|
| |
|
|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|
|
| |
|
|
JZD Chelčice - příklad úspěšného JZD období "normalizace"?
Kopeček, Martin ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Název: JZD Chelčice - příklad úspěšného JZD období "normalizace"? Autor: Martin Kopeček Katedra: Katedra dějin a didaktiky dějepisu PedF. UK Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc. Abstrakt: Práce se zabývá Jednotným zemědělským družstvem v Chelčicích v době normalizace v Československu. Snaží se zmapovat jeho úspěchy a odpovědět na otázky: jaké povahy tyto úspěchy byly (oblasti produkce, ekonomika, prezentace úspěchů v dobových médiích), na čem se zakládaly (systém a organizace řízení, řídící elity, hospodářské koncepce, formální a neformální vztahy ke státním a stranickým autoritám) a jaké byly jejich historické souvislosti (zejm. směrem k obci a tamější zemědělské produkci). Výsledky se snaží zasadit do kontextu současné, zatím skromné, debaty o roli JZD v době normalizace. Klíčová slova: Chelčice - socialistické zemědělství - JZD - zemědělství za normalizace - přidružená výroba - chozrazčot - socialistské podnikání
|
|
|
Být učitelem na valašské venkovské škole v první polovině 20. století
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením a každodenností valašských učitelů obecných škol první poloviny 20. století. Nejprve pojednává o rozsahu Valašska a rozdílech v jeho vymezení u různých autorů, poté se zaměřuje na charakteristiku valašského školství v porovnání s jinými regiony, situaci demonstruje na jednotřídní škole Na Soláni. Mluví o valašském žákovi, o jeho životních podmínkách a stravě. Učitel je následně charakterizován nejen jako vychovatel, ale také jako člověk se svými zájmy. Poslední dvě kapitoly pojednávají o osudech dvou učitelů, Metoděje Jahna (učitele, spisovatele, folkloristy) a Cyrila Macha (učitele, organizátora společenského života, propagátora turistiky a pokrokáře). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Budování státu a národní kultura na Podkarpatské Rusi
Kuželová, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která nese název Budování státu a národní kultura na Podkarpatské Rusi, pojednává zejména o spolkové činnosti na východě republiky. Zaměřuje se především na působení českých učitelů a jejich přínos při vytváření nově vzniklého státu. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první rozvádí vliv učitelů na rozvoj národní myšlenky jednotného státu s nově připojenou Podkarpatskou Rusí. Druhá část představuje činnost československých spolků, které vznikaly již od roku 1919. Třetí oddíl popisuje činnost spolků nezaměřenou na národní ideu, ale vzniklou pro radost členům. Ve čtvrté kapitole jsou představeny rusínské spolky jako protiváha těm československým a ukázka jejich smýšlení. Poslední část vyjmenovává další organizace, které byly na Podkarpatské Rusi založeny, ale nestaly se v celém konceptu práce tak významnými. KLÍČOVÁ SLOVA spolek, kultura, národní myšlenka, budování státu, učitelé, osvěta, Československá republika, Podkarpatská Rus
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Ženy a odbory 1945-1952
Pánková, Veronika ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Tato práce vznikla se záměrem upozornit na úlohu žen v Revolučním odborovém hnutí po druhé světové válce. Popisuje existenci a činnost relativně samostatného uskupení žen, které vzniklo při Ústřední radě odborů. Zvláště po monopolizaci komunistické vlády v únoru 1948 se odbory jakožto zástupce všech pracujících staly významným činitelem politického systému země. Jedním z jejich prvořadých úkolů byla mobilizace pracovních sil nutná k oživení poválečného hospodářství a ideologicky podporovaná budováním nové, lepší socialistické společnosti. Zvláště ženám v domácnosti, které představovaly největší rezervy pracovních sil, se proto věnovala náležitá pozornost. S cílem začlenit co největší množství žen do zaměstnání, organizovat je v odborech a ulehčit jim od domácích prací a rodinných starostí vznikají při odborových orgánech komise žen, jejichž zastřešující institucí se stala právě zde zmiňovaná Komise žen ÚRO. Autorka popisuje její vznik, organizační proměny v jednotlivých letech, konkrétní činnost a částečně i mezinárodní kontakty a vzájemnou spolupráci s jí nadřazenou celostátní organizací žen. Kromě samotné ústřední komise sleduje vývoj zaměstnanosti žen od poloviny devatenáctého století až po údernické hnutí v 50. letech století dvacátého. Význam činnosti ústřední komise v sociální oblasti je navíc...
|
|
|
Richard Dotzauer a osobnosti podnikatelského života 19. století
Valenta, Petr ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na konkrétní podnikatelskou osobnost devatenáctého století - Richarda Dotzauera. Mapuje jeho působení na poli podnikání, ale stejně tak sleduje jeho veřejnou činnost ve spolkovém a politickém životě. V rámci práce je věnována rovněž pozornost problematice podnikatelské mentality a životního stylu. Práce poukazuje formou širších exkurzů na další výrazné podnikatelské osobnosti studované epochy. Zatímco Richard Dotzauer reprezentuje typ německého podnikatele, jde v případě Andrease Haaseho o osobnost obtížněji národnostně zařaditelnou a v případě Jindřicha Fügnera o zástupce národnostně českého podnikatelstva. Práce studuje uvedené osobnosti v kontextu významných procesů devatenáctého století, jako byla industrializace, formování národního hnutí a vznik moderní občanské společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.