|
| |
|
|
Jataka Stories - Legendary Biographies of Gautama Buddha in the Jatakatthavannana
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (advisor) ; Ondračka, Lubomír (referee)
This thesis deals with the possible interpretations of the jātaka stories (Buddhist sacred biographies genre). The author focuses on the Jātakatthavannana collection, part of the Pali canon, which is an important text for early and Theravada Buddhism. A characteristic feature of the jātaka is that Siddhartha Gautama of the Śākya clan, better known under his title Buddha, tells us about his previous births, in which He is called Bodhisattva. In accord with Buddhist cosmology, Bodhisattva is born in different forms: as human, animal and mythical creatures. In the jātaka stories symbolic links can be seen to the psychological, social, ethical, political, religious and philosophical themes of cultures in which they were told. In the early jātaka motives known from fables and mythologies of other cultures are also found. Their meaning, however, is given another shade or is completely different. The semantic value of themes is largely determined by the position they have in the configuration of relations between symbols, which is different for different cultures (as is shown by the author on a particular case). Due to this fact, the author adopts two following approaches. First, the author does not strive to find the original form of the jātaka tales and is not interested in their linguistic development....
|
|
|
Changability of human nature in light of a value
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (advisor) ; Holba, Jiří (referee)
This work presents the question whether our nature is changeable and deserves changing in the ethical sense, on the contrast of Kant's moral philosophy with Buddhist thinking. Kant's approach associates morality with pressure on desires (mainly speaking of inclinations - habitual sensuous desires) because it understands sensuality - where it places them - as given. Splitting a human being into reason (standing aside from causality) and sensuality is the cause why Kant's efforts to incorporate moral progress (towards "joyful fulfilling of one's duty") into his system fail, unless it is to undergo a radical reconstruction. However, the experience of craving shows its non-mechanical basis, the basis in understanding its object as of a value for us. The Buddhist account of non-self (similarly to Heidegger's thought that we at first understand ourselves wrongly as an entity that only occurs) problematises this understanding. The self-demarcation, which establishes craving means understanding oneself as an object, with which something can happen and which can have some attributes. But our experience of freedom shows, that our power to act is not a possibility of that sort. If we are able to recognize self-demarcation (selfishness) as a fallacy, it means that our nature is changeable. And because such...
|
|
| |
|
|
"Eastern theodicea" as an alternative treatment for the Western problem of evil
Šestáková Novotná, Kateřina ; Novák, Lukáš (advisor) ; Holba, Jiří (referee)
This essay responds to the dissatisfaction of some philosophers with traditional Western solutions to the problem of evil in religion and it offers an alternative solution, which is inspired by the Eastern philosophy of advaita to a great extent. According to the critics, traditional theodicies do not solve the following aspects of the problem of evil: problems with the extent and distribution of evil, suffering of animals and eternal damnation. Three elements of the Eastern philosophy combined with some traditional strategies do solve these problems. The first element is the idea of universal salvation, the second is the theory of karma nand reincarnation and the last one is advaita and lila. These elements can be accepted in various forms and combinations, some of which are more compatible with the traditional methods than others. The final solution is hypothetical and should be understood as a sketech of several ways in which the problem of evil can be solved. This essay is not merely an application of Eeastern concepts to a Western problem, but rather a mutual interaction. That is why I do not hesitate to work with Western new age literature and use Eastern concepts creatively myself. Even though my solution is based on the Indian philospohy of advaita, I criticize its usual implication, according to...
|
|
|
Nichiren, fundamentalistic Buddhist
Bártová, Zuzana ; Chlup, Radek (referee) ; Holba, Jiří (advisor)
Nichiren, the fundamentalistic buddhist The bachelor thesis is treating Japanese Buddhist monk Nichiren who lived in 13th century. Different aspects of his life and teaching are discussed. The principal field of the research is Japanese Buddhism which is a part of Mahayana Buddhism. In addition, the main Nichiren's ideas are put into context of general Buddhist thouht. In conclusion, a fundamentalistic trait of Nichiren view is more elaborated. This procedure results in the statement that Nichiren is a fundamentalist. The work is conceived as a groundwork for further study of religious movements which have been referring to Nichiren in subsequent years.
