|
|
Matice česká v moderní době. Vydavatelská aktivita na sklonku 19. století.
Beránek, Tomáš ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Bakalářská práce připomíná dlouhou historii Matice české a předpoklady jejího fungování na sklonku 19. století. V centru zájmu je především vydavatelská politika, ale do popředí vystupují také osobnosti určující směřování Matice v tomto období. Práce vychází primárně z bohatého a dosud nepříliš vytěženého archivního fondu Matice české. Na základě studia pramenů a literatury přiblíží ediční řady a jednotlivé významné vydané tisky, zmíní se o financování nakladatelských počinů a objasní redakční práci v Matici. Stranou nezůstává ani Časopis českého Muzea, vydávaný nákladem Matice české. Druhou sférou zájmu je personální obsazení Matice české a činnost jejích vůdčích osobností. Na pozadí historických okolností sleduje proměny Sboru Matice české a důsledků těchto změn na pravidelnou činnost Matice české.
|
|
|
Fenomén letních bytů v 1. polovině 20. století
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Anotace: Bakalářská práce je věnována fenoménu letních v bytů v 1. polovině 20. století se zvláštním zřetelem na obec Senohraby, které posloužily pro několik sond k danému tématu. Její snahou je ukázat možné způsoby vyžití letních hostů ve svých letních letoviskách. Konkrétně se soustřeďuje na blízké okolí Prahy, které se vyvíjelo do jisté míry specificky díky blízkosti k hlavnímu městu. Významná část práce se zabývá otázkou, jaké vrstvy obyvatelstva navštěvovaly letní byty. k tomu byl využit příklad obce Senohraby. Práce by ráda připomněla některé aspekty života těsně před 1. světovou válkou a během 1. republiky.
|
|
|
Hořice: Veřejný život ve městě mezi léty 1860-1868
Kubíček, Lubomír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce zkoumá veřejný život ve městě Hořice v období let 1860 - 1868. Hlavní cíl je především představení práce obecního výboru města a reakce lidí na veřejné události, které za sledované období v rakouské říši proběhly. Mezi tyto hlavní události patří obnovení ústavního života v habsburské monarchii, prusko-rakouská válka, rakousko-uherské vyrovnání, položení základního kamene Národního divadla v Praze a táborové hnutí. Klíčová slova Prusko-rakouská válka Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu
|
|
|
Ženy sport a emancipace (1900-1938)
Laurencová, Sandra ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce pojednává o dějinách sortu a tělesné výchovy žen v českých zemích. Poukázáno je tak na první kroky ženy do veřejného života, které byly směřování i ke sportu, který byl v 19. století rozšiřující se módou a diskutovaným tématem. Nejprve jsem v práci uvedla nejzákladnější prvky veřejného života žen v českých zemích. Je celkem jasné, že postavení žen v 19. století bylo jiné než je nyní a ženy nezačaly a ani nemohly začít sportovat jen tak znenadání. První kroky žen vedly k filantropii, kde se žena začala sbližovat s veřejnou činností. Následně jsem uvedla jistou zakladatelskou činnost žen pod vedením vzdělaných a ne tak konzervativních mužů, kteří podporovali ženy. Zde lze zohlednit i počátky Sokola jako takového, kde započaly první krůčky žen v tělovýchově. Na přelomu století se situace polehounku měnila v liberálnější a společnost se začala s faktem sportu dívek ztotožňovat. Za cíl práce jsem si vytkla vysokoškolský sport, kde hráli samozřejmě ve 20. století roli i ženy a krasobruslení, kde jsem nalezla dobré archivní prameny k manželům Veselím, kteří se proslavili jako krasobruslařský pár ve 20. letech 20. století.
|
|
|
Closer to the body. The urban female body and its perception in the Sokol and gymnastics movement in Prague and Dresden in the period prior to the First World War
Bláha, Filip ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Schötz, Susanne (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
Blíže k tělu. Ženské tělo ve velkoměstě a jeho vnímání v sokolském a turnerském hnutí před první světovou válkou na příkladu Prahy a Drážďan. Vznikem moderních velkoměst vznikli nové prostory, které zásadně ovlivnily vnímání ženského těla v prostoru. Široké bulváry propůjčovaly na jednu stranu ženám pocit neomezeného pohybu a na druhou stranu je vystavily pohledům ostatních chodců, kteří pohledem zjišťovali jejich možnou sexuální přístupnost. Moderní města se staly místem neomezené vizuality, která se nejlépe promítla v podobě prostitutky a dívky z reklamního plakátu. Na změně ve vnímání těla se podílela i fotografie, která zavedla nový estetický diskurs vnímání sebe sama. Především portrétní fotografie se podílely na jeho utváření. Jak dokazuje analýza konkretních fotografií z prostředí pražského Amerického klubu dam, vypovídá medium fotografie o vnímání ženského těla více, než se na první pohled může zdát. Zásadní změny prodělalo i vnímání ženského těla v prostředí turnerské a sokolské tělovýchovy, kde se obraz ženy tvořil v interakci nacionálního, lékařského, hygienického a estetického diskursu, jak dokazují i zkoumané fotografie.
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
host ::
RSS.