|
|
Bělorusko a Evropská unie : zaojení do celoevropské ekonomické integrace
Beliavski, Maxim ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předmětem této práce jsou vzájemné vztahy mezi Republikou Bělorusko a Evropskou unií v období od vzniku nezávislého běloruského státu po rozšíření Evropské unii o 10 nových členů v roce 2004. Práce se zaměřuje především na obchodně-ekonomické a další existující formy spolupráce mezi Běloruskem a EU. Práce zkoumá vývoj v minulosti a faktory ovlivňující tyto vztahy v současnosti a budoucnosti. Práce dochází k závěru, že nehledě na politický patovou situaci a problémy s přímými investicemi na běloruském území obchodní aktivity trvalé stoupají a Bělorusko kvůli své geopolitické poloze fakticky nemůže být vyloučeno z celoevropských ekonomických a bezpečnostních procesů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Francouzské předsednictví v radě EU (červenec - prosinec 2008)
Javorská, Jana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je analýza francouzského předsednictví v Radě EU, jež probíhalo v období od 1. července do 31. prosince 2008. Francie vykonávala předsednický mandát v rámci tzv. 18 měsíčního tria předsednictví společně s Českou republikou a Švédskem. Vytyčila si pět hlavních priorit v oblastech klimatu, obrany, společné zemědělské politiky, imigrace a založení Unie pro Středomoří. Průběh předsednictví byl ovlivněn nečekanými událostmi, které bylo nutné řešit a jež se zařadily na agendu vedle priorit. Předsednická země musí plnit funkce z jejího mandátu vyplývající. Řídí práci Rady EU, reprezentuje ji, vyjednává jejím jménem, stanovuje priority na dané období 6 měsíců a do jisté míry hájí i své zájmy. Francouzské předsednictví nabízelo Francii příležitost, jak se znovu stát evropským, potažmo světovým hráčem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evropská unie jako "prostor spravedlnosti" v civilních věcech
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
I. ÚVOD 1. Vymezení práce Evropská unie bývá často označována jako útvar sui generis, který nespadá do žádné z tradičně užívaných kategorií státních svazků. Není klasickou mezinárodní organizací, ani federací či konfederací. Mluví se o zcela novém fenoménu.1 Jak konstatoval ESD již ve svých raných rozsudcích, na rozdíl od běžných mezinárodních smluv, zakládací smlouvy vytvořily vlastní právní řád,2 nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy, byť jen v přesně vymezených oblastech, omezily svá suverénní práva, a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.3 Základní linií evropského integračního procesu byla a stále je integrace ekonomická, která vygenerovala jednotný vnitřní trh, coby prostor volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.4 Prostor těchto "čtyř svobod" ovšem na sebe postupně navazoval další a další politiky, které bývají často prezentovány jako jeho nutná a potřebná doprovodná opatření. Jedním z nejdůležitějších příkladů je spolupráce ve věcech vnitra a justice, nově označovaná jako "prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti" (PSBS). Realizace volného pohybu osob spojená ve vrcholné fázi s odbouráním hraničních kontrol v rámci schengenského systému s sebou nese bezpečnostní rizika, jako je rozvoj mezinárodního organizovaného zločinu či terorismu,...
|
|
|
Reformy v Turecku ve vizi členství v Evropské unii 1995 - 2005
Špačková, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce měla za úkol zmapovat turecké snahy o modernizaci země, snahy, které byly započaté a které probíhaly právě ve vizi a naději ve členství Turecka v Unii. Znamenalo to podívat se blíže především na problémy, kterými je vnitřní systém Turecka zmítán. Pokud si všechny tyto problémy uvědomíme, je pochopitelné, proč řada evropských politiků a občanů se staví proti přijetí Turecka do Evropské unie. Ale ti 132 Dále Turecko participuje na komunitámích programech bojujících proti diskriminaci, proti sociální exkluzi, proti gender nerovnosti, Fiscalis 2007, Cystome 2007, eContent, IDA (Interchange of Data between Administrations) a také se účastní EEA (European Environment Agency) často tendují k tomu, že vidí právě pouze ony problémy a odlišnosti od členských zemí EU, již ne tolik turecké snahy a jisté, i když pomalé pokroky. V případě Turecka se jednalo a jedná o modernizaci ve všech či alespoň většině oblastí života, ať to jsou lidská práva, justice, postavení menšin, ekonomika atd. Je bezesporu, že Turecko udělalo v poslední dekádě (především pak ale za posledních 5 let, tj. 2000 - 2005) velký krok vpřed, a to směrem k demokratizaci státu a k větší ekonomické stabilitě a prosperitě. Velkou roli bych v tomto směru přiřkla především stávajícímu premiérovi R. T. Erdoganovi, přestože jeho postoje k...
