|
|
Současná výživová doporučení a jejich dodržování nutričními terapeuty
Zapletalová, Martina ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Tato práce je zaměřena na česká i světová výživová doporučení i na profesi nutričního terapeuta. Cílem práce je analýza stravovacích zvyklostí nutričních terapeutů jakožto odborníků na výživu. Práce je rozčleněna do kapitol, v rámci kterých je provedena srovnávací anylýza jak výživových doporučení, tak všech úrovní profese nutričního terapeuta. Analýza shodných a rozdílných bodů byla provedena na základě studia dokumentů a jejich komparací. První část práce se věnuje problematice výživových doporučení, jejich významu, formám i způsobu tvorby. Následuje výčet aktuálních doporučení platných v Evropě i v České republice. Tato doporučení jsou následně porovnána. Dále je pozornost věnována profesi nutričního terapeuta, jejímu legislativnímu ukotvení a kompetencím. Vzhledem k tomu, že toto povolání má několik úrovní, jsou srovnány mezi sebou a zdůrazněny rozdíly. Následně jsou vysvětleny jednotlivé činnosti nutričního terapeuta a předloženy příklady z praxe. V neposlední řadě je vypracována analýza stravovacích zvyklostí oslovených nutričních terapeutů a porovnána a aktuálními výživovými doporučeními platnými v České republice. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných nutričních terapeutů se těmito doporučeními řídí a praktikuje je ve svém životě. klíčová slova: výživová...
|
|
|
Vztah polymorfismu apolipoproteinu E k funkční zdatnosti seniorů
Šnejdrlová, Michaela ; Češka, Richard (vedoucí práce) ; Hubáček, Jaroslav (oponent) ; Zadák, Zdeněk (oponent)
(CZ) Úvod: Délka života je dána kombinací genotypu (cca 25 %) a vlivů prostředí, včetně životního stylu (cca 75 %), nicméně silnější vliv dědičnosti je na základě řady populačních studií předpokládán u dlouhověkých jedinců. Mezi nejvíce studované tzv. "kandidátní geny dlouhověkosti" patří gen epsilon pro apolipoprotein E (APOE). Vzhledem k prokázané asociaci polymorfismu APOE s celou řadou onemocnění (hypercholesterolémie, kardiovaskulárních onemocnění a Alzheimerova choroba), jsme se snažili zhodnotit vztah polymorfismu APOE a funkční zdatnosti seniorů. Metodika: Celkem bylo v naší pilotní studii vyšetřeno 128 jedinců (93 žen, 35 mužů) starších 80 let, průměrného věku 88,6 ± 5,3 let. Provedeno: A) podrobné vyšetření funkční zdatnosti (ADL, MMSE, škála deprese dle Yeassavage, MNA, 6-MWT) - na základě tohoto komplexního vyšetření byli pacienti rozděleni do 5 funkčních kategorií podle W. Spirdusové, vystihující objektivně míru soběstačnosti. B) laboratorní vyšetření C) vyšetření polymorfismu genu APOE restrikční analýzou DNA, izolované z periferních leukocytů Výsledky: V naší pilotní studii jsme prokázali statisticky významný vztah (p=0,0248) mezi alelou E4 a funkční nezdatností ve stáří, podle výsledků logistické regrese mají nositelé alely E4 (tedy E2/E4, E3/E4 a E4/E4) 13x vyšší riziko funkční...
|
|
|
Vliv adekvátní energetické a biologické hodnoty stravy na růst a tělesné složení mladých fotbalistů
Iliopulu, Margarita ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tomešová, Jitka (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat změny v antropometrických parametrech v závislosti na složení stravy mladých fotbalistů kategorie U14 a U15 v roce 2017, resp. 2018, tři měsíce před nástupem do celodenního režimu Regionálních fotbalových akademií z prostředí domova a tři měsíce po něm. Teoretická část se zaměřuje na specifka věkové kategorie starší žáci, mapuje nutriční potřeby dospívajících mladých fotbalistů z hlediska nutrientů, hydratace a další důležité požadavky, jako je například načasování jídla. Dále je popsán původ a historie fotbalu a základní informace o vzniku Regionálních fotbalových akademií. V praktické části se práce věnuje hodnocení získaných dat na základě pravidelných antropometrických kontrol získaných prostřednictvím analýzy tělesného složení, sledování tělesného růstu a získaných informací o stravě prostřednictvím jednodenních záznamů, které hráči vyplňovali před nástupem do akademií. Jednodenní záznamy stravy byly vyhodnoceny v software BeetFit Pro. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že pro úspěšnou změnu antropometrických parametrů a zvládnutí náročného režimu v rámci Regionálních fotbalových akademií je nutný nejen vhodný stravovací režim včetně načasování jídla (timingu), ale zejména dlouhodobý a trvalý dohled nad stravovacím režimem sportovců této věkové...
|
|
|
Bulimie a anorexie, psychiatrická záležitost, nebo genetická determinace?
