|
|
Lze úspěšně reitrodukovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)?
Stelšovská, Lenka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti v Evropě běžným druhem. V posledních desetiletích došlo k jeho rapidnímu úbytku v západní části areálu, tj. ve střední a západní Evropě. Jako hlavní příčiny byly identifikovány vysoké nároky tetřeva hlušce na kvalitu prostředí a jeho nízká přizpůsobivost, nevhodné lesní hospodářství, klimatické změny a lidské aktivity (sportovní a turistický ruch). Zásadní je vliv predace. Snaha zamezit vymizení tohoto druhu z Evropy vedl k zahájení řady reintrodukčních programů. Práce shrnuje dostupné informace o reintrodukcích tetřeva hlušce a faktorech, které jejich úspěšnost ovlivňují. Většina doposud realizovaných reintrodukcí skončila neúspěchem. Záchranný program tetřeva hlušce proběhl v letech 1998 - 2007 i v České republice. Pokus o reintrodukci či posílení populací tetřeva hlušce na Šumavě, v Českém lese, Krkonoších, Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech a Brdech také neskončil úspěchem. Příčiny neúspěchu jsou shledávány v nedostatečné kvalitě biotopů, ve značném predačním tlaku, fyziologických a etologických nedostatcích odchovaných jedinců i ve způsobu jejich odchovu. Ze zjištěných informací lze shrnout, že realizované reintrodukce se v podmínkách České republiky jeví jako málo efektivní avšak ne zbytečné; podporou tetřeva hlušce jakožto deštníkové...
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Vliv klimatických podmínek a změn v krajině na ptačí společenstva
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (oponent)
Změny klimatu zaznamenané v posledních dekádách mají značný dopad na ptačí druhy. Vlivem těchto změn bude pravděpodobně docházet k posunu hnízdních areálů k severu. Přestože není jisté, zda k těmto posunům skutečně dojde, tak i dnes můžeme na ptačích populacích pozorovat změny početnosti, které jsou v souladu s tímto mechanismem. Výsledky analýzy založené na dlouhodobých datech například prokázaly, že severské druhy vyskytující se na území České republiky mají negativnější trendy. Klimatem indukované posuny ale poskytují především náhled na to, jak v budoucnu bude vypadat uspořádání druhů v Evropě. Abychom zjistili, které skupiny druhů posunou své areály rozšíření nejvíce, jsme nejprve vypočítali míru předpokládaného posunu a následně jsme tuto proměnou vztáhli k ekologickým vlastnostem druhů. Míra posunu se dá považovat za ukazatel tlaku, jakým klima na jednotlivé druhy působí, a je zajímavé vědět, jak se tento tlak vztahuje k dlouhodobým trendům početnosti. Zjistili jsme, že vztah mezi mírou posunu a trendem početnosti je signifikantní, ale liší se v závislosti na pozici současného areálu rozšíření vůči České republice. Ačkoliv patří klima mezi hlavní faktory působící na distribuci a početnost, vliv habitatu se též projevil jako silný prediktor a je otázkou, která z těchto proměnných má na ptačí...
|
|
|
Bird communities in stands of non-native trees
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
7 Abstrakt Tato dizertační práce se zabývá vlivy porostů nepůvodních dřevin na ptáky v České republice. Nepůvodní rostliny, včetně dřevin, jsou známy svým nepříznivým vlivem na biodiverzitu, přičemž ptáci představují její široce používaný indikátor. Zde předložené studie ptačích společenstev v porostech nepůvodních dřevin zkoumají, do jaké míry jsou ptáci nepůvodními dřevinami ovlivňováni, což může pomoci ke zhodnocení významu nepůvodních rostlin jako faktoru ohrožující biodiverzitu. Jako zástupce rozšířené nepůvodní dřeviny byl vybrán z listnáčů trnovník akát a z jehličnanů borovice černá. V porostech těchto dřevin jsem zkoumal možné mechanismy ovlivňující ptačí společenstva, vycházející z očekávaných rozdílů ve vegetační struktuře, druhové bohatosti ptáků, složení ptačího společenstva, potravních zdrojích a míře predačního tlaku v porovnání s porosty původního dubu a původní borovice lesní. Obecně počet druhů ptáků pozitivně koreluje se složitostí vegetační struktury. Počet druhů ptáků se však mezi zkoumanými porosty nelišil, navzdory průkazně vyšší vegetační heterogenitě porostů nepůvodních dřevin v porovnání s porosty původních dřevin. Složení ptačího společenstva se lišilo především s ohledem na rozdílnou preferenci jehličnatého a listnatého lesa u jednotlivých ptačích druhů. Z toho plyne, že základní...
