|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
|
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
|
|
|
Kosovská otázka a česká zahraniční politika
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Kosovská otázka a česká zahraniční politika se zabývá dvěma hlavními aspekty vztahů mezi Českou republikou a Republikou Kosovo: aspektem vzájemných hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto dvou aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že vývoj česko-kosovských vztahů ve všech zkoumaných aspektech, se s ohledem na doposud přezíravý postoj části české politické reprezentace, vyvíjí až překvapivě progresivně, nicméně se jedná zpravidla o dílčí akce, nikoliv výsledek systematického přístupu české zahraniční politiky.
|
|
|
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
|
|
| |
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
The rise of nationalism in times of crisis : the case of Yugoslavia
Brnovic, Marija ; Tesař, Filip (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
In this thesis, we aim to find the relationship between the economic crisis and the rise of nationalism in Yugoslavia. In addition, we focus on the political framework, as defined by the 1974 Constitution, which significantly changed the course of Yugoslav institutions after the death of Tito. We find that the rising levels of debt and economic misbalance across republics were key contributors to increasing tensions between republics. We conclude that the combination of these factors with the lack of political will, stemming from decentralization and increased power to republics, as the main culprits behind the rise of nationalism. We build on the existing literature, contributing to the further cross-examination of reasons behind the dissolution of Yugoslavia. The importance of this thesis is related to the political elite, who can apply key takeaways from the case of Yugoslavia to the modern geopolitical context dealing with economic and political crises.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Chorvatské jaro a jeho interpretace
Poche, Sebastián ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
The paper deals with analysis of the mass movement, later becoming known as Croatian Spring. It was protest movement which took place in Croatia in the sixties and seventies. The paper also analyses stances and opinions of the leading reform politicians from the League of the Communists of Croatia, such as Vladimir Bakarić, Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo. The attention is also given to the interpretations of the movement. The structure of the paper consists of short introduction of the Croatian Spring then it moves to sixties in order to explain the reform movement which even gained the approval of the Josip Broz Tito. The shift of the reforms, to those which had touch of national aspect stirred quarrels within the LCC and cause division of the LCC. Mass support across whole Croatia from the public pushed Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo in decision to carry on with the reforms and demands towards Belgrade. The escalation of the situation forced Tito to finish his support and forced liberal leaders to resign from the LCC. Mass arrests and expulsions immediately took place after.
|
|
|
Civic engagement in Romania - testing the applicability of mainstream theories on the winter protests of 2012
Macsut, Andrei-Cosmin ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
V posledních několika letech jsme svědky vzniku nových typů občanské angažovanosti. Občané jsou nyní schopni organizovat se více než kdykoliv předtím, což vytváří nový vzor sociální mobilizace, která se dosud neocitla v centru akademické pozornosti. Tato práce analyzuje konkrétní případ rumunských protestů v zimě roku 2012 ve snaze dokázat, že současná mainstreamová teorie mobilizace zdrojů a její způsob rámování plně nevysvětlují vznik nestrukturovaných hnutí. Cílem práce je s využitím získaných poznatků připravit půdu pro ustavení nové teorie občanské angažovanosti, která se hodí na nově zjištěné skutečnosti a mohla bý celkově vysvětlit všechny formy strukturované nebo nestrukturované účasti na kolektivní akci.
|
host ::
RSS.