|
|
Lidská práva v soukromém právu
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
116 KAPITOLA 8 Záv r P edkládaná práce je pokusem ut ídit a strukturovat v obecné rovin základní p ístupy k úloze lidskoprávních norem v soukromém právu, a to jak z hlediska právn teoretických p ístup k této problematice, tak z hlediska právní praxe. Cílem tedy není vytvo ení nové teorie, nýbrž vybrat ze stávajících p ístup p esv d ivé argumenty pro a proti ú inku t chto ústavn právních norem v soukromém právu a pou- kázat na výhody pojetí ústavního práva jakožto právního odv tví zast ešujícího jak soukromé, tak i ve ejné právo. Z popisu jednotlivých model tohoto p sobení podrobn popsaných v 6. kapitole (zejm. p ímý, nep ímý horizontální ú inek základních práv, vylou ení p ímého ú inku základních práv, doktrína státního zásahu - státní akce, pozitivní zá- vazek státu) vyplynulo, že p es snahu o abstrakci z ejm p i popisu sou asného právního stavu nem že být otázka p sobení základních práv v soukromém právu zjednodušen vysv tlena pomocí jediné teorie nebo jediného modelu. Moderní metody interpretace práva (ústavn konformní interpretace, princip proporcionality) spolu s bezprost ední aplikovatel- ností sou asných ústav, proza ováním právního ádu ústavními principy351 a koncepcí pozitivního závazku státu vytvá ejí složitou sí vztah , prost ednictvím kterých ústavní právo, resp. lidská práva získávají...
|
|
|
Hodnoty, právní vědomí a právo
Moravec, Lukáš ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Hodnoty, právní vědomí a právo Tato diplomová práce se zabývá právními hodnotami a jejich významem při rozhodování subjektů práva. Nejprve zavádí obecný model světa, který je převoditelný na kterýkoliv jiný konzistentně působící svět. Vyvozuje, co můžeme považovat za jednotlivce a jak se tito jednotlivci chovají. To, koho považujeme za jednotlivce, závisí na naší subjektivní volbě. Při určité subjektivní volbě jednotlivce můžeme vztah k okolí jednotlivce vyjádřit určitým myšlenkovým postojem. Pokud můžou sobě odpovídající myšlenkové postoje být sdíleny různými jednotlivci tak, že jejich sdělení jedním jednolivcem by odpovídalo určité myšlence u jiného jednotlivce, mluvíme o institucích. Instituce nepovažujeme za objektivně existující, ovšem pomáhají nám k interpretaci objektivních skutečností. Mezi instituce patří fyzické i právnické osoby, stát i právo. Stát vzniká mocenským způsobem, ovšem pod vlivem morálky. Morálka je druh instituce, která vzniká interakcí jednotlivců a kompromisem mezi jejich usilováním. Tato diplomová práce se přiklání ke konsekvencionalistickému pojetí morálky, přičemž jednotlivé námitky proti konsekvencionalismu buď vyvrací, nebo ukazuje, že je lze na konsekvencionalismus převést. Dále ukazuje, že nelze objektivně určit, koho považovat za právní subjekt, ovšem volba...
|
|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
| |
|
|
Vývoj a diferenciace islámského práva v zemích Blízkého východu
Janoušková, Tereza ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závěr Do popředí světového zájmu se islám dostal v posledních třech až čtyřech desetiletích, prostřednictvím mnoha událostí, z nichž převážná většina z nich měla negativní nádech. Jako příklad vzpomeňme na tragické teroristické útoky na New York 11. 9. 2001. Západní svět má zejména v poslední době pod dojmem těchto útoků tendenci vnímat muslimy a jejich náboženství jako jeden neměnící se celek, který se vyznačuje především extrémními projevy fundamentalismu, které ohrožují "jejich" západní kulturu a způsob jejich života. Tento strach, který v Evropě a Americe začíná nabírat až hrozivé podoby, a který je značně ovlivněn a podporován také médii, představuje do budoucna nebezpečnou hrozbu. Je smutnou realitou, že pro mnohé je dnes islám a násilí a islám a terorismus v podstatě jedním a tím samým. Tato mylná interpretace postrádá hlubší porozumění islámu a vychází pouze z jeho povrchních znalostí. Nelze samozřejmě popřít, že islámské právo je i dnes neopomenutelným prvkem v právním a politickém životě každého muslimského státu. Tyto státy se s existencí islámu vyrovnávají každý jiným způsobem. Pro příklad uveďme dva asi nejbizardnější příklady. Tím prvním je Turecko, ve kterém došlo k přísné sekularizaci již ve dvacátých letech minulého století a tím druhým je Saudská Arábie, která stále ještě dnes usiluje o...
