|
|
Změny koncentrací organického uhlíku v povrchových vodách v pramenných oblastech
Špringerová, Pavla ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami v koncentracích organického uhlíku (OC) v povrchových vodách v pramenných oblastech. V teoretické části je uvedena rešerše domácí a zahraniční odborné literatury a studium aktuálních publikovaných výsledků výzkumu dané problematiky. Pozornost je dávána na hledání možných faktorů variability OC, zejména landcover a půdní prostředí. Základní část práce tvoří výzkum v experimentálních pramenných povodí KFGG, konkrétně na horní Vydře, Blanici a Rolavě. Cílem práce je objasnit vztahy mezi koncentracemi organických látek a odtokem s ohledem na hydrologické extrémy. Dále je studován vliv velikosti povodí a různého landcoveru na variabilitu koncentrací a vztah s dalšími ukazateli biogeochemismu. Vztah OC a průtoku je kladný a ve většině povodí silný nebo velmi silný. Nejslabší vztah byl monitorován na profilech s největším zastoupením rašelinišť v povodí. V těchto povodích byly největší průměrné koncentrace OC stanoveny na podzim, v povodích s menším zastoupením rašelinišť je to v létě. Analýza srážko-odtokových událostí potvrdila kladnou závislost OC a průtoku. Zpoždění maxima koncentrací OC za maximem průtoku se pohybuje v rozmezí 3:50-11:20. Vliv na vyplavování OC do povrchových vod a variabilitu jeho koncentrací má zejména zapojení různých vrstev rašeliny do odtoku dle...
|
|
|
Vývoj jakosti povrchových vod v povodí Berounky
Wild, Aleš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Cílem této práce je vyhodnotit, popsat a odůvodnit změny a vývoj jakosti vody a vybraných ukazatelů znečištění v povodí Berounky. Součástí práce je rešerše pojmu jakost vody a analýza získaných výsledků. Tato data pocházejí z konce 60. let 20. století až do současnosti. Pomocí základních statistických prostředků boudou analyzovány základní koncentrace látek s hledáním největších změn a rozdílů v průběhu sledovaného období. Naměřené výsledky jsou pak převedené do mapového nebo grafického výstupu. Na základě zjištěných údajů je možné vytvořit dlouhodobější představu o stavu jakosti vody a o jejím vývoji v povodí Berounky během posledních 60 let. Klíčová slova: povodí Berounky, kvalita vody, odtokový režim, nitráty, organické látky, znečištění vody, mapování jakosti vody
|
|
|
Impact of the regional climate change on the hydrological regime with regard to extremes
Blahušiaková, Andrea ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kašpárek, Ladislav (oponent) ; Pekárová, Pavla (oponent)
V kontexte prebiehajúcich i budúcich klimatických zmien sa do popredia dostáva výskum zmien zrážkovo-odtokového režimu vodných tokov a jeho extrémnych prejavov. Hlavným cieľom práce je skúmať kľúčové faktory, ktoré sa na týchto zmenách podieľajú, a tým ovplyvňujú hydrologický režim vodného toku. Detekované sú trendy a zmeny hydroklimatických parametrov a hodnotený je vývoj extrémov povodní a sucha. Na identifikovanie trendov a skúmanie ich zmien je použitých niekoľko metód; Mann-Kendallov test, lineárna regresia, jednoduché súčtové čiary a komparatívna analýza (IHA). Extremita povodní je vyhodnotená na základe stupňov povodňovej aktivity a N-ročnosti, frekvencia a sezónnosť použitím threshold metódy a dňa kulminácie. Extremitu, frekvenciu a sezonalitu meteorologického sucha hodnotí threshold metóda, ďalej de Martonne Aridity index a Relative precipitation index. Hydrologické sucho je hodnotené na základe Base flow indexu, Low flow indexu a threshold metódy. Hlavnými parametrami, ktoré do týchto analýz vstupovali boli ročné, sezónne a mesačné hodnoty prietokov, teploty vzduchu, zrážok a snehovej pokrývky. Databáza základných i ďalších vypočítaných parametrov je zostavená pre obdobie 1931/1961-2010/2012. Trendy a zmeny hydroklimatických parametrov, ako i vývoj sucha a povodní sú skúmané v povodí...
