|
|
Comparative psychopathology of captive great apes: towards understanding psychological disturbances in captive orangutans
Odzganová Leskovská, Linda ; Fraňková, Slávka (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
The purpose of this paper is a qualitative insight into the problem of psychopathological phenomena in captive orangutans. The theoretical part deals with the elementary zoology of genus Pongo, and offers philosophical and ethical considerations of "animal kind", "captivity", "norm and psychopathology" as well as some methodological aspects of animal study. The aim of my empirical research design was to gather as much information as possible about the phenomena in question. This study is meant to provide preliminary ideas for further research and by no means aspires to cover the topic to the full. There are 5 zoos in Czech Republic and Slovakia that have orangutans, and I have visited 4 of them. Each group of orangutans was reported on by at least 2 people in direct contact with these animals (caretakers, veterinarians or curators). I have attempted to objectify my findings by individually interviewing 10 professionals, all of whom have provided their reports independently and confidentially. The caretakers reported on a total of 16 animals in their custody, out of which, there were 7 adult males, 5 adult females, 3 sub-adult males and 1 male infant. Of these, 8 were Sumatran orangutans, 6 Borneans and 2 crossbreeds. Three animals that entered the record were no longer present at the zoo by the time...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
|
|
|
Sociální vztahy a synchronizace ve stádech přežvýkavců - vliv na pastevní chování
Šárová, Radka ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vztahem mezi skupinovým chováním stáda skotu (Bos taurus) na pastvině, sociální dominancí v tomto stádě a individuálními charakteristikami jeho členů jako jsou hmotnost a věk. Práce je založena na třech studiích realizovaných na stádu masných krav. V prvních dvou studiích byla zvířata sledována na pastvině pomocí GPS obojků. Třetí studie byla založena na datech o dominančních vztazích u krav. První studie se zaměřila na synchronizaci aktivit. Bylo zjišťováno, zda krávy, které měly malé rozdíly v hmotnosti či v reprodukčním stavu, byly více synchronizované a zda byl čas změn chování určován konkrétním vedoucím zvířetem. Zjistili jsme, že rozdíl hmotnosti mezi dvěma zvířaty měl negativní vliv na jejich vzájemnou synchronizaci. Ve stádě nebylo nalezeno žádné konkrétní vůdčí zvíře či zvířata, která by pravidelně iniciovala změny chování. Druhá studie se soustředila na zjištění vlivu dominantních zvířat na pohyb stáda. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi dominančním indexem a veličinami vztahujícími se k vedení pohybu stáda, jmenovitě pozicí v čele stáda, přímější a kratší trajektorií pohybu a vyšší směrovou synchronizací s nejbližšími sousedy i s celým stádem. Tyto výsledky ukazují, že pastevní chování stáda není řízeno žádným konkrétním vedoucím zvířetem, nýbrž...
|
|
|
Gender differences in behavioral changes induced by latent toxoplasmosis
Lindová, Jitka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Summaryof resultsofpresentedresearch Toxoplasmagondiiis a protozoanparasiteinfectingabout30%ofour population.After a shortphaseof acuteinfection,the parasitosistums into the lifelong latents.tagewhich is usuallyconsideredasymptomatic.However,in thestudiesperformedby our researchteam, latenttoxoplasmosiswasťoundto havespecificeffectson personality,behavior,morphology andphysiotogy.Interestingly'in manyaspects,theseeffectswereclearlygender-dífferent. My thesis was motivatedby results of previous questionnairestudies which found toxoplasmosisto haveoppositeinfluenceon men's and women'spersonalitytraitswarmth, conscíentiousnessandvigilancemeasuredby Cattell's16PersonalityFactorQuestionnaire (Flegretď. L996,1999,2000'FlegrandHavlíček1999'FlegrandHrdý 1994).Bothinfected womenand men werealso foundto score lower in novelryseeking(Skallová et al. 2005' Flegretal.2003). The resultof lowernoveltyseekingwas confirmedby thefirst studyperformedwith my contribution(lt{ovotnáet al. 2005).Moreover,this studyshowedthat regardingnovelty seeking,similar changeswere observedin subjectsinťectedby cytomega|ovirus.This was interprétedasevidenceforthehypothesisthatbehavioral/personalityshifu inducedby latent toxoplasmosiscouldbenonspecificchanges,causedby mildchronicbraininfections.Lower novelty seeking is thought to be associated...
