|
| |
|
|
Kyborg jako reprezentace vztahu člověka a technologie ve vizuální kultuře
Petričák, Filip ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vztahu člověka a technologie, jenž je reprezentován postavou kyborga ve vizuální kultuře. Cílem je vytvořit stereotypizaci jednotlivých kyborgů ve vybraných kyberpunkových dílech, na základě čehož mohu reflektovat vize a představy vztahu organického a technického v budoucím světě. Práce je rozdělena do čtyř kapitol - v první kapitole se zaměřím na kyberpunk, jakožto sub-žánr sci-fi, v druhé kapitole definuji postavu kyborga a postmoderní teoretická východiska, jež se k této postavě vztahují, ve třetí kapitole představím teoretická východiska k analýze postav a konkretizuji metodologické postupy, v závěrečné kapitole pak analyzuji jednotlivá díla.
|
|
|
Vizuální komunikace českých handmade módních značek na sociálních médiích
Mazínová, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Cílem této magisterské diplomové práce je zjistit, jak dnešní handmade módní značky tvoří svou vizuální identitu na sociálních mediích, jaká je jejich vizuální prezentace na těchto sociálních mediích a jaké používají komunikační nástroje. Zaměřím se především na lokální handmade módní značky, které jsou poměrně nové na českém marketingovém trhu, ale celkem zdatné ve vizuální komunikace pomocí sociálních médií. Speciálně jsem se zaměřila na sociální síť Instagram, která je v současné době nejvyužívanější vizuálně založenou sociální sítí. Diplomová práce je vedena jako teoreticko-výzkumná. V teoretické části je první úsek věnován k zpracování tématu vizuální komunikace a vztahu obrazu s textem. Druhá polovina se věnuje sociálním médiím, a to zejména nejvyužívanějším sociálním sítím v současnosti. Pro zodpovězení mých výzkumných otázek jsem použila metodologii kvalitativního výzkumu, a jako metodu sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Získané data z rozhovorů jsou analyzovány a kategorizovány, pomocí čehož jsou rozkrývány strategie vizuální komunikace vybraných módních značek. Výsledkem je komparace analyzovaných dat, z které jsem došla k závěru, že všechny módní značky májí svou...
|
|
|
Fake news genres
Prokypčák, Matej ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práca sa skladá z dvoch hlavných častí. V teoretickej časti sa zaoberáme základným terminologickým rámcom falošného spravodajstva, vývojom dezinformácií, falošných správ, hoaxov, propagandy a ich formou a podobou, akú nadobúdali. Pozrieme sa tiež na dezinformácie a hoax a propagandu ako na špecifické žánre falošného spravodajstva. V práci ďalej analyzujeme spôsob šírenia hoaxov a dezinformácií a kritériá, podľa ktorých sú hoaxy rozpoznávané aj označované. Dôležitou súčasťou teoretickej časti práce je tiež manipulácia s obsahom a stanovenie si kritérií, na základe ktorých falošné informácie môžeme rozpoznávať. Zameriame sa predovšetkým na elektronickú oblasť a oblasť nových médií, ktoré sú reprezentované najmä sociálnymi sieťami. Vo výskumnej a analytickej časti diplomovej práce sa pozrieme na spôsoby, akými rôzne weby klasifikujú dezinformácie a hoaxy, podľa akých kritérií pristupujú k ich klasifikácii a či sú tieto spôsoby jednoznačné a konzistentné. Druhá dôležitá časť výskumu bude analyzovať postoje tradičných a alternatívnych médií k práci s falošným spravodajstvom a hoaxmi. Pokúsime sa priniesť pohľad oboch zainteresovaných strán, teda zástupcov tradičných médií, ako aj alternatívnych médií.
