|
|
The Sudeten German party in Parliament. A collective biography of the members of the parliamentary group of the Sudeten German Party and the Karpaten German Party
Zvánovec, Mikuláš ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Záměrem této práce je interpretace dostupných biografických údajů všech poslanců a senátorů československého národního shromáždění, kteří působili ve společném parlamentním klubu Sudetoněmecké (SdP) a Karpatoněmecké strany (KdP) v období od vstupu do parlamentu v roce 1935 do anšlusu Rakouska na jaře roku 1938. Sudetoněmecká strana se po volbách v roce 1935 stala dle počtu odevzdaných hlasů nejsilnější stranou v meziválečném Československu a sehrála význačnou roli v předmnichovském období. Proklamovaný cíl sjednocení všeho německého obyvatelstva v Československu se SdP do značné míry podařilo naplnit, čímž se strana stala velmi heterogenní. Využitím metody kolektivní biografie si předkládaná práce dává za cíl z dostupných zdrojů získat údaje o sociálním a politickém složení stejně jako o jednotlivých politických i pracovních kariérách konkrétních stranických funkcionářů, kteří reprezentovali SdP resp. KdP v československém národním shromáždění a na základě vyhodnocení těchto dat získané výsledky zasadit do historicko-společenského kontextu a interpretovat jejich společné a rozdílné znaky. Práce předpokládá, že touto formou lze získat nové souvislosti k vývoji uvnitř SdP a zároveň potvrdit či vyvrátit teze, které se v dosavadním diskurzu o historii SdP objevily.
|
|
|
Repatriace československých občanů z exilu ve Velké Británii po druhé světové válce
Kučera, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Cílem této práce bude vyložit, jak probíhala repatriace z Velké Británie do osvobozeného Československa po druhé světové válce. Pro zařazení československé repatriace do mezinárodní repatriační akce je třeba zdůraznit roli mezinárodních organizací, bez kterých by celá akce nemohla být provedena. V první řadě se práce zaměřuje na mnohaleté plánování repatriace londýnskou československou exilovou vládou, což byl neskutečně zdlouhavý proces nejen pro ni samotnou, ale také pro spojenecké země. Plánování totiž naráželo na mnoho problémů a navíc se s některými závěry muselo počkat až do konce druhé světové války, protože bylo nutné znát aktuální situaci v domácím státě. Za druhé se v práci představí samotný start, průběh a závěr repatriace se zaměřením na jednotlivé transporty a obtíže, jež je doprovázely. V závěru práce je představeno několik repatriantů s jejich životními osudy během trvání jejich pobytu v Anglii, i po jejich návratu do vlasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, Druhá světová válka, Exil, Repatriace
|
|
|
Proměny sociální politiky v českých zemích po roce 1945 na příkladu vzniku a přijetí zákona o potírání alkoholismu
Seifertová, Tereza ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se věnuje proměnám sociální politiky v Československu po druhé světové válce a na příkladu vzniku zákona o potírání alkoholismu ilustruje, jak tyto změny v konkrétním případě vypadaly. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o tom, jak byl problém alkoholismu v české společnosti po roce 1945 vnímán, sledován a posuzován a jaké byly možnosti eliminace tohoto negativního jevu ze strany státních institucí a příslušných organizací. Časově je studie vymezena obdobím od května 1945 do dubna 1948, kdy byl zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu přijat. Základní a v práci potvrzenou hypotézou tak bylo, že snaha státu o lepší zajištění a péči o občany se projevila institucionalizací boje proti alkoholismu a s tím spojenými většími zásahy do osobních práv. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, první kapitola popisuje vnímání alkoholismu v kontextu celé poválečné sociálně-politické situace v Československu, druhá kapitola se věnuje iniciativám, jež k návrhu zákona o potírání alkoholismu vedly a zejména jednotlivým rezolucím. Třetí kapitola analyzuje samotný zákona a závěrečná, čtvrtá kapitola pak se zabývá dalšími aktivitami, které byly na poli boje proti alkoholismu vedeny. Studie vychází zejména studia dobových pramenů a literatury.
|
|
|
Od VEB ke GmbH - Případová studie transformace podniku Carl Zeiss v rámci znovusjednocení Německa.
