|
|
The Maleč farm at the time of F.L. Rieger
Vojáček, Milan ; Čechura, Jaroslav (advisor) ; Hájek, Jan (referee) ; Štaif, Jiří (referee)
František Ladislav Rieger was o ne of the most famous Czech politicians of the second half of the 19th century. He was František Palacky's son-in-law and his successor in the leading of the Czech politics. He and his wife Marie Rieger bought the Maleč farm from Franz Xaver Auersperg in 1862. Rieger had already had experience with management of a farm in Suchdol between 1854 and 1857. The Suchdol farm, much smaller than Maleč, did not bring enough profit. Rieger sold the Suchdol farm and his saw mill in Semily and bought the Maleč domain for 300 000 guldens. It was a big investment and Rieger had to mortgage the farm as well as his wife's house in Prague. By the research I wanted to answer the following general questions: 1. How did the farm in Maleč work? 2. How much ofhis time and effort did F. L. Rieger invest in the management? 3. How much money did he need for his representative life of an important Czech politician? 4. Where and how did he get his money? As far as the theme "Farms in the second half of 19th century" is concerned, analytic studies are very rare in the Czech historiography. Most studies about family farms do not go beyond the middle of the 19th century. The available literature is more general in its focus- about the agriculture, industry, demography, Rieger and his family, or political...
|
|
|
Ego-documents of Bohemian noblewomen of early modern period
Zítková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (referee) ; Maur, Eduard (advisor)
Tato práce se snaží nastínit dosud ne zcela doceněné možnosti využití pramenného materiálu, který, s ohledem na jeho původ a charakter, označujeme jako ego-dokumenty, resp. prameny soukromého charakteru. Zároveň chce předložit jiný než tradiční úhel pohledu na raněnovověkou společnost, každodenní život a myšlení tehdejšího člověka, přičemž východiskem jsou písemně projevené postoje, názory a myšlenkový svět několika více či méně význačných žen, resp. šlechtičen žijících v období od poloviny 16. do 3. čtvrtiny 17. století. Práce je rozdělena do třech hlavních celků. Úvodní část v prvé řadě vymezuje samotný termín - ego dokumenty - jako veškerý písemný materiál soukromého charakteru, vzniklý tedy primárně pro soukromou potřebu pisatele, případně jeho nejbližšího okolí. Teoretickému podchycení tohoto pojmu se věnuje především historický výzkum v Německu, Rakousku a ve Francii, kde je tento materiál využíván již po řadu let, přičemž nepřehlédnutelnou roli zde jistě sehrává tradiční rozvoj sociologie, historické antropologie, mikrohistorie a dalších. Význam tohoto historického pramene spočívá jednak v jeho poměrně vysoké věrohodnosti co se týče subjektivních prožitků či postojů, jednak v alternativním pohledu na zkoumanou realitu, kterou tato subjektivita poskytuje. Proto je také hojně využíván nejen historií,...
|
|
|
Martin Fruwein
Kobrová, Lenka ; Kreuzová, Lenka (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Stavovské povstání je v české historiografii tématem hodně oblíbeným. Není se čemu divit, lidé mají rádi příběhy hrdinské a za stavovským vzdorem stojí notná dávka kuráže a hrdinství. Proto je důležité nazírat povstání jako dílo skupiny rozdílných individualit, osob jedinečných svým charakterem, pozicí, ideou ale i lidskými slabostmi. Nejednalo se o homogenní, svornou masu stavovských zástupců, ale o osoby s různými názory a cíly. Proto je tedy potřebné věnovat pozornost jeho jednotlivým původcům. Osoba Martina Fruweina je v české historiografii opomijena. Neprávem. Je pravda, že se na první pohled nejedná o tak atraktivní postavu jako je Jindřich Matyáš Thurn nebo Václav Budovec. Vždyť Martin Fruwein z Podolí byl pouhý měšťan, ale zato velmi schopný muž, kterému důvěřovaly hned tři direktorské vlády po sobě. Jeho právnické hbitosti a přehledu využívali stavové po celé období let 1618-1620. Cílem této práce je poukázat na význam jeho, neprávem opomíjené, osobnosti, aby již nebyl znám jen svým pádem do Jeleního příkopu. V žádném případě se nejedná o práci vyčerpávající, je jasné, že mi mnohé prameny zůstaly bezpečně skryty. Prozatím. Tradičním kamenem úrazu byla torzovitost pramenů, což z části vynahradilo množství literatury povstání věnované. Proto část práce vypráví o událostech, jichž byl Fruwein přímým...
