Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,859 záznamů.  začátekpředchozí20840 - 20849další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.61 vteřin. 

Volnočasové aktivity pro děti ohrožené životem na ulici
RYBIČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá tématikou volného času, jeho vývojem a jeho významem v životě dětí a mládeže. Dále poukazuje na výskyt sociálně patologických jevů u ohrožených mladých a udává možnosti, které mají v současnosti na výběr, vzhledem k zařízením a službám poskytujícím prostor pro trávení volného času. Hlavním zaměřením práce je využití volnočasových aktivit jako prostředku prevence rizikového chování. Cílem výzkumné části práce je představení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež jako možné alternativy pro bezpečné trávení volného času neorganizovaných a sociálně patologickými jevy ohrožených dětí a mládeže, které navíc poskytuje možnost sociální práce s touto cílovou skupinou. Naplnění cíle bylo realizováno pomocí kvalitativního výzkumu metodou rozhovorů dle návodu, kde výzkumný soubor tvořily pracovnice a dobrovolnice nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Bongo v Týně nad Vltavou.

Mateřská centra v České republice v sociálním kontextu
HROMKOVÁ, Renata
Mateřská centra začala vznikat spontánně od roku 1992 dle vzoru mateřských center v Německu založených na principu vzájemné pomoci. V současné době je mnoho i komerčních subjektů využívajících tohoto názvu. Občanské sdružení Síť mateřských center vzniklo v roce 2001 a zastřešuje cca 330 mateřských center, která se hlásí k původní myšlence a dnes i rozšířenému poslání posilování hodnot rodiny a mezigeneračních vztahů, úlohy rodičů, mateřské a otcovské role ve společnosti, právní ochrany rodiny a rovných příležitostí pro všechny a podpory zdravého života ve zdravém prostředí. Mateřská centra vznikala a vznikají ve velkoměstech, menších a malých městech, ale také na vesnicích. Provozovatelé mateřského centra jsou často jejich přímými uživateli si sami určují náplň svých aktivit, dle svých přání a tím jsou mateřská centra ve svých aktivitách pestrá. Výzkumná část této bakalářské práce zmapovala centra a nabídku jejich služeb, kdy mateřská centra v současné době plní svoji komunikační a zprostředkovací funkci mezi rodinou s malými dětmi a společností. Mateřská centra vytváří bezpečný a otevřený prostor pro setkávání se a zároveň též prostor pro posilování role rodiny v dnešní společnosti. Současní klienti mateřských center, ale mají vyšší požadavky než jejich předchůdci před dvaceti lety a požadují i aktivity na poli vzdělávacím, kulturním a sportovním. V současné době si klienti přejí, aby mateřská centra byla nositelkou tradic a pomáhala při podpoře zdravého životního stylu. Mateřská centra mají svoji nezastupitelnou úlohu v depistáži patologických jevů v rodině a jsou nápomocna v laické primární prevenci. Profesionalizace sociálních služeb v mateřských centrech naráží na krátkodobé vazby na aktivity center a také na nezájem ze strany provozovatelů a uživatelů. Důležitou úlohu plní mateřská centra na poli komunálních občanských aktivit, kdy na jejich popud vznikají nové prostory či aktivity přátelské rodině. V letošním roce probíhají oslavy dvacetiletého výročí založení prvního mateřského centra a výzkumné šetření této bakalářská práce bude pro Síť mateřských center vhodným materiálem k zhodnocení stávajícího stavu nabízených služeb a také jako možná orientace budoucího vývoje mateřských center. Dne 25.4. 2012 proběhla v prostorách rodinného centra Haštalská YMCA Praha diskuse u kulatého stolu, kde bylo využito výsledků výzkumného šetření této bakalářské práce.

Hodnocení schopnosti izolovaných pohybů u dětí s DMO. Význam pro míru spasticity a stupeň dosažené lokomoce
Opálková, Michaela ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Jméno a příjmení autora: Bc. Michaela Opálková Název práce: Hodnocení schopnosti izolovaných pohybů u dětí s DMO. Význam pro míru spasticity a stupeň dosažené lokomoce Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2. LF UK Vedoucí práce: doc. PaedDr. Pavel Kolář, PhD. Rok obhajoby: 2012 Abstrakt: Práce má podat ucelenou informaci o patofyziologických mechanismech spasticity a spastické motorické dysfunkce se zaměřením na klinickou formu v podobě dětské mozkové obrny. Součástí je shrnutí možností hodnocení spasticity, schopnosti izolovaných pohybů a klasifikace dětí s DMO z hlediska stupně dosažené lokomoce. Nově je uváděna škála schopnosti izolovaných pohybů a cílem je ověřit možnosti a potřebnost jejího zavedení do klinické praxe. Je testován vztah stupně dosažené lokomoce (lokomoční stadium dle Vojty) ke schopnosti izolovaných pohybů (škála schopnosti izolovaných pohybů), respektive k míře spasticity (Ashworthova škála). Hodnoceno je 25 dětí se spastickou formou DMO. Klíčová slova: spasticita, izolovaný pohyb, lokomoce, škála

