|
|
Roztroušená skleróza - klinické a paraklinické markery pro sledování aktivity nemoci a faktory ovlivňující její průběh
Šťastná, Dominika ; Horáková, Dana (vedoucí práce) ; Libertínová, Jana (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je chronické neurologické onemocnění, které bez léčby vede u většiny pacientů v průběhu let až dekád k závažné invaliditě. Nemoc zatím neumíme vyléčit, máme ale stále více důkazů, že včasné zahájení protizánětlivé terapie a ovlivnění přidružených komorbidit má na její průběh zásadní vliv. K vyhodnocení faktorů ovlivňujících průběh RS a monitoraci terapeutických prostředků v reálné klinické praxi mají nezastupitelný přínos pacientské registry. Cílem této práce bylo v první řadě vyhodnotit na základě dat Českého celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) trendy ve vedení terapie mezi lety 2013 a 2021. Následně práce reaguje prostřednictvím dat registru na nástup pandemie covidu-19 a věnuje se této problematice v kontextu RS. Podíl pacientů v ReMuS léčených vysoce účinnou chorobu modifikující terapií (HE-DMT) se zvýšil v letech 2013 až 2021 z 16,2 % na 37,1 % a podíl terapeuticky-naivních pacientů zahajujících HE-DMT z 2,1 % na 18,5 %. Co se infekce covid-19 týče, na základě dat 958 pacientů s RS a anamnézou covidu-19 jsme určili, že vyšší body mass index, vyšší věk, recentní léčba vysokými dávkami glukokortikoidů a anti-CD20 terapie jsou nezávislými proměnnými asociovanými s pneumonií. Dále jsme analyzovali 1661 očkovaných pacientů s RS bez anamnézy covidu-19 a 495...
|
|
|
Roztroušená skleróza - neuropsychologické markery pro sledování aktivity nemoci
Friedová, Lucie ; Uher, Tomáš (vedoucí práce) ; Holštajn Zemánková, Petra (oponent) ; Libertínová, Jana (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému projevující se širokou škálou klinických příznaků. Mezi tyto příznaky patří porucha kognice, která úzce souvisí s kvalitou života a je jedním z nejdůležitějších prediktorů omezení práceschopnosti. Disertační práce prezentuje výsledky čtyř studií rozdělených do tří oblastí zkoumajících neuropsychologické markery v souvislosti s dalšími projevy či důsledky RS. První sledovanou oblastí je vztah řečových charakteristik a rychlosti zpracování informací u pacientů s RS. Naše studie prokázala silnou asociaci mezi zpomalenou rychlostí artikulace a podprůměrným výkonem v rychlosti zpracování informací. Prokázali jsme, že akustická kvantitativní analýza řeči je schopna identifikovat pacienty s podprůměrným kognitivním výkonem. Dalším cílem disertace bylo určit prediktivní hodnotu sérových hladin lehkých řetězců neurofilament u nově diagnostikovaných pacientů s RS pro rozvoj kognitivního poklesu během devíti let sledování. Mezi vysokou hladinou na počátku onemocnění a zhoršením kognitivních funkcí v průběhu sledování jsme odhalili pouze slabý vztah s doménou verbální paměti. Poslední sledovanou oblastí byla práceschopnost. Cílem bylo zjistit, zda hodnocení kognice a dalších klinických markerů pomůže zpřesnit...
|
|
|
Boston Naming Test a jeho využití v rámci předoperačního vyšetření u pacientů s farmakorezistentní temporální epilepsií
Libertínová, Jana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Teoretická část této práce se věnuje problematice farmakorezistentních temporálních epilepsií a epileptochirurgickému terapeutickému řešení. Předstávuje jednotlivé metody užívané v rámci komplexního předoperačního vyšetřování, s důrazem na vyšetřování neuropsychologické. Většina základních kognitivních funkcí - paměti, IQ, řeči - je lateralizována. Funkci levého temporálního laloku odráží schopnost pojmenování. Je představen Boston Naming Test (BNT), jakožtO test visuálně konfrontačního pojmenování, odrážející funkci řečově dominantního hipokampu a užívaný proto v předoperační diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsií k určení lokalizace epileptogenního ložiska. V empirické části je popsána adaptace originální verze BNT do českého jazyka i způsoby jeho standardizace. Popisuje pilotní studii na vzorku 39 zdravých a 38 pacientů s temporální epilepsií. Hlavním cílem empirické části bylo ověření kriteriální validity BNT. Analýza výsledků statistickými metodami prokázala vysoce signifikantní rozdíl mezi skóry BNT zdravých a pacientů s levostrannou temporální epilepsií (p < 0,000). V naší pilotní studii vykazoval test 80% senzitivitu a 92% specificitu.
|
|
|
Boston Naming Test a jeho využití v rámci předoperačního vyšetření u pacientů s farmakorezistentní temporální epilepsií
Libertínová, Jana ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Teoretická část této práce se věnuje problematice farmakorezistentních temporálních epilepsií a epileptochirurgickému terapeutickému řešení. Předstávuje jednotlivé metody užívané v rámci komplexního předoperačního vyšetřování, s důrazem na vyšetřování neuropsychologické. Většina základních kognitivních funkcí - paměti, IQ, řeči - je lateralizována. Funkci levého temporálního laloku odráží schopnost pojmenování. Je představen Boston Naming Test (BNT), jakožtO test visuálně konfrontačního pojmenování, odrážející funkci řečově dominantního hipokampu a užívaný proto v předoperační diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsií k určení lokalizace epileptogenního ložiska. V empirické části je popsána adaptace originální verze BNT do českého jazyka i způsoby jeho standardizace. Popisuje pilotní studii na vzorku 39 zdravých a 38 pacientů s temporální epilepsií. Hlavním cílem empirické části bylo ověření kriteriální validity BNT. Analýza výsledků statistickými metodami prokázala vysoce signifikantní rozdíl mezi skóry BNT zdravých a pacientů s levostrannou temporální epilepsií (p < 0,000). V naší pilotní studii vykazoval test 80% senzitivitu a 92% specificitu.
|
host ::
RSS.