|
|
Role of Fibroblasts in Regulation of Wound Healing
Zavaďáková, Anna ; Vištejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dermální fibroblasty hrají důležitou roli regulaci procesu hojení. Migrují do místa poranění, množí se a produkují řadu signalizačních molekul (např. prozánětlivé interleukiny IL6 a IL8) a složky mimobuněčné hmoty (např. kolagen typu I., hyaluronan, fibronektin). Narušení rovnováhy a načasování syntézy a odbourávání těchto molekul může vést k abnormálnímu hojení. Pro rány je typické současné působení několika stresových faktorů např. snížený přísun živin, zánět, bakteriální kontaminace, oxidační stres atd. Dosavadní in vitro výzkumy dermálních fibroblastů v procesu hojení simulovaly a popisovaly vliv vždy pouze jednoho z těchto faktorů. Tato dizertační práce se jako první zabývá chováním dermálních fibroblastů v prostředí dvou současně působících klíčových stresových faktorů rány v 2D in vitro kultuře a v 3D kolagenových hydrogelech, které byly připravovány v naší laboratoři. V první části této práce je popsáno chování dermálních fibroblastů v podmínkách rány tvořené dvěma stresovými faktory - nízkým množstvím živin (2% FBS) a prozánětlivou složkou ve formě bakteriálního lipopolysacharidu (LPS). Studované parametry chování buněk zahrnují metabolickou aktivitu, proliferaci, morfologii, migraci, produkci IL6 a IL8, syntézu kolagenu typu I a produkci matrix metalloproteináz (MMPs) 2 a 9. Byla...
|
|
|
Analýza exprese cytokinů u MeLiM prasečího modelu regredujícího melanomu
Miltrová, Veronika ; Skalníková, Helena (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kožní melanom je velmi agresivní nádorové onemocnění se stále se zvyšující incidencí. Vzniká maligní transformací kožních pigmentových buněk (melanocytů). Největší podíl na vzniku melanomu má sluneční UV záření a opakované spálení. Přibližně v 10 % případů melanom vzniká na dědičném podkladě. Pacienti s kožním melanomem diagnostikovaným v časném stádiu bez založených metastáz mají velmi dobrou prognózu a k léčbě mnohdy stačí pouze chirurgické odstranění primárního nádoru. Oproti tomu pokročilá stádia kožního melanomu jsou jen těžko léčitelná a často dochází k progresi onemocnění. Kožní melanom je označován jako imunogenní nádor, který je často infiltrován buňkami imunitního systému. Nádory s infiltrací imunitními buňkami mají lepší prognózu. Může docházet i ke spontánní regresi. Během několika posledních let byl v léčbě melanomu zaznamenán pokrok v terapii s využitím tzv. checkpoints molekul (anti-CTLA-4 a anti-PD-1) k aktivaci pacientova imunitního systému k rozeznání nádorových ložisek. V nádorovém mikroprostředí hrají důležitou roli cytokiny, umožňující komunikaci mezi buňkami a regulující jejich proliferaci a migraci a tím vývoj nádoru. Cytokiny mohou být využity v podpůrné terapii (IL-2, IFNα). Tato práce sledovala hladiny exprimovaných cytokinů za využití prasečího modelu dědičného kožního...