Barešová, Markéta ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jurková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy, zejména anorexia nervosa a bulimia nervosa, a determinanty jejich vzniku. V teoretické části je podán přehled jednotlivých poruch a jejich diagnostiky v rámci MKN-10 a DSM-5. Následuje popis ukazatelů nutričního stavu v souvislosti s poruchami, jejich anamnéza a fyzikální vyšetření. Detailněji jsou rozebírány příčiny poruch příjmu potravy a rizikové faktory jejich vzniku. Zmíněny jsou jednotlivé léčebné metody, včetně celkové úspešnosti léčby a možnosti recidivy. Prostor je věnován také prevenci. Praktická část zahrnuje průzkum realizovaný formou kvantitativního dotazníkového šetření, jehož cílem je získání přehledu o informovanosti a vzdělanosti neodborné veřejnosti z hlediska poruch příjmu potravy. Neodborná veřejnost je o základních aspektech poruch dobře informována, scházejí jí ovšem novější informace. Problematická je orientace neodborníků v rámci rozlišení komplikací a důsledků jednotlivých poruch.
|
|
|
Stravovací zvyklosti a životní styl ve vietnamské komunitě v ČR v porovnání s populací Vietnamu a rodilými Čechy
Pham, Khanh Ha ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stravovací návyky i životní styl Vietnamců a Čechů, věnuje se rovněž problematice stravování Vietnamců, kteří se přestěhovali do České republiky. Cílem práce je zjistit a analyzovat případné rozdíly ve stravování mezi těmi 3 skupinami. Teoretický podklad práce je založen na dosavadních znalostech o významu jednotlivých živin a potravinových komodit na lidské zdraví, o jednotlivých chronických metabolických onemocněních a dietních opatřeních k jejich prevenci i léčbě. Popisuje také některé stravovací zvyklosti dvou národů pohledem do charakteristik jejich národních kuchyní. Praktická část poté analyzuje a porovnává data nasbíraná formou dotazníkového šetření o stravovacích návycích 280 lidí zmíněných skupin. Výsledky ohledně frekvence konzumace jídel, preferencí ve stravě, životního stylu atd. jsou pak předkládány tabulárně i graficky. Výsledky ukazují, že největší rozdíly ve stravování mezi českými a vietnamskými respondenty bývají v konzumaci mléčných výrobků a příloh. Menší rozdíly lze pozorovat v trendu konzumace alkoholu, ryb, pohybové aktivity, počtu teplých jídel a největších jídel za den. Vietnamci přestože častěji konzumují zeleninu a ovoce, jejich konečný příjem těchto potravin je vyšší než u Čechů jen nepatrně. Vietnamští migranti jsou v mnoha ohledech...
|
|
|
Laktózová intolerance
Kašpárková, Týna ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
(v ČJ) Bakalářská práce pojednává o problému zvaném laktózová intolerance. Teoretická část je zaměřena primárně na to, co je to laktóza, laktáza a laktózová intolerance. Její typy, příčiny a příznaky, výskyt v populaci (Čechách i celosvětově), možnosti diagnostiky, a to jak genetické, tak negenetické a možné způsoby prevence a léčby této metabolické poruchy. Dalšími zpracovanými body jsou výživové hodnoty mléka a mléčných výrobků, jejich důležitost ve stravě, zpracování mléka a mléčných výrobků a jejich možné alternativy ve formě bezlaktózových mléčných přípravků a tzv. rostlinných mlék. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit povědomost respondentů o laktóze a laktózové intoleranci. Jejich konzumaci mléka a mléčných výrobků a znalost a konzumace jeho rostlinných náhrad. Výsledky byly zkoumány pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnila jak ,,laická" veřejnost, tak osoby zdravotnicky vzdělané nebo pracující ve zdravotnictví. Mým výsledkem bylo zjištění, že většina respondentů ví o problému laktózové intolerance a její charakteristice, až 89,5 % všech testovaných. Menší povědomí má veřejnost však o důležitosti mléka a mléčných výrobků ve stravě z hlediska prevence některých onemocnění. klíčová slova: Laktózová intolerance, laktóza, laktáza, diagnostika, alergie na kravské mléko,...