Novotný, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá problematikou transformace podniku z centrálně plánovaného hospodářství do tržně-orientovaného hospodářství. Tento proces se snaží ilustrovat na příkladu německého podniku Carl Zeiss (Jena), který byl po druhé sv. válce rozdělen na dva nové podniky - východní VEB Carl Zeiss Jena a západní Carl Zeiss Oberkochen. Po pádu Berlínské zdi byly oba podniky znovusjednoceny. Vzhledem k velké odlišnosti ekonomických prostředí, ze kterých oba podniky pocházely, se však jednalo o velmi složitý proces, který prakticky trval až do začátku druhé poloviny devadesátých let. Tak jako většina tehdejší východoněmecké podnikové sféry, se jenský závod nacházel ve velkých potížích. Doufal však, že mu bude oporou západní bratr v Oberkochenu. Ten však kvůli vlastním potížím a příliš široké výrobní struktuře Jeny mohl převzít správu pouze nad malou částí podniku. V rámci privatizace, kterou měl na starost Treuhandanstalt, tedy paradoxně došlo k dalšímu dělení jenského podniku a z toho, co nepřevzalo Oberkochen, vznikla firma Jenoptik. Cílem práce je zjistit, jestli oba podniky transformaci přežily, do jaké míry lze jejich transformaci označit za úspěšnou a jakou roli v tomto procesu hrály faktory jako ekonomická úroveň firmy, THA a západní sesterská firma (Oberkochen). Na základě rekonstrukce transformačního...
|
|
|
Dluhová brzda jako instrument konsolidace veřejných rozpočtů v Německu
Sillmen, David ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá přijetím dluhové brzdy do německého Základního zákona coby ústavního prvku, který se Německo snaží prosazovat na úrovni evropské i úrovni národní dalších členských států EU jako prostředek proti šíření evropské dluhové krize. Cílem práce je popsat a zhodnotit proces, který vedl až k přijetí dluhové brzdy jako jednoho z možných řešení přílišného zadlužování země a který velkou měrou ovlivnila činnost II. komise pro reformu federalismu. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázky, zda na přijetí panovala politická, odborná i společenská shoda, nakolik dluhová brzda ovlivňuje rozpočtovou suverenitu spolkových zemí a zda může být skutečně efektivním instrumentem ve snaze zastavit zadlužování země, případně zda přináší nějaký efekt, ještě předtím, než vstoupila v platnost, například ve formě přípravy rozpočtů na její počátek v roce 2016, respektive 2020. Část práce je věnována také švýcarské dluhové brzdě, která té německé - zejména co do obecné funkčnosti a možnosti realizace - sloužila jako vzor. Přestože je dluhovou brzdu obtížné hodnotit ve chvíli, kdy ještě nevstoupila v platnost, výsledek zkoumání ukázal například problematičnost vztahu dluhové brzdy v Základním zákoně a ústav jednotlivých zemí. Část z nich se pod jistým tlakem jala přijímat dluhové brzdy vlastní, zdá se však,...
