|
| |
|
|
Hippocampus Dysfunction in Quinpirole Sensitization Model of Obsessive-Compulsive Disorder
Brožka, Hana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje opakovanými nutkavými myšlenkami a následně stereotypním kompulzivním chováním. Do patofyziologie OCD jsou zapojeny změny kortiko-thalamo-striato-kortikálních obvodů. Mnoho studií však také zjistilo změněný objem, tvar a aktivitu hipokampu u pacientů s OCD. Tato práce byla zaměřena na aktivitu hipokampálních CA1 buněk během stereotypního kontrolního chování podobného kompulzivní kontrole a na kognitivní flexibilitu v potkaním modelu sensitizace dopaminovim D2 agonistem quinpirolem (QNP). U sensitizovaných potkanů a kontrol byla hodnocena aktivita hipokampálních buněk v oblasti CA1 během stereotypní kontroly v otevřeném poli s vloženými objekty. Stanovili jsme profily exprese ranneho genu Arc+ (aktivitou regulovaného cytoskeletálního proteinu neboli Arg 3.1) v koronálních hipokampálních řezech v oblasti CA1. Po ustavení stereotypního kontrolovani (10 sezení) byli potkani vystaveni aréně a přesně po 5 minutách humánně usmrceni. Sensitizovaná zvířata navštěvovala konkrétní objekty v jednotlivých sezeních s konsistentní preferencí, zatímco kontrolní tuto preferenci měnila od jednoho sezení k druhému. Lokomoční aktivita byla v testovacím sezení mezi oběma skupinami srovnatelná. Po usmrcení byly mozky potkanů bleskově...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Využití kmenových buněk v léčbě amyotrofické laterální sklerózy
Řehořová, Monika ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Klíma, Jiří (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je neurodegenerativní onemocnění způsobené předčasnou/zrychlenou degradací motoneuronů (MN). V současné době není dostupná žádná účinná léčba. Buněčná terapie je považována za slibnou experimentální léčbu, která by mohla cílit na patologii komplexního onemocnění prostřednictvím mnoha potenciálních mechanizmů. Porovnávali jsme efekt tří typů opakovaných aplikací lidských mesenchymálních kmenových buněk (hMSC): samotná intratekální aplikce, samotná intramuskulární aplikace a jejich kombinace. Nejlepší výsledky byly zaznamenány po kombinované opakované aplikaci hMSC. Pozorovali jsme záchranu MN, nervosvalových plotének a snížení hladiny proteinů podílejících se na signalizaci nekroptózy (Rip1, cl-casp 8), apoptózy (cl-casp 9) a autofágie (beklin 1), snížení astrogliózy a snížení hladiny astrocytového konexinu 43. Vhodnými kandidáty pro buněčnou terapii ALS mohou být i neurální prekurzory derivované z indukovaných pluripotentních kmenových buněk (NP-iPS). Intraspinální aplikace NP-iPS zvýšila mRNA expresi BDNF a IGF-1, naopak snížila expresi proapoptické casp 3 a pozorovali jsme i jejich vliv na expresi složek perineurálních sítí (PNN). Dalšími buněčnými kandidáty pro léčbu neurodegenerativních onemocnění jsou lidské embryonální kmenové buňky (hESC), nicméně pro...
