|
|
"... za pana purkmistra Šimona Mikla..." život ve Fryštáku v první polovině 18. století
Láník, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii městečka Fryštáku v první polovině 18. století. Průvodcem po tehdejší době nám je Šimon Mikl - měšťan žijící v letech 1693 - 1762/67. První část popisuje situaci měst v 17. a 18. století v českých zemích, jejich vyrovnání se s následky třicetileté války a osvícenské reformy. V další části se věnuji dějinám, hospodářské a sociální situaci města Fryštáku od první písemné zmínky do konce 18. století. V poslední části je popisován život Šimona Mikla - purkmistra, rychtáře a měštana Fryštáku.
|
|
|
Poslední Rožmberkové a páni z Hradce
Potůček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Jihočeská krajina, kdysi nehostinná, močálovitá a plná pralesů, neprostupných bažin a divokých řek, již v raném středověku lákala lidi k osídlování a zvelebování tohoto zvláštního a uchvacujícího koutu českých zemí. Pro české dějiny jsou jižní Čechy velice důležité. Projíždíme-li ještě dnes touto částí země, třeba jako turisté, zaujmou nás nejen krásy zdejší přírody, ale také četné historické památky, jejichž hustota je v tomto koutu České republiky obzvláště velká. Je to totiž kraj spojený s dlouhou tradicí významného rodu Vítkovců, potažmo jejich následovníků: pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Předmětem této práce budou však jen dva nejvýznamnější rody, vzniklé z vítkovské linie, a to páni z Hradce a z Rožmberka. Oba tyto významné rody zanechaly v české historii nesmazatelnou stopu. Abychom mohli lépe pochopit dějiny rodů svázaných s jižními Čechami, musíme připomenout specifické historické problémy této oblasti, které pramení mj. z její polohy na rozhraní Čech a Rakouska, z národnostního složení obyvatelstva, poměru sil mezi pány a poddanými, náboženské problematiky (nanejvýš zajímavý problém zrodu husitského hnutí), nebo hospodářských dějin, jejichž doménou je v tomto kraji zcela nepochybně rozvoj rybníkářství. Všechny tyto otázky jsou důležité, protože se...
|
|
|
Edward Kelley v Čechách. Krátké zamyšlení nad jedním anglickým alchymistou
Chourová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tajuplnou "vědou" jménem alchymie a především jedním z jejích nejpozoruhodnějších představitelů, Edwardem Kelleym. Je jistě na místě se ptát, proč jsem se rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu. Odpověď je vcelku jednoduchá. I v dnešním moderním světě zatouží občas člověk vrátit se do časů, kdy lidé věřili, že dokáží vyrobit zlato či "elixír života". Pokud zavítáme dnes na Pražský hrad, připomene nám alchymické práce expozice ve věži Mihulce nebo vyslechneme nějakou zajímavou pověst ve Zlaté uličce. Toto prostředí nás může inspirovat k otázkám, jak doopravdy vypadal život alchymistů z dob císaře Rudolfa II. a kde vlastně toto podivné řemeslo provozovali. Musím říci, že mě tento svět, prodchnutý lidskou touhou po poznání, bohatství, snahou přijít na kloub určitým zákonitostem i podvody a přetvářkou, opravdu zaujal. Zároveň myslím, že Edward Kelley je neprávem opomíjený, a právě proto jsem si usmyslela podívat se na něho trochu blíže. Pravdou zůstává, že se nejedná o úkol snadný. Tento alchymista je pro historiky, kteří se jím zabývají, skutečně "oříšek". Jedná se o člověka, který dokázal získat přízeň mnohých, shromáždit poměrně velký majetek, ale poznal také odvrácenou stranu štěstěny. Je zajímavé sledovat, jak málo někdy stačí k úspěchu.
|
|
|
Geneze a emancipace vrchnostenské byrokracie na rožmberském a švamberském dominiu. Sedlák, úředník a pán na jihu Čech v letech 1550-1616
Stejskal, Aleš
Jakkoliv těžké je v historii již vzhledem k její povaze nenajít pomyslná "bílá místa", "dlouhé 16 .století" si ani v českém dějepisectví nemůže naříkat na nezájem historiků. Dnes již bezpočet prací byl věnován politické kultuře a politickým dějinám, svou nepřehlédnutelnou tradici mají dějiny . sociální a hospodářské i donedávna "úžeji" vymezený dějepis kulturní, který se- "oživen" - snaží v současné době navázat na historicko antropologické přístupy, jež- ačkoliv neopominutelné a dodnes spíše "faktograficky" využívané náběhy existovaly i v domácím prostředí - přináší konfrontace s ostatním, u nás stále zejména s německy komunikujícím světem. Ne všichni historikové, kteří bývají - snad v důsledku pofidérní odborné soutěže - označováni za "starší" badatelskou generaci, však žili pouze v "metodickém světě", který lze po desetiletích, z pozice současných dějepisných snah, označit za antikvovaný. Čeněk Zíbrt či Zikmund Winter anticipovali mnohé z toho, čím se dnes "pyšní" právě historická antropologie, 1 přičemž řada autorů nenabyla ani takové (k tomu bezesporu nutné) akribie jako zejména druhý jmenovaný autor. Podobně existuje v českém dějepisectví množství rozsáhlých i drobných prací, které se - většinou okrajově- zaobírají v širokém slova smyslu byrokracií, jejíž geneze, zejména v souvislosti se státem, patří...
