|
|
Exploring knowledge and attitudes towards climate change among a study sample from Khartoum State, Sudan
Alhuseen, Ahmed ; Kozová, M. ; Ismaeel, I. ; Cudlín, Pavel
In spite of an adaptation plan endorsed by the city’s authorities, Khartoum State, the capital of Sudan, has repetitively\nexperienced a series of ravaging climate variability impacts. As in similar cases elsewhere, there are\nindications of financial and institutional incapacities and shortfalls to run the adaptation process, as well as\nlack of public knowledge about climate change. It has been argued that having well-informed communities in\nsome developing countries has reduced vulnerability and exposure to climate-origin disasters. Aiming to provide\nquantitative insight into the community’s knowledge and attitudes about climate change, this study presents\nthe results of a survey carried out in 2014 in a simple random sample of Khartoum State residents encompassing\n395 households. Data analysis showed that >75% of the respondents were aware of both the term “climate\nchange” and its main causes. Due to certain cultural and religious factors, however, familiarity with its\nassociated risks was less (25–75%). Moreover, knowledge regarding the ongoing government efforts, leading\ninstitutions, participating non-government organizations, and beliefs about the capability of Khartoum State\nauthorities to adapt the city to the foreseen impacts was found to be low (<25%). Of the respondents, 49% believed\nthat both human activities and God are responsible for causing climate change. Seventy-nine per cent\nof the respondents were interested in acquiring information about climate change, but only 55.3% frequently\nobtain it. Although 79% of the respondents would agree or strongly agree to pay in order to mitigate climate\nchange, 50.4% believed that nothing had been done by local government to mitigate that change. The study\nprovides unprecedented insight into knowledge and attitudes towards climate change among Khartoum State\nhouseholds. The results can be used by city authorities and government politicians to support ongoing adaptive\nprocedures and decision-making while narrowing the knowledge gap concerning climate change risks.
|
|
|
Forest regeneration within the treeline ecotone in the Giant Mountains under climate change
Cudlín, Ondřej ; Chumanová-Vávrová, Eva ; Edwards-Jonášová, Magda ; Heřman, Michal ; Štěpánek, Petr ; Cudlín, Pavel
Natural regeneration of mountain spruce forests began in the Giant Mountains 25 years ago after a reduction\nof severe and long-enduring air pollution. This process has been influenced by climatic change.\nThe aim of our contribution was to present background data for the potential elevational shift of spruce\nregeneration under conditions of climate change. These upslope shifts may also depend on constraints\nsuch as climate extremes, unfavourable soil conditions, absence of ectomycorrhizal symbionts, and lack of\nmicrosites suitable for seedlings. Since 2014, we have studied the main driving factors affecting Norway\nspruce regeneration, and in particular soil conditions, ectomycorrhizal symbionts, ground vegetation cover,\nand forest health, in six transects across the treeline ecotone located on a NW-to-NE transect through\nthe Giant Mountains. Microclimatic measurements showed that the mean difference in growing season\ntemperature between the montane spruce forests and forests at the treeline was −0.54°C. The model\nHADGEM2 predicted that in 20 years the temperature at the treeline will be similar to the current one at\nmontane elevations. The difference in prevailing soil types between the montane spruce forests and forests\nat the current treeline (i.e. podzol vs. ranker type) could be an important factor limiting success of the\nupslope spreading of spruce. Furthermore, areas covered by microsites favourable for natural spruce regeneration,\nespecially spruce litter patches, decaying wood, mosses, and Avenella flexuosa stands, were\nshown to decrease with increasing elevation. It is likely that spruce will move upslope in response to climate\nchange, but the process is likely to be slow or even blocked for some periods, especially by unfavourable\nsoil conditions and climatic extremes.
