|
|
Rodina Wallenfelsova a ostatní Židé města Příbrami za 2.světové války
Doležalová, Kristýna ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Smolová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na židovské obyvatelstvo města Příbrami na příkladu rodiny Wallenfelsovy. První část práce se zabývá obecně městem Příbram a přibližuje vývoj tohoto města z více úhlů pohledu. Druhá část práce představuje průvodce historií místního židovského obyvatelstva od úplných počátků, přes vykázání z hornických měst roku 1568 až do dnešních dní. Velká pozornost je kladena druhé světové válce a jejímu dopadu na zdejší židovskou komunitu. Poslední část je věnována rodině Wallenfelsů od počátku příchodu prvních členů rodiny do Příbrami, přes holocaust během druhé světové války a pokračuje detailní historií členů až do roku 2015. Historie rodiny je zajímavá nejen svými osudy, ale i odrazem tehdejší doby a událostí, které tuto rodinu velmi ovlivnily.
|
|
|
Židé na Jindřichohradecku. Proměna židovského osídlení v 19. století na příkladu vybraných obcí.
Rutová, Andrea ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou židovského osídlení na Jindřichohradecku, ke které došlo v důsledku uvolnění restrikčních zákonů v roce 1848. Na příkladu židovských obcí v Jindřichově Hradci, Kardašově Řečici, Starém Městě pod Landštejnem a Nové Bystřici je načrtnut vývoj, jakým se židovská společnost v daném regionu ubírala. U každé obce jsou popsány nejstarší zmínky o židovském osídlení, charakteristika osídlení na přelomu 18. a 19. století provedená na základě analýzy soupisů Židů a nakonec vývoj obce po roce 1848. V rámci poslední kapitoly je u každé obce zkoumán proces a míra asimilace k českému národu.
|
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovační ceremoniál, který se odehrál 23. května 1611 v Praze, patří mezi ty korunovace, kterým v české historiografii nebyla věnována velká pozornost. Ostatně i korunovanému panovníkovi, Matyášovi Habsburskému, zůstávají čeští historici mnohé dlužni. K samotnému aktu korunování se však dochovalo mnoho zpráv, ať už v rukopisné či tištěné podobě. Jedná se o oficiálně vydané tisky, zprávy vyslanců a zpravodajů, korespondenci, kronikářské zápisy, paměti a deníky. Mnohé o něm vypovídají i prameny hmotné a obrazové povahy. Soupisu, rozboru a kritice těchto pramenů věnuji první část své práce. Ve druhé se pak věnuji podrobnému popisu průběhu korunovačního dne, vypracovanému právě na základě dochovaných předkládaných pramenů. Korunovační obřad byl v českých zemích tradičně vykonáván na základě Korunovačního řádu českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaného Karlem VI., jehož jádro bylo zachováno i při Matyášově korunovaci v chrámu sv. Víta. Průběh celé korunovace, silně ovlivněný tehdejší politickou situací v Čechách, nebyl provázen žádnými okázalými oslavami, slavnostními průvody a lidovými veselicemi. Odehrál se s vyloučením široké veřejnosti za přísných bezpečnostních opatření. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Klíčová slova:...
|
|
|
Demografický vývoj obce Lesonice (okres Třebíč) v 18.-19. století
Urbánková, Miluše ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje demografický vývoj obce Lesonice v okrese Třebíč na jihozápadní Moravě v letech 1701-1900. Vychází přitom z údajů excerpovaných z křestních, oddacích a úmrtních matrik římskokatolické farnosti Babice. První kapitoly pojednávají o pramenech a literatuře, dále o historii obce Lesonice a farnosti Babice. V dalších kapitolách následuje rozbor sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti, který zahrnuje mimo jiné sňatkovou migraci, délku trvání manželství, strategii při výběru partnerů, produktivitu manželství, volbu křestních jmen, problematiku nemanželských dětí, období zvýšené mortality a příčiny úmrtí.
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla...
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Cechy oděvních a textilních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem "Cechy oděvních a textilních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit a osvětlit fungování jednotlivých textilních a oděvních cechů v Krupce - cechu krejčích, punčochářů, výrobců lněného a kartounového zboží a koželuhů. Práce reflektuje časové rozmezí 1589-1859 a přináší informace o počtu přijatých učňů, získání mistrovského práva a fungování jednotlivých cechů na základě dochovaných cechovních státut a cechovních knih. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitola Prameny a literatura obsahuje informace o pramenech, ze kterých tato práce vychází, a také o literatuře která byla pro tuto práci použita nebo se týká tématu cechů. Následující kapitola přináší stručný vývoj cechovních organizací v českých zemích. Jádrem práce je kapitola popisující podrobně fungování jednotlivých textilních a oděvních cechů v Krupce. Pro doplnění informací slouží přílohy, které obsahují jmenné soupisy přijatých učňů a, držitelů mistrovského práva.
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
Obraz Strakonic v období let 1526 až 1600
Košner, Radim ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Společnost českého raného novověku je velice komplikovaný organismus, bez ohledu na to, v jaké zemi, či v jakém typu obce ho chceme studovat. V případě, že bych se ho pokusil pojmout "totálně", nevystačil by mi s největší pravděpodobností ani rozměr široké monografie. Postupně jsem se tedy dopracoval k výběru hlediska zaměřené na soukromé vlastnictví nemovitostí. Tato práce si tedy bere za úkol dvě věci. Nejdříve se bude snažit vyjádřit složení Strakonic a jejího velkostatku. Na to bude následovat snaha vytvořit sondu do společnosti obyvatel města Strakonic a nedalekého okolí a u této masy lidí se pokusím na základě jejich majetnosti určit alespoň část strakonické elity a některá úskalí tohoto hlediska. Klíčová slova Strakonice, město, měšťan, městečko, vesnice, rychtář, purkmistr, purkrabí, rytíř, šlechtic, převorství, řád Maltézských rytířů, cechy.
|
host ::
RSS.