|
|
|
Nástin hudebních aktivit v Českém Krumlově v období panování knížete Jana Kristiána z Eggenberku
Kvapil, Štěpán ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Účelem této bakalářské práce je provést nástin hudebních aktivit české aristokracie v období baroka se zaměřením na rezidenční kapelu českokrumlovského knížete Jana Kristiána z Eggenberku na pozadí celkového stavu české barokní hudby společně se znázorněním kulturního a společenského obrazu v tehdejším časovém a lokálním prostoru. Jedním z cílů je připomenutí vývoje reprezentativních a zájmových uměleckých znaků jedné z vrstev tehdejší hierarchizované společnosti. V této bakalářské práci je stručně charakterizován volný čas a distinktivní rysy jednoho z představitelů české aristokracie prostřednictvím odborného náhledu současného člověka, diváka a posluchače. V první části je zaznamenán politický vývoj v českých zemích v období pobělohorském a nastíněny důsledky z tohoto vývoje vzniklé. Druhá část je zaměřena na popis životních osudů jednotlivých členů jednoho šlechtického rodu a jeho vliv na vymezenou lokalitu. V třetí části je popisován architektonický a umělecký vývoj rezidenčního sídla vymezené lokality. Ve čtvrté a páté části jsme informováni o hudebním dění jedné epochy s porovnáním tohoto dění v určitých lokalitách. V následujících dvou částech jsou vymezeny hudební činnosti ve spojitosti s volným časem a sociálními znaky určité složky společnosti a určitého představitele této složky. Důležitým...
|
|
|
Poslední Rožmberkové a páni z Hradce
Potůček, Jan ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Jihočeská krajina, kdysi nehostinná, močálovitá a plná pralesů, neprostupných bažin a divokých řek, již v raném středověku lákala lidi k osídlování a zvelebování tohoto zvláštního a uchvacujícího koutu českých zemí. Pro české dějiny jsou jižní Čechy velice důležité. Projíždíme-li ještě dnes touto částí země, třeba jako turisté, zaujmou nás nejen krásy zdejší přírody, ale také četné historické památky, jejichž hustota je v tomto koutu České republiky obzvláště velká. Je to totiž kraj spojený s dlouhou tradicí významného rodu Vítkovců, potažmo jejich následovníků: pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Předmětem této práce budou však jen dva nejvýznamnější rody, vzniklé z vítkovské linie, a to páni z Hradce a z Rožmberka. Oba tyto významné rody zanechaly v české historii nesmazatelnou stopu. Abychom mohli lépe pochopit dějiny rodů svázaných s jižními Čechami, musíme připomenout specifické historické problémy této oblasti, které pramení mj. z její polohy na rozhraní Čech a Rakouska, z národnostního složení obyvatelstva, poměru sil mezi pány a poddanými, náboženské problematiky (nanejvýš zajímavý problém zrodu husitského hnutí), nebo hospodářských dějin, jejichž doménou je v tomto kraji zcela nepochybně rozvoj rybníkářství. Všechny tyto otázky jsou důležité, protože se...
|
|
|
"... za pana purkmistra Šimona Mikla..." život ve Fryštáku v první polovině 18. století
Láník, Petr ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na historii městečka Fryštáku v první polovině 18. století. Průvodcem po tehdejší době nám je Šimon Mikl - měšťan žijící v letech 1693 - 1762/67. První část popisuje situaci měst v 17. a 18. století v českých zemích, jejich vyrovnání se s následky třicetileté války a osvícenské reformy. V další části se věnuji dějinám, hospodářské a sociální situaci města Fryštáku od první písemné zmínky do konce 18. století. V poslední části je popisován život Šimona Mikla - purkmistra, rychtáře a měštana Fryštáku.