|
|
|
Horský fenomén a jeho role při speciaci na příkladu endemických zástupců rodu Campanula ve střední Evropě
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Horské prostředí je důležitým faktorem v životě rostlin. Vlivem extrémních podmínek na horách dochází k neustálé speciaci. Ta je provázena složitými procesy, jako je např. geografická izolace (vikariance) nebo polyploidizace. Tyto evoluční jevy lze studovat na vhodných příkladech rostlin, představovaných vybranými horskými endemickými druhy zvonků z komplexu Campanula rotundifolia agg. Tyto druhy jsou si morfologicky velmi podobné, ale předpokládá se u nich odlišný původ. Horský ekosystém je považován za jedno z nejbohatších a ochranářsky cenných prostředí, hostící řadu ohrožených a zákonem chráněných rostlin, z vybrané modelové skupiny jsou to: Campanula bohemica Hruby, Campanula gelida Kovanda a Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó. Cílem bakalářské práce je shrnout na základě dostupné literatury dosavadní poznatky o hostitelském prostředí, endemismu a popsat speciační mechanismy vedoucí k variabilitě horských zvonků a dále se zaměřit na jejich ohroženost, ochranu a původ. V závěrečné části této rešerše je představena náplň navazující diplomové práce, která se bude zabývat původem českých a slovenských horských endemitů z rodu Campanula L. (zvonek), především cytotypovou a morfologickou diferenciací C. tatrae Borbás za využití moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie,...
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Dlouhodobé trendy početnosti ptáků v Evropě a v Severní Americe: metaanalýza dosavadních studií
Říhová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Od začátku minulého století došlo k výrazným změnám v životním prostředí, ve způsobu hospodaření i ve struktuře krajiny. Protože ptáci jsou jednou z nejdéle sledovaných skupin organismů a jsou považováni za dobré indikátory kvality životního prostředí, je vhodné snažit se dát tyto změny do souvislosti se změnami početnosti ptačích populací. Nalezení těchto vztahů umožní lepší a přesnější formulaci ochranářských plánů a priorit, a proto se jim věnovalo velké množství studií. I přesto, že tyto dílčí studie dosáhly velkého pokroku v poznání nejdůležitějších faktorů, které ptačí populace ovlivňují, šlo o poněkud neúplné a fragmentární znalosti, takže nebylo zcela jasné, které faktory jsou obecně platné a kdy jde spíše o lokální záležitosti. Proto jsem vyhledala všechny studie zabývající se dlouhodobými trendy početnosti ptáků na území Evropy a Severní Ameriky a provedla metaanalýzu jejich výsledků. Pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty jsem prokázala například signifikantní pokles druhů otevřených stanovišť v důsledku intenzifikace zemědělství a opouštění a zarůstání zemědělské půdy, který je konzistentní bez ohledu na region či časové období a je tedy závažným ochranářským problémem. Prokazatelný nárůst byl zaznamenán také u druhů migrujících na krátkou vzdálenost a u rezidentů. Zde je...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu strnada obecného: příčiny a důsledky
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Mezipopulační geografickou variabilitu zpěvu můžeme nalézt u mnoha ptačích druhů. Jednou z jejích nejzajímavějších forem jsou dialekty, které jsou charakterizované jasně oddělenými hranicemi mezi populacemi jedinců sdílejícími určitý typ zpěvu. Navzdory jejich dlouholetému studiu však dosud nebyla uspokojivě zodpovězena otázka, jakým způsobem dialektové hranice v průběhu let přetrvávají na téměř stejném místě. Rozdíly mezi dialekty umožňují rozpoznávání samců z jiných dialektových populací a mohou tedy ovlivňovat teritoriální chování. Protože však různá prostředí degradují zvuk odlišným způsobem, je také možné, že specifická stanoviště jsou preferována jedinci s určitým dialektem. Sociální interakce i akustické vlastnosti prostředí však mohou hrát pouze vedlejší roli a distribuce dialektů může být výsledkem fragmentace vhodných prostředí v současnosti či nedávné minulosti. V této diplomové práci byly testovány některé z navrhovaných hypotéz na příkladu strnada obecného (Emberiza citrinella) - hojného pěvce otevřené krajiny s jednoduchým zpěvem a snadno rozlišitelnými dialekty. Na dialektových hranicích v různých částech České republiky byla získávána podrobná data o habitatech a rozložení dialektů. Dále byly pomocí playbackových experimentů testovány reakce teritoriálních samců na jejich vlastní a...
