| |
|
Veřejný ochránce práv a jeho vztah k soudní moci
Rybová, Lucie ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Grospič, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat instituci Veřejného ochránce práv, jeho místo v dělbě moci a především analyzovat jeho vztah k moci soudní. Práce je rozdělena do pěti částí, přičemž první tři části jsou zaměřeny na teoretický popis instituce Veřejného ochránce a jeho zařazení v systému kontroly veřejné správy. Ve čtvrté části je podrobně popsána pozice veřejného ochránce v dělbě moci a jeho vztah k moci soudní. Pátá část je zaměřena na konkrétní otázky týkající se vztahu veřejného ochránce a soudů. Veřejný ochránce práv má za úkol chránit občany před jednáním úřadů, které je v rozporu s právem, před jejich nečinností a před chováním, které neodpovídá principům dobré správy a principům právního demokratického státu. Soudy chrání občany pouze před protiprávním jednáním, ale na rozdíl od ochránce mají k dispozici rozhodnutí, které je vynutitelné státní mocí. Vztah veřejného ochránce práv a moci soudní je charakteristický vysokou mírou nezávislosti.
|
|
Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách
Kroužilová, Monika ; Svobodová, Dita (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent) ; Skála, Bohumil (oponent)
Autor: Kroužilová Monika Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách Vedoucí práce: Mgr. Svobodová Dita Počet stran: 92 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: zdraví, životní styl, preventivní prohlídky, onkologická prevence, screening Bakalářská práce se zabývá účastí veřejnosti na pravidelných preventivních prohlídkách u lékaře a mapuje znalosti a zájem veřejnosti o danou problematiku. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole teoretické části objasňuji pojmy zdraví, determinanty zdraví, životní styl, v druhé kapitole se zabývám prevencí ve zdravotnictví, ve třetí kapitole se věnuji onkologické prevenci. Část praktická prezentuje kvantitativní výzkum, při kterém byla použita metoda dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek tvořilo 30 žen a 30 mužů. Získané informace jsou prezentovány pomocí ilustrací, některé otázky i ilustrací dle demografického rozdělení. Cílem práce bylo zjistit jaká je informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách a zda má veřejnost zájem o tyto prohlídky.
|
|
The FRG in the Western Defence System, 1969-1974
Kminiak, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práca na tému Spolková republika Nemecko v bezpečnostnom systéme Západu, 1969-1974, pozostáva zo štyroch nosných a na seba nadväzujúcich častí. Prvou časťou je úvod, ktorý má uviesť čitateľa do problematiky tohoto diela. Jeho obsahom je tiež metodika postupu spracovania archívnych zdrojov a sekundárnej literatúry a ich tiež ich zhodnotenie. V nadväzujúcej časti je to analýza otázky zmluvy o nešírení jadrových zbraní, význam tejto zmluvy pre ďalšie smerovanie bezpečnostnej politiky a postoj tzv. veľkej koalície vo vzťahu k nej. V ďalšej je to analýza politiky détente a koncepcia európskej bezpečnostnej politiky Willyho Brandta, ďalej problematika vplyvu jednaní USA a ZSSR o SALT na stav bezpečnosti Spolkovej republiky Nemecko a tiež rozvíjanie vzájomných vzťahov SRN a NATO v procese SALT a angažovanosť Nixonovej administratívy v tejto politike. Jej obsah zahŕňa tiež otázku významu bezpečnostnej politiky koalície SPD-FDP v medzinárodnom kontexte. Vo štvrtej kapitole je to analýza vnútropolitických príčin Brandtovej bezpečnostnej politiky, predovšetkým problém existencie teroristickej skupiny Frakcia červenej armády. V závere kapitoly je to potom analýza postoja západonemeckej verejnosti na celkový stav bezpečnosti v sledovanom období. Posledná časť objasňuje závery docielené v tejto práci....
|
|
Privatizace bezpečnosti a její role v zahraniční politice USA
Lovíšek, Ondrej ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá privatizací bezpečnosti a anlýzou její rolí v zahraniční politice USA. Práce je rozdělena na čtyři dílčí sekce - dvě teoretické a dvě analytické. První kapitola prezentuje dostupné definice a historický exkurz objasňující vznik a historický vývoj působení soukromých vojenských sil v ozbrojených konfliktech. Druhá část rozebírá vývoj role soukromých vojenských společností v zahraniční politice USA. Analytická čast si za cíl klade odpovědět na dvě klíčové otázky:(1) jaké výhody a nevýhody představuje využívání služeb SVS pro USA?; a (2) jakým způsobem lze regulovat aktivity SVS, aby jejich spolupráce s americkou vládou splňovala jak požadavky zaměstnavatele, tak mezinárodní lidskoprávní normy? Třetí kapitola proto rozebírá hlavní argumenty pro a proti využívání soukromých vojenských společností vládou USA a kapitola čtvrtá analyzuje existující regulační rámce - národní, mezinárodní i seberegulaci.