|
|
|
Distinkce kontinentálního a anglosaského typu právní kultury a tendence k jejich sbližování
Nop, Michal ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Distinkce kontinentálního a anglosaského typu právní kultury a tendence k jejich sbližování V p edkládané diserta ní práci je posuzováno, zda je stále aktuální považovat anglosaský a kontinentální typ právní kultury za dva specifické, od sebe se odlišující sociokulturní systémy. T žišt práce tedy spo ívá v komparaci právní kultury anglosaské a právní kultury kontinentální. V práci je testována hypotéza, presumující, že existuje dlouhodobá tendence ke sbližování anglosaské a kontinentální právní kultury. Práce usiluje o nalezení takových st žejních faktor , které p sobí na vzájemný vztah jmenovaných právních kultur. Základní metodou této práce je metoda srovnávací ve své sociologické podob . Typicky je používána multilaterální komparatistika. Své místo zde zaujímá také komparace historická. K sociologickému pojetí se pojí zohledn ní dominantních myšlenkových proud v obou typech právní kultury. Reflektován je rovn ž rozdílný zp sob psaní soudních rozhodnutí i metody interpretace právních p edpis . V práci je p edstavena samotná problematika komparace a její možnosti, podstata právních kultur, metodologický p ístup i historické zm ny v kontinentálním a anglosaském typu právní kultury. Analyzován je sociologicko-právní význam rozlišení anglosaské a kontinentální kultury. Od vodn n je názor, že...
|
|
|
Ideologie a právo
Kerndl, Robert ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Ideologie a právo Abstrakt V předkládané práci hloubkově zkoumám pojem ideologie v jeho historických proměnách. Tyto rozličné podoby následně vztahuji k právu. Cílem mojí práce je analyzovat, jakým způsobem interaguje právo a ideologie a zdali mezi nimi existuje inherentní vztah. Zabývám se tedy zodpovězením otázky, jestli je právo ideologické, popřípadě za jakých podmínek jsou právo a aplikace práva ovlivněny ideologií. Práce je rozdělena do tří částí. V první části se věnuji pojmu ideologie. Zde zkoumám, jak tento pojem uchopil a rozpracoval Karl Marx a jeho následovníci. Proměny marxistického pojetí ideologie ukazuji na dílech Lenina, Gramsciho a Althussera. V druhé kapitole první části představuji odlišnou, historicky relevantní tradici chápání ideologie, kterou pro účely této práce nazývám konzervativně-demokratická. V rámci druhé referované tradice popisuji myšlenky Arendtové, Poppera, Scrutona a Pitharta. Obě kritická pojetí ideologie následně vzájemně srovnávám. Druhá část je věnována tomu, jak lze aplikovat uvedené negativní koncepce ideologie v právní teorii. V první kapitole se zaměřuji na hnutí Critical Legal Studies, jehož zastánci vycházeli právě z dříve zmiňovaného marxistického chápání ideologie, které explicitně aplikovali na právní řád. V rámci kapitoly o Critical Legal Studies uvádím, jak...
