|
|
Recentní změny polohy horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule
Kolařík, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Jedním z často uváděných projevů globálních změn klimatu je postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, zejména v souvislosti se zvyšující se průměrnou teplotou. Problematika dynamiky horní hranice lesa je však složitější. Cílem této práce je popsat faktory, které ovlivňují polohu a pohyb horní hranice lesa a vytvořit přehled dynamiky horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule mimo Evropu. Dále pak vytvořit databázi postupu horní hranice lesa v této oblasti a následně ji analyzovat. Z 20 zkoumaných lokalit byl postup zaznamenán u 65 %, ústup jen u dvou lokalit, nejvyšší hodnoty postupu (až 1,59 m/rok) vykazovala oblast Skalnatých hor v Severní Americe, největší ústup (1,21 m/rok) byl zaznamenán v San Francisco Peaks taktéž v Severní Americe. Statistickou analýzou nebyla zjištěna významná korelace mezi teplotními trendy a postupem hranice lesa. Nejvyšší hodnoty postupu i ústupu horní hranice lesa vykazovaly lokality, kde došlo ke změnám v land use, což naznačuje, že antropogenní činnost je významným faktorem ovlivňujícím dynamiku horní hranice lesa.
|
|
|
Geoinformatické přístupy v krajinné genetice
Mráz, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základními metodami krajinné genetiky. Krajinná genetika je spojený obor populační genetiky a krajinné ekologie. Využívá geoinformativní a statistické metody a metody svých mateřských borů. Zde se metody genetické části oboru Krajinné genetiky, metody populační genetiky, řešit nebudou. Práce je věnovaná metodám zjišťující hranice populace a metody pro zjištění spojení mezi studovanými populacemi. Zmiňovaná je také historie, jak krajinné genetiky, tak geoinformativních metod a paradigma daných oborů, k lepší orientaci a kontextu. V neposlední řadě jsou u většiny metod jmenovány Geoinformativní systémy (GIS), počítačové programy, které tyto metody dokáží využít a aplikovat na potřebné projekty. Klíčová slova: GIS, Krajinná genetika, Krajinná ekologie, Konektivita, Least-cost path, Circuit theory
|
|
|
Prostupnost krajiny v kontextu její fragmentace dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je v současné době výrazně snižována především rozšiřováním antropogenních bariér - dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou. Vznik těchto bariér má na živočichy různé ekologické dopady, které se liší mezi jednotlivými taxonomickými skupinami. Zajištění určité míry prostupnosti krajiny je klíčové pro přežívání mnohých druhů organismů. Účinnými nástroji při plánování ochrany a obnovy prostupnosti krajiny je řada modelů, jejichž teoretický rámec i praktické využití jsou v této práci popsány. Praktická část práce se zabývá modelováním změn v prostupnosti krajiny v jižním zázemí Prahy. Zhodnocena je také efektivita kompenzačních opatření na obnovu prostupnosti krajiny, která zde byla realizována. Klíčová slova: fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty, suburbanizace
|
|
|
Zelená infrastruktura střední Evropy
Fňukalová, Eliška ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Pechanec, Vilém (oponent)
Zelená infrastruktura střední Evropy Zelená infrastruktura je strategicky plánovaná síť rozšiřující dosavadní systém ochrany přírody o ochranu ekosystémových služeb. Udržení stávajících hodnot ekosystémových služeb je při současných projekcích změn klimatu a land use v hustě osídlené Evropě klíčové pro zajištění environmentální bezpečnosti a lidského blahobytu. Tato práce identifikuje síť lokalit vhodných pro zelenou infrastrukturu ve střední Evropě. Dva principy, na nichž je metodický přístup postaven, jsou multifunkčnost a vnitřní konektivita území. Multifunkčnost krajiny je vyjádřena kapacitou ekosystémů poskytovat podpůrné a regulační služby pro třídy krajinného pokryvu CORINE Land Cover (Burkhard et al., 2009). Na základě prostorové distribuce potenciálu ekosystémových služeb je softwarem Linkage Mapper navržena ekologická síť propojující jádrová území lokalit Natura 2000. Návrh zelené infrastruktury na 17 % plochy střední Evropy identifikuje oblasti s nadprůměrnou kapacitu poskytovat ekosystémové služby. Dále je strukturálním prvkem propojujícím lokality Natura 2000, čímž přispívá k úplné implementaci této soustavy na ekologickou síť. Překryvem s dálkovými migračními koridory velkých savců zajišťuje také funkční konektivitu krajiny. Zelená infrastruktura je navíc rovnoměrně rozložena po celém zájmovém...
