|
|
Konec liberální demokracie v České republice
Rathous, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o stavu demokracie v České republice. Jak napovídá její název, cílem je odpovědět na otázku, zda nastává konec liberální demokracie. Hypotézou, ze které autor vychází, je, že politický vývoj v České republice zaznamenal výraznou proměnu a Česká republika se tak v posledních letech odvrací od liberálně demokratického uspořádání. V první části práce proto autor představuje koncept liberální demokracie z teoretického pohledu, včetně jeho vývoje s důrazem na problematickou genezi. Představeny jsou i koncepty jako defektní či neliberální demokracie. Na základě toho následně autor formuluje kritéria liberální demokracie. Další část práce popisuje politický vývoj České republiky s důrazem na období po roce 1989 a sleduje naplnění těchto kritérií. S ohledem na výzkumnou otázku autor rovněž formuluje tezi o tom, zda v minulosti v České republice došlo k etablování liberální demokracie či nikoliv, a předkládá pro toto své tvrzení argumenty. Jedná se tedy o případovou studii s využitím kvalitativní analýzy. Práce vznikla jako reakce na značně chaotickou debatu ve veřejném prostoru, v níž zaznívají tvrzení o konci první České republiky ze stran novinářů i politiků, aniž by byly zmíněny souvislosti a racionální argumenty. Autorovým záměrem je tedy stanovit této debatě určitý rámec.
|
|
|
Komparace hnutí ANO 2011 a strany Fidesz z hlediska programu a organizační struktury
Winklerová, Barbora ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací hnutí ANO 2011 a strany Fidesz s ohledem na jejich vznik, vývoj, organizační strukturu, program a ideologii, a roli lídra strany. Kromě představení různých organizačních typů stran a konceptu "genetického kódu" Angela Panebianca, se práce na zkoumané strany dívá i pohledem konceptu populismu definovaného na základě práce Case Mudda a C. R. Kaltwassera. Cílem práce bylo na základě dvou případových studií uvedených stran zjistit jejich podobné a odlišné rysy, a posoudit, jaký mohou mít nebo již mají vliv na demokratický systém v zemi své působnosti. Ač se jedná o organizačně odlišné strany, důležitým společným rysem obou stran je dominantní role jejich zakladatele nejen v samotném vzniku strany, ale také v jejich dalším vývoji směrem k centralizované struktuře a personalizaci. Dalším společným rysem je populismus, který se jeví jako důležitá proměnná ovlivňující efekt dané strany na demokratický systém. Charakter populismu se nicméně u obou stran liší. Důležitou roli v případné erozi demokratického systému hraje i konkrétní nastavení politického systému, včetně efektu volebního systému.
|
|
|
Analýza politického programu Strany svobodných občanů
Kunc, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickým programem Strany svobodných občanů. Nejprve jsou ve druhé kapitole definovány a rozebrány relevantní teoretické koncepty. Jedná se o koncepty euroskepticismu, anarchokapitalismu a libertarianismu. V případě euroskepticismu je rovněž popsána typologie podle francouzské politoložky Cécile Leconte, jelikož je euroskepticismus velice komplexní pojem. V následující třetí kapitole jsou pak popsány relevantní aspekty politické filosofie Strany svobodných občanů. Ve čtvrté kapitole jsou pak pomocí obsahové analýzy programu Strany svobodných občanů zodpovězeny výzkumné otázky: Do jaké míry je v politické filozofii Strany svobodných občanů přítomen euroskepticismus? Jak se přítomnost euroskepticismu v politické filozofii Svobodných vyvinula od založení strany až po současnost? Do jaké míry je v politické filozofii Strany svobodných občanů přítomen anarchokapitalismus? Jak se přítomnost anarchokapitalismu v politické filozofii Svobodných vyvinula od založení strany až po současnost? Do jaké míry je v politické filozofii Strany svobodných občanů přítomen libertarianismus? Jak se přítomnost libertarianismu v politické filozofii Svobodných vyvinula od založení strany až po současnost? K analýze je použita kvantitativní metoda, jelikož je tak lépe možné určit míru...
|
|
|
Česká pirátská strana - strana vícerychlostního modelu?
Langerová, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou organizační a ideologické struktury České pirátské strany. Cílem práce je zjistit a popsat, jaká je organizace ČPS. Další cíl bude zjistit, jak sebe sama strana vnímá z pohledu ideologického ukotvení pomocí dotazníků s členy strany a pomocí obsahové analýzy volebních programů z posledních voleb do Parlamentu ČR. Taktéž bude do dotazníku zapojen model vícerychlostní strany , tak jak jej definovala Susan Scarrow, zdali tato strana do tohoto konceptu zapadá. Tudíž teoretickým základem je model vícerychlostní strany, dále teoretický koncept stranické rodiny a zapojení indexu přístupnosti. Diplomová práce se dělí na šest kapitol. Nejprve představuje teoretickou část v rámci tří kapitol. Jedná se o představené modelu síťové strany, vícerychlostní strany a vykreslení Česká pirátské strany. Z pohledu vzniku, okolností vzniku, dále jsou představeny zahraniční význnamné pirátské strany. Tato teoretická část je zakončena popisem organizační struktury z pohledu jednotlivých orgánů a komunikačních kanálů. Praktická část je rozdělana taktéž na tři kapitoly. První kapitola začíná obsahovou analýzou volebního programu ČPS do voleb do PS v roce 2017 s aplikací konceptu stranické rodiny. Další kapitola se primárně týká aplikace indexu přístupnosti na stranické web strany. Poslední...
|
|
|
Mládežnické organizace politických stran v České republice
Slavíková, Hana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Shrnutí Všechny mládežnické organizace, zahrnuté do výzkumu, vykazovaly tendence plnění stabilizační funkce pro politické strany. Navazují jako zprostředkovatel / linkage vztah s mateřskou stranou, a současně vztah k veřejnosti, kdy agregují zájmy určité skupiny potenciálních voličů. Politické strany, které jsou institucionalizované, by tak měly mít zájem udržovat s těmito organizacemi úzký vztah formalizovaného, ve kterém si tato strana a její mládežnická organizace budou vzájemně prospěšné. Politické strany však, v českém prostředí, sice oceňují účast mládežnických organizací na aktivitách strany, jako jsou např. kampaně, avšak nemají zájem o důkladnější včlenění těchto organizací do svých struktur. Formální vztah s politickou stranou tak v období 2015-2019 ze zkoumaného vzorku vykazovala pouze jedna politická strana, Československá strana sociálně demokratická. Přestože mládežnické organizace se díky socializační a rekrutační funkci podílejí na budoucí podobě politických stran, na základě vývoje vztahů s vedením strany je pak očekávatelné, že tyto mládežnické organizace můžou být stejně jako podpůrná struktura vnímány jako potenciální nebezpečí pro politickou stranu. .
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.