|
|
|
The iconoclasm at the time of Hussite movement
Rejlek, Vladimír ; Kubín, Petr (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Několik desetiletí husitských Čech patří k těm obdobím národních dějin v jejichž interpretaci historiografií lze vysledovat zásadní polarisaci názorů odvozenou zejména v dřívějších dobách od subjektivního konfesního nebo filosofického zaměření pisatelů. Táborské oddíly putující pod znamením kalicha tak mohly zároveň býti loupežnými rotami řemeslných vrahů stejně jako pro jiného národními bojovníky za ideály pravdy a víry čelící invasi sil feudální reakce. Apologetickému rázu některých spisků odpovídal i pečlivý výběr fakt opírající se jednak o relativně nepříliš četnou, ale novými nálezy a edicemi se postupně rozšiřující pramennou základnu, jednak o práce Wácslava Wladiwoje Tomka, Františka Palackého a později i Josefa Pekaře považované obecně za klasické. V tomto sporu o smysl husitských dějin se opakovaně setkáváme s argumentací o brutalitě husitů, kteří likvidovali nejen své angažované politické odpůrce, ale vyvražďovali i ženy a děti, vypalovali kostely a kláštery a jejich ničení se nezastavilo ani před uměleckými díly. Dovolávat se zde mohli i svědectví Palackého, který ve svých Dějinách národa českého napsal: "zástupové rozjitření obořili se nejprve outokem na ty kláštery a kostely, kterýchžto kněží nejvíce byli v nenávisti vpadli. Vypáčivše dveře jejich násilím, potřískali v nich všecky ke službám...
|
|
|
Fire in Vehlovice village in the year 1696. The manor of Mělník at the end of the seventeenth century
Vondráková, Renáta ; Kopička, Petr (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Jak vyplývá z názvu této práce, jedná se o sondu do života poddaných mělnického panství v 17. století, se zaměřením na vliv neštěstí na život ve vsi Vehlovice. Jednou z nepřízní osudu, které často společnost postihují, jsou požáry. Známe ale i jiná živelná neštěstí. Taková, jejichž příčinou je příroda v podobě ohně, vody nebo větru, případně i země ve formě zemětřesení. Všechny tyto přírodní živly doprovázejí lidstvo odnepaměti, čas od času se obrátí proti člověku a dojde k nečekané katastrofě. Takovéto případy nám zachovávají kroniky a archivy. V současnosti se zdá, že se tak děje čím dál častěji a intenzivněji. Možná i proto jsem si zvolila toto téma, mým cílem je zjistit, jak reagovali na živelnou pohromu lidé v 17. století. V žádném případě se však nejedná o jakoukoliv komparaci se současností. Důležitá otázka je, zda lidé dříve vlivy počasí vnímali méně než je vnímáme v současnosti. V této době se informace a zprávy šíří mnohem rychleji, než tomu bylo v 17. století. Z tohoto pohledu můžeme říci, že lidé tedy vlivy počasí vnímali méně. Na druhou stranu ale žili v mnohem těsnějším sepětí s přírodou. Nevnímali svět a jeho změny globálně, tak jako je tomu dnes, byli si však bezpochyby vědomy změn v nejbližším okolí. Veškeré výkyvy v přírodním cyklu tak vnímali mnohem intenzivněji než my, musely se jich...
