|
|
Správa kultury v době formování první Československé republiky
Červencová, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lidovou výchovou v Českých zemích v době formování první Československé republiky. Pracuje s pojmem lidové výchovy, který je dnes téměř zapomenut i přes to, že některé jeho složky byly převzaty do novějších vědních oborů, jako je například adragogika. Práce zkoumá obor lidové výchovy v době jejího největšího rozmachu a zájmu obyvatelstva, který pramenil zvláště z nadšení ze vzniku samostatného Československého státu a touze po sebevzdělávání. Zkoumáním postavení lidové výchovy v Československu lze lépe pochopit, z jakých principů vychází dnešní vzdělávání dospělých a jak se myšlenky lidové výchovy promítly do našeho vnímání československé společnosti. První část bakalářské práce představuje nástin historického vývoje Československé republiky v době jejího vzniku, organizační strukturu veřejné správy v závěru habsburské monarchie a podobu lidové výchovy před rokem 1918. Dále je vymezen pojem lidové výchovy a jeho konkrétní složky. Segment textu je věnován legislativnímu konceptu lidové výchovy a jeho dopadům na reálné zřízení ve státě. Ve druhé části je zkoumáno fungování a organizace ústředního orgánu pro lidovou výchovu, Ministerstva školství a národní osvěty. V posledních dvou kapitolách je rozebrána struktura orgánů spravujících oblast lidové výchovy na úrovni okresů a...
|
|
|
Právní postavení vzniku a fungování Finanční stráže Československa
Jindra, Ondřej ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vznikem a následně činností Finanční stráže Československé republiky. Jednalo se o polovojenský bezpečnostní orgán, jehož účelem bylo prvotně dohlížet a zabraňovat pašeráctví v prostoru pohraničí Československé republiky, a zároveň Finanční stráž měla za úkol chránit státní hranice před neoprávněným překročením cizích státních příslušníků. Finanční stráž existovala již před vznikem samostatné Československé republiky, ovšem jako jeden z mnoha institutů Rakousko-Uherska byla i ona převzata do nového politického uspořádání. Cílem této práce bylo především seznámit se s pojmem Finanční stráže. Vymezit její základní funkce a činnost, a oddělit ji tak od čistě vojenských sborů. Tato práce ve své první části stručně a přehledně vypráví o vzniku a prehistorii Finanční stráže, a jejím následném vývoji až k plně fungujícímu státnímu orgánu Československé republiky. Ve vztahu k podřízenosti vůči Ministerstvu financí Československé republiky se tedy v této práci vypořádávám i s částečným rozborem tohoto ministerstva. V následující kapitole tato práce vymezuje budování Finanční stráže. Popisuje první okamžiky Finanční stráže v Československé republice a dále uvádí i příklady vybavení a výstroje Finanční stráže. Rovněž se zde nachází vylíčení a popis organizace a struktury Finanční stráže....
|
|
|
Českobudějovická společnost v 19. století optikou pivní kultury
Vávrová, Eliška ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kovář, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému vývoji v Českých Budějovicích v 19. a na počátku 20. století, který je nahlížen z perspektivy místní pivovarské a pohostinské kultury. Na příkladu vzájemné koexistence dvou budějovických pivovarů a jejich hospodářského soupeření jsou demonstrovány principy hospodářského nacionalismu v regionálním měřítku. Druhá část práce se zaměřuje na budějovické hostince a výčepy, které jsou představovány jako důležitá místa společenského života a konzumu. Za tím účelem byla sestavena typologie příslušných podniků a analyzováno jejich zařízení, provozované volnočasové a kulturní akce i nabídka odpovídající společenské vrstvě, která podnik navštěvovala. Práce se zaobírá rovněž vzájemnou provázaností pohostinských zařízení a dodavatelů piva. Náčrt odbytových zón obou pivovarů v rámci města a předměstí je kladen do souvislosti s národnostním a sociálním statutem obyvatel dané oblasti a otevírá v závěru práce řešenou otázku, zda byla návštěva určitého podniku, či konzumace konkrétní značky piva vnímána rovněž jako doklad národnostní příslušnosti a loajality. Dvě závěrečné případové studie představují "odvrácenou stranu" pohostinské kultury a naznačují, že vztah většinová městská společnosti byla ve svém vztahu k provozování hostinců ovlivňována docela jinými skutečnostmi, než...
