|
| |
|
| |
|
|
Kierkegaard and the End of Metaphysics
Vohnická, Veronika ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Hogenová, Anna (referee)
Contribution of Danish philosopher Soren Kierkegaard to European philosophy is his interest in the free human living (existence). The transcedence of an intellect on behalf of belief gets his thinking beyond the conventional conception of the world which culminated in the Hegel's system. Distraction of an abstract thinking and enforcement of an individual is a hard failure when we want to understand the world. The individual human being is a key and ressource to assumption of the universal being and particular existence. Complete research of ideas anxiety, irony, human existence, freedom and truth is a proof of a possibility that we can handle the complex of being and truth. The essential movement (return to own heart) is a conjuction with reflection can be a fundamental of understanding true existence. The posibility of insight of the komplex of being. Experience of a faulted moment (in human existence) enables insight into complex of being and understanding an individuality of spending human existence. This writing outlines development of méthaphysic from antique period through German classical philosophy and the influence of Soren Kierkegaard on the breakage of traditional conception of human existence and his relation to Sókratés. It's shown Kierkegaard's contributing to existentialism and destiny of...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reflection of Greek Mythology in Czech Literature
Maroušková, Tereza ; Halászová, Věra (advisor) ; Blažková, Miloslava (referee)
Důvodů, proč jsem si vybrala toto téma, je víc. První je fakt, že nevím o podobném zpracování tématu ani o postupu, kdy se konfrontuje česká literatura s řeckou mytologií z antropologického hlediska. Je proto lákavé se tímto problémem zabývat. Dalším důvodem je můj velice kladný vztah k řecké mytologii a Řecku vůbec. Ale také to, že jsem vždy jen báje přijímala a nikdy podrobněji nepřemýšlela o jejich genezi. V neposlední řadě je mi toto téma blízké, protože mým druhým oborem je český jazyk a literatura, proto považuji za zajímavé podívat se na texty z trochu jiného pohledu, než je literární interpretace díla. Pod pojmem řecké mýty si většina z nás vybaví nějaké příběhy, vzpomene si na své dětství, kdy udiveně hltala Staré řecké báje a pověsti od E. Petišky a věřila, že podobní bohové a hrdinové skutečně existovali a kdysi dávno se to, o čem spisovatel vyprávěl, skutečně stalo. Poté, co člověk usedl do školních lavic, zjistil, že to s jejich pravdivostí nebude tak jisté. V hodinách literatury i dějepisu se dozvídáme, co to báje nebo mýty jsou, a že se sem řadí i ony pohádky, které považujeme za skutečné. Použila jsem výraz pohádky, mytologie má s tímto žánrem mnoho společného, zvlášť ta řecká má velice pohádkový ráz. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Development of an Ethical Ideal between the Middle Ages and the Renaissance in the Literature of this Period
Smoláková, Petra ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Hogenová, Anna (referee)
Zkoumat vývoj etického ideálu mezi středověkem a renesancí v krásné literatuře pro mě byl velmi zajímavý úkol a ani jsem nepomyslela jaké problémy mi jeho zpracování zprvu přinese. Než jsem se totiž pustila do práce, začala se čtením "krásné literatury", musela jsem si ujasnit některé hlavní pojmy, které s danou problematikou souvisejí a na základě toho pak teprve přikročit výběru látky, kterou budu zkoumat. Především jsem si potřebovala ujasnit, co je to vlastně etický ideál a jakou literaturu můžu zahrnout do kategorie "krásná literatura". Dále jsem se snažila vymezit období středověku a renesance, jednak z hlediska časového, jednak z hlediska kulturního a myšlenkového.
|
|
|
A Comparison of the Ethical Ideal of the Human in Plato and Augustine
Smoláková, Tereza ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat...
|
|
|
The Concept of Discipline in Ancient Philosophy and Drama
Richtrová, Eva ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Hauser, Michael (referee)
Prvotní předpoklad, který měl vést vymezení role řádu v antické filosofii a dramatu, byl realizován prostřednictvím děl Aristotela, rozborem tragédie od Sofokla a Euripida v komparaci s komedií od Menandra. Řád byl postupně vymezen ve vztahu k mýtu, v metafyzickém a etickém smyslu. Ukázal se také jeho vztah estetice, kde se vyjevuje jako jakýsi model pro výstavbu dramatu. Rovněž ho můžeme zachytit v tragédii a komedii, kde se konkretizuje v podobě nejvyššího zákona. Lidskou bytost zabývající se v mýtem, může svým způsobem považována za "filosofa", který se osobitým způsobem snaží popsat dění ve světě, jež ho obklopuje. Jeho pochopení všech souvislostí je však do značné míry naivní, protože přírodní jevy a zákonitosti vykládá prostřednictvím antropomorfních představ. Mýtus vypovídá o tom, že svět kolem nás je plný záhad, které dokážeme v rámci vlastního uspokojení ne vždy zcela úspěšně vyřešit. Teprve pozvolna se údiv člověka transformoval ve schopnost odpovídat na otázky, které před něj staví příroda, bez pomoci božského zásahu do lidského světa.
|
guest ::
RSS feed.