|
|
|
Autofagie v tukové tkáni
Somova, Veronika ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zouhar, Petr (oponent)
Autofagie je esenciální recyklační mechanismus, představující dráhu vedoucí k utilizaci a reorganizaci intracelulárních komponent (živin, organel, aj). Nedávné studie prováděné na tukové tkáni navíc naznačují, že se autofagie spolupodílí na diferenciaci prekurzorů tukových buněk a fenotypových přeměnách tkáně. Cílem této práce je shrnout vlastnosti autofagie v kontextu různých druhů tukové tkáně, a zároveň představit regulaci autofagie jako potenciálně využitelnou v terapiích zaměřených na léčbu obezity. Existují však rizika provázející regulaci autofagie, která budou v této práci rovněž zohledněná. Klíčová slova: autofagie, tuková tkáň, terapie
|
|
|
Vliv chladové adaptace na imunitní systém
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Udržení energetické homeostázy za snížené teploty je nezbytné pro přežití organismu. V této diplomové práci jsme určili vliv chladového stresu a chladové adaptace na imunitní systém potkanů. Na procesu termoregulace se podílí řada různých faktorů, zásadní roli však hraje adrenergní signalizace. Vazba noradrenalinu na β-adrenergní receptory vede k tvorbě hnědé tukové tkáně, která je nezbytná pro netřesovou termogenezi, stejně jako i pro energetickou rovnováhu. Bioaktivní produkty adipocytů následně modulují imunitní systém, i tento proces je významně ovlivněn signalizací nervových buněk. Abychom pochopili neuroimunitní interakce během chladové aklimatizace, sledovali jsme zastoupení imunitních populací a produkci rozpustných produktů u potkanů, kterým byly podány specifické inhibitory β-adrenergních receptorů. Propojení imunitního a nervového systému se zdá být v mnoha biologických procesech velmi důležité. Pochopení základních mechanismů vlivu chladové adaptace na buňky imunitního systému může vysvětlit další klinicky relevantní témata, jako je léčba obezity. Klíčová slova: imunitní systém, chladová adaptace, noradrenalin, adrenergní receptory, cytokiny, hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze
|
|
|
Role of enteric alpha-defensins in inflammatory bowel disease
Jakubec, Martin ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Lidské střevo představuje důležitý imunitní orgán, tvořící největší rozhraní mezi imunitním systémem a okolní mikrobiotou. Rozsáhlé části střeva jsou často poškozeny v průběhu Crohnovy nemoci (CD, Crohn's disease), chronického zánětlivého onemocnění s rostoucí incidencí. Vypuknutí střevního zánětu je asociováno se strátou střevní homeostázy, která se projevuje mikrobiální dysbiózou. Dosud není známo, zda je bakteriální dysbióza příčinou střevního zánětu, anebo jeho důsledkem. Homeostatický vztah s mikrobiotou je ve zdravých jedincích z velké části udržován Panethovými buňkami (PC, Paneth cell). Tento typ buněk produkuje a sekretuje řadu antimikrobiálních peptidů a proteinů, jako jsou enterické α- defenziny, které nepřetržitě udržují složení střevní mikrobioty. Defekty ve správném působení PC jsou dlouho spojovány s rozvojem CD. V této práci navazujeme na naše předešlá publikovaná data, prokazující depleci PC v důsledku poruchy centrální tolerance. Na základě fenotypických a funkčních podobností jsme zformulovali hypotézu pro rozvoj CD v důsledku autoimunitní deplece PC u části pacientů. Tato práce představuje studii kontrol a případů nově diagnostikovaných neléčených pediatrických CD pacientů. V začátku shrnujeme literární přehled současných modelů rozvoje CD, spolu s dostupnými důkazy pro náš...
|
|
|
Genetic regulation of Leishmania infection
Sohrabi, Yahya ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Kolářová, Iva (oponent)
10 Abstrakt Leismanióza je opomíjené tropické onemocnění, které se řadí k nejzávážnějším zdravotnickým problémům. Je endemické v 98 zemích Asie, Afriky, Ameriky a Středomoří a postupně se šíří do nových oblastí včetně střední Evropy a USA. Klinické formy leishmaniózy zahrnují široké spektrum projevů od kožní leishmaniózy až po potenciálně smrtelnou viscerální leishmaniózu. V endemických oblastech je znám výskyt asymptomatických případů. Různé druhy leishmanií indukují různé symptomy, ale dokonce pacienti infikovaní stejným druhem parazita mohou projevovat různé symptomy onemocnění a různě reagovat na léčbu. Proto je jednou z velkých výzev vysvětlení pozorované variability, kterou nelze vysvětlit pomocí současně známých faktorů. Abychom našli nové faktory regulující leishmaniózu, testovali jsme úlohu molekul, o nichž je známo, že se účastní regulace jiných infekcí, a mapovali jsme lokusy kontrolující množství parazitů po infekci L. major. Také jsme determinovali kontrolu přežití po infekci virem klíšťové encefalitidy (TBEV) s cílem určit, zda existují společné prvky v odpovědi k L. major a TBEV. Interferonem indukované GTPázy (guanylate-binding proteins, GBPs) hrají významnou úlohu v aktivaci inflamazómu a zprostředkovávají vrozenou rezistenci proti mnoha vnitrobuněčným patogenům. O jejich roli v...