|
|
|
Edward Kelley in Bohemia
Chourová, Petra ; Stejskal, Aleš (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Tato bakalářská práce se zabývá tajuplnou "vědou" jménem alchymie a především jedním z jejích nejpozoruhodnějších představitelů, Edwardem Kelleym. Je jistě na místě se ptát, proč jsem se rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu. Odpověď je vcelku jednoduchá. I v dnešním moderním světě zatouží občas člověk vrátit se do časů, kdy lidé věřili, že dokáží vyrobit zlato či "elixír života". Pokud zavítáme dnes na Pražský hrad, připomene nám alchymické práce expozice ve věži Mihulce nebo vyslechneme nějakou zajímavou pověst ve Zlaté uličce. Toto prostředí nás může inspirovat k otázkám, jak doopravdy vypadal život alchymistů z dob císaře Rudolfa II. a kde vlastně toto podivné řemeslo provozovali. Musím říci, že mě tento svět, prodchnutý lidskou touhou po poznání, bohatství, snahou přijít na kloub určitým zákonitostem i podvody a přetvářkou, opravdu zaujal. Zároveň myslím, že Edward Kelley je neprávem opomíjený, a právě proto jsem si usmyslela podívat se na něho trochu blíže. Pravdou zůstává, že se nejedná o úkol snadný. Tento alchymista je pro historiky, kteří se jím zabývají, skutečně "oříšek". Jedná se o člověka, který dokázal získat přízeň mnohých, shromáždit poměrně velký majetek, ale poznal také odvrácenou stranu štěstěny. Je zajímavé sledovat, jak málo někdy stačí k úspěchu.
|
|
|
The monastry in Žďár and the problem of borders
Chládek, Oldřich ; Maur, Eduard (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Bakalářská práce v Zd'árský klášter a hranice Vypracoval: Oldřich Chládek Obor: Historie, Bc. Práci zadal: Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. Žďár nad Sázavou 2006 1. Obsah 1. Obsah............................................................................................................ 2 2. Úvod ............................................................................................................. 3 3. Vývoj zemské hranice ................................................................................... 5 3.1 Před založením kláštera ........................................................................... 5 3.2 Zemská hranice ve 2. polovině 13. století ................................................ 7 3.3 14. a 15. století......................................................................................... 9 3.4 Spory v 16. a na počátku 17. století. ....................................................... 13 3.5 17. století .............................................................................................. 18 4. Západní hranice žďárského panství ............................................................. 22 4.1 Od založení kláštera do konce 15. století ............................................... 22 4.3 Přelom 16. a 17....
|
|
|
Thirty Years War and development of the countryside social structure on the manor of Brandýs nad Labem in 16th-18th century
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (advisor) ; Čechura, Jaroslav (referee)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
| |
|
|
The estate of the donastery in Kladruby in the 17th century
Steinová, Šárka ; Ebelová, Ivana (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Po delší úvaze jsem se rozhodla zpracovat tolik opomíjený úsek dějin klášterního velkostatku náležícího benediktinskému řádu v Kladrubech u ~~,,-.... / .......... _------ Stříbra, tj. předbělohorskému a pobělohorskému období. Studie, zaměřující se na vysledování historie a pozemkové držby klášterního velkostatku, by měla přispět svými monografickými výsledky k poznání širších souvislostí ve vývoji českého velkostatku. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část se týká historie kláštera a města Kladrub v průběhu třicetileté války. K tomu účelu jsem využila především záznamy z kladrubských městských knih, výpisy z desek zemských a dochovaných kopiářů. Druhá část se již úzce zaměřuje na pozemkovou držbu. Předmětem této kapitoly mi byl soubor deseti pozemkových knih v časovém rozmezí let 1574 až 1700, které jsou součástí fondu Velkostatek Kladruby Státního oblastního archivu v Plzni a dále urbář a registra z roku 1589, pocházející z fondu Archiv zrušených klášterů Národního archivu. Také zde jsem využila některé důležité informace ze dvou, již zmíněných, kopiářů. Druhou kapitolu jsem se rozhodla dodatečně rozšířit i o krátký diplomatický úvod k problematice pozemkových knih. Pozemkové knihy zde zpracovávám ijvojího hlediska. V prvé řadě jsem chtěla provést diplomatický rozbor všech...
|
guest ::
RSS feed.