|
|
|
Assessment of climate change impacts on selected ecosystem services in the Czech Republic: application of land use scenarios
Lorencová, Eliška ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Cudlín, Pavel (oponent)
doktorské práce Hodnocení dopadů změny klimatu na vybrané ekosystémové služby v ČR: s využitím projekcí land use scénářů MSc Eliška Lorencová Změna klimatu a změny ve využití území jsou vnímány jako jedny z největších globální environmentální problémů, které významně ovlivňují dodávky klíčových ekosystémových služeb, jako sekvestrace uhlíku, regulace odtoku vody, kontrola eroze, produkce potravin a vlákna. Pomocí propojení projekcí ALARM scénářů budoucího vývoje (pro roky 2020, 2050 a 2080) a modelování ekosystémových služeb, si práce dává za cíl zhodnotit dopady změny klimatu na vybrané ekosystémové služby (ukládání a sekvestraci uhlíku, kontrolu eroze a zadržování sedimentů) v České republice. Práce zároveň poskytuje kvantitativní a prostorově specifické zhodnocení těchto dopadů na vybrané ekosystémové služby v České republice. Výsledky hodnocení ekosystémových služeb ukazují, že prostorové rozložení dodávek ekosystémových služeb, jako je ukládání a sekvestrace uhlíku, zadržování sedimentů, reflektuje budoucí projekce změn využití území. V případě sekvestrace uhlíku, scénář SEDG vykazuje nejnižší hodnoty sekvestrace, 37,03 milionů tun uhlíku za období 2000-2080. Vliv stálého pokryvu vegetace je jedním z faktorů, které hrají důležitou roli v množství zadržených sedimentů a kontrole eroze. V...
|
|
| |
|
|
Význam rostlin pro stanovení ekologické stopy
Vejvodová, Tereza ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Ekologická stopa (ES) je koncept pro měření antropogenního vlivu člověka, regionu, státu a lidstva na životní prostředí, jež se udává v jednotkách globálních hektarů (gha). Globální hektary jsou pak vypočítávány z ekvivalentu, kolik hektarů biologicky produktivní plochy zajišťuje potřeby člověka, města, regionu či státu. Do kalkulace se započítávají všechny antropogenní činnosti spotřebovávající obnovitelné přírodní zdroje. Zároveň ekologická stopa zkoumá a vyčísluje likvidaci odpadů, především oxidu uhličitého. ES je vypočítávána ze šesti základních kategorií, jež vychází z typu využití půd - orná půda, pastviny, hospodářské lesy, rybářská loviště, zastavěné plochy a lesy pro ukládání oxidu uhličitého. Je evidentní, že rostliny jako účastníci řady důležitých procesů na Zemi a základ potravní pyramidy, budou podle použité hodnoty jejich produkce mít značný vliv na konečný výsledek ES. Pro převod různého využití jednotlivých ploch (les, orná půda, pastvina aj.) na gha se využívá výnosových a ekvivalentních faktorů. Cílem práce je podat souhrn o konceptu ekologické stopy a jejího výpočtu vzhledem k proměnlivosti velikosti čisté primární produkce rostlin a vliv této proměnlivosti na konečný výsledek ekologické stopy obzvláště v době probíhajících globálních klimatických změn, jež mají dalekosáhlé důsledky na...
|
|
|
Biomasa vegetace různě starých rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Dvorščík, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zpracována jako část komplexního výzkumu sukcese na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova (severo-západních Čechy, GPS: 50ř13'34.695"N, 12ř42'6.627"E). Cílem této práce je popsat vývoj množství biomasy rekultivovaných a nerekultivovaných lokalit na dvou paralelních chronosekvencích. Nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánní sukcesním porostem s převážným zastoupením Vrby jívou (Salix caprea) s příměsí Topolu osiky (Populus tremola) a Břízoy bělokoré (Betula pendula). Rekultivoné plochy jsou zastoupeny lesnickou výsadbou Olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí Olše šedé (Alnus incana). Na těchto plochách byla provedena inventarizace celkové biomasy (nadzemní i podzemní biomasa bylinného i stromového patra) daných lokalit. K stanovení biomasy dřevin bylo použito původních alometrických rovnic vytvořených na základě destruktivní analýzy hlavních druhů stromů z lokalit odpovídajících výzkumným plochám. Analýzy prokázaly, že na lokalitě Podkrušnohorské výsypky není statisticky významný rozdíl z hlediska způsobu obnovy lokality a to jak pro celkovou biomasu, tak pro jednotlivé sledované komponenty. Klíčová slova: chronosekvence, biomasa, sukcese, rekultivace, výsypka, alometrie
|
|
| |
|
|
Modelování změn ekosystémových služeb
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Jakubínský, Jiří ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Seják, J. ; Včeláková, Renata ; Brom, J.