|
|
|
AZYLOVÁ A IMIGRAČNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
Malová, Michaela ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Přestože se prostředí v oblasti migrace, azylu pomalu přibližuje tomu, které panuje v členských zemích (hovoříme-li o vzrůstajícím počtu zahraničních obyvatel u nás, podaných žádostí o azyl, počtu nelegálních vstupů na území České republiky), na poli legislativním stále přetrvávají některé nekoncepční prvky. Především v oblasti integrace cizinců převažují příliš všeobecně formulované přístupy, které tak přispívají k neefektivnosti při realizaci integrační politiky. V aktualizované koncepci integrace cizinců pro rok 2005 se konstatuje, že za nejzávažnější nedostatek stávající Koncepce integrace cizinců je možné považovat skutečnost, že se zaměřovala pouze na přiznávání práv cizincům a nechávala stranou otázku sociální integrace . Materiál konstatuje, že stávající koncepce sice zdůrazňuje nutnost přiblížení právního postavení cizinců právnímu postavení občanů, neformuluje však konkrétně, v čem má takové přiblížení spočívat. Neukládá přistěhovalcům žádné integrační povinnosti, ani nezvýhodňuje osoby, které projevují snahu začlenit se do společnosti. Integračním strategiím chybí opora v širších, jasně definovaných přistěhovaleckých strategiích ajsou zatím jen velmi málo provázány sjinými politikami státu, například s politikou státního občanství124. Imigrační a integrační politiky by měly být provázány se všemi...
|
|
|
Evropská audiovizuální politika: vysílání veřejné služby a pravidla hospodářské soutěže Evropské unie
Friedrichová, Magdaléna ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Širokou problematiku evropského vysílání veřejné služby nazíráme zdánlivě omezeným hlediskem jejího financování v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU. Takto úzké ekonomické pojetí v sobě skrývá řadu politických a sociálních rozměrů. Respektování pravidel hospodářské soutěže je spolehlivým indikátorem dalších ukazatelů, jako je politická a ekonomická nezávislost elektronických médií. Vysílání veřejné služby je součástí širšího komplexu služeb obecného hospodářského zájmu. Tyto služby, nepostradatelné složky evropského sociálního modelu jsou dosud v komunitárních dokumentech zastoupeny především jako výjimky z přísné aplikace soutěžního práva. Problematika vysílání veřejné služby obohacuje sociální rozměr služeb obecného hospodářského zájmu o velmi silný rozměr kulturní a národní. V posledních letech prošel přístup Evropské komise a Soudního dvora k financování služeb obecného hospodářského zájmu zajímavým vývojem. Tento vývoj spočívá v konfliktu dvou koncepcí. Kompenzačního (ekonomického) přístupu a přístupu právního, který upřednostňuje extenzivní pojetí státní pomoci. Jejich spor dočasně usmířil kompromisní rozsudek Altmark Evropského soudního dvora v roce 2003. Tento rozsudek obsahuje několik podmínek, které umožní vyjmout režim financování veřejné služby z klasifikace státní pomoc. Vysílání veřejné...
|
|
|
EU a terorismus - vývoj společné politiky 1999-2005. Aktivně nebo reaktivně?
