|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Život a dílo Fridolína Macháčka a Václava Vojtíška nebylo dosud monograficky zpracováno, proto tato práce přináší nové poznatky na základě dosud nevyužitých pramenů. Pestrá mozaika odborné i zájmové činnosti, ale také soukromého života, byla sestavena s ohledem na obsah vzájemné korespondence z let 1905-1954, která je v kritické edici přílohou této práce. Úkolem bylo též vystopovat, jak se jejich dílo odrazilo v této korespondenci v širším kontextu vývoje československého archivnictví. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech i v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední archivní odborníky a zasloužili se o rozvoj mnoha "venkovských" archivů. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním výzkumu. Tento rozvoj byl násilím přerušen okupací a následnými životními zkouškami. Prošli jimi nezlomeni a pracovali dále v rámci možností. Po osvobození už můžeme sledovat rozdílné cesty obou přátel: Vojtíšek se znovu plně zapojil nejen do archivní práce, ale také do výuky pomocných věd historických na pražské univerzitě. Byl přijat mezi akademiky nově ustavené ČSAV a sbíral oficiální ocenění své práce. Macháček naopak, kromě činnosti ve vedení...
|
|
|
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ke komunikaci měst v době předbělohorské (Korespondence mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí)
Vojtíšková, Jana ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce si vytkla jako cíl svého směřování výzkum písemné komunikace mezi radami předbělohorských královských měst, a to na příkladu korespondenčních aktivit mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí, jmenovitě Českým Brodem, Kolínem, Kouřimí, Kutnou Horou a Nymburkem. Studium se opíralo především o 20 předbělohorských městských register a o dochovaný spisový materiál, na jejichž základě se podařilo celý komunikační proces i jeho jednotlivé činitele rekonstruovat. Jejich prostřednictvím jsme nahlíželi na prostředí městské radnice a její kanceláře a okolnosti vzniku městských misivů, sledovali jsme osoby a instituce, jichž se týkaly řešené záležitosti, dotkli jsme se i problematiky poselských služeb, které komunikaci doručováním zásilek zprostředkovávaly, a v neposlední řadě jsme se zaměřili na otázky věnující se přijímání korespondence, její soudobé interpretaci a obsahu projednávaných záležitostí. Stranou pozornosti nezůstaly ani otázky terminologické: věnovali jsme se pojmu a podstatě písemné komunikace, jakož i diplomatickému názvosloví, zejména problematice register, která jsme definovali jako pomocné kancelářské knihy vedené ve vydavatelově kanceláři, do nichž se zpravidla zapisovaly písemnosti z kanceláře vycházející. Předbělohorská písemná komunikace mezi...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska
Jouzová, Miroslava ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Práce podává zevrubný výklad o výskytu jednotlivých rukopisných i tištěných knih a knihovních celků v Kolíně a okolí od doby vzniku města do 18. století, pokud se o nich zachovaly zprávy či existují dodnes. Z období rané historie města Kolína se dochovalo jen nemnoho zpráv o knižní kultuře. Rukopisné knihy se nacházely v dominikánském klášteře. První zmínky o knižních jednotlivinách se ve městě objevují sice až ve 14. století, i když je můžeme předpokládat již dříve - jedná se zejména o darování knih některým oltářům kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Bohatší výskyty zaznamenáváme až v 16. století, kdy již máme citované konkrétní knižní tituly v kšaftech kolínských měšťanů, či jsou zde přímo uvedeny jejich soukromé knihovny. V Kolíně se v této době knihy nejen opisují, ale i píší, autory jsou měšťané či místní děkan. Století 17. pak přináší zprávy o knihovně na kolínské faře, soukromých knihovnách kolínských děkanů a knihovnách nově založených klášterů v Kolíně a Zásmukách. 18. století už tak bohaté na výskyt zpráv o knihovnách není, protože kniha přestává být drahým majetkem, její hodnota klesá a v kšaftech kolínských měšťanů se popis knihovny objevuje jen vzácně.
|
|
|
Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska
Jouzová, Miroslava ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Práce podává zevrubný výklad o výskytu jednotlivých rukopisných i tištěných knih a knihovních celků v Kolíně a okolí od doby vzniku města do 18. století, pokud se o nich zachovaly zprávy či existují dodnes. Z období rané historie města Kolína se dochovalo jen nemnoho zpráv o knižní kultuře. Rukopisné knihy se nacházely v dominikánském klášteře. První zmínky o knižních jednotlivinách se ve městě objevují sice až ve 14. století, i když je můžeme předpokládat již dříve - jedná se zejména o darování knih některým oltářům kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Bohatší výskyty zaznamenáváme až v 16. století, kdy již máme citované konkrétní knižní tituly v kšaftech kolínských měšťanů, či jsou zde přímo uvedeny jejich soukromé knihovny. V Kolíně se v této době knihy nejen opisují, ale i píší, autory jsou měšťané či místní děkan. Století 17. pak přináší zprávy o knihovně na kolínské faře, soukromých knihovnách kolínských děkanů a knihovnách nově založených klášterů v Kolíně a Zásmukách. 18. století už tak bohaté na výskyt zpráv o knihovnách není, protože kniha přestává být drahým majetkem, její hodnota klesá a v kšaftech kolínských měšťanů se popis knihovny objevuje jen vzácně.
|
|
|
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
|
|
|
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
|
|
|
Wunschwitzova sbírka v kontextu genealogicko-heraldických souvislostí 1. poloviny 18. století (Rozbor fondu a jeho pomocněvědné využití)
Woitschová, Klára ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Hlavním tématem této práce je rozbor genealogické a heraldické sbírky Gottfrieda Daniela Wunschwitze (1678-1741). Jedná se o významný soubor informací k dějinám více než 1400 šlechtických rodů sídlících v Českém království. Tyto rody (více i méně významné, současné i již vymřelé, vladycké i knížecí) jsou prezentovány prostřednictvím pestré škály materiálů - počínaje klasickými rodovými tabulkami, přes bohatě zastoupenou korespondenci a výpisky z novin až např. k papírovým pohřebním štítům a nákresům náhrobních kamenů. Některé z nejvýraznějších typů materiálů jsou zpřístupněny pomocí katalogů a edic. V práci je dále podán přehled dějin rodu Wunschwitzů, genealogické práce u nás do 18. století a dalších genealogických sbírek, které vznikly v Čechách v 18.- 20. století.
|
host ::
RSS.