|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Modulation of memory using enzymatic digestion of perineuronal nets in perirhinal cortex
Procházková, Natálie ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Plasticita neuronové sítě v dospělém mozku je regulována specializovanou strukturou extracelulární matrix - perineurálními sítěmi (PNS), které jsou zodpovědné za restrikci synaptické plasticity vazbou inhibičních molekul a zabraňují změnám v neuronální konektivitě. Odstraněním PNS pomocí enzymu chondroitinázy ABC lze tomuto efektu předejít a znovu tak otevřít období kritické periody, což vede ke zlepšení paměti umožňující rozeznávat nové předměty (object recognition - OR). V této studii jsme k odstranění PNS použili chABC a enzym dosud nepoužívaný k odstranění PNS v perirhinálním kortexu, hyaluronidázu (Hyázu), abychom zjistili rozdíly v jejich efektu na OR paměť a na následné změny ve struktuře nervové sítě wild type myší. Naše výsledky ukazují, že Hyáza má potenciál sloužit jako vhodnější prostředek k odstranění PNS, jelikož překonává chABC ve zvýšení OR paměti, ovlivňuje rozsáhlejší oblast nervové sítě díky působení na inhibiční i excitační neurony, a umožňuje prodloužit časové období zvýšené synaptické plasticity. Klíčová slova: perineurální sítě, synaptická plasticita, chondroitináza ABC, hyaluronidáza, perirhinální kortex, paměť
|
|
|
Ovlivnění plasticity centrálního nervového systému v dospělosti a po poškození.
Procházková, Natálie ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Perineurální sítě jsou strukturou extracelulární matrix centrálního nervového systému, obepínající některé subpopulace neuronů. Jejich vznik souvisí s uzavřením kritické periody a výrazným omezením plasticity. Ve zdravém organismu jsou perineurální sítě důležité pro stabilizaci zralého nervového systému, podporu vysoce aktivních neuronů a jejich ochranu. Při patologických stavech jsou však jedním z faktorů, které zabraňují správné obnově tkáně prostřednictvím tvorby gliové jizvy a zvýšením koncentrace látek s inhibičním efektem na růst neuronů. Rozrušením perineurálních sítí, například enzymaticky, je možné znovu otevřít kritickou periodu a obnovit plasticitu centrálního nervového systému. To vede k potenciaci růstu a větvení neuronů a celkové regeneraci centrálního nervového systému jak po mechanickém poškození, jako je například poranění míchy, tak při neurodegenerativních onemocněních, jako je Alzheimerova choroba. V Alzheimerově chorobě ovlivňují perineurální sítě stejně jako ve stárnoucím organismu zhoršování paměti a obnovení plasticity zde vede ke zlepšení synaptického přenosu, a tím i odstranění paměťového deficitu. Klíčová slova: perineurální sítě, neurodegenerativní onemocnění, poranění CNS, Alzheimerova choroba, chondroitinsulfát proteoglykany
|
host ::
RSS.