|
|
|
Individuální rozdíly v mateřském chování (mateřský styl) u savců
Leszkowová, Iva ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Pojem "mateřský styl" slouží k popisu mezidruhové, interindividuální a intraindividuální proměnlivost v mateřské péči. V užším slova smyslu se používá pouze pro označení stálé variability v mateřském chování mezi jednotlivými matkami téhož druhu . Koncept mateřského stylu je založen na dobře doložené skutečnosti, že jednotlivé složky mateřského chování spolu korelují a tato vzájemná vazba umožňuje popsat rozmanitý repertoár chování matky několika málo dimenzemi, jako je například starostlivost, omezování, odmítavost a tolerance. Mateřský styl byl hojně popsán u primátů (např. Berman, 1990; Fairbanks, 1996). Do dnešního dne pak byla existence mateřského stylu potvrzena také u některých hlodavců (morče: Albers, 1999; myš:Benus a Rondigs, 1996), hospodářských zvířat (prase:např. Špinka a kol., 2000; ovce: Dwyer a Lawrence, 2010; koza: O'Brien, 1984 ) a šelem (pes: Wilsson, 1984). KLÍČOVÁ SLOVA : Mateřský styl, Mateřské chování, Individuální rozdíly, Konflikt rodiče a potomka, Starostlivost, Odmítavost
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Hravé chování rodičů s potomky ve fylogenetickém srovnání
Letová, Eliška ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Maruščáková, Iva Linda (oponent)
Práce přináší přehled současné literatury, která se zabývá výzkumem hry rodičů s potomky u člověka a u vybraných druhů savců. Literárně přehledová část stručně představuje pojem hry a shrnuje názory na motivaci k hravému chování. Zároveň uvádí přínosy hravého chování. Zahrnuje přehled současných poznatků z výzkumů, které se zabývají srovnáváním hravého chování otců s potomky a matek s potomky. Cílem navrhovaného výzkumu je porovnat průběh otcovských a mateřských her u člověka a u biparentálních druhů. Data z výzkumu mají pomoci zodpovědět otázku, zda existuje rozdíl v otcovské a mateřské hře napříč druhy. Klíčová slova hra; hravé chování; funkce hry; rodičovská hra; mateřská hra; otcovská hra; fylogenetické srovnání
|
|
|
Asortativní párování u člověka.
Štěrbová, Zuzana ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Výběr partnera není náhodný. Nenáhodné (asortativní) párování může být pozitivní (homogamie), kdy lidé preferují a vybírají si partnery se soběpodobnými charakteristikami, nebo negativní (heterogamie, komplementarita), kdy naopak preferují charakteristiky soběodlišné. Více než sto let výzkumu ukázalo, že v párování se významně častěji uplatňuje princip homogamie. Předložená práce má dva hlavní cíle. Zaprvé, kriticky shrnout současný stav poznání v oblasti pozitivního nenáhodného párování (konkrétně empirickou podporu, faktory ovlivňující homogamii, mechanismy jejího vzniku, vztahové a genetické dopady a metodická úskalí výzkumu). Přiložené teoretické práce se zabývají dalšími mechanismy nenáhodného párování (homogamie, imprinting-like efekt, heterogamie, komplementarita). Zadruhé, testovat nenáhodné párování u ideálních (preference) i skutečných (reálný výběr) partnerů v závislosti na pohlaví, sexuální orientaci (heterosexuální a neheterosexuální) a populaci (Brazílie a Česká republika). Výsledky přiložených studií ukázaly, že při výběru partnera se uplatňuje princip homogamie, a to nezávisle na pohlaví a populaci. V případě sexuální orientace byla silnější homogamie nalezena u heterosexuálních než homosexuálních partnerů, nicméně preference pro homogamii se v závislosti na sexuální orientaci...
|
host ::
RSS.