|
|
|
Léčba míšního poranění cílená na sekundární poškození
Valášková, Barbora ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájek, Milan (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
1 Abstrakt Traumatické míšní poranění (MP) je závažný stav s často velmi vážnými a trvalými následky. V současné době neexistuje žádná efektivní léčba. Po počátečním mechanickém poranění míchy se spouští kaskáda mnoha sekundárních dějů, které dále rozšiřují a zhoršují poškození. Tato předkládaná dizertační práce se zaměřuje na potenciální terapeutický vliv fotobiomodulace, přírodních protizánětlivých sloučenin epigallocatechin-3-galátu (EGCG), kurkuminu, jejich kombinace a čisté syntetické formy kurkuminu nazvané nanokurkumin na následky experimentálního MP u potkanů. Fotobiomodulace s využitím dvou synchronizovaných vlnových délek 808 a 905 nm vedla k rychlejšímu funkčnímu zotavení po MP, což bylo hodnoceno sérii lokomotorických testů a somatosenzorického plantar testu. Skupina léčená fotobiomodulací si vedla lépe ve všech sledovaných testech. Výsledky histopatologické analýzy ukázaly pozitivní vliv léčby na zachování šedé i bílé hmoty a naše výsledky rovněž naznačují upregulaci prospěšných M2 mikroglií/makrofágů po léčbě, což bylo hodnoceno imunohistochemickou a RT-qPCR analýzou. Výsledky ukazují, že fotobiomodulace je nadějnou neinvazivní metodou pro zlepšení motorických funkcí a ochranu míšní tkáně po MP. EGCG a kurkumin jsou přírodní sloučeniny známé v čínské medicíně již po staletí. Ve druhé části...
|
|
|
Modulation of memory using enzymatic digestion of perineuronal nets in perirhinal cortex
Procházková, Natálie ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Plasticita neuronové sítě v dospělém mozku je regulována specializovanou strukturou extracelulární matrix - perineurálními sítěmi (PNS), které jsou zodpovědné za restrikci synaptické plasticity vazbou inhibičních molekul a zabraňují změnám v neuronální konektivitě. Odstraněním PNS pomocí enzymu chondroitinázy ABC lze tomuto efektu předejít a znovu tak otevřít období kritické periody, což vede ke zlepšení paměti umožňující rozeznávat nové předměty (object recognition - OR). V této studii jsme k odstranění PNS použili chABC a enzym dosud nepoužívaný k odstranění PNS v perirhinálním kortexu, hyaluronidázu (Hyázu), abychom zjistili rozdíly v jejich efektu na OR paměť a na následné změny ve struktuře nervové sítě wild type myší. Naše výsledky ukazují, že Hyáza má potenciál sloužit jako vhodnější prostředek k odstranění PNS, jelikož překonává chABC ve zvýšení OR paměti, ovlivňuje rozsáhlejší oblast nervové sítě díky působení na inhibiční i excitační neurony, a umožňuje prodloužit časové období zvýšené synaptické plasticity. Klíčová slova: perineurální sítě, synaptická plasticita, chondroitináza ABC, hyaluronidáza, perirhinální kortex, paměť
|
|
|
Buněčná a molekulární podstata regenerace kůže u obojživelníků a savců
Hybešová, Michaela ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Hojení poraněné kůže u savců a její regenerace u obojživelníků patří mezi významná biomedicínská témata v rámci posledních pár desetiletí. Nejdůležitějším aspektem u člověka je tvorba jizvy a snaha o její nahrazení funkční diferencovanou tkání. K modulaci mechanismů tvorby jizvy je třeba porovnat tento proces s regeneračními mechanismy u obojživelníků, kde dochází k obnově původní tkáně a funkčnosti. Hlavním modelem pro studium regenerace jsou mloci, kteří si tuto schopnost zachovávají po celý život. Na druhou stranu žáby o tuto vlastnost přicházejí s metamorfózou, i když ne zcela. Imunitní systém žab po metamorfóze se shoduje s tím u savců. Podobně přechod z časného embryonálního vývoje u savců, kde byl plod schopen kompletní regenerace poškozené tkáně, na dospělý typ hojení, jde také ruku v ruce s rozvojem imunitního systému a strukturní diferenciace poškozené tkáně. Klíčovými faktory, které rozlišují proces hojení s jizvou a bez jizvy, jsou tak zánětlivé buňky a jejich regulace, tvorba ECM včetně proliferace fibroblastů, a produkce příslušných cytokinů.
