|
|
Kaizl versus Bráf. Ekonomický liberalismus versus hospodářský nacionalismus v českých zemích na přelomu 19. a 20. století?
Slavík, Jan ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Kaizl versus Bráf. Ekonomický liberalismus versus hospodářský nacionalismus v českých zemích na přelomu 19. a 20. století?" se zabývá hospodářským nacionalismem v českých zemích a chápe jej jako určitý druh protekcionismu. Práce chce prokázat, že hospodářský nacionalismus má za cíl pouze omezit konkurenci a k dosažení tohoto cíle je využívána národnostní otázka. Proti takto interpretovanému hospodářskému nacionalismu je postavena liberální teorie, která svými argumenty postupně vyvrací všechny myšlenky, na kterých stojí hospodářský nacionalismus. Své teze dokládám na ekonomickém myšlení dvou významných českých národohospodářů konce 19. a počátku 20. století, kteří se ve svých dílech otázkám ochranných opatření a liberalismu často věnovali.
|
|
|
Hospodářský zázrak JZD Slušovice?
Suková, Nikol ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce přichází s interpretací problematiky zabývající se JZD Slušovice tzv. "hospodářským zázrakem socialismu". Podstata problému spočívá v otázce, zda JZD Slušovice skutečně bylo "hospodářským zázrakem socialismu" nebo byl tento "zázrak" záměrně vytvořen jako důkaz dobré funkčnosti socialistického systému. Na základě zjištěných informací týkajících se zemědělské výroby v družstvu, přidružených výrob, výjimek, které byly družstvu udělovány, návštěv, které se tam realizovaly, se objasnilo, že ve skutečnosti družstvo nemělo charakter zemědělského družstva a množství výjimek a povolení, které dostalo, bylo zcela nestandardní. V závěru lze tedy konstatovat, že se potvrdila výchozí hypotéza a to sice, že JZD Slušovice nebylo "hospodářským zázrakem socialismu".
|
|
|
Československá ekonomika na počátku transformace
Števík, David ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Obsahem mé práce je analýza procesu transformace československé (resp. české) centrálně řízené ekonomiky v ekonomiku tržní, ke které došlo po listopadu 1989. Pokusím se nastínit podmínky, které panovaly ve druhé polovině 80. let 20. století, a vysvětlit, proč centrální plánování v dlouhém období oproti ekonomikám s volným trhem tolik ztrácelo. Zabývám se otázkou, jaké výchozí podmínky měla československá ekonomika na počátku transformace ve srovnání s ostatními relevantními ekonomikami. Definuji a charakterizuji jednotlivé teoretické přístupy k transformaci a z nich vycházející transformační scénáře, které se po pádu komunistického režimu objevily a byly reálně zvažovány jako cesty dalšího vývoje a směřování československé ekonomiky. Dále definuji, kdo tyto scénáře navrhoval, jaká byla jejich šance na uskutečnění, který a proč nakonec zvítězil a jaké byly jeho základní pilíře a ideová východiska. Pokusím se analyzovat ekonomické a politické motivace jednotlivých politických sil, které byly spojeny s různými transformačními scénáři a vysvětlit, proč byl zvolen právě model reprezentovaný Václavem Klausem. Ve své práci se budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
Privatizace československé ekonomiky v procesu transformace
Števíková, Eva ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem mé práce bude analýza procesu privatizace v Československu, respektive v České republice, po pádu socialistického režimu v roce 1989. Přechod státního majetku do soukromých rukou se stal jedním s klíčových fenoménů celého transformačního procesu a byl jedním z nutných předpokladů na cestě za fungujícím svobodným trhem. V úvodu své práce bych ráda zhodnotila východiska, která měli tvůrci a aktéři privatizace na jejím počátku. Jaké byly zvažovány varianty a strategie postupu privatizace a pokusím se odpovědět na otázku, proč bylo postupováno právě tak, jak bylo. Budu se snažit definovat rizika a tlaky, které s sebou nese převod tak obrovského množství majetku v tak krátkém čase. Popíši průběh samotného odstátňování, tedy restituce, malé a velké privatizace, přičemž se zaměřím i na průběh kupónové privatizace, jakožto dominantní metody velké privatizace. Ve své práci se budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
České pivovarnictví v období Velké hospodářské krize
Sochor, Aleš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu Velké hospodářská krize v letech 1929-1936 na vývoj v tradičních českých průmyslových odvětvích na příkladě pivovarnictví. Úvodem nastíním vývoj hospodářství v Československu po první světové válce. Zaměřím se především na obecnou charakteristiku pivovarnického průmyslu, jaké postavení zaujímal v československém hospodářství a jeho vývojové trendy do r. 1929. Následně se pak budu zabývat pronikáním Velké hospodářské krize do analyzovaného odvětví. Pokusím se analyzovat hospodářské a sociální dopady krize, které české pivovarnictví ovlivnily. Budu se zabývat především otázkami, jak se krize podepsala na výrobě, spotřebě a cenách pivovarských produktů, dále pak struktury odvětví. Práce by měla odpovědět na otázku, jaká byla strategie pivovarů v období hospodářské krize a jaký vliv na ně měly státní zásahy a protikrizová opatření.
