|
|
Hedonistické motivace k nakupování - lokalizace škály do českého prostředí
Ježek, Michal ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá motivacemi k hédonistickému typu nakupování se zaměřením na jejich měření pomocí multidimenzionální škály navržené a validované Markem J. Arnoldem a Kristy E. Reynoldsovou v roce 2003. Tento nástroj obsahuje šest konstruktů, u nichž autor textu zkoumal jejich převoditelnost do lokálního prostředí českých nakupujících. Cílem práce bylo převést tuto škálu jak do českého jazyka, tak také do kontextu českého spotřebitele a jeho nákupního chování. V rámci práce je provedena analýza kognitivních interview, které byly zaměřeny na porozumění výrokům na škále a jejich úpravu pro následující dotazníkové šetření. To bylo uskutečněno na reprezentativním výběru české internetové populace. Dále byla provedena statistická analýza se zaměřením a reliabilitu a validitu škály. Přestože si výzkum neklade primárně za cíl vytvářet typologii nakupujících nebo detailně popisovat charakteristiky českých spotřebitelů, jsou v rámci analýzy uvedeny výsledky, které indikují uvažování české populace, jež je typické pro kolektivistické společnosti. V závěru práce je představena finální upravená škála Arnolda a Reynoldsové zredukovaná na pět konstruktů namísto původních šesti. Je zde prokázáno, že je tento nástroj přenositelný do českého prostředí s tím, že některé jeho položky nejsou pro českého...
|
|
|
Postoje obyvatel Českého Krumlova v reakci na sociokulturní dopady cestovního ruchu
Porubová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat postoje obyvatel Českého Krumlova vůči sociokulturním dopadům cestovního ruchu. Pomocí faktorové analýzy dat, získaných během dotazníkového šetření, pojmenovává autorka pět základních sfér sociokulturních dopadů, jejichž dílčí pozitivní, či negativní vnímání utváří celkový respondentův postoj. Na základě shlukové analýzy odpovědí v těchto sférách představuje práce typologii postojů o čtyřech typech - advokáti, skeptici, environmentálně orientovaní a nerozhodní. Pozitivní a negativní vnímání jednotlivých sfér odkazuje na teorii sociální směny o balancování přínosů a ztrát na straně rezidenta v interakci s cestovním ruchem. Práce následně identifikuje dvě kritické sféry - sociokulturní a životní úroveň, které jsou dle slov teorie sociální směny primárními zdroji negativ a ztrát, což dokazuje také doprovodný průzkum skladby podniků v centru města, který ukazuje na nedostatečné množství podniků pro místní obyvatele.
|
|
|
Metody identifikace zainteresovaných stran v evaluaci
Strašilová, Eva ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou identifikace zainteresovaných stran v evaluaci. Nejprve je definován koncept zainteresovaných stran a jsou uvedeny charakteristiky evaluačních přístupů. Následně je uveden postoj světových evaluačních společností k zainteresovaným stranám. Nato jsou uvedeny 4 metody identifikace zainteresovaných stran: 1) Brainstorming, 2) Obecný seznam, 3) Otázky a 4) metoda sněhové koule. Vlastnímu výzkumné šetření se věnuje metodám identifikace zainteresovaných stran v evaluacích v České republice. Zdrojem dat jsou evaluace zabývající se programy OP a ROP. K analýze dat byla použita sekundární a obsahová analýza dat. Výsledkem výzkumu je, že v evaluacích OP a ROP nebyly aplikovány konkrétní metody identifikace zainteresovaných stran. Na základě výsledků výzkumu byl formulován nový postup identifikace zainteresovaných stran v evaluaci.
|
|
|
Zdraví a jeho socioekonomické ukazatele - testování reliability a validity na PSAS
Juráčková, Veronika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Zdraví a jeho socioekonomické ukazatele - testování reliability a validity na PSAS" se zabývá teoretickým ukotvením pojmu zdraví a jeho socioekonomických ukazatelů. Podstatnou částí práce je aplikace nástrojů PSAS škály na českou populaci a určení, zda je škála po aplikaci na české respondenty reliabilní a validní. K určení reliability je využito komplexního testu pro celou škálu skrze hodnotu Cronbachovo alfa a poté je testována mezipoložková reliabilita, tzv. item response theory (IRT). Test IRT je proveden na 18 položkové Likertově škále odpovědí, z nichž je PSAS složena. Validita je testována na základě konfirmační faktorové analýzy, kde je využito tzv. construct validity a poté analýzy kognitivních rozhovorů za užití face validity. Sekundární analýza dat je provedena v programu SPSS, MPLUS, R a IRTPRO. Poslední dva programy jsou využity k testování méně známé item response theory.
|
|
| |
|
|
Jak sociologicky zkoumat pitný režim?