|
|
|
Free law-finding (causes and consequences)
Henčeková, Slavomíra ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
Volné nalézání práva (příčiny a důsledky) Abstrakt Disertační práce se zabývá fenoménem volného nalézání práva a analyzuje jeho příčiny a důsledky. V úvodu je vymezen cíl práce, důvod výběru tématu práce, současný stav bádání, a to především v česko-slovenském právním prostředí, metodologie a nakonec stručně i problematika kauzality obecně. Hlavní část práce je rozdělena na dva celky. V prvním celku je rozebíráno německé hnutí volného práva (Freirechtsschule) z přelomu 19. a 20. století na čele s německým právním vědcem Hermannem Kantorowiczem a jeho manifestem Boj za právní vědu (Der Kampf um die Rechtswissenschaft), které vytvořilo teoretický základ volného nalézání práva, a tím i této práce. V tomto celku jsou rozebírány životy a díla nejvýznamnějších představitelů hnutí volného práva (Hermann Kantorowicz, Ernst Fuchs, Eugen Ehrlich), ale i některých dalších včetně Gustava Radbrucha. V závěru prvního celku je poskytnuta analýza volného práva v podání hnutí volného práva. Nakonec je poskytnuta i analýza příčin, které vedly ke vzniku a následné existenci hnutí volného práva, jako i důsledků působení tohoto hnutí, které jsou rozděleny na negativní (selhání) a pozitivní (přínosy). Druhý celek je věnován volnému nalézání práva v současnosti, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu právní praxe...
|
|
|
Biologická podstata práva a její (ne)soulad s recentní koncepcí práva
Rychtera, Jaroslav ; Maršálek, Pavel (oponent)
Smyslem a cílem práce je porovnat ustanovení a některé základní principy právního řádu týkající se člověka jako biologické entity a shluku molekul sestavených a fungujících podle určitých pravidel jako entity chemické, s biologickými pravidly. Právo jako fenomén společenský, působící na člověka slovem a písmem přes druhou signální soustavu prostřednictvím smyslových orgánů, slouží, podobně jako některé chemické látky např. feromony, ke koordinaci jednotlivců v jejich interakci navzájem a vůči společnosti jako celku. Proto se jeví jako součást principu biologické signalizace a to na její nejvyšší úrovni. Podle principu hierarchie by tak měla být tato signalizace v souladu se signalizací na nižších úrovních, tedy na úrovni jednotlivých orgánů, tkání a buněk. Není-li tomu tak, dochází k nerovnováze se všemi důsledky z toho plynoucími. Je-li právo součástí hierarchie biologické signalizace, lze jen velmi obtížně přijmout tezi přirozenoprávní teorie o tom, že člověk se rodí obdařen právy, která jsou nezadatelná a lze je pouze rozpoznat a popsat. Toto rozpoznávání a popisování je totiž nejen ryze subjektivní názor popisujícího, závisející na vytváření funkčních okruhů v mozku. Tato schopnost je navíc dána genetickou výbavou a tudíž velmi individuální, vychází navíc z konkrétní společenské situace....
|
|
|
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů
Kostelecká, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analyzovat z právního hlediska způsoby akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů. První kapitola se zabývá islámem, jakož i historickým, politickým a geografickým kontextem, který výrazně ovlivnil nově vznikající náboženství. Pro účely bližšího pochopení islámu jsou rozebrány i hlavní pilíře islámu a zdroje islámské věrouky. Druhá kapitola se zaměřuje na bližší specifikaci klasického islámského práva - šaría. Stěžejní je definování obsahu práva šaría, včetně identifikace jednotlivých subjektů práva, a vymezení působnosti práva. Dále jsou probrány jednotlivé primární a sekundární prameny klasického islámského práva. Pro účely pochopení odlišností v interpretaci klasického práva jsou rovněž popsané i jednotlivé právní školy islámu a jejich rozdíly. Dále si práce klade za cíl nastínit vybrané instituty islámského práva, primárně s důrazem na právní instituty, které jsou častou součástí života běžného muslima. Třetí kapitola se zaměří na téma náboženské svobody v kontextu Evropy. Je definován pojem náboženství, jak ze sociologicko-filozofického hlediska, tak i z hlediska právního. Stěžení částí této kapitoly je zejména zakotvení pojmu náboženské svobody v mezinárodních...
|
host ::
RSS.