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Vlásenková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Závěr Ze statistických přehledů vyplývá, že trestný čin opilství není příliš rozšířený. Přesto se při jeho řešení mohou vyskytnout zajímavé otázky. Obecně je nepříčetnost pachatele považována za důvod k vyloučení jeho trestní odpovědnosti. V některých případech to ale neplatí. Společnost vnímá situace, kdy je pachatel nepříčetný bez svého přičinění, a situace, kdy se do stavu nepříčetnosti přivede například užíváním návykových látek, jako rozdílné. Je možné konstatovat, že užívání návykových látek je vnímáno jako činnost nepřijatelná. Proto se jeví rozlišení zaviněného a nezaviněného stavu nepříčetnosti jako oprávněné. Na závěr je tak třeba znovu upozornit na rozlišení nepříčetnosti způsobené návykovými látkami ve smyslu § 130 trestního zákona od nepříčetnosti zapříčiněné duševní nemocí. Abychom mohli tyto dvě situace rozlišit, musíme konstatovat, že přivedení se do stavu nepříčetnosti (ať již intoxikací nebo dlouhodobým zneužíváním těchto látek) je společensky nepřijatelné, naproti tomu, osoby trpící, nutno podotknout, že nezaviněnou duševní poruchou, zpravidla společnost pro jejich stav neodsuzuje. Vzniká tak otázka, jak vyřešit otázku střetu principu odpovědnosti za zavinění a rozdílu mezi obecnou a zaviněnou nepříčetností. K tomu se navíc přidává skutečnost, že byť ve stavu nepříčetnosti, porušil...
|
|
Talent jakožto důležitá složka hereckého projevu a možnosti jeho kultivace
Havlínek, Tomáš ; SCHEJBAL, Milan (vedoucí práce) ; PAVELKA, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou hereckého talentu a nastiňuje možnosti jeho kultivace, která je autorem chápána jako klíčový předpoklad pro umělecký vývoj a profesní růst. Téma talent je nejdříve podrobeno teoretické analýze prostřednictvím definování souvisejících pojmů a jejich vzájemných vztahů. Jádrem práce je pohled na téma talent optikou začínajícího herce, kdy pojem talent je na konkrétních příkladech uveden do souvislosti s hereckou profesí a jejími specifiky. Cesty vedoucí k rozpoznání a kultivaci talentu jsou popisovány na konkrétních příkladech z hereckého života autora, od prvních zkušeností s jevištěm přes studium na DAMU až po zkušenosti z profesionální praxe. Práce se dále zaměřuje i na otázky posuzování a hodnocení hereckého talentu, přičemž se snaží i o výraznou sebereflexi.
|
|
Postoje zemědělských podnikatelů ke komplexním pozemkovým úpravám
Petroušková, Barbora ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Květoň, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je navrhnout taková krajinná opatření, která budou v souladu s udržitelným rozvojem, a to na vybraných katastrálních územích v povodí řeky Trnavy. Vedle toho také budou zjištěny postoje dotčených zemědělských subjektů k návrhům změn na pozemcích v jejich vlastnictví nebo pronájmu. Navržená krajinná opatření budou usilovat o obnovu základních ekologických funkcí krajiny, zejména o stabilizaci vodního režimu, obnovu biologické rozmanitosti a vytvoření základů pro vysokou kvalitu života v krajině. V teoretické části jsou definovány pojmy krajina, krajinný ráz, krajinné prvky, ekologická stabilita, management krajiny, zemědělství, jeho vývoj a vliv na krajinu, revitalizace krajiny, pozemkové úpravy a územní systém ekologické stability. V praktické části jsou popsané vybrané území -- katastrální území Hořepník a Košetice, dále představeny zemědělské podniky -- Agrodam Hořepník, s. r. o. a Agropodnik Košetice, a.s. Návrhy krajinných opatření jsou navrženy s důrazem na stabilizaci odtokových poměrů a zlepšení biologické rozmanitosti krajiny. Pomocí programu Quantum GIS jsou pak opatření zakreslena do map. Při rozhovoru se zemědělskými subjekty budou otázky zaměřené na komplexní pozemkové úpravy obecně, na navržené pozemkové úpravy a na jejich ochotu přistoupit na změny. Ze získaných odpovědí podle dotazovaných subjektů, lze konstatovat, že záleží jen a pouze na zájmech zemědělců a kultivovanosti člověka, jak se k problému pozemkových úprav staví. Bohužel je všeobecně známo, že zemědělci se na tyto úpravy dívají velmi často negativně. KPÚ jim komplikují práci, ale jsou nutné, proto je třeba hledat nástroje, které by postoje zemědělců změnily. Mezi tyto nástroje patří změna dotační politiky a postojů pojišťoven, vliv místní komunity, vzdělání a osvěta společnosti. Na základě zjištění poznatků lze říci, že tak pozemkové úpravy, které jsou v současnosti prováděny, se přizpůsobují spíše potřebám zemědělských podniků. Podle mého názoru by se ale KPÚ měly ve veřejném zájmu realizovat důsledně. Aby bylo dosaženo cíleného stavu, je zapotřebí vytvořit nástroje, které by tento proces urychlily.
