|
|
Wittgenstein o hudbě
Šulc, Jaroslav ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Wittgenstein o hudbě Wittgenstein patří k několika velkým filosofům, jejichž zájem o hudbu vede k tomu, že jí přiřazují i mimořádný filosofický význam. Zároveň je pro jeho aforistický styl a také teorii nevyslovitelnosti relativně málo explicitní v tom, v čem by tento význam měl spočívat. V Tractatu se takto hudba vyskytuje především jako případ zobrazovacího vztahu, ve Filosofických zkoumáních jako případ jazykové hry daný už tím, že umění je něčím, čemu lze rozumět, a vzniká u něj tedy i problém správného a chybného řízení se pravidlem. Cílem práce je rámcově prozkoumat Wittgensteinův postoj k hudbě, zvláště ve vztahu k jeho teoriím jazyka. Podle potřeby se může soustředit na rané či pozdní dílo (včetně kulturního kontextu hudby, jak jej lze najít zejména v Rozličných poznámkách), případně zvážit, jaký a zda vůbec nějaký, mohla mít na Wittgensteinovy názory vliv filosofie a teorie hudby Schopenhauerova.
|
|
|
Třicetiletá válka a vývoj venkovské sociální struktury na panství Brandýs nad Labem v 16.-18. století
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
|
Třicetiletá válka a vývoj venkovské sociální struktury na panství Brandýs nad Labem v 16.-18. století
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
|
Dlouhodobé vyrovnání důchodového účtu politikou podpory reprodukční generace v České republice
Zachařová, Eva ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Šulc, Jaroslav (oponent)
Ekonomická realita současných dnů ukazuje, že jak důchodový, sociální, daňový, tak vzdělávací systém (a to jsme se nezabývali bytovou politikou přívětivou k mladým rodinám) doplácí na sporná či až chybná rozhodnutí minulých měsíců a let. Mnohá taková rozhodnutí jakoby ani nebyla provedena na základě vědeckých a odborných analýz, výsledků a doporučení, ale na základě vlivu a urputnosti lobbyistů a jiných skupin. V oblasti sociální politiky nám chybí sociální vize (tj. dlouhodobý výhled orientace sociální politiky), kterou by mohli občané akceptovat a pracovat s ní. Penzijní spoření i připojištění funguje prakticky na principu barterového obchodu - my vám pošleme příspěvky, vy je budete investovat do našich dluhopisů emitovaných k vyrovnání vládního dluhu způsobeného také těmito příspěvky, vám to přinese zisky, nám vyrovnanost a splnění povinností. Daňový systém se svými odpočty, slevami a konsolidacemi zvýhodňuje vybrané skupiny před jinými. Sociální systém se svými náhradními dobami, předčasnými důchody, nadměrnými valorizacemi, délkou rodičovské dovolené a dalšími výhodami téměř devastuje přirozený vývoj společnosti, jejích příjmů a výdajů. Vzdělávací systém v raném věku jedince nezajistí jeho dostatečnou předškolní výchovu, rodiče mění v úplatkáře, aby vůbec mohli své čtyř-leté a starší děti někam umístit (o mladších ani nemluvě), následná prodloužená délka povinné školní docházky způsobí pouze pozdější nástup jedinců na pracovní trh a střední a vysoké školy často vychrlí vysoké množství jedinců bez možnosti získat tolik potřebné praktické dovednosti z firem a institucí, což z mnoha dělá hned v prvních fázích jejich pracovního života sice ekonomicky aktivní, ale nezaměstnané. Jsme zkrátka zemí fenoménů. V oblasti výše a způsobu podpory penzijního připojištění soukromým společnostem jsme na prvních příčkách. V oblasti podpory moderních žen a skloubení jejich rodinné a profesní dráhy v oblasti částečných úvazků a podpory flexibilních pracovních smluv, zajištění široké nabídky služeb předškolní péče o děti jsme naopak na příčkách posledních, a to nejen v evropském, ale celosvětovém srovnání. Hrozí nám tedy, že za 50 či 60 let nebude dostatek kvalifikované pracovní síly, lidského kapitálu, který je zásadní nejen v ekonomické, ale i společenské rovině. Tato disertační práce měla za cíl potvrdit či vyvrátit hypotézu, že kombinací více nástrojů více politik cílených na podporu reprodukční generace, nikoli přímou finanční pro-populační politikou, ale nepřímou podporou nabídky služeb rodičům a podporou zaměstnavatelů nabízet flexibilní pracovní smlouvy či se na této nabídce služeb rodičům podílet, může dojít k dlouhodobému vyrovnání důchodového účtu tak, aby nedosahoval deficitů a zároveň nedeformoval celý vývoj ekonomiky a podpořil flexibilitu trhu práce. Na nové přírůstky v podobě dětí se možná kontroverzně dívá jako na lidský kapitál, ale z ekonomického hlediska tomu tak jednoduše je. Nejen, že nefunguje přístup státu, ale absolutně nekoncepční je také přístup samosprávy, která v mnoha regionech brání rodinám z důvodu nezajištění dostatečné péče o děti, dosáhnout standardní životní úrovně a umožnit skloubení pracovního a rodinného života. Nabízí se proto řešení nikoli již jednou nepřijatých zaměstnavatelských penzijních fondů, ale řešení v podobě zaměstnavatelských zařízení služeb péče o děti zaměstnanců ve spolupráci se státní správou a samosprávou. Tato práce si stanovila na začátku hypotézu, která byla modelem potvrzena. Průběžný důchodový systém při správném zapojení všech politik je v dlouhodobém horizontu stabilní (při předpokladu 2 děti na 1 matku), je spravedlivý a efektivní. Přerozdělovací funkce státu se z velké části přesunula do role poskytovatele služeb. Náklady na zřízení a provozování takových služeb by byly pokryty zrušením či alespoň podstatným snížením příspěvků na penzijní připojištění, zrušením II. pilíře důchodového spoření, zkrácením doby výplaty rodičovského příspěvku, zvýšenou zaměstnaností, aktivitou pracovníků, větší výkonností a produktivitou a následných zisků firem a živnostníků a v kombinaci s kvalitní daňovou politikou bez distorzí či jednostranného zvýhodňování a nesmyslných úlev by byla zajištěna stabilita nejen důchodového účtu, ale celé ekonomiky a veřejných financí. Nižší míra transferů bude ve výpočtu HDP vykompenzována vyšší spotřebou a investicemi, vládními nákupy atd.
|
host ::
RSS.