|
|
|
Ekonomické aspekty vstupu USA do první světové války
Kadlec, Jakub ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá ekonomickými aspekty vstupu USA do první světové války, změnami americké ekonomiky a analýzou vzniku nových institucí s válkou souvisejících, které měly i po ukončení války velký význam pro ekonomiku USA. Z počátku ve své práci nastíním situaci, která v USA byla před vstupem do války v letech 1914-17. Zaměřuji se zejména na politiku neutrality a její vývoj, díky čemuž mohu lépe analyzovat ekonomické aspekty vstupu do války a celkově válečné hospodářství, se kterým se pojí vznik nových hospodářských agentur v letech 1917-18. V této části se věnuji hlavně jejich funkcím, činnostem, jejich efektivitě a přínosu pro stát. V závěru práce rozebírám druhy zdrojů, ze kterých bylo válečné hospodářství financováno.
|
|
|
The social impacts of the Czechoslovak monetary reform of 1953
Záhradníková, Lea ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o sociálních dopadech měnové reformy uskutečněné v roce 1953 v Československu a primárně se soustředí na dopad na dělnickou třídu, která byla oporou a základnou pro tehdejší režim. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je popsána společenská a hospodářská situace před měnovou reformou, druhá kapitola se věnuje příčinám a samotnému průběhu reformy a zahrnuje z části i rozbor sociálních dopadů, které jsou zkoumány prostřednictvím změny životní úrovně celého obyvatelstva. Třetí část se soustředí na vybranou vrstvu společnosti - na dělnickou třídu, podmínky života a změny životní úrovně dělnických rodin po reformě. Kapitola obsahuje také rozbor mezd obyvatelstva a změny cen, které demonstrují jeden z nejvíce negativních aspektů reformy. Poslední část se zaměřuje na poreformné roky, kde je stále přítomen bezprostřední vliv měnové reformy.
|
|
|
Zbrojní výroba v Československu v době zbrojní konjunktury ve 30. letech 20. století
Pejsar, Adam ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Poloha a historie Československa hrála klíčovou roli v rozhodnutí soustředit se na zbrojní průmysl v meziválečném období. Vzhledem k nestabilitě v nově vzniklých státech po rozpadu Rakouska-Uherska a také v poražených státech v první světové válce, a s ohledem na tradici výroby těžkých zbraní, se ČSR začala věnovat zbrojnímu průmyslu v mnohem větším rozsahu. Ani velká hospodářská krize nezastavila zvyšující se zbrojení ve 30. letech 20. století. Zbrojní průmysl naopak pomohl k lepším výsledkům v zahraničním obchodě a celkově podpořil jinak stagnující československé hospodářství. V roce 1934 vstoupil zbrojní průmysl do období zbrojní konjunktury, která skončila až pomnichovskými událostmi. Během tohoto období začal čs. vývoz mírně narůstat, což bylo viditelně ovlivněno úspěšným exportem zbraní. Vysoká zahraniční poptávka byla zapříčiněna především kvalitou československých zbraní. Nicméně obrovské vládní výdaje do tohoto sektoru musely být hrazeny skrze stoupající veřejný dluh a rostoucí daňové sazby.
|
|
|
Transformace české ekonomiky v letech 1989-1996
Měřička, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato práce se bude zabývat přechodem centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství v Československu / České republice v letech 1989--1996. V první části se zaměřím na výchozí situaci československé ekonomiky na konci osmdesátých let. V další kapitole podrobím analýze samotný proces transformace, přičemž se míním zabývat především otázkou malé, velké a kupónové privatizace. Důraz je v práci kladen zejména na základní transformační body a s nimi spojené přístupy a strategie transformace. Zpracování sledované problematiky bude výsledkem analýzy nejnovější odborné literatury, vydaných pramenů, jakož i studia nepublikovaných dokumentů v archivu České národní banky.
|
|
|
Konec kolektivizace v Československu a vznik tzv. socialistické vesnice
Koubová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem mé práce je poslední fáze kolektivizace československého venkova v druhé polovině padesátých let 20. století. V práci se zaměřím na rozbor zemědělské politiky KSČ v daném období, a to zejména na základě analýzy nevydaných pramenů (Národní archiv v Praze). Dále se míním zabývat rolí nových typů zemědělských družstev na stabilizaci tzv. socialistické vesnice a její zemědělské výroby, přičemž využiju metodu sondy na příkladě zemědělských družstev na Jindřichohradecku (Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci). Studie bude kromě nevydaných pramenů zpracována na základě edic publikovaných dokumentů a nejnovější literatury české provenience.
|
host ::
RSS.