|
|
|
Studium vlivu mezenchymálních kmenových buněk v kombinaci s imunosupresivní terapií na zánětlivou odpověď v in vivo modelu
Jabůrek, Filip ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Po mnoho let jsou používána imunosupresivní léčiva při léčbě autoimunitních onemocnění a postransplantační léčbě. Ovšem tato léčiva přináší mimo svých nesporných výhod také celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou například zvýšený krevní tlak, zhoršená funkce ledvin a náchylnost k běžným infekcím. V posledních letech proto vyvstala otázka možnosti využití jiných léčebných postupů, které by s sebou nenesly tyto negativní efekty. Jedním z nově zkoumaných přístupů je aplikace mezenchymálních kmenových buněk (MSCs), které disponují přednostmi jako jsou imunomodulační schopnosti, bezpečnost a relativně snadná dostupnost. Samotné použití kmenových buněk ovšem nepřináší dostatečně silnou imunomodulaci. Navzdory rozsáhlému výzkumu MSCs je jen malá část zaměřena na jejich použití v kombinaci s imunosupresivní terapií. Proto jsem se ve své práci zaměřil na použití nižších dávek imunosupresivní terapie ve spojení s kmenovými buňkami. Kombinovaná terapie přináší výhody obou přístupů, jelikož je díky ní možné snížit negativní vedlejší účinky imunosupresiv. To je umožněno podáním jejich nižší dávky, která ovšem stále ve spojení s MSCs poskytuje dostatečně silnou inhibici imunitní odpovědi v porovnání s běžně užívanými postupy. Cílem mé práce proto bylo...
|
|
|
Vliv podávání progesteronu na T regulační buňky ve vztahu k předčasným porodům
Škvorová, Anna ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Během těhotenství se mateřský organismus musí vypořádat s přítomností cizorodých paternálních antigenů, umožnit a podporovat v sobě vývoj semialogenního plodu, a přitom zachovat svou obranyschopnost vůči patogenům. Tento stav umožňuje dynamická rovnováha komplexních imuno-endokrinních interakcí. Na tolerogenním nastavení mateřského organismu v těhotenství se podílí množství buněk se specifickými vlastnostmi. Velmi významnou je populace T regulačních lymfocytů (Treg). Množství Treg v průběhu těhotenství fyziologicky stoupá a jejich pokles je spojen s porodem termínovým i předčasným. Předčasný porod představuje závažný socioekonomický problém, který se celosvětově týká přibližně 10 % porodů. V případě zvýšeného rizika předčasného porodu se v klinické praxi s úspěchem využívá podávání progesteronu. Jednou z hypotéz je, že progesteron indukuje zvýšení populace Treg a touto cestou oddaluje předčasný porod. Cílem diplomové práce bylo sledovat vliv progesteronové terapie in vivo na množství a funkční vlastnosti CD4+ CD25+ FoxP3+ Helios+/- Treg a ověřit, zda dlouhodobé vaginální podávání progesteronu pozitivně koreluje se zvýšením počtu Treg. Dalším cílem bylo zjistit, zda progesteron podporuje vznik Treg a tvorbu imunoregulačních cytokinů in vitro. Hlavní použitou metodou je průtoková cytometrie....
|
|
|
Vliv stresových hormonů na mezenchymální kmenové buňky
Karásková, Eva ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní buňky se schopností diferenciovat do osteoblastů, adipocytů a chondrocytů. V organismu se podílejí na udržování homeostáze, hojení ran a regeneraci tkání. Nejčastěji bývají izolovány z kostní dřeně či tukové tkáně a jsou studovány především v oblasti regenerativní medicíny. Stresová reakce je neuro-humorální příprava na "boj nebo útěk", jde tedy o obranou reakci na zátěž, a to jak fyzickou, tak psychickou. Dlouhodobý stres má však na organismus negativní vliv a dochází k jeho postupnému vyčerpávání a poškozování. Hypotéza je taková, že působením stresových hormonů a neurotransmiterů na MSCs dochází ke zhoršení udržování vnitřní homeostáze a integrity organismu, zpomalení hojení a regenerace tkání. Stresové hormony ovlivňují vlastnosti a chování MSCs, především jejich schopnost diferenciace, migraci do míst poranění a produkci aktivních látek. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky (MSCs), katecholaminy, hormony, nervový systém, stres
|
|
| |
host ::
RSS.