|
|
|
Hydrologické sucho na Lužnici v roce 2018
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou hydrologického sucha na Lužnici v roce 2018. První část je zaměřena na provedení literární rešerše na téma sucho, jeho typy, příčiny a dopady. Dále je za pomoci literatury vyhodnoceno hydrologické sucho v letech 2014 až 2018 v Česku. Tato kapitola slouží jako východisko pro stěžejní část práce zabývající se hydrologickým suchem na Lužnici v roce 2018, k jehož vyhodnocení byla využita metoda prahové hodnoty a nedostatkových objemů. Analýza je provedena na základě dlouhých datových řad z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně. Tyto profily jsou porovnávány za účelem zjištění případných rozdílů. Výsledky práce ukazují, že hydrologický rok 2018 byl na Lužnici z hlediska sucha v novodobé historii velmi významným rokem. Klíčová slova: hydrologické sucho 2018, nedostatkové objemy, prahová hodnota, Lužnice
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Hydromorfologie jako nedílná složka ekologického stavu vodních toků
Kujanová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Lehotský, Milan (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Pozornost studia fluviálně-morfologických procesů je v současnosti spojena s hodnocením hydromorfologického stavu vodních toků a návrhy revitalizačních opatření. Nezbytným předpokladem hodnocení aktuálního hydromorfologického stavu vodních toků je stanovit pro jednotlivé typy vodních toků referenční podmínky, které slouží jako srovnávací prvek a představují cílový stav revitalizačních opatření. Cílem předkládané práce je pomocí stanovení typů vodních toků a vývoje metodického přístupu REFCON pro stanovení referenčních lokalit a záznam charakteristik referenčního stavu popsat typově specifické hydromorfologické referenční podmínky vodních toků na území ČR. Přístup pro stanovení referenčních lokalit je založen na splnění kritérií minimálního antropogenního vlivu, která jsou posuzována na základě distančních dat a následně ověřena terénním průzkumem. Parametry nadmořská výška, sinuosita a sklon údolí pro rozřazení úseků vodních toků do typů byly vybrány na základě výsledků statistických metod aplikovaných na 3197 úseků vodních toků na území ČR. Rozřazení úseků vodních toků do 9 typů bylo validováno terénním průzkumem ve 44 lokalitách. V 16 referenčních lokalitách byl proveden detailní záznam a zaměření charakteristik přirozeného chování vodních toků, které sloužily jako podklad pro vytvoření popisu...
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Hodnocení diversity společenstev makrozoobentosu v kontextu kvality fyzického habitatu vodnich toků
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Výzkum makrozoobentosu je v současnosti nedílnou součástí hodnocení kvality toků. Základní charakteristiky ovlivňující společenstva makrozoobentosu v toku jsou prvky působící z vnějšího prostředí na tok, konkrétně základní geografické parametry lokality, využití půdy v okolí toku a i charakteristika břehů. Uvedené prvky mají značný vliv na působení základních parametrů v toku, mezi které lze řadit průtok, strukturu sedimentů, vstup organického materiálu a znečištění. Parametry ovlivňující společenstva makrozoobentosu se zabývá rešeršní část práce. Zájmové území zahrnuje tři experimentální povodí v oblasti horní Blanice nedaleko Prachatic. Jedná se jednak o přírodě blízký Tetřívčí potok se zalesněným povodím, dále o napřímený levostranný přítok s převážně lučním povodím a poslední revitalizovaný Sviňovický potok, se dvěma odlišnými úseky - revitalizovaným úsekem a úsekem s napřímeným korytem. Předmětem zkoumání diplomové práce je hodnocení diverzity a vývoje společenstev makrozoobentosu v jednotlivých tocích v zájmové oblasti. Práce prezentuje vyhodnocení společenstev makrozoobentosu na základě široké nabídky indexů (BMWP skóre, ASTP index, EPT index a indexy diversity) a srovnává jejich diverzitu za využití abundantního grafu. Celkové hodnocení je shrnuto vyžitím AHC a PCA analýz. Dále práce...
|
|
|
Identifikace a charakteristika lokalit zaniklých malých vodních nádrží s využitím nástrojů GIS
Wolfová, Helena ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl identifikovat oblasti malých zaniklých vodních nádrží pomocí starých map a pomocí DMR 5G. Mezi hlavní metodické postupy patří georeferencování starých map. Dále vytvoření co nejpodrobnějšího digitálního modelu reliéfu a terénní rekognoskace v lokalitách vybraných zaniklých malých vodních nádrží. Byly analyzovány změny krajinného pokryvu vybraných zaniklých nádrží a také změna rozsahu celkové vodní plochy v zájmovém území. Pro práci byla použita data získaná od Povodí Ohře s.p., digitální model reliéfu 5. generace a staré mapy II., III. vojenského mapování a mapy v souřadnicovém systému S-52. Jako zájmové území bylo vybráno povodí Skřiváně patřící do povodí Svatavy. Bylo zjištěno že víc jak polovina nádrží zanikla během 20. století. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenám v průběhu 19. století. Plocha malých vodních nádrží se od období II. vojenského mapování zmenšila na 40,51 % původní rozlohy. Klíčová slova: staré mapy, zaniklé vodní nádrže, digitální model reliéfu České republiky 5. generace, povodí Svatavy
|
|
|
Trendy hydroklimatických faktorů ve vybraných povodích Krušných hor
Navrátilová, Denisa ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Fraindová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá identifikací trendů v datových řadách vybraných hydroklimatikcých faktorů (teplot, srážek a průtoků) povodí horního toku řeky Svatavy a povodí Načetínského potoka, které leží v Krušných horách. Hlavním cílem je identifikace základních trendů obou zájmových povodí a jejich následná srovnávací analýza. K analýzám jsou využívána denní průtoková data z limnigrafických stanic Klingenthal a Rothenthal a z německých klimatických stanic nacházejících se v blízkosti zájmových povodí. Úvodní část popisuje fyzicko-geografickou charakteristiku sledovaných povodí. Hlavní část práce je věnována k analýze teplot, srážek a průtoků například pomocí metody lineární regrese, jednoduchých součtových čar a Mann-Kendallova statistického testu. Detailnější analýza průtokových dat je zpracována pomocí IHA analýzy. Výsledky analýz prokázaly výrazný roční trend zvyšování teplot a snižování průtoků během sledovaných let. Nejvýznamnější změna teplot a průtoků je zaznamenána v jarním a letním období. Klíčová slova: odtok, srážky, teploty, změna srážkoodtokového režimu, Mann-Kendallův test, IHA analýza
|
host ::
RSS.