|
|
Management kvality jako nástroj zvyšování efektivity municipalit
Muchnová, Julie ; Hykš, Ondřej (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Předmětem práce je definovat metody a techniky managementu kvality jako nástroje zvyšování efektivity municipalit. V teoretické části je vymezen pojem kvalita a její řízení, přístup Evropské unie a základní metody řízení kvality v municipalitách, zejména metoda Společného hodnotícího rámce - CAF (Common Assessment Framework). Práce dále charakterizuje město Sušice, činnost a funkční složení Městského úřadu Sušice. V praktické části je implementován model CAF na Městském úřadu Sušice včetně vypracování sebehodnotící zprávy, která obsahuje informace o hodnotícím týmu, postupy a formy hodnocení a odpovědi na jednotlivé otázky modelu. Výstupem je vyhodnocení jednotlivých kritérií, závěrečné shrnutí výsledků pomocí SWOT analýzy a zpracování návrhu akčního plánu zlepšování práce.
|
|
Analýza příčin rozdílů ve výkonech pracovních skupin ve vybrané organizaci
Wratislavová, Anežka ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat možné příčiny rozdílů ve výkonech pracovních skupin ve vybrané organizaci. V teoretické části jsem se zabývala rozborem jednotlivých pojmů (výkon, pracovní skupina, faktory ovlivňující pracovní výkon...), které jsem potřebovala k následnému zpracování části praktické. V části praktické jsem si stanovila organizaci, u které jsem prováděla sběr potřebných dat a následnou analýzu. Data jsem získávala pomocí dotazníků a rozhovoru s vedoucím ve vybrané organizaci. Mým výzkumným vzorkem bylo 10 pracovnic, které působí ve dvou pracovních skupinách, a 3 vedoucí. Každá pracovní skupina má svého vedoucího a tito odpovídají hlavnímu vedoucímu ("fořt"). Vybrané pracovní skupiny pracují v oblasti lesnictví. Při terénním šetření jsem získávala informace potřebné k zodpovězení jednotlivých stanovených cílů a výzkumných otázek, které jsou jejich součástí. V rozhovoru s hlavním vedoucím jsem získala informace o výkonu pracovních skupin při vykonávání úkolů vyžínání křovinořezy v červenci a sázení stromků v květnu roku 2013. Pracovní skupina I. měla v obou případech větší výkonnost jak pracovní skupina II. Proto následná otázka zněla, jaké příčiny způsobují rozdíly ve výkonech těchto pracovních skupin. Konkrétní faktory způsobující rozdíly ve výkonech, které jsem si stanovila v teoretické části, jsou: pracovní podmínky, rozdílné úkoly, odborná způsobilost, délka praxe, postoj k práci, pracovní spokojenost, self-efficacy, styl vedení, vztahy v pracovní skupině, poskytování zpětné vazby a odměňování. Odpověď na otázku příčin rozdílů ve výkonnosti pracovních skupin mi daly dotazníky, které vyplnily pracovnice obou pracovních skupin. Příčiny, které se skutečně v praxi vyskytují, jsem nalezla díky dotazníkům. Zjistila jsem, že pracovní skupina II. má vyšší míru nespokojenosti pracovnic. Tyto pracovnice nejsou spokojeny se svým vedoucím a u některých byl zjištěn negativní postoj k práci. Pracovní skupiny nemají srovnatelné pracovní podmínky a úkoly, ale podle mého názoru by zlepšení atmosféry ve II. pracovní skupině a odstranění některých zdrojů nespokojenosti mohlo vést ke zlepšení výkonnosti. Doporučení pro vybranou organizaci znělo, aby se hlavní vedoucí a vedení soustředily na vedoucího pracovní skupiny II a jeho styl vedení. Po přečtené své bakalářské práce si myslím, že jsem odpověděla na stanovené cíle a výzkumné otázky. Splnila jsem tak hlavní cíl bakalářské práce a to zjistit možné příčiny rozdílů ve výkonech pracovních skupin.
|
host ::