|
|
|
Ke správním dějinám okresních četnických velitelství v obvodu četnického oddělení Benešov v meziválečném období a v období Protektorátu Čechy a Morava
Breburdová, Miroslava ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kokošková, Zdeňka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá správním vývojem pěti okresních četnických velitelství (Benešov, Český Brod, Vlašim, Jílové, Říčany), která tvořila mezi léty 1918 - 1945 obvod četnického oddělení Benešov u Prahy. Cílem práce je přiblížit podobu a fungování těchto útvarů v rámci struktury četnictva v českých zemích a pokusit se vysvětlit případná specifika, která jejich existenci provázela. Při tom je kladen důraz rovněž na osobnosti a kariéry jednotlivých okresních četnických velitelů. Po představení charakteru a správních dějin četnictva od poloviny devatenáctého století do roku 1945 následuje kapitola věnující se historickému vývoji regionů Benešovska, Vlašimska, Českobrodska, Jílovska a Říčanska především v letech 1918-1945. Na jejím podkladě je poté představeno velitelství četnického oddělení Benešov a pět okresních četnických velitelství, která mu podléhala, vše pomocí metody komparativní a normativně-komparativní s částečným využitím některých sociologických a psychologických přístupů. Instituce okresních četnických velitelů se objevila již před rokem 1918, ale teprve po vzniku republiky byla spojena s důstojnickou hodností. Pro okresní velitele byla vymezena kategorie důstojníků výkonných vedle vyšší kategorie důstojníků správních. Výzkum vybraných okresních velitelství ukázal, že tyto osoby až...
|
|
|
Krásná Lípa v kontextu vývoje textilního průmyslu (19. a 20. století)
Vašíčková, Anna ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce má za cíl přiblížit vývoj textilního průmyslu v Krásné Lípě v 19. a 20. století a jeho vliv na podobu města. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola pojednává o stavu literatury a pramenů dostupných k tématu textilnictví a historie Krásné Lípy. V druhé kapitole je nastíněna historie Krásné Lípy od středověku po současnost. Třetí kapitola je rozdělena na obecný vývoj textilnictví v českých zemích a severních Čechách a na vývoj textilnictví v Krásné Lípě a Krásném Buku. V této části je na vzorku několika firem zdokumentována místní textilní výroba, její rozsah, odvětví a vliv jejích představitelů na rozvoj města.
|
|
|
Soud mládeže Kutná Hora (1931-1949)
Paříková, Dominika ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá Soudem mládeže Kutná Hora, který fungoval jako součást justiční správy Československé republiky třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Práce popisuje způsob, jakým bylo kodifikované trestní právo nad mladistvými aplikováno v praxi a jak velká míra zatížení dopadala na tento konkrétní soud mládeže. Jádrem práce jsou jednotlivé případové studie, které spolu s přehledy rekonstruují a demonstrují organizaci Soudu mládeže v Kutné Hoře, personální obsazení, správu registratury a postupy práce na jednotlivých případech. Dále práce na základě vytěžených dat naznačuje, jakých provinění se mladiství delikventi v tomto kraji nejčastěji dopouštěli, přičemž si všímá i otázky pohlaví, tedy zdali se provinění dopouštěli častěji mladiství chlapci nebo dívky.