|
|
|
Kriminalita, hrdelní soudnictví a každodenní život na panství Náchod v letech 1513-1618
Šmíd, Petr ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Na řadu dílčích otázek jsem již odpověděl na příslušných místech této práce. Nyní zbývá udělat sumář několika zásadních otázek. Odpovědi, které na ně dávám jsou pouze dílčí a mají-li mít širší platnost je nutné je verifikovat na základě zpracovaní mnohem širšího spektra pramenného materiálu. Vyjdeme-li ovšem z teze, že např. Náchod nebyl nikterak specifickým poddanským městem, je možné vyslovit řadu zobecňujících tvrzení, které jsou pouze hypotézami, či inspirativními otázkami, které mohou být v budoucnu potvrzeny či vyvráceny. První závažnou otázkou je zda-li v předbělohorské době existovala diferenciace udílených trestů v různých regionech českého království. Myslím, že se samozřejmě nabízí možnost, že dokud nebyl systém plně unifikován, hrozilo nebezpečí, že stejný čin bude posuzován na dvou panstvích rozdílně. Vzhledem k tomu, že všechny městské rady se držely zhruba stejných právních příruček a navíc velmi často využívali možnosti udělit trest smrti, můžeme říci, že i před rokem 1618 byl trestné činy posuzovány shodně na celém území Čech.
|
|
|
Edward Kelley v Čechách. Krátké zamyšlení nad jedním anglickým alchymistou
Chourová, Petra ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tajuplnou "vědou" jménem alchymie a především jedním z jejích nejpozoruhodnějších představitelů, Edwardem Kelleym. Je jistě na místě se ptát, proč jsem se rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu. Odpověď je vcelku jednoduchá. I v dnešním moderním světě zatouží občas člověk vrátit se do časů, kdy lidé věřili, že dokáží vyrobit zlato či "elixír života". Pokud zavítáme dnes na Pražský hrad, připomene nám alchymické práce expozice ve věži Mihulce nebo vyslechneme nějakou zajímavou pověst ve Zlaté uličce. Toto prostředí nás může inspirovat k otázkám, jak doopravdy vypadal život alchymistů z dob císaře Rudolfa II. a kde vlastně toto podivné řemeslo provozovali. Musím říci, že mě tento svět, prodchnutý lidskou touhou po poznání, bohatství, snahou přijít na kloub určitým zákonitostem i podvody a přetvářkou, opravdu zaujal. Zároveň myslím, že Edward Kelley je neprávem opomíjený, a právě proto jsem si usmyslela podívat se na něho trochu blíže. Pravdou zůstává, že se nejedná o úkol snadný. Tento alchymista je pro historiky, kteří se jím zabývají, skutečně "oříšek". Jedná se o člověka, který dokázal získat přízeň mnohých, shromáždit poměrně velký majetek, ale poznal také odvrácenou stranu štěstěny. Je zajímavé sledovat, jak málo někdy stačí k úspěchu.
|
|
|
Geneze a emancipace vrchnostenské byrokracie na rožmberském a švamberském dominiu. Sedlák, úředník a pán na jihu Čech v letech 1550-1616
Stejskal, Aleš
Jakkoliv těžké je v historii již vzhledem k její povaze nenajít pomyslná "bílá místa", "dlouhé 16 .století" si ani v českém dějepisectví nemůže naříkat na nezájem historiků. Dnes již bezpočet prací byl věnován politické kultuře a politickým dějinám, svou nepřehlédnutelnou tradici mají dějiny . sociální a hospodářské i donedávna "úžeji" vymezený dějepis kulturní, který se- "oživen" - snaží v současné době navázat na historicko antropologické přístupy, jež- ačkoliv neopominutelné a dodnes spíše "faktograficky" využívané náběhy existovaly i v domácím prostředí - přináší konfrontace s ostatním, u nás stále zejména s německy komunikujícím světem. Ne všichni historikové, kteří bývají - snad v důsledku pofidérní odborné soutěže - označováni za "starší" badatelskou generaci, však žili pouze v "metodickém světě", který lze po desetiletích, z pozice současných dějepisných snah, označit za antikvovaný. Čeněk Zíbrt či Zikmund Winter anticipovali mnohé z toho, čím se dnes "pyšní" právě historická antropologie, 1 přičemž řada autorů nenabyla ani takové (k tomu bezesporu nutné) akribie jako zejména druhý jmenovaný autor. Podobně existuje v českém dějepisectví množství rozsáhlých i drobných prací, které se - většinou okrajově- zaobírají v širokém slova smyslu byrokracií, jejíž geneze, zejména v souvislosti se státem, patří...
|
host ::
RSS.