Předložená souhrnná výzkumná zpráva představuje řešení, dosažená pracovníky Ústavu výzkumu globální změny ve spolupráci s Katedrou geoinformatiky University Palackého v Olomouci. Z hlavních aktivit lze jmenovat Podrobné mapování biotopů, zemědělských i nezemědělských ploch pro území Kopaninského potoka a okolí Vadčic dle postupů uvedených v Seják a kol. (2003) a Seják a kol. (2010), Výpočet indikátorů fragmentace území a ekologické stability pro území Kopanického potoka, Modelové hodnocení změn využití území z hlediska optimalizace plnění vybraných produkčních ekosystémových funkcí a poskytování vybraných produkčních a regulačních ekosystémových služeb, včetně finančního vyjádření a Vyhodnocení vazeb funkčního využití částí území z hlediska optimálního souladu územně plánovacího procesu rozvoje malých sídel a environmentálních (ochrana přírody, ochrana půdy a vody) požadavků na krajinu.
|
|
|
Modely a nástroje GIS pro hodnocení biodiverzity v povodí Dřevnice
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Štěrbová, L. ; Cudlín, Pavel
Pro stanovení změn biodiverzity v povodí Dřevnice jsme využili vybrané GIS nástroje. Nejprve jsme\nvytvořili mapu krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z mapování biotopů\nNATURA 2000 a více antropicky ovlivněné biotopy z mapování Corine Land Cover. Vývoj změny využití\nkrajiny jsme zjišťovali pomocí modelu Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na\nzákladě série dat krajinného pokryvu z několika historických období. Pro zjištění stávajícího stavu biotopů\njsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké\npřirozenosti biotopů. Pak jsme využili model Globio 3, který pracuje s 5 základními hybnými silami\n(přirozenost biotopů, přítomnost infrastruktur, vzdálenost od sídel, depozice dusíku a změna klimatických\ncharakteristik v podmínkách klimatické změny). Model Globio 3 používá pro každou vrstvu s jednou\nhybnou silou indikátor MSA (průměrný počet druhů na plochu). S ohledem na podmínky ČR a veřejně\nnedostupnou celorepublikovou databázi Nálezových dat ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit\nindikátor na MHV (průměrná hodnota biotopu na plochu), zohledňující míru ohroženosti podle\npřirozenosti biotopu podle metodiky BVM. Výstupem je GIS vrstva, znázorňující klasifikaci dopadu všech\npěti hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují\nobecnou ochranu přírody s ohledem na klimatickou změnu. Na předchozí mapový podklad navazuje\nvrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých\nbiotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany chráněných území,\nhodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM) a penalizaci za případnou degradaci\ncenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany, abundanci a distribuci zájmových druhů (v naší modifikaci\ncenných a zachovalých biotopů). Souběžně se snaží o prostorovou kompaktnost návrhu.
|
|
|
The influence of land cover changes and landscape fragmentation on provision of the carbon sequestration ecosystem service
Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Cudlín, Pavel
The aim of our contribution is to analyse the influence of land cover changes and landscape fragmentation in two small catchments (Všeminka, Fryštácký potok) within the forest–agricultural landscape of eastern Moravia (Czech Republic) on the carbon sequestration ecosystem service. Fragmentation was analysed using landscapeecological indices within ArcGIS 10.x software using the Patch Analyst extension. Data about the carbon sequestration ecosystem service were processed in the InVEST model. In the Všeminka catchment, carbon sequestration increased over the entire period of observation of 1953–2012. In the Fryštácký potok catchment, carbon sequestration decreased from 1950 to 2005, but increased from 2005 to 2012. The changes in fragmentation were not significant between 1953 and 2012, and so changes in carbon sequestration were caused mostly by land cover changes. The relationships among land cover change, fragmentation, and carbon sequestration from 1953 to 2012 are discussed.
|
host ::
RSS.