Hulicius, Eduard ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce má ukázat na příkladu tvorby společné protiteroristické politiky Evropské unie způsob prorůstání nadnárodního prvku integrace do výsad mezinárodních smluv. Práce má pokrývat období od roku 1999. kdy na summitu Evropské rady v Tampere došlo к prvnímu impulsu vytvořeni společné politiky, do června roku 2004 kdy byl představen Akční plán pro obranu proti terorismu a dále do jara roku 2005 kdy má dojít к jeho zhodnocení. Zvláštní pozornost bude věnována dvojité akceleraci ve vývoji po 11. září 2001 a 11. březnu 2004. Boj proti terorismu se stává hlavní zahraničně-politickou doktrínou západního světa pro počátek 21. století. Je důležité vědět, jak se vývoj na východní straně severního Atlantiku odlišuje od vývoje v USA. Proto bude také součástí práce srovnání reaktivní politiky Evropských států a EU s proaktivni politikou USA a nastíněn možný budoucí vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
České nevládní neziskové organizace a politika EU v oblasti změny klimatu
Stuchlíková, Zuzana ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na vztah nevládních organizací k možnostem, které jim přináší proces evropské integrace a evropská úroveň rozhodování jako další platforma pro reprezentaci zájmů. Na případové studii českých nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují politice změn klimatu, zkoumám, jakým způsobem se snažily využívat dostupných prostředků a kanálů pro propagaci svých představ o podobě cílů Rámce politik pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 a jakým způsobem evropská politika ovlivňuje jejich přístup k tématu. Vycházím z logiky europeizační teorie, která předpokládá, že nestátní aktéři přizpůsobují své jednání existenci další úrovně rozhodování. Tezí práce tedy bylo, že české nevládní neziskové organizace se budou snažit aktivně využívat možnosti ovlivňovat vytváření evropské klimatické politiky - zejména proto, že se jedná o politiku, o jejímž směřování je rozhodováno převážně právě na úrovni Evropské unie a výstupy evropské klimatické politiky (jako Rámec 2030) představují další možnost, jak dosáhnout změn v nastavení klimatické politiky České republiky. Docházím k závěru, že z pozice českých nevládních organizací je evropská klimatická politika vnímána jako důležitý prvek, který posouvá dění v České republice i globálním jednání kupředu, byť ne tempem, které by si aktéři...
|
|
|
Analýza euroskeptičnosti irských politických stran
Chrudimská, Barbora ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Irsko je obecně vnímáno jako jeden z největších podporovatelů Evropské unie. Irové totiž v rámci výzkumů veřejného mínění dlouhodobě projevovali extrémně pozitivní postoje k evropské integraci. Tento proevropský konsenzus je znám i na úrovni tamních politických stran. Na konci 20. století v zemi zároveň odstartoval výrazný ekonomický růst a Irsko se stalo modelovým příkladem toho, jaké pozitivní dopady může mít evropská integrace právě na členské státy. Evropským otázkám proto nebylo v tamním politickém diskurzu dlouho věnováno příliš pozornosti. To se změnilo počátkem 21. století, kdy začal být pozorovatelný zvyšující se veřejný euroskepticismus. Práce zkoumá, zda se vybrané irské politické strany svou rétorikou a jednáním přizpůsobily stále kritičtějším náladám voličů. Těmi jsou Fianna Fáil, Fine Gael a Strana zelených. Časově diplomová práce postihuje tři kritické momenty irské evropské integrace, kterými jsou problematika Smlouvy z Nice, Lisabonská smlouva a irská dluhová krize. Práce hledá negativní zmínky o EU a evropské integraci v rámci kampaní zkoumaných politických stran před konáním referend týkajících se evropských záležitostí, stejně tak jako na jejich volebních prohlášeních do irských parlamentních voleb, konajících se rovněž v rámci zkoumaného časového období. Cílem je zároveň...
|
|
|
Vliv Evropské komise na přijetí služebního zákona v České republice
Havelka, Vít ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Evropské komise na přijímání služebního zákona (zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) v České republice. Cílem je identifikovat nástroje vlivu Evropské komise a jejich konkrétní použití v analyzovaném případě. V centru pozornosti jsou nejenom tvrdé způsoby donucování, jakými jsou například předběžné podmínky, ale i takové, které se dají považovat za měkké metody - sociální učení, přesvědčování apod. Pro rozřazení jednotlivých metod vlivu je použita typologie Franka Schimmelfenninga a Ulricha Sedelmeiera: 1) External-Incentive-Model; 2) Social-Learning-Model a 3) Lesson-Drawing-Model. Metodologicky kombinuje práce process tracing a diskurzivní analýzu národních aktérů, pro což byla data sesbírána pomocí polo-strukturovaných rozhovorů a rozboru veřejně dostupných dokumentů.
|
host ::
RSS.