|
|
| |
|
|
Fyzickogeografické podmínky jako určující faktor regionálního rozvoje území NP Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Šumava patří i v evropském měřítku k velmi důležitým oblastem. Ve středoevropském měřítku může požívat onu důležitost s jistotou. Je jedním z největších komplexů málo narušené krajiny, které ve svém okolí můžeme spatřit, a proto si zasluhuje naší pozornost. Díky protichůdným názorům na směřování je nutné zhodnotit, jakým směrem by se dále mělo území vyvíjet. V problematice figuruje mnoho faktorů a aktérů, kteří mají na utváření šumavské krajiny vliv. Pokusím se tyto vlivy co nejúplněji popsat. Je nutné se zaměřit na sféru fyzickogeografickou i sociálněekonomickou, protože obě určují ráz přeměn, které se na Šumavě dějí. Rámcem těchto změn je environmentálně-legislativní vymezení ochrany přírody na Šumavě. Cílem práce bude na základě rešerše těchto teoretických znalostí vytyčit prostorové rámce, ve kterých by se krajina mohla dále vyvíjet. Toto vytyčení dalšího vývoje krajiny v Národním parku Šumava se uskuteční pomocí klasifikace krajiny. K dalšímu vývoji Šumavy poslouží i analýzy ze socioekonomické sféry, jako zhodnocení ekonomického přínosu parku nebo vize aktérů lokálního rozvoje na Šumavě. Na závěr ze získaných znalostí bude na modelovém příkladu provedena studie možného scénáře dalšího vývoje.
|
|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Fragmentace krajiny ČR dopravními stavbami - vývoj, současný stav a priority územní ochrany
Zýka, Vladimír ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Fragmentace krajiny ČR dopravními stavbami - vývoj, současný stav a priority územní ochrany Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou fragmentace krajiny liniovými stavbami a plošnými změnami krajinného pokryvu v Evropě a v České republice. Vývoj tzv. fragmentační geometrie, kterou tvoří dopravní infrastruktura a urbánní plochy, je podrobně popsán v letech 1920-2020. Na základě dat o silniční síti a zástavbě se v tomto časovém rozmezí hodnotí vývoj míry fragmentace krajiny v České republice. V práci je také zkoumána kvalita současné nefragmentované krajiny, a to doplněním míry fragmentace o hodnotu ekologické integrity (dle Burkharda et al., 2009). Výsledky analýzy mezer vymezují nejcennější oblasti české krajiny, které nejsou pokryty stávajícími zvláště chráněnými územími (NP, CHKO, Natura 2000). Výsledné oblasti jsou navíc porovnány s územním systémem ekologické stability a migračně významným územím pro velké savce. Klíčová slova fragmentace krajiny - konektivita krajiny - ekologická integrita - analýza mezer územní ochrany
|
|
|
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví Abstrakt: Velké šelmy představují tradiční skupinu bioindikačních druhů, jejichž přítomnost vypovídá o stavu prostředí i krajiny. S postupným návratem těchto živočichů do kulturní krajiny střední Evropy zároveň stoupají požadavky na bližší poznání jejich prostorových nároků a habitatových preferencí. Rys ostrovid (Lynx lynx) patří od 70. let 20. století opět mezi lesní druhy šumavské fauny. Za bezmála 40 let se populace šelmy rozšířila ze Šumavy a Bavorského lesa i do lesnatých celků Českého lesa, Smrčin a Novohradských hor po obou stranách státní hranice. Nicméně současný stav, ať už stabilní početnost jedinců, či genetická variabilita, ohrožuje celá řada faktorů. Dlouhodobá životaschopnost populace šelmy je negativně ovlivňována nejen úbytkem vhodných biotopů, ale i postupující fragmentací krajiny. Částečné řešení zmírnění dopadu aktuálních trendů krajinných změn představují migrační koridory. Ty by mohly zajistit přísun nových jedinců do malých, k extinkci náchylných populací a zároveň by se podílely na posílení celkové fitness populace. Práce řeší tři hlavní cíle: 1) zhodnocení fragmentace a konektivity krajiny širší oblasti Šumavy a návazných lesnatých celků nadhledem k možnostem šíření rysa ostrovida, 2) příprava modelu migračních...
|
host ::
RSS.