|
|
Evropská integrační politika Severního Porýní-Vestfálska. Zápas o kompetence od Maastrichtu k Lisabonu
Veselá, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomová práce "Evropská integrační politika Severního Porýní-Vestfálska. Zápas o kompetence od Maastrichtu po Lisabon" se zabývá vztahy mezi německou legislativou a exekutivou na pozadí evropské integrace. V centru zájmu je přitom Severní Porýní- Vestfálsko, jako zástupce spolkových zemí, jednoho z klíčových aktérů německé evropské politiky v současnosti. Snaha spolkových zemí o navýšení svých rozhodovacích kompetencí, a tedy i kontrolu pravomocí exekutivy, v evropských záležitostech se dá vystopovat téměř do počátků evropské integrace. Teprve s ratifikací Smlouvy z Maastrichtu, kdy jsou pravomoci německých legislativních orgánů, Spolkové rady a sněmu ukotveny na spolurozhodování v evropských záležitostech ukotveny v Základním zákoně, přináší podstatné výsledky. Vlivem měnící se dynamiky evropské integrace, i německého federalismu (v důsledku německého sjednocení), je stále složitější se dohodnout na společném stanovisku na vnitroněmecké i evropské úrovni. Spolkové země tak mění svou strategii, stále častěji jednají samostatně a hledají nové cesty, jak ovlivnit rozhodování než již institucionalizovanými prostředky. Součástí této strategie je uzavírání partnerství se stejně silnými regiony se stejnými zájmy v evropské integrační politice, příkladem nejvlivnějšího z nich je RegLeg. Kromě toho se spolkové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Počátky zaměstnávání gastarbeiterů v průmyslových podnicích Severního Porýní - Vesfálska
Janura, Lukáš ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bakaláská práce Poátky zamstnávání gastarbeiter v prmyslových podnicích Severního Porýní - Vestfálska pojednává o dvodech, které vedly ke státem podporovanému zamstnávání italských dlník ve Spolkové republice Nmecko od roku 1955. Práce zkoumá dva konkrétní prmyslové podniky Severního Porýní - Vestfálska ped tímto rokem a sleduje, zda zapadají do bn uvádného tvrzení, e zamstnávání zahraniních dlník, tzv. gastarbeiter, bylo pedevším ekonomicky motivovaným krokem. Tato teze je poslední dobou v literatue zpochybována. Pro úely této práce jsou vybrány podniky spolkové zem s jednou z nejniších mr nezamstnanosti, která byla vhodným akceptorem tchto pracovních sil. Práce by mla dojít ke zjištní, zda sledované podniky odpovídaly obecnému konceptu, tedy e poptávka po pracovních silách tu byla vskutku znaná a bylo s ní poítáno jako s dlouhodobou.
|
|
|
The Inportance of the Marshall Plan for the Electrical Power industry in North Rhine Westphalia
Huclová, Tereza ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomová práce "Význam Marshallova plánu pro elektrárenství Severního Porýní Vestfálska" popisuje, jakým způsobem přispěla americká pomoc к obnově válkou postižených elektrárenských společností, a jak se to projevilo na zásobování obyvatelstva elektřinou. Práce se soustředí na období let 1948-1952, kdy byla pomoc v rámci Marshallova plánu poskytována. Severní Porýní Vestfálsko bylo vhodné zkoumat z několika důvodů. Kvůli vysoké koncentraci průmyslu zde byla největší spotřeba elektřiny. Zároveň zde měly sídlo velké elektrárenské společnosti, díky kterým byla země také největší německý producent zásobující i ostatní spolkové země. Práce zjišťuje, jakým způsobem Marshallův plán vybraným společnostem RWE a VEW pomohl. Zkoumá, jaké projekty byly především podporovány a jak probíhala spolupráce mezi vedením společností, německými úřady a americkými administrátory Marshallova plánu. Zjišťuje, že RWE jako největší německá elektrárenská společnost s celoevropským významem získala oproti VEW větší příděly z rozpočtu Marshallova plánu a měla také větší prostor pro vlastní rozhodování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Norimberský proces
Černá, Dagmar ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
V centru pozornosti této práce stojí otázka vlivu jednotlivých právních tradic při utváření Statutu norimberského tribunálu a při procesu, neboť toto téma představuje oblast, která v porovnání s jinými aspekty souvisejícími s norimberským procesem nebyla dosud dostatečně probádána a zpracována. Přitom se jedná o problematiku stěžejní a zajímavou. Práce se bude snažit najít odpověď na otázku, kde byly hledány inspirační zdroje pro provedení jednoho z nejvýznamnějších procesů v dějinách. Při stanovení jednotlivých skutkových podstat se vycházelo především z mezinárodního práva, smluvního i obyčejového, jehož obsah byl v některých případech, zejména v případě zločinu agrese, vykládán do značné míry progresivně, aby bylo stíhání takovéhoto zločinu vůbec na mezinárodněprávní úrovni možné. Pro konkrétní vedení procesu však v mezinárodním právu, jak již bylo výše uvedeno, chyběl vzor i normy, a tak se inspirační zdroje hledaly v národních právních režimech jednotlivých států, účastnících se procesu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finanční vyrovnávání spolkových zemí - klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí
Mynaříková, Romana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomov prce "Finančn vyrovnn spolkovch zem - klčov vnitroněmeck politikum přelomu tiscilet" se zabv jednm z nejvznamnějšch prvků finančnho uspořdn Spolkov republiky Německo. Finančn vyrovnn zem patř k nejvznamnějšm instrumentům německ finančn politiky. Je zakotveno již v německ stavě, tzv. Zkladnm zkoně, a jeho hlavnm kolem je vyrovnat rozdln finančn sly jednotlivch spolkovch zem, neboť nezbytnm předpokladem pro plněn sttnch kolů jsou dostatečn finančn prostředky. Finančn vyrovnn se děje předevšm na zkladě přerozdělen daňovch vnosů (z daně z přjmu fyzickch a prvnickch osob a daně z obratu) nejen vertiklně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale předevšm horizontlně, mezi finančně silnmi (pltci, Geberlnder) a slabmi zeměmi (přjemci, Nehmerlnder). Určit podl m v systmu i spolek, kter může potřebnm zemm přidělit doplňkov přspěvky, kter maj vyrovnat nevhodn postaven zem plynouc ze strukturlnch nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyrovnn trvale zatěžuje ekonomiku pltců vyrovnn, vedou se předevšm od 90. let, kdy došlo ke sjednocen obou německch sttů, na toto tma vlekl spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři pltci podali stžnost na protistavnost systmu k Spolkovmu stavnmu soudu. Jeho rozsudek se potom stal předlohou pro reformu finančnho vyrovnn platnou od roku 2005. Tato diplomov prce tak m nastnit vvoj sporů od 90....
|
|
| |
host ::
RSS.