Bartůšková, Monika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tématem této diplomové práce je srovnání dvou různých metod výzkumu. Jednou z těchto výzkumných metod je papírový deník, druhou online komunita. Tématem výzkumu, v rámci kterého jsou tyto metody vůči sobě srovnávány, je pitný režim vysokoškolských studentů, přesněji situace, v rámci kterých jsou různé nápoje vysokoškolskými studenty konzumovány. Do výzkumu, který je kvalitativního charakteru, bylo zapojeno celkem dvacet vysokoškolských studentů, vždy deset studentů v rámci jedné výzkumné metody. Studenti po dobu jednoho týdne zaznamenávali nejen všechny nápoje, které za týden vypili, ale i okolnosti konzumace těchto nápojů, jako je čas konzumace, místo, důvody konzumace aj. Diplomová práce nastiňuje rozdíly mezi danými metodami výzkumu a to z hlediska samotných výsledků výzkumu, frekvence a množství získaných informací, přípravy a provedení těchto daných metod, analýzy získaných dat, ale i z hlediska vnímání těchto metod samotnými respondenty. Výsledná analýza dat představuje výhody a limity každé ze zvolených metod v rámci situačního výzkumu pitného režimu a také navrhuje možné implikace pro další výzkum.
|
|
|
Grafické modifikace možností odpovědí u otázek v online dotazníku
Terchová, Petra ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice vlivu grafických modifikací možností odpovědí u otázek v online dotazníku na odpovídání respondentů. Metoda sběru dat pomocí online dotazníku nabízí širokou škálu možností vizuálních úprav, a proto je nutné způsob grafického formátování předem pečlivě zvážit, jelikož různé druhy grafických modifikací možností odpovědí mohou produkovat značné rozdíly v odpovědích respondentů. Cílem práce je prostřednictvím dvou verzí online dotazníku lišících se v grafickému formátu možností odpovědí zjistit, zda a případně jaké rozdíly v odpovědích respondentů tyto odlišnosti způsobují. Pozornost je věnována také rozdílům v časové náročnosti jednotlivých otázek. Celkem je testováno jedenáct grafických modifikací, každá z nich se v dotazníku vyskytuje dvakrát. Analýza ukazuje, že rozdíly v grafickém formátu možností odpovědí mají vliv na odpovědi respondentů, potvrdilo se 7 z 11 hypotéz. Jedním z překvapivých zjištění je, že v případě porovnání formátu zaškrtávání a vypisování odpovědí využili respondenti v obou verzích plného počtu možností. Takový výsledek nebyl v případě vypisovacího formátu očekáván. Další výsledky ukazují, že některé modifikace mají vliv spíše na ženy než na muže, například použití škály s označenými všemi body versus škály s označenými pouze těmi...
|
|
|
Vliv pořadí otázek
Truong, Phuong Thi ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na metodologický jev zvaný efekt pořadí otázek, ve kterém předcházející otázky v dotazníku mohou ovlivnit odpovědi u následujících otázek. Předchozí otázky mohou během kognitivního procesu odpovídání vyvolat určité myšlenkové asociace a představy, které jsou následně snadněji dostupné při odpovídání na následující otázku. Tyto informace mohou být při výběru odpovědi využity, čímž může nastat vychýlení odpovědi. Stejné otázky umístěné v odlišném pořadí mohou generovat odlišné odpovědi. Různé pořadí otázek se může vyznačovat odlišnou kognitivní zátěží. Cílem této práce je posouzení kognitivní zátěže různého pořadí stejných otázek. Sběr dat je proveden kognitivními rozhovory, které pomáhají odhalit, jak respondenti během vyplňování dotazníku pracují s jednotlivými otázkami, a identifikovat jednotlivé typy efektu pořadí. V práci rozlišuji tyto typy efektu pořadí: efekt přenesení, obráceného účinku, asimilace a kontrastu. Méně zatěžující je pořadí, ve kterém konkrétní otázka předchází obecnou otázku, jelikož je vyvolaná informace z konkrétní otázky snadněji přístupná pro interpretaci obecné. Méně zatěžující je také pořadí od negativní otázky k pozitivní otázce, které vyvolává silnější emoce, než obrácené pořadí.
|
|
|
Sudá versus lichá škála v online dotazníku
Baloušková, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se věnuje škálám, na kterých vyjadřuje respondent svou míru souhlasu se zadaným výrokem. Konkrétně se zaměřuje na počet bodů na škále, používání střední hodnoty a možnosti "nevím". Vzhledem k tomu, že neexistuje optimální počet hodnot, které by škála měla obsahovat, zaměřuje se autorka na srovnání různě dlouhých škál mezi sebou. Součástí práce je dotazníkové šetření, které v rámci čtyř variant dotazníku testuje odlišnost u sudých i lichých škál s různou délkou. Práce ukazuje, že délka škály ovlivňuje podíl krajních hodnot na škále. Při využití kratších škál respondenti častěji volí extrémy na škále. Jako podobně obtížné pro zodpovězení pak hodnotili respondenti škály bez ohledu na to, zda se jednalo o sudou nebo lichou škálu. Ukázalo se, že při použití sudé škály s položkou "nevím" tuto možnost volili především nerozhodní a neinformovaní respondenti. Častou volbou nerozhodných respondentů byla také střední hodnota v případě liché škály, z toho důvodu pro přesnější zjištění neutrality souhlasu by měly být nabízeny i liché škály v kombinaci s možností odpovědět "nevím". Klíčová slova Škála, měření postojů, lichá škála, sudá škála, střední hodnota, počet bodů na škále, Web survey, online dotazník
|
|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
host ::
RSS.