|
|
|
Správa Pražského hradu a turistický ruch 1990-2003
Konečná, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Pražský hrad je nejvýznamnější českou národní kulturní památkou. K péči o Pražský hrad byla po vzniku samostatné Československé republiky zřízena Kancelář prezidenta republiky, která se starala nejenom o otázky stavební a památkové péče, ale také o oblast turistického ruchu, jež souvisela s postupným otevíráním Pražského hradu veřejnosti. K zásadní proměně správy Kanceláře prezidenta republiky došlo po demokratických změnách české společnosti na přelomu 80. a 90. let 20. století. Rok 1990 je proto významným mezníkem ve správě Hradu. Po nástupu Václava Havla do prezidentské funkce se postupně konstituovala samostatná instituce Správa Pražského hradu, jež funguje až do dnešních dnů. Jejím stěžejním posláním je i prezentace Hradu veřejnosti a jeho využití k podpoře turistického ruchu jako důležitého segmentu národního hospodářství. Bakalářská práce nejprve nastiňuje rozvoj a význam turistického ruchu od vzniku první Československé republiky až do revolučního roku 1989. V následující části je představováno konstituování Kanceláře prezidenta republiky s akcentem na složky, jež se zaměřily na otázky stavební a památkové péče a především na otázky turistického ruchu v průběhu let 1919-1989. Samotné jádro práce představuje analýza geneze a vývoje Správy Pražského hradu v kontextu s rozvojem turistického ruchu.
|
|
|
Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce (Zavedení správ, jejich funkce a ukončení - příspěvek k dějinám správy)
Dvořák, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce se zabývá problematikou změn ve vlastnictví řemeslných provozoven v moravských Svitavách v souvislosti s retribucemi a odsunem většiny místního obyvatelstva, jejich fungování v rámci systému "limitované hospodářské demokracie" tzv. Třetí republiky a následným procesem jejich likvidace. S využitím dosud neznámých archivních pramenů zkoumá v konkrétních případech uplatňování příslušných prezidentských dekretů, jakož i navazujících nařízení a směrnic. Předmětem studia jsou především proměny maje- tkoprávních vztahů v linii procesů národní správa - konfiskace - (reprivatizace, resp. restituce) - znárodnění. Zavedení a ukončení národních správ je interpretováno v kontextu politické, hospodářské a sociální změny probíhající v dotyčném místě a období. Analýza zavedení, fungování, efektivity a rušení národních správ demonstruje dynamiku jejich vývoje a především přináší poznání způsobu a doby jejich ukončení. Nakládání s konfiskáty je zde doloženo v plné šíři. Celkové závěry práce se příliš neroz- cházejí s obecně přijímanými názory. Klíčová slova (česky) národní správa, Svitavy, retribuce, konfiskace, restituce, sociální mobilita, dějiny správy
|
|
|
Korupce v českých zemích meziválečné doby - nahodilost nebo chyba systému?
Horská, Markéta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou korupce a aférami s ní spojenými. Práce zkoumá korupci jakožto fenomén současné doby a zároveň představuje korupční aféry, které plnily denní tisk v období první republiky. Díky seznámení se s korupčními aférami aktuálními v době krátce po vzniku Československa a poznání jejich historických souvislostí lze pochopit, proč se i v současné době tomuto společenskému problému prakticky nelze vyhnout. Text nejprve zkoumá korupci jako obecný fenomén, zaměřuje se na její definici, formy a dělení. Poté jsou vymezeny příčiny a důsledky korupčního jednání. Korupce je zde představena také z hlediska současných právních norem. Dále je část této práce věnována způsobu mapování a měření korupce. Druhá část práce se věnuje konkrétním korupčním aférám v meziválečném Československu především z pohledu denního tisku a jednání parlamentních komor.
|
|
|
Českoslovenští historici a západoevropská historiografie. Sonda do kontaktů s frankofonním světem v meziválečném období
Semerádová, Dominika ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Meziválečná československá historiografie byla orientována na frankofonní prostředí více než je tomu v současné době. Možností kontaktovat se s ním byla řada, jednou z nich bylo setkávání na mezinárodních odborných sjezdech a konferencích. Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na účast československých historiků na VIII. Mezinárodním kongresu historických věd v Curychu v roce 1938 a dění kolem něj. Na základě úředních dokumentů a korespondence mapuje vztahy československých badatelů se západoevropskými historiografy, zejména pak s těmi z frankofonních zemí. Vychází z rozboru programu sjezdu, analyzuje podíl československých historiků na něm, a to i pokud jde o přípravu jejich vystoupení, koordinaci se zahraničními kolegy (na základě korespondence). Program sjezdu a další informace pro účastníky využívá tato bakalářská práce i k rekonstrukci průběhu sjezdu, všímá si také neoficiálních kontaktů a k nim vybízejících doprovodných programů.
|
host ::
RSS.