|
|
Jarmil Burghauser - skladatel (Vybraná komorní díla pro dechové nástroje)
Slivoňová, Lucie ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Jarmil Burghauser je dnes znám především jako vydavatel souborného kritického vydání díla Antonína Dvořáka. Vedle toho připravil i některé edice děl Smetanových, Fibichových a Janáčkových, a mnohé skladby těchto autorů také instrumentoval. O jeho skladatelské činnosti se však příliš neví, ačkoliv prameny ukazují, že byl velmi plodným skladatelem. Úkolem této práce bude představit část skladatelského odkazu Jarmila Burghausera prostřednictvím analýz vybraných děl komorní hudby pro dechové nástroje a zařadit jej do kontextu české tvorby 20. století.
|
|
|
Sborová tvorba Václava Kálika
Křivská, Anna ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Pudlák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na kompoziční práci skladatele Václava Kálika (1891- 1951) v jeho sborové tvorbě. Cílem předkládaného textu jsou analýzy vybraných sborů a následně nastínění vývoje jeho kompoziční činnosti ve sborové tvorbě. Práce obsahuje soupis pozůstalosti Václava Kálika ze Slezského zemského muzea v Opavě. Klíčová slova Sborová tvorba, Václav Kálik, analýza.
|
|
|
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
|
|
|
Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera
Havlíček, Zdeněk ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Zdeněk Havlíček Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera (Lyrické klavírní kusy z přelomu století) ABSTRAKT: Předkládaná diplomová práce se zabývá klavírním dílem Josefa Bohuslava Foerstera - konkrétně se zaměřuje na jeho cykly lyrických klavírních kusů z přelomu století. Po zmapování relevantní foersterovské literatury a pramenů přistupuje k problematice druhu lyrického klavírního kusu a podává relativně podrobný nástin jeho hudebně-historického vývoje v 19. století. K němu se pak v určitých momentech vztahují analýzy vybraných děl a poukazují tak na jejich povahu. Analýza cyklu "Snění" (1898) je vedena převážně v rovině tematicko-motivické práce, v cyklu "Růže vzpomínek" (1902) se více soustředí na oblast harmonicko-tonální a na pestré žánrové pozadí jednotlivých čísel. Z cyklu "A jabloně kvetly" (1905) je blíže sledováno jen úvodní číslo "Sen". Závěr se pokouší pojednávaná Foersterova díla souhrnně nahlédnout v širších hudebně-historických a hudebně-historiografických souvislostech.
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Pozůstalost Viktora Kalabise v Českém muzeu hudby
Kočovská, Eva ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
První část diplomové práce se věnuje notové pozůstalosti Viktora Kalabise uložené v Českém muzeu hudby a problematickým okruhům, které z této pozůstalosti vyplývají. Cílem je informovat o stavu a rozsahu pozůstalosti a vyřešit problémy, které s těmito prameny souvisí. Druhá část práce se zaměřuje na dílčí analytickou sondu do Kalabisovy rané a pozdější tvorby na základě materiálů tří klavírních sonát, které jsou dostupné v pozůstalosti. Úkolem je dospět k charakteristice posunu v Kalabisově chápání klavírní sonáty jako klasického druhu komorní hudby, zejména pak v naplňování schématu sonátové formy. Závěrečnou částí diplomové práce je katalog Kalabisovy notové pozůstalosti v Českém muzeu hudby obsahující podrobný popis jednotlivých notových pramenů. Klíčová slova Viktor Kalabis, pozůstalost, klavírní sonáta
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
| |
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Průniky jazzu a soudobé kompozice v české hudbě 2. poloviny 20. století
Hampl, Tomáš ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Práce se zabývá problematikou průniků jazzu a soudobé kompozice v československé hudbě 70. let 20. století. Pojednává problematiku nejednoznačnosti v náhledu československé hudební literatury 60. až 80. let na Schullerův koncept Třetího proudu. Z tohoto důvodu práce zmiňuje také výsledky bádání Roberta Lorana Browna a na něj navazujícího Davida Joynera, jako zástupce současného kritického pohledu americké hudebně vědné literatury. Na základě podrobné analýzy skladby Sonatina Drammatica Alexeje Frieda se snažím ukázat na neamerické chápání syntézy jazzu a evropské hudební praxe. V konfrontaci s Joynerovým kritickým pohledem na snahu o tvorbu v duchu teorie Třetího proudu nastoluji otázku platnosti jeho závěrů, které odsuzují tento koncept pouze do teoretické sféry bez šance na širší uplatnění v praxi. Klíčová slova Třetí proud, jazz, fúze, Alexej Fried, Sonatina Drammatica
|
host ::
RSS.