Mateřská škola a rodina
GUCKO, Kamila
Cílem této bakalářské práce je pojmenovat vzájemná očekávání rodičů předškolních dětí vůči mateřské škole a pedagogů mateřské školy vůči rodičům dětí, které ji navštěvují. Teoretická část se zaměřuje na popis rodiny, výchovných stylů, současné mateřské školy a kriterií, které pro spolupráci rodiny a mateřské školy stanovuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumná část je založena na použití kvalitativní metody - rozhovoru. Jsou zde shrnuty a graficky znázorněny výsledky rozhovorů vedených s čtyřiceti rodiči dětí navštěvujících mateřskou školu a dvacetičtyřmi pedagogy. Závěr práce porovnává očekávání rodičů, očekávání pedagogů a poznatky získané na základě prostudované literatury.

SmartBoard a jeho využití při vzdělávání integrovaného žáka s PAS na ZŠ
KOPALOVÁ, Markéta
V problematice zdravotně postižených se v současné době často hovoří o integraci, neboli začleňování jedince s postižením do intaktní společnosti. Tento proces bývá velmi dlouhý a složitý. Výsledky začlenění jedince do třídy mezi intaktní žáky tak nezáleží jen na práci učitele, ale i na rodinné diagnostice a celém stimulačním programu, který napomáhá tomu, aby bylo dítě co nejlépe integrovatelné. Velmi obtížná bývá integrace právě osob s poruchou autistického spektra, jejichž chování se často neobejde bez problémů. Existují ale jedinci, které je možné, většinou za pomoci asistenta, integrovat do základní školy mezi intaktní vrstevníky. Nevýhodou integrace bývá chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitele. Pokud takový učitel nemá s problematikou autismu žádné zkušenosti, vyučování bývá problém. Někdy může být velkým pomocníkem právě některá z informačních a komunikačních technologií, například SmartBoard, jehož ovládání je velmi snadné. Vhodné je tedy i pro jedince s postižením jemné motoriky, a dokáže zaujmout kromě intaktních dětí i děti s poruchou autistického spektra. Tato bakalářská práce je zaměřena na využití SmartBoardu u dětí s poruchou autistického spektra, které jsou integrované na základní škole. K jejich výchově a vzdělávání je tak potřeba využívat speciálních přístupů. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu mentální retardace, její etiologii, symptomatice a rozdělení. Dále popisuje demenci u dětí, kdy jedinec ztrácí již dříve osvojené dovednosti a schopnosti. Velký úsek teoretické části se zabývá poruchami autistického spektra, kde je popsána etiologie, prevalence a symptomatika se zaměřením na triádu problémových oblastí. Věnuje se rovněž přidruženým postižením a rozdělení jednotlivých poruch autistického spektra, na časný infantilní autismus, atypický autismus, jiné dezintegrační poruchy v dětství, Aspergerův syndrom a schizoidní poruchu v dětství. Závěr teoretické části se věnuje diagnostice a výchově a vzdělávání jedinců s tímto druhem postižení. Praktická část je zpracována na základě informací získaných formou dotazníků. Jedná se tedy o kvantitativní výzkum za použití metody dotazování. Výzkumným souborem jsou všechny základní školy v celé České republice. Zkoumána byla především data ze základních škol, které integrují jedince s poruchou autistického spektra. Bylo zjištěno, že 75% základních škol, které mají integrovaného žáka s poruchou autistického spektra, využívají k jeho vzdělávání SmartBoard. Posuzován byl pak zejména způsob získávání metodických materiálů těchto základních škol v jednotlivých krajích. Výsledky ukázaly, že více než polovina respondentů si materiály vytváří či kupuje. 34% k těmto dvěma způsobům řadí ještě stahování z různých internetových portálů, kde se v současné době nachází kolem 16 000 materiálů pro základní školy. Pouze 40% respondentů spolupracuje s ostatními školami. Podle mých postřehů z provedeného výzkumu vyplynulo, že pokud by spolu pedagogové vzájemně více komunikovali a předávali si osvědčené materiály, znamenalo by to zvětšení nabídky pro pedagogickou práci. Výsledky této bakalářské práce by tak mohly sloužit k rozšíření informovanosti o pomůcce SmartBoard a o jeho pozitivech. O těch jsem se mohla přesvědčit v jedné základní škole, kde integrují dívku s poruchou autistického spektra, a kde jsem mohla být přítomná její výuce. V rámci práce byl také vytvořen nástin metodického materiálu z matematiky, který je určen pro 4. třídu, a který by mohl inspirovat učitele integrovaných žáků s poruchou autistického spektra při práci s nimi.

Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.

Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.

Cesta - poutní cesta očima ateisty
Šlemrová, Helena ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent) ; Špirk, Ivan (oponent)
Šlemrová, H.: Cesta - poutní cesta očima ateisty. /Diplomová práce/ Praha 2006 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, počet stran: 100 s. (Přílohy: CD s nevyužitým materiálem, Cestovní a fotografický deník, výtvarné práce žáků ZŠ a ZUŠ) Diplomová práce je teoretickou a praktickou studií zvoleného tématu. Její součástí je kromě textové části, cestovní a fotografický deník, výtvarné práce dětí vycházející z navržených projektů a návrhy těchto projektů obsažené v textové části. Tématem teoretické části je studie náboženských poutí v minulosti i dnes a jejich porovnání s jedinečností Hájeckých poutí. V didaktické části jsou navrženy výtvarné projekty pro žáky základních, základních uměleckých a středních škol, které se zabývají především posvátným a profánním v dnešní společnosti. Praktická část (deníky) výtvarně interpretují dnešní i historickou podobu poutí do Hájku. Cílem práce bylo tyto poznatky teoreticky i výtvarně zdokumentovat a obohatit tak novým pohledem. Klíčová slova: Cesta, poutní cesta, pouť, posvátné, profánní, čas, deník, dokument.

Specifická ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami obličeje
KAŇKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá specifickou ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami obličeje. Rozštěpové vady obličeje patří k častým vrozeným vývojovým vadám s incidencí 1 : 550 živě narozeným dětem, proto je důležité poskytovat těmto dětem adekvátní ošetřovatelskou péči a ctít tak odkaz zakladatele české plastické chirurgie Prof. Františka Buriana. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo vypracovat návrh ošetřovatelského postupu u dětí s rozštěpovými vadami. Druhý cíl byl vypracování edukačního programu u dětí s rozštěpovými vadami obličeje pro sestry a rodiče. Oba cíle byly splněny. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 ?sestry, které pracují na specializovaném oddělení mají dostatek informací o ošetřovatelské péči u dětí s rozštěpovými vadami obličeje?. Hypotéza č. 2 ?sestry na neonatologickém oddělení mají dostatečné informace o ošetřování dětí s rozštěpovými vadami obličeje?. Dále byly před výzkumným šetřením definovány dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jak sestry zajišťují specifickou ošetřovatelskou péči u dětí s rozštěpovými vadami obličeje? Výzkumná otázka č. 2: Jaké zásady považují sestry za důležité při ošetřovatelské péči o děti s rozštěpovými vadami obličeje? Ke sběru dat byly použity metody dotazníků, rozhovorů a pozorování. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury a byl určen sestrám na lůžkovém oddělení. Rozhovor byl sestaven na základě vlastní zkušenosti při pozorování sester ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Centru pro léčbu rozštěpových vad a na základě informací získaných z odborné literatury. V nemocnici České Budějovice bylo rozdáno 60 dotazníků v měsíci březen roku 2011. Úplných dotazníků použitých na zpracování bylo 47. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady bylo rozdáno 11 dotazníků v měsíci březen roku 2011. Úplných dotazníků použitých pro zpracování bylo 9. Zkoumaným souborem v rozhovoru bylo 11 sester pracujících ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Centru rozštěpových vad na Dětském oddělení JIP a na Dětském oddělení. Z výsledků vyplývá, že sestry pracující na specializovaných a neonatologických odděleních mají dostatek informací. Dále z výsledků vyplývá, jak sestry zajišťují specifickou ošetřovatelskou péči a jaké zásady považují za důležité. V rámci stanoveného cíle jsme na podkladě rozhovorů se sestrami vypracovaly edukační programy pro rodiče a sestry, které mohou sloužit ke zlepšení ošetřovatelské péče a zejména rodičům naučit se správně pečovat o své dítě s rozštěpovou vadou obličeje.

Vývoj kresby domu u dětí na 1. stupni ZŠ
ŠOLTÉSOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj kresby domu u dětí na 1. stupni základní školy. V teoretické části popisuje zákonitosti mladšího školního věku, vývoj výtvarného projevu dětí a propojení arteterapie s kresbou domu. Praktická část obsahuje analýzu kreseb domu u dětí mladšího školního věku, charakterizuje vývoj kresby domu a zabývá se rozdíly v kresbách chlapců a dívek.