|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Metternichové aneb Klemens Václav Lothar Metternich se žení
Pokorná, Tereza ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kahuda, Jan (oponent)
Práce pojednává v první části o dějinách rodu Metternichů s mušlemi v erbu a o historii druhého, méně známého rodu Metternichů se lvem v erbu. Následně se práce věnuje teoriím ohledně příbuznosti těchto dvou rodů. Dalším významným bodem této práce je shrnutí profesního i osobního života rakouského státního kancléře Klemense Metternicha, jehož sňatky jsou rozebrány v samostatné kapitole. Cílem práce je za pomoci analýzy dostupné literatury a dosud nevyužitých pramenů podat ucelený pohled na dějiny rodu včetně náhledu do problematiky dějin druhého rodu Metternichů, dále rozvinout téma sňatků státního kancléře Klemense Metternicha a v neposlední řadě zhodnotit zásadní publikace o těchto tématech pojednávající.
|
|
|
Židovské osídlení v Chrudimi a okolních obcích
Vaněk, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Chrudim 1 Abstrakt Ačkoli se Židé vyskytovali v Chrudimi již od doby Přemysla Otakara II., byli zde, alespoň podle dostupných pramenů elementem spíše výjimečným, až do poloviny 19. století, kdy se vlivem legislativních změn otvírají nové možnosti a stěhují se sem Židé ponejvíce z okolních venkovských obcí. Tím začíná období největší prosperity chrudimské židovské pospolitosti, které trvalo až do druhé světové války. Tehdy byli zdejší Židé plnohodnotnými členy české společnosti a podíleli se všestranně na prosperitě města Chrudimi a diplomová práce nyní sleduje stopy, které v historii Chrudimi zanechali, a zmiňuje se i o okolních obcích, ze kterých část chrudimských židovských rodin pocházela.
|
|
|
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru
Vobrátilková, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Miller, Jaroslav (oponent)
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru. Abstrakt Vývoj staroměstské domovní zástavby během barokní epochy bývá nejčastěji posuzován z uměleckohistorického hlediska. V této práci je na domy Starého Města pražského pohlíženo optikou berních pramenů hromadné povahy. Výchozí časový mezník představuje rok 1653, kdy se v pražských městech započalo se sestavováním prvního českého katastru - berní ruly. Komparací údajů berní ruly a vizitačního protokolu tereziánského katastru z let 1725-1726 jsem se pokusila odpovědět na otázku, jaké byly vývojové trendy v domovním majetku staroměstských měšťanů. Písemný výsledek vizitace tereziánského katastru představuje mimořádný pramen, který eviduje řadu podstatných údajů pro dějiny staroměstských domů. Srovnání s berní rulou je v tomto případě omezené výpovědní hodnotou staršího katastru, který nepřináší tolik podrobných informací jako vizitační protokol. Analýzu bylo možné provést jen v těch indikátorech, které se týkají počtu, skladby a daňového zatížení domů. Výrazné změny v počtu staroměstských domů sice berní prameny v letech 1653-1726 neprokazují, zaznamenávají ale odlišnou situaci v samotné skladbě domů. Za hlavní tendence, které se projevily ve vývoji domovní zástavby Starého Města pražského, lze označit zvýšení...
|
|
|
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620
Rak, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Hrubá, Michaela (oponent)
Kadaňské městské knihy a správa města v letech 1465-1620 Práce se zabývá dvěma tématy, která spolu úzce souvisí. Prvním je diplomatický popis a paleografická analýza souboru 43 úředních knih, které byly vedeny v kanceláři královského města Kadaně (I.1 Možnosti studia a zpřístupňování městských knih). Podrobně jsou popsány v kapitole I.7 Katalog kadaňských městských knih z let 1465-1620. Kadaňské městské knihy byly uspořádány poprvé v letech první světové války; podruhé a naposled pak v letech 1966- 1968 (I.2 Osudy kadaňských městských knih do třetí čtvrtiny 20. století). Pro účely dalšího zpracování a katalogizace byly dochované knihy rozděleny do čtyř skupin: knihy městské správy v užším slova smyslu; knihy nesporného soudnictví; knihy civilního sporného soudnictví a knihy vesnic městského panství (I.3. Obsahové rozdělení dochovaných kadaňských městských knih). Podle různých písemných zmínek lze identifikovat asi třicet ztracených knih; tento počet ovšem nemůže být konečný (I.4. Deperdita). Způsobům vedení knih, číslování folií, rejstříkům, filigránům a původu papíru je věnována kapitola I.5. Popis knih. Paleografická analýza ukázala, že nejvíce knih vedli pouze přísežní městští písaři. Samostatné písařské centrum bylo spojeno s úřední činností radních služebníků ("ratsdiener"). Další dvě skupiny...