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Vlakové transporty Němců z Chebska v roce 1946
Jaška, Petr ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce řeší odsun Němců z chebského okresu v roce 1946. Cílem bylo zmapování tohoto procesu v okrese a porovnání jeho dynamiky a parametrů s celorepublikovými čísly. Zaměřil jsem se na odsunové vlaky vypravované z Chebska do americké a sovětské okupační zóny. Při mapování procesu jsem využíval především archivní materiály SOKA Cheb a kronikou města Cheb z let 1945 - 1947. Jedná se o kompilační historickou deskripci a analýzu. Na základě pramenů se mi podařilo popsat celý proces, ač přesnost mnou zjištěných čísel klesá k jeho závěru. To je způsobeno především chybějící dokumentací k transportům do sovětské zóny v létě roku 1946. I přes tento nedostatek se mi podařilo zjistit, že se proces odsunu z okresu z počátku zbržďoval za celorepublikovým tempem. Na konci léta a na začátku podzimu pak odsun Němců z Chebska vrcholil v době, kdy už v rámci republiky hlavní vlna vysídlování končila. Transportové vlaky, jejich osazení a vybavenost pak nikterak nevybočovaly z norem nastavených ve směrnicích, jimiž se měly místní orgány řídit a které vypracovalo ministerstvo vnitra. Hlavním zjištěním práce tak je skutečnost, že měl odsun z Chebska odlišnou dynamiku v porovnání s celorepublikovým průměrem. Na základě zjištěných údajů je možné pokračovat v dalším výzkumu a čísla dále zpřesňovat. Součástí práce jsou...
|
|
|
Kultura vzpomínání na šoa v České republice po roce 1989
Heroldová, Karolína ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koeltzsch, Ines (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kultura vzpomínání na šoa v ČR po roce 1989, přičemž reflektuje dobu od 1945 do 1989, tedy dobu komunistické vlády v ČSSR. Toto období, především 60. Léta totiž jistě položilo základ pro kulturu vzpomínání na šoa po roce 1989. Práce se zaměřuje jak na dvě velké instituce (Památník Terezín a Pinkasovu synagogu, potažmo Židovské muzeum v Praze), tak na současné nové projekty týkající se vzpomínání na šoa (Vlak Lustig, Stolpersteine, Jom ha-šoa, Zapomenuté transporty atd.). Skrze podrobné zkoumání nových projektů a jejich srovnání se zavedenými institucemi se práce snaží zjistit, jak dalece, případně zda vůbec, se tato kultura vzpomínání v České republice po roce 1989 proměnila. Předmětem zkoumání je v daných projektech jak postava autora, jeho židovství/nežidovství a motivace pro vznik projektů, tak způsob, jakým jsou projekty prezentovány, co zastupují, čeho chtějí dosáhnout, případně jaký mají úspěch, je-li tento fakt zjistitelný. V práci je okrajově zohledňován také mezinárodní vývoj a stav kultury vzpomínání na šoa, je tedy snahou českou kulturu vzpomínání zasadit do mezinárodního kontextu. Ten je důležitý mimo jiné i proto, že některé zahraniční projekty se staly inspirací pro projekty domácí.
|
|
|
Mediální obraz procesu s protektorátní vládou
Havelková, Lenka ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tento text se věnuje tématu mediální prezentace procesu s protektorátní vládou. Na příkladu tohoto procesu se pokouším přiblížit, jakým způsobem byl tento historický proces vykreslen na stránkách dobových periodik Rudé právo, Lidová demokracie a Svobodné noviny. Na pozadí této analýzy dobového tisku se také pokouším o vyobrazení charakteru poválečné doby, která se vyznačovala přelomovými změnami v československé společnosti a státu. Z toho důvodu se v tomto textu zaobírám otázkou dopadu války na plány exilové vlády v Londýně na rekonstrukci poválečného Československa. V této souvislosti přibližuji pozadí vzniku retribuce, a to jak z hlediska postoje spojeneckých velmocí, tak i z hlediska přístupu československé politické reprezentace. Vzhledem ke skutečnosti, že samotná retribuce byla určitým prostředkem k tomu, aby se poválečná společnost vyrovnala se svou minulostí a započala novou etapu své existence, zaobírám se v tomto textu také přiblížením politického pozadí procesu s protektorátní vládou. Zejména se v tomto případě zaměřuji na pokusy o ovlivňování tohoto procesu a diskuze, které se vedly ohledně viny a otázky potrestání obžalovaných. Se zájmy tehdejší politické scény souvisela také otázka médií, která se hojně věnovala podávání informací o průběhu tohoto procesu. V tomto textu se proto...
|
|
|
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
|
host ::
RSS.