|
|
|
Laktózová intolerance - fakta a mýty
Staroveská, Natálie ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance ve spojení s mýty týkající se konzumace mléka. Teoretická část popisuje složení kravského mléka, nejčastěji užívané mlékárenské technologie, druhy mléka dle živočišného původu včetně mateřského a typy mléčných výrobků na českém trhu. Není opomenut ani význam mléka ve výživě člověka z hlediska prevence řady onemocnění. Následně jsou vysvětleny pojmy jako laktóza a laktáza vztahující se k stěžejní části týkající se laktózové intolerance. Jsou popsány jednotlivé typy tohoto onemocnění, klinické projevy, diagnostika i následná léčba spočívající v dodržování nízkolaktózové / bezlaktózové diety. Uvedeno je také druhé nejčastější onemocnění spojené s konzumací mléka - alergie na bílkovinu kravského mléka. V závěru teoretické části jsou objasněny nejčastěji se vyskytující mýty týkající se konzumace mléka. Praktická část je zaměřena především na zjištění rozsahu omezování konzumace mléka a mléčných výrobků, nejčastějších důvodů vedoucích k této restrikci, jak velký podíl na ní má laktózová intolerance v porovnání s vlivem mýtů a zda se tito respondenti zabývají dostatečnou náhradou důležitých makro i mikroživin. Výsledná data získaná pomocí dotazníkové šetření od 101 osob ukazují značný výskyt jedinců omezujících konzumaci mléka a mléčných...
|
|
| |
|
|
Genetická determinace diabetu druhého typu, analýza vybraných genů - THADA, MAEA, JAZF1 a ARAP1
Procházková, Iveta ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňková, Kateřina (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus druhého typu (T2DM) je celosvětově rozšířené civilizační onemocnění, jehož prevalence neustále narůstá. Ačkoli je pravděpodobnost jeho manifestace spojována především s environmentálními faktory, i genetické předpoklady hrají významnou roli. Cílem naší práce bylo zjistit souvislost 4 polymorfismů s rizikem vzniku T2DM u české populace. Polymorfismy rs10203174 THADA, rs6819243 MAEA, rs849135 JAZF1 a rs1552224 ARAP1 (CENTD2) jsme vybrali na základě jejich rizikovosti v britské populaci. Metodika: Studovali jsme skupiny celkem 712 českých pacientů s T2DM a 752 zdravých kontrol, vybraných jako náhodný vzorek české populace ve studii post-MONICA. Genotypizace rs10203174 a rs6819243 probíhala analýzou PCR-RFLP. Analýza genotypů rs849135 a rs1552224 byla provedena pomocí real-time PCR. Výsledky byly analyzovány výpočtem odds ratio (OR) a chí-kvadrátu. Výsledky: Pro variantu rs1552224 se podařilo statisticky významně (P = 0,01) prokázat její rizikovost. Hodnota OR pro rizikovou alelu T je 1,37 (95% CI 1,07 - 1,75). U polymorfismů rs10203174, rs6819243 a rs849135 žádná signifikantní závislost s onemocněním nebyla prokázána. Pro rs10203174 je hodnota OR alely C 1,20 (95% CI 0,91 - 1,56, P = 0,20), OR alely T polymorfismu rs6819243 je 1,12 (95% CI 0,71 - 1,77, P = 0,61) a pro rs849135 odpovídá...
|
|
|
Analýza vybraných genetických markerů u pacientů po transplantaci srdce
Petříková, Nikola ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Transplantace srdce (TS) je prováděna u pacientů v terminální fázi srdečního selhání, u kterých všechny ostatní léčebné metody selhaly. Nejčastějšími p íčinami takto závažného srdečního selhání jsou dilatační kardiomyopatie (DKMP) a ischemická choroba srdeční (ICHS). Osud pacientů po transplantaci srdce je velice variabilní. Predikce dlouhodobého p ežívání pacientů není v současné době uspokojující a dosud nebyl nalezen spolehlivý marker. ada pacientů zem e po transplantaci srdce v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Tato práce je zamě ena na molekulárně genetickou a následně statistickou analýzu 4 jednonukleotidových polymorfismů (SNPs), konkrétně rs17Ř1744ř (16q12.2; gen FTO), rs2943634 (2q36.3; intergenová oblast), rs6922269 (6q25.1; gen MTHFD1L), a rs10757274 (řp21.3; intergenová oblast), u kterých byla na základě celogenomových asociačních studií (GWASs) odhalena p íčinná souvislost s KVO nezávislá na tradičních rizikových faktorech. Genotypizovali jsme vzorky DNA 364 dárců a 364 p íjemců srdce. Výsledky byly analyzovány pomocí odds ratio (OR) a Pearsonova χ2 testu. Jako kontrolní soubor byly použity vzorky jedinců z populační studie MONICA. Zkoumali jsme zastoupení genotypů u pacientů, kterým selhalo srdce v důsledku dilatační kardiomyopatie či ischemické choroby srdeční, dále u pacientů s...
|
host ::
RSS.