|
|
Hra a osobnost
Pohan, Ondřej ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osobnost člověka ve vztahu k fenoménu hry. V první části je hra vymezena prostřednictvím svých hlavních znaků a kategorií odpovídajících aspektům lidské přirozenosti. Dále je jako projev jedné z těchto kategorií - agónu - představen sport. První část se uzavírá zamyšlením E. Finka nad smyslem hry. Druhá část této hry pojednává o projevech osobnosti člověka ve sportovní hře, přičemž východiskem tu je psychologická kategorie činnosti a situace. V poslední části je předkládán praktický výzkum, zjišťující osobnostní vlastnosti hráče sportovní hry - malého fotbalu relevantní k jeho úspěšnému výkonu.
|
|
|
K problematice odpovědnosti jedince v současné době
Nemešová, Šárka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V prvních dvou kapitolách práce se věnuji koncepcím pojetí odpovědnosti a svobody založené na setkání s tváří ve filosofiích dvou velkých židovských myslitelů současnosti Emmanuela Lévinase a Martina Bubera, z nichž je patrný, výrazněji potom v koncepci Martina Bubera, vliv židovské tradice, která v nemalé míře ovlivňuje jejich celkový přístup k danému tématu. Přesto si myslím, že jejich originální odkrývání pojetí člověka a jeho odpovědnosti ve světě je univerzalistické a otevírá se směrem k lidství založeném na toleranci, zření, přijetí jinakosti jako toho, čím jsem vyzván k tomu, abych slyšel a odpovídal. Snažím se najít hlubší souvislosti, z nichž později odvozuji témata pro další části práce, jakými jsou výchova, společnost, příroda. Třetí část jsem věnovala liberálnímu přístupu k výše uvedené problematice. Pro toto téma z hlediska liberalismu jsem zvolila přístup Friedricha Augusta Hayeka, jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších teoretiků vycházejícího z myšlenek rakouské národohospodářské školy. A to především proto, že jeho pohled na skutečnost je velice široký a jeho práce zasahují do různých oborů poznání. Též proto, že kromě svých zkoumání ve sféře ekonomických věd přispěl významnou měrou i k rozvoji v oblasti psychologie, filosofie společnosti, politologie, etiky a historie moderního...
|
|
|
Fenomén sexuality ve filozofickém kontextu
Wolf, Josef ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předložená práce ukazuje působení erotu v dějinách lidského ducha a života. Poukazuje na jeho různorodá pojetí a jeho projevy. Ukázali jsme si, že v pojetí evolučních biologů eros hraje roli pohlavního výběru, jenž působí v každém sexuálně se rozmnožujícím organismu a má jediný účel, jímž je předání co největšího počtu alel svých genů do genofondu příštích generací. O nic jiného nejde a myslíme-li si, že je to jinak, jde o velký omyl. Silám pohlavního a také přírodního výběru nelze uniknout a můžeme říci, že právě oni řídí a ovládají náš život, ač třeba užívají nejrůznější "finty" k tomu, aby nás ošálily, a abychom si mysleli něco zcela jiného. V našem životě není jiného účelu, než předávání genů. Proto je onen přírodní výběr nazýván Richardem Dawkinsem slepý hodinář.
