|
|
Výdaje rozpočtu hlavního města Prahy
Svobodová, Lucie ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Objem finančních prostředků, se kterými hl. m. Praha hospodaří, se v průběhu posledních patnácti let několikrát navýšil. Od částky 14 mil. Kč v roce 1993, přes 21 mil. Kč v roce 1997, až po objem v rozmezí 52 až 58 mil. Kč rozpočtovaný v posledních pěti letech. Tento významný nárůst spravovaných prostředků je zapříčiněn reformou samosprávy, kdy došlo k přenesení některých kompetencí na územní samosprávné celky. Rozpočtový proces je téměř nikdy nekončící celoroční práce. V I. čtvrtletí roku se pracuje na závěrečném účtu, ve II. čtvrtletí je jak sumarizován konečný návrh rozpočtu na běžný rok spolu s úpravami o přijaté dotace ze státního rozpočtu, tak je předkládána zpráva o plnění rozpočtu běžného roku za I. čtvrtletí. Rovněž v tomto čtvrtletí dochází ke schválení závěrečného účtu. V průběhu III. čtvrtletí jsou započaty práce na přípravě návrhu rozpočtu na následující rok, na základě zprávy o plnění rozpočtu za II. čtvrtletí dochází k prvním význačnějším rozpočtovým opatřením. V posledním čtvrtletí roku dochází k finálním úpravám rozpočtu a k jeho schválení. Povinnost předkládat čtvrtletní zprávy o plnění rozpočtu neukládá hl. m. Praze ani zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ani žádné jiné nařízení. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 20 zákona č. 218/2000 Sb., o...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Spotřební a ekologické daně
Křížová, Helena ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vondráčková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Spotřební a ekologické daně 64 9.4. ZMĚNY V LEGISLATIVNÍ ÚPRAVĚ EKOLOGICKÝCH DANÍ K odstranění nejasností při aplikaci zákonů o ekologických daních by podle mého názoru mohlo přispělo upřesnění některých ustanovení. 9.4.1. Dodání elektřiny operátoru trhu s elektřinou Podle § 2 odst. 1 písm. b) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, (dále jen "zákon o dani z elektřiny") se operátor trhu s elektřinou pro účely zákona o dani z elektřiny považuje za dodavatele. Současně ustanovení § 12 zákona o dani z elektřiny stanoví, že může nabýt na daňovém území elektřinu bez daně, aniž by byl držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně. V zákoně o dani z elektřiny je obecným ustanovením (§ 16) stanoven zákaz dodání elektřiny bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně. Při dodání elektřiny bez daně operátoru trhu s elektřinou je podle mého názoru třeba aplikovat speciální ustanovení zajišťující oprávnění tohoto operátora k nabytí elektřiny bez daně aniž by musel být držitelem povolení tak, jak vyplývá z ustanovení § 12 zákona o dani z elektřiny. Domnívám se, že při přípravě zákona se na takovou eventualitu zapomnělo, ač to měl zákonodárce nepochybně na mysli. Navrhovala bych proto doplnit do ustanovení § 16...
|
|
|
Zdaňování nemovitostí
Hlobilová, Ivana ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
55 ZÁVĚR Zdanění nemovitého majetku patří historicky k prvním typům daní. Zachovalo se do současnosti a tvoří prvek daňových soustav i v ekonomicky vyspělých státech. Nemovitosti jsou totiž ideálním předmětem daně. Jsou snadno zjistitelné a daňový únik je kvůli tomu téměř nemožný. Velikostí svého výnosu však není daň z nemovitostí v České republice významná a její správa je poměrně nákladná, proto se často objevují návrhy na zrušení této daně. V době rostoucí globalizace, by se ale důležitost této daně měla spíše zvyšovat. Zdaňování vlastnictví nemovitostí, jako nemobilního základu daně, totiž neumožňuje přesun zdanění do daňového ráje. Proto se přikláním k názoru, že daň z nemovitostí v České republice není potřebné zrušit, ale naopak zvýšit její výnos, který je stabilním příjmem do místních rozpočtů. Daň z nemovitostí je z hlediska příjmů do pokladny obce nejvhodnější daní, protože zdaňuje zdroje a aktivity jednoznačně lokalizované na území obce. Kromě toho motivuje poplatníky k užívání svého majetku a může zdanit příjmy, které unikly zdanění. Je ale nepochybné, že konstrukce daně z nemovitostí v České republice potřebuje reformu. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů nezavedl u daně z nemovitostí žádné zásadní změny. Daň z nemovitostí by měla v první řadě přejít na hodnotový systém...
|
|
| |
|
|
Daňové povinnosti spojené s převodem nemovitostí
Král, František ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Závěr Cílem této diplomové práce bylo nastínit elementární daňové povinnosti, vznikající s převodem nemovitostí a v závislosti na úvaze autora, pak poskytnout v jednotlivých kapitolách dostatečný prostor pro jejich detailnější a hlubší prozkoumání. Dostatečný prostor byl věnován dani z převodu nemovitosti, dani z přidané hodnoty a dani z nemovitosti. Kapitola byla též věnována dani z příjmu fyzických a právnických osob. Nastíněná problematika daně z příjmu fyzických a právnických osob je však natolik složitá a obsáhlá, že nebyla předmětem této diplomové práce, ale byla pouhým zmíněním základních institutů tohoto daňové odvětví. Mimo výše uvedené, byla v diplomové práci věnována kapitola katastru nemovitostí a právního institutu vlastnictví, včetně nastínění možností převodu (přechodu) vlastnického práva. Autor si je vědom provázanosti a složitosti právních předpisů související s uvedenou problematikou, která však svojí rozsáhlostí zlehka překračuje hranice a úroveň podrobnosti této diplomové práce. Ve světle popsaných daňových povinností přistupující k převodu nemovitosti, se dle autorova názoru, jeví současný platný právní stav (de lege lata) z praktického hlediska a z pohledu jaké by právo mělo být (de lege ferenda) jako nevhodný. Jde zejména o ustanovení daně z nemovitosti a daně z převodu nemovitosti....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.