|
|
Autobiografie jako literární fikce Vaculíkových děl
Havlíček, Petr ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Autobiografie jako literární pramen Vaculíkových děl" se věnuje autobiografickým prvkům, které jsou obsaženy ve Vaculíkových knihách, zejména Sekyra, Morčata, Český snář a Jak se dělá chlapec. Zkoumá jakým způsobem a jak často jsou ve zmíněných knihách použity, popř. jak ovlivnily zpětně skutečný život.
|
|
| |
|
|
Stávání se jiným jakožto hledání východiska v textu Franze Kafky Zpráva pro jistou Akademii
Buberlová, Lenka ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Hájek, Václav (oponent)
Na první pohled by se mohlo zdát, že Kafkův svět je světem sice podivným a křivolakým, ale přesto pevně ohraničeným, jasně vymezeným teritoriem, které je prodchnuto přísně definovanými, ač mnohdy neznámými pravidly, a v němž dochází k svízelným situacím, z nichž se nelze vymanit. Není tomu tak zcela.
|
|
|
Zprostředkované tělo: Tělo v době masového využívání elektronických médií
Čepičková, Barbora ; Krtilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za cíl ukázat, jaký mají elektronická média a jejich používání vliv na život dnešního člověka. Zabývá se vlivem nových médií na bytí člověka, jeho struktury myšlení a vnímání světa a vlastního těla a ptá se, jak se změnilo vnímání reality s příchodem reality virtuální, tedy prostoru, který nám umožňuje, abychom byli v jeden moment přítomni na více místech. Z pohledu současné mediální teorie ve spoluprácí s Flusserovou teorií postupné abstrakce lze v historii rozlišit tři roviny chápání a vnímání lidského těla. Zaprvé je myšlení a vnímání chápáno jako ne-tělesné, tedy lidské tělo a smysly fungují nezávisle na médiích, která využíváme. Druhý přístup lze přiřadit k modernímu pohledu, který chápe nástroje - média - jako pomocníky, kteří znásobují naše smysly a posunují hranice tělesných schopností člověka. Třetí rovina, postmoderní, ukazuje, že média přesahují možnosti lidského vnímání, může se zdát, že lidské tělo i člověk sám mizí v simulacích virtuálního prostoru.
|
|
|
Hledání transcendetálního historismu (k teoretickým předpokladům archeologické metody Michela Foucaulta)
Růžička, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce charakterizuje rané myšlení Michela Foucaulta, v němž převládá tzv. archeologická metoda, jakožto "transcendentální historismus". Úkolem práce je mimo jiné zdůvodnit volbu tohoto označení a tím i obsah obou pojmů. Prostřednictvím tří zjednodušených modelů se práce pokouší prezentovat archeologii v té podobě, v jaké utváří metodologické pozadí prvních tří velkých Foucaultových prací - Dějin šílenství, Zrození kliniky a Slov a věcí, přičemž však výchozím textem zůstává Foucaultova kniha Archeologie vědění. Na základě archeologické koncepce diskursu se rýsuje Foucaultovo pojetí transcendentálního, pro něž bude nakonec klíčový protiklad mezi vlastní archeologií na jedné straně a tím, co Foucault označuje jako "doxologii" na straně druhé. Pojem"historického" je vysvětlován na protikladu mezi koncepcí tzv. spojitých či kontinuálních dějin a pojetí dějin diskontinuálních, které prosazuje Foucault.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vůle k obrazu - fotografie jako nástroj disciplinace
Šotola, Martin ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce je pokusem nikoliv o historii, sociologii, nebo psychologii fotografie, byť se samozřejmě nelze vyhnout vazbám na tyto oblasti, ale pokusem o zvýznamnění momentů, témat a vazeb, které jsou při zkoumání fotografie zohledňovány méně, ve snaze odpovědět na otázku po povaze fotografie, její roli v moderní společnosti, toho, jak je vnímána a jakými změnami toto vnímání prochází. Výchozím bodem pro tuto práci je zkoumání paradigmat mediálních studií, jejich odlišností a proměn. Autor se zabývá paradigmaty "přenosového" modelu, teoriemi zdůrazňujícími vliv typu samotného média, pracemi autorů, kteří považují média za přímé příčiny (a nikoliv důsledky) nejdůležitějších společenských změn (Flusser, Baudrillard, Manovich). Posledním modelovým přístupem, na který se tato práce odvolává, je metoda "archeologie médií".
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.