|
|
|
Barokní znakové galerie. Heraldická reprezentace šlechty, duchovenstva a měšťanstva, její interpretace a možnosti využití
Oulík, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá barokní heraldikou, konkrétně fenoménem znakových galerií v českých zemích v pobělohorském období. Za pomoci metod pomocných věd historických analyzuje tři znakové soubory z 60. - 90. let 17. století: 1. znaky a znamení donátorů na šestnácti obrazech Svatováclavského cyklu v bazilice sv. Václava v poutním místě Stará Boleslav nedaleko Prahy; 2. trojici malovaných znaků ve štukových kartuších na vítězném oblouku kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského v bývalém Vlašském špitále na Malé Straně v Praze; 3. znaky a znamení na deseti dřevěných podstavcích soch českých patronů v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Tachově. Práce přináší edici jmenovaných znakových souborů a identifikaci většiny osob, jimž znaky patřily, včetně srovnání se znaky v jiných pramenech (pečeti, koncepty erbovních listin, staré tisky). Zasazením do širšího historického kontextu a rozborem struktury dárců práce mj. ukazuje na složení tehdejších elit z řad vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a měšťanů a na potřebu sebereprezantace těchto společenských vrstev. Mnohé znaky a znamení ze zmíněných tří souborů doposud nejsou v literatuře popsány. Práce současně ukazuje, jak mohou pomocné vědy historické doplnit výsledky zkoumání dalších historických a uměnovědných oborů a přispět k novému poznání doposud málo...
|
|
|
České kraje v historickogeografických proměnách
Marečková, Jitka ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Krajské zřízení v Čechách vzniklo již v období středověku a přetrvalo s většími či menšími přestávkami až do dnešní doby. Jako důležitý pramen k poznání vývoje těchto správních obvodů, které ve své historii prošly mnoha reformami a změnami, může posloužit dosud poněkud neprávem opomíjený kartografický materiál, zejména mapy krajů, které byly vydávány od 18. století a především ve starším období byly hojně využívány širšími vrstvami obyvatelstva. Jediný soupis těchto dokumentů doposud poskytoval František Roubík ve svém Soupisu map českých zemí, ten však je již dnes značně zastaralý a rovněž přináší značně nejednotné informace. Předkládaná práce si klade za cíl především poskytnout podrobnější soupis těchto map v podobě katalogu a přinést bližší informace o jednotlivých tvůrcích map a nakladatelích.
|
|
| |
|
|
Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617
Mareš, Petr ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Cílem práce je identifikovat, analyzovat a popsat jednotlivé fáze, tj. mechanismus, obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorských Čechách. Vedlejším cílem je naznačit objektivní a subjektivní okolnosti hrající důležitou úlohu při obsazování tohoto úřadu. Přílohu tvoří chronologický soupis krajských hejtmanů podle jednotlivých krajů, sestavený na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564 - 1616/1617, a jmenný rejstřík k tomuto soupisu. Hlavním pramenem je soubor písemností vzniklý z činnosti české královské kanceláře a českého místodržitelství od roku 1550 do druhé poloviny 18. století, uložený v Národním archivu v Praze, fond Stará manipulace, inv. č. 1605, sign. K 26/1 - 10, Kraje a krajské zřízení v Čechách, karton č. 1130 - 1135. V této práci zpracovávám písemnosti z let 1550 - 1618, dochované ale jen v torzu. České království bylo od poloviny 15. století do třicetileté války rozděleno na 14 krajů. V čele každého kraje stáli dva krajští hejtmani. Jeden ze stavu panského a druhý ze stavu rytířského. Svůj úřad vykonávali podle ustanovení v zemském zřízení jeden rok. K obměně hejtmanů docházelo každoročně okolo svátku svatého Jiří, tj. 23. dubna. Nové krajské hejtmany jmenoval panovník, a to ze šlechticů sídlících v daném kraji. Každý nový krajský hejtman měl povinnost úřad bez výmluv převzít....
|
host ::
RSS.