, biochemie a metabolismu léčiv u tasemnic. V poslední době je Hymenolepis diminuta zkoumána i v souvislosti s helmintoterapií a potenciálním využitím v léčbě střevních zánětlivých chorob. Cílem této studie bylo zjistit, jak H. diminuta ovlivní aktivitu detoxikačních enzymů ve střevě hostitele. Nejdříve bylo infikováno 6 potkanů (kmene Wistar). Těm byly podány cysticerkoidy (larvální stádia tasemnice krysí) získané po předchozí izolaci z nakaženého brouka Tenebrio molitor (mezihostitel). Současně byl podán kontrolní skupině dalších 6 potkanů fyziologický roztok. Všichni potkani pak byli chováni ve vivariu po dobu 2 měsíců za střídavého světelného režimu (12 h světlo/tma). Následně byly tasemnice vyjmuty ze střev infikovaných potkanů a ze všech potkanů byla izolována střevní mukóza obsahující metabolicky aktivní enzymy. Poté byly připraveny subcelulární frakce pro následný in vitro experiment. K měření aktivity enzymů...
|
|
|
Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách
Vítovcová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Vítovcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách Flubendazol (FLU) je běžným anthelmintickým léčivem pro veterinární i humánní použití. Jeho molekulární mechanismus účinku je založen na vazbě na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů. Již dříve byla u FLU pozorována protinádorová aktivita. Cílem této práce bylo studovat antiproliferační účinek FLU a vliv FLU na protinádorovou aktivitu paklitaxelu (PTX) u prsních nádorových buněk. Během této práce byly použity tři prsních nádorové buněčné linie - nemetastatické buňky MCF-7 a dvě metastatické linie, MDA-MB-231 a BT-474. Byl sledován vliv FLU, PTX a kombinace FLU + PTX na životnost buněk (pomocí metody WST-1) a na expresi molekul zapojených do procesů adheze, migrace a proliferace na úrovni mRNA (RT-PCR analýza) a proteinů (western bloting). Dále byla hodnocena aktivita kaspáz (pomocí luminiscenčního měření) po podání kombinace PTX a FLU. FLU vykazoval výrazný antiproliferační účinek ve všech testovaných liniích. Buňky MCF-7 a MDA-MB-231 byly vyhodnoceny jako nejcitlivější k FLU a PTX, proto byly vybrány pro další experimenty. Nicméně, kombinace PTX + FLU...
|
host ::
RSS.