|
|
|
Zen master Dógen's concept of Buddha nature in the context of development of Buddhist teaching
Pošar, Matěj ; Holba, Jiří (referee) ; Švarcová, Zdeňka (advisor)
Tato práce se pokoušela sledovat problematiku buddhovské podstaty v rule zenového mistra Dógena (zejména v klíčové stali Buššó), zasadit ji do kontextu vývoje buddhistické nauky a zároveň potvrdit premisu, že Dógen, stejně jako originální myslitel, byl zároveň věrným pokračovatelem myšlenkových proudů, které vznikly mnohem dříve na asijské v pevnlne. Sledované linie, které se v Dógenově díle spojují v homogenní myšlenkový komplex, je možné rekapitulovat v několika hlavních bodech takto: 1. Nestálost a ne-já neboli problematika bezpodstatnosti (nesubstančnosti): Stejně jako raný buddhismus, Dógen odmítá představu duše a jakýkoli substanční základ světa a dodržuje myšlenku okamžikovosti dharem, která z toho vyplývá. Ale zároveň stejně jako tathágatagarbhová teorie se Dógen nebojí používat pro buddhovskou podstatu respektive pro dharmadhátu pojem "já". Tak jako je celý svět cítící bytostí, je pro Dógena i naším pravým - leč nestálým a neustále se proměňujícím - "já". 2. Střední cesta, nondualita: Počínaje Buddhovým mlčením a způsobem odpovědí známým jako čatuškoti (tetralemma) se do buddhismu dostává důležitá snaha nepřiklánět se ani k jednomu pólu jakéhokoli dichotomického chápání. V rámci tohoto postoje, jak bylo ukázáno, byla nejdůležitější střední cesta mezi extrémy nihilismu a eternalismu...
|
|
|
The Ten kings and Chinese Buddhist hells
Kocurek, Jakub ; Holba, Jiří (referee) ; Bělka, Luboš (advisor)
Tato práce se zabývá čínskými buddhistickými pekly a s nimi spjatým konceptem Deseti králů. Koncept sám je výsledkem syntézy čínských předbuddhistických představ s těmi buddhistickými pocházejícími z Indie i Střední Asie. Nejdříve je popsáno rané čínské pojetí duše, jejího posmrtného údělu a podsvětí. Jelikož se jedná o originální čínský koncept zahrnující nejen čínské, ale také buddhistické představy, pojednává se rovněž o vzniku a vývoji pojetí buddhistických pekel. U nich si práce všímá jejich původu v indických náboženských tradicích i pozdějších proměn v různých vývojových fázích buddhismu. Podrobněji se zaobírá postavami boha Jamy a bódhisattvy Kšitigarbhy vytvářejících spojovací článek mezi různými vývojovými fázemi i jednotlivými náboženskými okruhy. U samotné koncepce Deseti králů se práce zabývá nejen jejím vznikem, vývojem a strukturou, ale i o dostupnými prameny a to jak obrazovými, tak textovými. U obou typů pramenů popisuje jejich typologizace, historii a rovněž roli v náboženském životě. Představa o Deseti králích je tak zasazena do širšího kontextu, je dokumentován původ a vývoj jejích jednotlivých součástí. Práce tak ukazuje charakteristickou vlastnost čínské kultury organicky přijímat a začleňovat cizí vlivy do vlastní tradice za vzniku nových, originálních konceptů.
|
|
| |
|
|
Shinra's conception of shin-jin as a way to buddhahood
Vrba, Petr ; Antalík, Dalibor (referee) ; Holba, Jiří (advisor)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
|
guest ::
RSS feed.