|
|
|
Proměny chápání role svobodné vůle v dějinách etiky
Dvořáková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této práce bylo ukázat, že v dějinách etiky dochází k proměnám pojetí lidské svobody. Z myšlenek třech významných filosofů vyplývají podobná stanoviska na rozumovou schopnost člověka, která přináší do našeho života další motivy pro jednání. Umožňuje reflexi, zhodnocení vlastního jednání a smýšlení podle představ dobrého a zlého, podle nejen subjektivních, ale i objektivních měřítek zdaru lidského života. Svoboda v podobě lidské vůle a rozum k sobě přistupují různě. Aristoteles dochází k požadavku na člověka, který vůli říká, že má být altruistická, projevovat se v mravném jednání, které je prospěšné pro společnost. Ostatně Aristotelovou základní charakteristikou člověka je, že je určen pro život s ostatními lidmi, takže má uskutečňovat dobro v jejich zájmu, které je také jeho zájmem. Jde o rozumový motiv, kdy jedinec posuzuje své jednání, každý konkrétní čin proto, aby výsledek byl optimální pro něho i pro ostatní
|
|
|
Existenciální motivy v díle Jana Čepa
Grus, Michal ; Peterka, Josef (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
Nazvali jsme naši práci Existenciální motivy v díle Jana Čepa. Tento název může někoho mylně svádět k domněnce, že budeme hovořit o existencialismu, tedy o existencialismu v literatuře, předem proto říkáme, že tomu tak není: V žádném případě není naším cílem dokázat, že námi vybraný autor náleží k tomu či onomu filozofickému směru. Namísto toho se pokusíme ukázat, jak jisté filozofické pojmy a pojmové konstrukce, především pak pojem existence, korespondují s některými motivy z oblasti krásné literatury, a na základě toho se pokusit vytvořit obraz člověka své doby, nazývané doba moderní. Slovo existencialismus přitom považujeme za metapojem reflektující explicitní reflexi existence; užívání tohoto pojmu, neřku-li snaha vtěsnat do jeho extenze dílo autora, který mimochodem existencialismus sám kritizoval, by nás nutily vést zobecňující hranice mezi jmény, která v naší práci zaznějí, a proto se mu pokud možno vyhýbáme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role filosofie jako zprostředkování interdisciplinární problematiky humanitního vzdělání
Šturzová, Jana ; Pešková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vališová, Alena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
Předložená práce je pokusem zachytit význam filosofie pro samostatné vědní disciplíny - a proto i pro humanitní vědy - trochu jinak než obvyklými souhrny fenomenologicky založených pohledů na jejich vzájemný vztah. I když, samozřejmě, tento nezbytný pohled zakládající teoretické těžiště práce, je i zde přítomný. Protože smysl a účel humanitních věd, a proto i jejich založení a jejich možnosti, je v této práci spatřován především v tom, jak je dán pro oblast vzdělávání a výchovy, ukázaly se v této souvislosti důležitými pojmy kompetence a komunikace. Z úhlu porozumění těmto tak často používaným (i zneužívaným) pojmům byl předkládaný text zpracováván. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Když jsem se před čtyřmi lety stal oddílovým vedoucím na dětském letním táboře, svářely se v mém prožívání dvě kontrární tendence. Na jedné straně mě práce s dětmi hluboce naplňovala, na straně druhé mě atakoval silný pocit odpovědnosti za svěřence. Nemaje zkušeností, tápal jsem v běžných denních situacích, jak se co nejlépe zachovat, aby se problémy vyřešily pokud možno s nejmenšími možnými zápornými dopady na život dětí. Bezmocnost, kterou pravdivý vychovatel pociťuje před složitou skutečností výchovy, před těmi jejími antinomiemi, které nelze jednou provždy vyřešit, mě přivedla ke studiu pedagogických klasiků. Na rozdíl od deskriptivních dějin pedagogiky umožňuje filosofie výchovy zkoumat pedagogické myslitele ze širšího hlediska. Umožňuje reflexi jejich díla v rámci širších celků. Tato reflexe pak slouží k většímu rozhledu v tíživém chvění oněch výchovných antinomií, které pak už nejsou pravdivým vychovatelem přijímány jen jako prokletí, nýbrž jako odvaha vydávat se na nikdy nekončící dobrodružnou cestu za Pravdou, Krásou a Dobrem, za touto trojicí, kterou výchova v širším i užším smyslu slova zcela jistě je.
|
|
| |
|
|
Fenomén hudby v antické filosofii.
Kůstová, Gabriela ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl poukázat na roli hudby v antickém myšlení, zejména pak u pythagorejců v souvislosti s propracovaností jejich hudební teorie, která v sobě zahrnuje matematiku, etiku a představy o výstavbě světa. Život a dílo Pythagory ze Sámu je podrobně prozkoumáno v první kapitole. Kapitoly následující jsou věnovány jeho doktrínám a učení v pythagorejské komunitě, stejně jako rozboru ústředního motivu pythagorejské filosofie, kterým je číslo a podrobnějšímu rozboru hudební teorie.
|
|
|
Sören Kierkegaard a existenciální filozofie.
Beran, Jiří ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji pojetí úzkosti u Sorena Kierkegaarda a Martina Heideggera. Úzkost v jejich filosofii hraje významnou roli, neboť se právě skrze ni dostávají k ústředním otázkám, kterými se jakožto filosofové zaobírali. U Heideggera to je originální přístup k ontologické problematice, u Kierkegaarda se jedná o problém lidské existence věřícího křesťana. V úzkosti se taktéž otevírají další filosofická témata, jako je otázka autenticity, svobody, atd., které oba filosofové byli schopni nahlédnout z neobvyklého úhlu pohledu.
|
host ::
RSS.