|
|
Využívání sčítacích operátů z roku 1930 v současnosti v institucích veřejné správy a u jednotlivců
Týslová, Natálie ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kokošková, Zdeňka (oponent)
Sčítání lidu jsou zajímavým zdrojem dat, která nám poskytují bližší pohled na osoby i jejich domácnosti. Každé sčítání má svoje specifikum a odráží i některá témata své doby např. národností otázky. Sčítací operáty z roku 1930 v Národním archivu nejsou dnes běžně přístupné, přesto se jedná o využívaný zdroj informací ze strany institucí i badatelů. Cílem práce bylo zaměřit se na toto sčítání v širším kontextu jiných sčítání proběhlých na českém území, a následně zhodnotit četnost využívání sčítacích operátů z roku 1930 z pohledu institucí i badatelů. Současně byl zjišťován i pohled institucí a badatelů na možnost případného usnadnění šetření ve sčítacích operátech z roku 1930. Ke zjištění odpovědí na výše zmíněné otázky byla užita dotazníková metoda, díky níž byla získána zpětná vazba od vybraných institucí veřejné správy a badatelů.
|
|
|
Ke správním dějinám okresních četnických velitelství v obvodu četnického oddělení Benešov v meziválečném období a v období Protektorátu Čechy a Morava
Breburdová, Miroslava ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kokošková, Zdeňka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá správním vývojem pěti okresních četnických velitelství (Benešov, Český Brod, Vlašim, Jílové, Říčany), která tvořila mezi léty 1918 - 1945 obvod četnického oddělení Benešov u Prahy. Cílem práce je přiblížit podobu a fungování těchto útvarů v rámci struktury četnictva v českých zemích a pokusit se vysvětlit případná specifika, která jejich existenci provázela. Při tom je kladen důraz rovněž na osobnosti a kariéry jednotlivých okresních četnických velitelů. Po představení charakteru a správních dějin četnictva od poloviny devatenáctého století do roku 1945 následuje kapitola věnující se historickému vývoji regionů Benešovska, Vlašimska, Českobrodska, Jílovska a Říčanska především v letech 1918-1945. Na jejím podkladě je poté představeno velitelství četnického oddělení Benešov a pět okresních četnických velitelství, která mu podléhala, vše pomocí metody komparativní a normativně-komparativní s částečným využitím některých sociologických a psychologických přístupů. Instituce okresních četnických velitelů se objevila již před rokem 1918, ale teprve po vzniku republiky byla spojena s důstojnickou hodností. Pro okresní velitele byla vymezena kategorie důstojníků výkonných vedle vyšší kategorie důstojníků správních. Výzkum vybraných okresních velitelství ukázal, že tyto osoby až...
|
host ::
RSS.