|
|
|
Fotografie a její autenticita v kontextu debaty o šíření dezinformací v online prostředí
Cengrová, Michaela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli, kterou sehrávají fotografie v případě šíření dezinformací v online prostředí. Práce pracuje s tezí, že i přes zásadní změny v chápání fotografie a její důvěryhodnosti, ke kterým dochází spolu s přechodem z její analogové formy do digitální podoby, si i nadále zachovává status autentického média. Z tohoto důvodu se fotografie stává velmi silným nástrojem pro šíření dezinformací. Práce se bude v teoretické rovině zabývat především předpokladem objektivity fotografie, její dokumentární hodnoty a diváckého očekávání autenticity. Zdůrazněna bude úloha kontextu, který má pro pochopení fotografického sdělení zásadní význam. Stejně tak práce vymezí a definuje základní pojmy, které se týkají dezinformací. Představeny budou strategie využívané při šíření dezinformací za pomoci fotografií. V praktické části diplomové práce budou analyzována konkrétní dezinformační fotografická sdělení. Představeny budou také možnosti, jak ověřovat autenticitu konkrétních fotografických zobrazení. Klíčová slova: fotografie, autenticita, dezinformace, hoax, fake news, online prostředí, manipulace
|
|
|
Sémiotika designu: Produktový design jako selektivní proces materializace Případová studie: Designéři jako tvůrci materializovaných představ
Dostálová, Zuzana ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá sémiotikou designu, zaměřuje se na produktový design (design světel) z perspektivy sociální sémiotiky (van Leeuwen, 2005; Kress a van Leeuwen, 2006), multimodality (Kress, 2010) a produktového designu (Norman, 1988, 2004a; Monö, 1997) a pohlíží na design jako na multimodální proces voleb a výsledek materializace významů. V teoretické části práce je věnován prostor definicím jednotlivých přístupů a pojmů, které jsou následně aplikovány v empirické části práce. V té jsou krom výše uvedeného využity Rileym stanovené fáze designu (Riley, 2003, 2004), se kterými jsou spojené jednotlivé teoretické přístupy (fáze diskursu se sociální sémiotikou, fáze koncepce s multimodalitou a emočním designem, fáze produkce či vzniku s multimodalitou a fáze přijetí se sociální sémiotikou a produktovým designem). Polostrukturované rozhovory byly vedeny se třemi designéry zaměřujícími se na design světel - Janem Plecháčem, Jakubem Pollágem a Karlem Matějkou. Cílem práce je z pohledu samotných designérů zmapovat a porovnat designérské praktiky s ohledem na zamýšlený význam (záměr) produktů, použité módy a akcentování odlišných rovin designu. Klíčová slova Sociální sémiotika, produktový design, emoční design, multimodalita, materializace
|
|
|
Válečný plakát a propaganda v období II. světové války
Studený, Dominik ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat sémiotikou válečného plakátu v období II. světové války. Analyzuje stěžejní rétorické a vizuální motivy jednotlivých sdělení s ohledem na jejich zasazení v daném ideologickém kontextu. Na tomto základě porovná specifická schémata válečného plakátu Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a nacistického Německa. Součástí budou i vybrané příklady Československého plakátu.
|
|
| |
|
|
Stroj, film a lidská percepce
Pechoušková, Klára ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je vztah filmu a lidské percepce. Film je ryze technickým médiem, které poprvé uvadí obrazy do pohybu. Východiskem práce jsou knihy francouzského kulturního teoretika Paula Virilia a jeho úvahy o filmu a technice. Viriliova pozice je vzhledem ke kinematografii v mnoha ohledech negativní. Technologii viní z hrůz napachaných během světových válek. Kinematografii viní z revoluce vnímání, která vede k rozkladu vidění a rozpadu klasických dimenzí prostoru a času. V mé práci jsou Viriliovy názory konfrontovány s úvahami Viriliova současníka, rovněž francouzského teoretika, Gillese Deleuze. Deluze chápe film v mnoha ohledech jinak, než Virilio. Také jeho názor na techniku je zcela odlišný. Film po druhé světové válce je médiem, které se již nesnaží o napodobení přirozeného vnímání. Takový film dokáže vyvolat v divákovi šok. Tento šok otevírá nové možnosti myšlení a vnímání a divák tak získává možnost dosáhnout prostřednictvím filmu specifického spirituálního života.
|
|
|
Žánrové očekávání od reklamní fotografie v časopisech od roku 1970 do současnosti
Kubíčková, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá žánrovým očekáváním od reklamní fotografie v časopisech od roku 1970 do současnosti. Záměrem teoretické části diplomové práce je charakterizovat reklamní fotografii a porovnat ji s jinými fotografickými žánry jako novinářskou, dokumentární či uměleckou fotografií, protože každý z těchto žánrů charakterizují jiné módy a každý s sebou tak nese výrazně jiná očekávání. Pozornost je tedy věnována zejména kompozici fotografie v rámci těchto jednotlivých žánrů. V souvislosti se srovnáním reklamní a novinářské fotografie se však zaměřuji taktéž na předpisy, které tyto žánry omezují. Dále je cílem této práce zmapovat hranice žánru reklamní fotografie a s využitím konkrétních příkladů znázornit, jaké jsou při tvorbě reklamních fotografií využívány stereotypy, předsudky a normy a jak to dopadne, když se poruší. Nicméně v teoretické části se zabývám také tím, co znamená pojem ilustrační fotografie a kde se tento pojem používá. Praktická část diplomové práce si klade za cíl díky výzkumné metodě kvalitativní analýzy objasnit, co očekávají čtenářky lifestylových magazínů od reklamní fotografie v těchto časopisech a jak může být jejich očekávání narušeno. Klíčová slova Reklamní fotografie, ilustrační fotografie, mluvící metaobrazy, žánrové očekávání, multimodalita, Oliviero Toscani,...
|
host ::
RSS.