|
| |
|
|
Jak vypadají a k jakým aktivitám jsou využívány čtenářské koutky v mateřských školách? Případové studie
Šupová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem čtenářských koutků v mateřské škole. Jejím cílem je popsat čtyři vybrané čtenářské koutky včetně aktivit, které se v nich odehrávají, navrhnout změny, jež by mohly vést ke zkvalitnění těchto koutků a poukázat na zjištění, která by mohla být inspirativní pro další pedagogy. Teoretická část se věnuje přiblížení pojmu čtenářská pregramotnost a představuje informace a doporučení týkající se založení čtenářských koutků, jejich umístění, vybavení a aktivit v nich se odehrávajících. Praktická část je postavena na kvalitativním designu výzkumu, konkrétně se jedná o deskriptivní vícepřípadovou studii, v rámci které byly jako metody sběru dat zvoleny rozhovory s pedagogy a dětmi, pozorování a analýza knih a materiálů. Pomocí získaných dat byly vytvořeny podrobné popisy čtenářských koutků čtyř navštívených tříd, na základě kterých byly navrženy možnosti zkvalitnění těchto koutků a vyzdvihnuty inspirativní příklady z praxe. Každá třída má svá specifika, avšak lze shrnout, že všechny čtenářské koutky se nachází v rohu místnosti, je v nich dostatek světla a pohodlné sezení. Knihy jsou zpravidla uloženy hřbetem ven a rozděleny jen podle toho, zda si je děti mohou brát samy či ne. Pouze v jedné třídě je rozdělení označeno obrázkem a popiskem. Z hlediska žánrů je ve všech...
|
|
| |
|
| |
|
|
Znalosti a preference pohádek současných předškolních dětí
Svobodová, Julie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohádkami ve vztahu k současným dětem předškolního věku a znalostmi a preferencemi pohádek těchto dětí. Mou snahou je poukázat touto prací na smysl a význam pohádek pro děti a také na důležitost a přínos zjišťování znalostí a preferencí pohádek dětí. Dle mého názoru je totiž potřebné zjišťovat, jak na tom děti v oblasti pohádek momentálně jsou, aby tak pohádky mohly přispívat jejich rozvoji. V teoretické části se věnuji nejprve charakteristice předškolního dítěte v souvislosti k tématu práce a také faktorům ovlivňujícím čtenářství dětí, mezi něž patří rodina, učitelé v mateřské škole, čtenářsky podnětné prostředí a knihovny. Dále tu píši o charakteristice literatury pro děti a o generacích, které vychovávají současné děti, a o vztahu těchto generací k dětské literatuře. Ten může mít totiž následně vliv na vztah předškolních dětí k literatuře. Další důležitou oblastí je zde samotná pohádka, její charakteristika, druhy a pohádkové postavy, a také význam pohádky a možnosti práce s ní v mateřské škole. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké pohádky vybrané předškolní děti znají, jaké preferují, s jakými pohádkovými postavami se ztotožňují a proč, a také jestli o jejich znalostech a preferencích vědí jejich pedagožky a zda a jakým způsobem s pohádkou v mateřské škole...
|
|
| |
|
| |
|
|
Didaktický potenciál literárních textů s tematikou smrti pro 1. stupeň ZŠ
Bauerová, Zuzana ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem smrti a tím, jak ho pomocí literatury zprostředkovat žákům prvního stupně základní školy. Prvním cílem práce je zdůvodnit, proč téma smrti patří do výuky na prvním stupni. Hlavním důvodem je to, že pokud je dětem komunikace o tématu smrti odepřena či probíhá nevhodným způsobem, děti si o ní vytváří nesprávné představy, které na ně mohou mít negativní dopad. Práce zkoumá, jak se v průběhu času vyvíjí koncept smrti, jak v rámci společnosti, tak i u jedince. Dalším cílem je prozkoumat specifika práce s texty obsahujícími motiv smrti. Literatura je totiž nejvhodnějším nástrojem pro otevření a zpracování tématu smrti, a to nikoli jen ve škole. Je tomu tak nejen díky obsahu samotnému, ale i kvůli tomu, jak příjemce zpracovává informace přijaté z tohoto média. Hlavním cílem této práce je sestavit seznam literárních děl vhodných pro práci s tématem smrti ve školním prostředí a stručně je charakterizovat. Pro každý ročník základní školy jsem volím jeden knižní titul a navrhuji metodiku práce. Seřazeny od první třídy po pátou jsem vybrala tato díla: Návštěva malé smrti, Broučci, Oskar a růžová paní, Dva týdny s královnou a Most do země Terabithia.
|
|
|
Hluboké čtení ve výuce literatury na gymnáziu
Kaizrová, Kristýna ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou literatury na gymnáziu zaměřenou na hluboké čtení. Teoretická část obsahuje bližší vymezení pojmu hluboké čtení, hledá jeho místo ve výuce literatury a vazby se čtenářskou gramotností a empatií. Cílem práce bylo připravit a odučit na gymnáziu několik vyučovacích hodin, během kterých žáci budou mít prostor pro hluboké čtení. Východiskem práce je kniha Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě od Maryanne Wolfové, ve které je hluboké čtení popsáno jako způsob, jak v dnešní době čelit úbytku empatie, což je dle jejího názoru jedním z velkých problémů současné společnosti. Práce hledá odpověď na otázku, jak koncipovat výuku literatury na gymnáziu, která je zaměřená na hluboké čtení.
|
|
|
Hodnocení obliby a náročnosti předmětů na 2. stupni základní školy speciální
Krpata, Jan ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat oblibu a náročnost předmětů na druhém stupni speciální základní školy a jaké jsou faktory této problematiky. V teoretické části jsou představeny všechny základní pojmy a koncepty, které se k této problematice vztahují s využitím tuzemských i zahraničních zdrojů. Jako zdroje jsou použity vědecké a pedagogické články stejně tak jako odborná literatura v oboru. Čtenář bude uveden a seznámen s problematikou autoevaluace osobnosti učitele, jeho schopností a zjištění kvalit. V části praktické je použita kombinace kvalitativních a kvantitativních metod. Žákům druhého stupně základní školy speciální byl zadán vytvořený dotazník. Respondenti byli žáci ve věku od dvanácti do patnácti a šestnácti let. Praktická část je zaměřená na žákovo vnímání obliby vybraných předmětů a stejně tak na jejich náročnost. Je zjišťováno, čím je obliba a náročnost předmětů dána. Je zkoumán vliv učitele, prostředí i subjektivní zhodnocení důležitosti předmětů český jazyk, matematika, informatika, anglický jazyk, zeměpis, přírodopis, výtvarná výchova, dějepis, fyzika, tělesná výchova, občanská a rodinná výchova. Složení předmětů bylo záměrně vybráno tak, aby byly vyučovány ve všech třídách na druhém stupni základní školy. Dále je výzkum doplněn o část kvalitativní, kdy byli z každého...
|
host ::
RSS.