|
|
|
Prediktory globálního ohrožení sesterských druhů ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Storchová, Lenka (oponent)
Mnoho ptačích druhů je v současné době ohroženo vyhynutím, ale stále není dostatečně prozkoumané, jaké biologické charakteristiky a vlastnosti druhů jsou za takové ohrožení zodpovědné. Na tuto otázku se pokusila odpovědět tato práce, a to pomocí analýzy databáze sesterských druhů, kdy se v rámci každé dvojice srovnával ohrožený druh s druhem bez ohrožení. Takové párové porovnávání umožňuje blíže rozpoznat právě ty vlastnosti, které mohou bezprostředně souviset s ohrožením, a nemělo by být příliš ovlivněno znaky, které druhy v rámci párů sdílí. Ve své práci používám globální riziko ohrožení podle klasifikace IUCN a vztahuji ho k latitudinální poloze areálu, migračnímu chování, velikosti těla, typu obývaného prostředí a potravním nárokům. Zároveň vždy zohledňuji vliv velikosti areálu, coby proměnné, která do klasifikace stupně ohrožení často přímo vstupuje a zároveň může ovlivňovat i jeho vztahy s dalšími proměnnými. Výsledky mé práce prokázaly kromě triviálního vlivu velikosti areálu, kdy mají vyšší stupeň ohrožení druhy s menším areálem, že jedinou vlastností, která se stupněm ohrožení v globálním měřítku signifikantně souvisí, je migrační chování jednotlivých druhů. Druhy migrující na dlouhé vzdálenosti se ukázaly jako nejohroženější, zřejmě proto, že přicházejí do styku s více riziky než migranti...
|
|
|
Determinanty druhové bohatosti a populačních hustot ptáků subsaharské Afriky
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Zkoumání faktorů ovlivňujících ptačí druhovou diverzitu a abundanci nám do budoucna umožní spravovat krajinu tak, abychom vytvořili vhodné podmínky pro přežití co nejvíce druhů. Na lokální úrovni jsem pro účely práce rozdělil společenstva ptáků do 3 skupin: lesní ptáci, ptáci savany a křovinatých biotopů a ptáci otevřených travnatých plání. Lesní druhy ptáků byly nejvíce ovlivněny výškou stromové koruny, její kompaktností a fragmentací lesů. U fragmentů lesa rozhodovala o počtech druhů a jedinců v něm žijících velikost fragmentu, okolní matrix fragmentu, izolovanost fragmentu a citlivost ptáků na okrajový efekt. Druhy ptáků savany a křovinatých biotopů byly nejvíce ovlivněny strukturou vegetace ve formě přítomnosti keřů, stromů a travnaté plochy. Dále tyto druhy reagovaly na druhovou strukturu vegetace, rozsáhlost a formu disturbancí (oheň, okus herbivory), pozitivně reagovaly na přeměnu krajiny na zemědělskou a negativně na sukcesi hustých křovin. Druhy otevřených travnatých plání reagovaly na různou výšku trávy, negativně na přítomnost stromů a keřů a také na disturbance způsobené člověkem. Je to nejméně prozkoumaná skupina ptáků v Africe. U elevačního gradientu se v nadmořské výšce kolem 1250 m n. m. měnila nížinná společenstva ptáků na horská, ale informací na toto téma je málo a je zde nutný...
|
host ::
