|
|
Historie farnosti České Meziříčí
Svatoňová, Lada ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Resumé SVATOŃOVÁ, Lada. Historie farnosti České Meziříčí - vybrané kapitoly Praha : Katolická Teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010. Diplomová práce. Tato práce obsahuje vybrané události z historie farnosti České Meziříčí od prvních písemných zmínek do současnosti. Pozornost je věnována husitským válkám, emigraci evangelíků, slezkým válkám, rekatolizaci, spory o zádušní pozemky, náboženská nesnášenlivost, první světové válce, dění v Československé republice, pozemkové reformě, komunistickému útlaku, výpovědi součastníků a dění po sametové revoluci. Na základě shromážděných faktů je možno říci, že celonárodní dění se odráželo i v této farnosti. Klíčová slova: Farnost České Meziříčí, duchovní správa, historie farnosti, regionální dění, osobnosti farářů, kostely, katolíci, evangelíci.
|
|
|
Německý novoaktivismus 1935-1938
Vlček, Lukáš ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Problematika česko-německých vztahů byla po celou dobu trvání První republiky jedním z ústředních bodů jejího politického života. Od vzniku Československa v roce 1918 až do jeho konce v roce 1938 v podstatě nebylo vlády, která by nebyla nucena reagovat na vývoj každodenního soužití několika národností na půdě ČSR. Postavení německé menšina bylo určeno několika zásadním faktory. Zejména se jednalo o minoritu nejpočetnější, s plně rozvinutou sociální strukturou, s bohatě rozvinutým kulturním životem a politickým spektrem, které plně kopírovalo stav na české straně. Další důležit), činitel představoval fakt, že německé oblasti sousedily s Rakouskem a především s Německem. Úzké kontakty a pocit sounáležitosti s celým německým národem měl za následek, že sudetští Němci dění za hranicemi vždy pozorně sledovali a byli vystaveni vlivům, které z těchto států vycházely Toto vše předznamenávalo důležitost německé otázky pro stabilitu celého státu. Vztah německého obyvatelstva k republice prošel za dvacet let velmi bouřlivým vývojem. Po 1. světové válce, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl naprosto odmítavý. V polovině 20. let nastal u většiny obyvatelstva obrat a převahu získal aktivistický proud. Vyjádření se tomuto stavu dostalo v roce 1926 vstupem dvou německých stran do vlády a ve volbách roku 1929, kdy více...
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí jako obraz dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Disertační práce ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934-1942 a opět 1945-1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokatolické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, pomocí nichž ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka - duchovního správce i statutárního zástupce - v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin. Klíčová slova 20. století, církev římskokatolická, Československo, komunismus, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897-1963)
|
|
|
Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu
Kolouch, František ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Pehr, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu DISERTAČNÍ PRÁCE Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu ABSTRAKT: Disertační práce se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949 - 1968. Práce představuje nejdříve snahy poúnorové komunistické vlády o přeměnu římskokatolické církve na národní církev, podřízenou státu, a neúspěšná vyjednávání zástupců vlády s biskupy. Stěžejní část disertační práce se zabývá internací biskupů na příkladu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha a brněnského biskupa Karla Skoupého. Oba biskupové byli nejdříve zadržováni ve svých rezidencích a později odvezeni mimo diecézi a řadu let internováni v utajovaných objektech pod dohledem Státní bezpečnosti. Cílem a smyslem celé práce je uceleně představit internaci biskupů v těchto objektech. Práce se opírá především o archivní materiály a svědectví pamětníků. Na jejich základě popisuje běžný život biskupů v internaci a její organizaci. Dalším cílem je ukázat, jaký dopad měla izolace biskupů na římskokatolickou církev. Výsledkem je snaha o ucelené, systematické a faktografické zpracování internace biskupů, jednoho z mnoha zločinů komunistického režimu v rámci pronásledování...
|
|
|
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa
Pivovarník, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa Diplomová práce - Tomáš Pivovarník České resumé Diplomová práce se věnuje tématu "Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa". Je strukturována do osmi kapitol o celkovém počtu devadesáti stran. Cílem je snaha o hlubší analýzu a uchopení problematiky vztahu českých a českoněmeckých katolíků ke vzniku Československé republiky v roce 1918. Ústřední téma diplomové práce je pro snazší pochopení souvislostí zasazeno do širšího historického kontextu s důrazem na vliv historických událostí ve vztahu k postavení katolické církve od dob vlády Marie Terezie na českém trůnu. Lze konstatovat, že ač byli čeští katolíci od počátku vzniku republiky podezříváni z toho, že se nedokáží přizpůsobit nově nastoleným poměrům, vznik Československa většinově přijali s tím, že se snažili čelit protikatolickým náladám ve společnosti ve snaze získat a obhájit si určitou míru autonomie. Česko-němečtí katolíci se museli se zmiňovanými protikatolickými tlaky vypořádat rovněž. Spolu s tím pak byli nuceni řešit otázku národnostního začlenění Němců do Československa, která byla v prvních letech provázena značnou mírou negativismu, který se postupem času začal, alespoň u německých katolíků, měnit v takové postoje, které vedly ke snahám nalézt v otázce národnostního soužití mezi Čechy a...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ. Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919 - 1924. Předkládaná diplomová práce je pokusem o zmapování složité situace, ve které se ocitla katolická církev na začátku dvacátých let dvacátého století ve spojení s protikatolickými náladami v tehdejší společnosti a vznikem Církve československé. Diplomová práce danou problematiku řeší z pohledu regionálního, týkajícího se Českobrodska. Hluboká krize způsobená válkou umožnila konstituování samostatného státu, avšak římskokatolická církev se potýkala s dědictvím austrokatolicismu, který vyvolal odpor většiny českého obyvatelstva. Tento odpor s sebou nesl důsledky spočívající v přechodu části obyvatelstva k bezvěrectví a další části k nově se formující Církvi československé. Ta vznikla díky působení radikální frakce kněží, kteří se odštěpili od reformní Jednoty katolického duchovenstva poté, co byly její reformní snahy katolickou církví potlačeny. Na Českobrodsku se projevily všechny problémy, které provázely vznik Církve československé v celých tehdejších Čechách. Byly to protikatolická shromáždění, nevybíravá agitace, vylepování protikatolických plakátů, různé výtržnosti, zabírání katolických kostelů a pokusy o ně, náboženské nepokoje, odpady kněží atd… Ve farnosti Přerov nad Labem a Semice...
|
|
| |
|
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
|
|
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938
Šmíd, Marek ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí vletech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnil roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. [...]
|
|
|
Vatikán a Československo v roce 1968
Nedvěd, René ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Československa a Vatikánu v 60. letech 20. století, s důrazem na období Pražského jara roku 1968. Shrnuje význam II. vatikánského koncilu a ukazuje proměnu papežství v období od počátku 60. let. Vlastním jádrem práce je analýza politických vazeb mezi Československem a Vatikánem v roce 1968 a vztahů papeže Pavla VI. (1963-1978) k událostem v Československu s hlubším důrazem na osobnosti českých a slovenských biskupů, jednání mezi církví a státem i proměny československo- vatikánských diplomatických styků. Zajímavým obohacením diplomatických jednání je především archiv rozhlasového vysílání Radio Vaticana, jenž je v digitalizované podobě přístupný na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Klíčová slova Komunismus; Druhý vatikánský koncil; papež Pavel VI.; katolická církev; Vatikán.
|
host ::
RSS.