|
|
|
Effect of iron oxide nanoparticles with ascorbic acid on neural stem cells
Jiráková, Klára ; Moskvin, Maksym ; Horák, Daniel ; Jendelová, Pavla
Cells labelled with iron oxide nanoparticles (ION) can be tracked by magnetic resonance imaging (MRI) in several applications. However, various studies demonstrated toxicity and oxidative stress induction associated with nanoparticles exposure. We analysed biologic effects after the exposure of two types of iron oxide nanoparticles (with and without an antioxidative agent, an ascorbic acid) on human neural stem cells. The labelled cells in gel phantoms were detected in MRI and they showed decreased relaxation rates in comparison with control. ION slightly decreased cell proliferation in comparison with unlabelled cells, which was dependent on concentration and presence of ascorbic acid. None of the nanoparticle type showed negative effect on cell viability and both demonstrated minor effect on reactive oxygen species (ROS) formation. Unfortunately, ascorbic acid bound to nanoparticles did not show any effect on ROS attenuation. Cells exposed to both types of nanoparticles showed increased positivity for a phosphorylated form of H2AX a marker of double strand breaks. We showed that ION in low concentrations do not affect cell viability, but have negative effect on cells on DNA level. Their potential use for oxidative stress reduction is dependent on the concentration of ascorbic acid bound to the nanoparticles and this should be further increased.
|
|
|
Anti-inflammatory compounds and stem cells in treatment of spinal cord injury
Kárová, Kristýna ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Sameš, Martin (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent)
Navzdory intenzivnímu vědeckému úsilí zůstává poranění míchy těžkým neurologickým stavem, které nemá žádnou léčbu. V současné době je terapie založena na zmírnění tlaku chirurgickou dekompresí míchy, podávání methylprednisolonu a fyzioterapie. Tato práce se zabývá terapeutickými účinky protizánětlivých sloučenin a tří typů kmenových buněk v modelu balónkové kompresní léze míchy u potkanů. Přírodní sloučeniny epigallocatechin-3-galát (EGCG) nebo kurkumin jsme aplikovali in situ a poté intraperitoneálně každý den až po dobu 28 dnů. Lidské mesenchymální kmenové buňky z kostní dřeně (MSC), lidské spinální neurální prekurzory (SPC-01) a neurální prekurzory derivované z lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS-NP) jsme transplantovali intratekálně (MSCs) nebo pomocí spinální injekce potkanům 7 dní po indukci míšního poranění. Změny motoriky a citlivosti zadních končetin jsme hodnotili behaviorálními testy. Sledovali jsme rovněž míru zachování šedé/bílé hmoty a velikost kavity léze. Přežití a diferenciaci transplantovaných buněk, aktivaci klasické dráhy NFκB, gliovou jizvu (GFAP+) a růst axonálních kolaterál (GAP43+) jsme studovali pomocí imunohistochemie. Pro stanovení hladin sekretovaných cytokinů a chemokinů (MIP1α, IL-4, IL-1β, IL-2, IL-6, IL-12p70, TNFα, RANTES) jsme použili analýzu...
|
|
|
Cellular Reprogramming as a Tool for Harvesting Patient-specific Stem Cells
Pisal, Rishikaysh ; Mokrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Cellular reprogramming as a tool for harvesting patient specific stem cells In the year 2006, Dr. Yamanaka surprised the entire field of medicine, by reporting a technique of inducing pluripotency in somatic cells. In his article, he had displayed that fibroblasts could be reprogrammed to pluripotent stem cell state, by ectopic expression of four transcription factors namely OCT4, SOX2, c-MYC and KLF4. His discovery made a paradigm shift in the field of reprogramming because previous methods of reprogramming were dependent on use of human oocytes and this raised ethical concerns. Moreover, his technique of cellular reprograming broadened the spectrum of application of somatic cells in regenerative medicine. Objectives of my research were focused on; development of an optimised protocol for detection of mycoplasma that commonly infects animal tissue culture; detailed characterization of reprogrammed clones; targeted differentiation of iPSC towards myogenic lineage, and construction of an expression vector, optimised for miRNA expression. For detecting mycoplasma infection, we adapted the protocol of Uphoff et al. (2002). By skipping the DNA extraction step (reported in the original protocol) and instead directly using cell culture supernatant and a robust polymerase enzyme for performing PCR, we...
|
host ::
RSS.