|
Měření prvotních terénních dat
Kasíková, J. ; Novák, P. ; Nováková, L. ; Michálková, J. ; Vaněček, M. ; Vanerová, Z. ; Semíková, H. ; Zuna, M. ; Skřipko, J. ; Nováková, Lucie ; Plšková, M. ; Vojtěchová, A. ; Sosna, K. ; Kocourek, R. ; Záruba, J.
Zpráva popisuje vrtné práce a karotáž včetně akustického zobrazení vrtu provedené v rámci projektu v roce 2011. Data jsou popsána a následně interpretována.
|
|
PDS 2004 - Sborník prací doktorandů oboru Elektronové optiky
Müllerová, Ilona
Elektronová mikroskopie a optika má v Brně mnohaletou tradici a v současné době se v Brně významně rozšiřuje jak vývoj tak, i výroba elektronových mikroskopů. Vzniká tak akutní potřeba vychovat další generace odborníků. Zkušenost dostatečně prokázala, že má-li být průmysl elektronových mikroskopů úspěšný, musí v něm být přítomno vysoké procento pracovníků s vědeckým vzděláním a vědeckým přístupem k problémům. Toto jsou příčiny, proč oddělení elektronové optiky Ústavu přístrojové techniky přijímá do svých řad studenty postgraduálního doktorandského studia v počtu téměř se rovnajícím počtu vědeckých pracovníků. Oborová rada oboru elektronová optika ÚPT se v roce 2002 usnesla pořádat každoroční Seminář doktorandů, na němž budou ústně prezentovány práce studentů PDS, nacházejících se ve všech fázích jejich studia. Navíc se rozhodla tyto práce v podobě rozšířených dvou- až čtyřstránkových abstraktů publikovat ve zvláštním svazku. V současné době vyšel již třetí sborník PDS 2004.
|
|
Finanční analýza společnosti VINIUM a. s.
Chlubnová, Lucie ; Špička, Jindřich (vedoucí práce) ; Kubíček, Aleš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci závodu VINIUM a.s. z pohledu vlastníka. Finanční analýza bude provedena za období 2009-2013 s využitím horizontální a vertikální analýzy, poměrových ukazatelů, bonitních a bankrotních modelů. Dále bude provedeno mezipodnikové srovnání s obdobnými podniky za rok 2013. V práci bude vycházeno z výročních zpráv závodu VINIUM a.s. v daném období. V závěru práce je shrnuto doporučení pro vlastníky, ti by se měli zaměřit snížení podílu nákladových úroků, což by mělo dopomoct ke generování zisku a zlepšení výsledných hodnot poměrových ukazatelů. Nižší zadluženost by vedla i ke splnění bilančních pravidel a lepším výsledkům při analýze bonitních a bankrotních modelů, momentálně se závod nachází v zóně bankrotu. Celkové finanční zdraví závodu není moc dobré, jelikož svým vlastníkům ani v jednom roce nepřináší ekonomickou přidanou hodnotu. VINIUM a.s. je závislá na finanční pomoci své mateřské společnosti České vinařské závody a.s. a společnostech ve skupině PROSPERITA. Silnou stránkou závodu je obchodní deficit, kdy VINIUM a.s. využívá bezúročný úvěr od svých dodavatelů.
|
|
Analýza kriminality v Praze v roce 2014 a její dopady na hospodářství
Dragounová, Jana ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mapováním kriminality na území hlavního města Prahy v roce 2014 a jejím dopadem na hospodaření zainteresovaných subjektů. Teoretická část vymezuje pojem kriminalita, popisuje faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku a rozvoje kriminality a její ekonomické důsledky. Kromě toho jsou zde uvedeny některé významné teorie, zabývající se kriminalitou a metody, kterými je kriminalita vykazována. Značná pozornost je věnována bezpečnostní situaci v České republice v roce 2014. V praktické části je provedena analýza výdajů na bezpečnost, dále je zde rozebrána preventivní politika hl. m. Prahy a analyzovány grantové a dotační programy, které jsou zdrojem jejího financování. Kromě toho je zde analyzována kriminalita, jak na území Prahy celkově, tak na území MČ Praha 1, 5 a 11, které vykazují zvýšený výskyt trestné činnosti.
|
| |
|
Problematika klíšťové encefalitidy
NUSLOVÁ, Aneta
Problematika klíšťové encefalitidy Bakalářská práce se zabývá analýzou některých ukazatelů výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou ve 2 krajích v ČR za období let 1996 - 2006. Klíšťová encefalitida je závažná neuroinfekce, kterou přenáší klíště obecné. Trvale se vyskytuje na území ČR. Některé lokality ČR jsou významnými přírodními ohnisky KE i v rámci střední Evropy. Nejúčinnější ochranou před tímto závažným onemocněním je včasné očkování. Cílem práce bylo srovnání trendů incidence v Jihočeském a Středočeském kraji s přihlédnutím k charakteru a rozloze přírodních ohnisek. V práci je analyzován výskyt tohoto onemocnění podle věku, pohlaví, bydliště a místa akvirace klíšťat u případů hlášených ve sledovaném období na okresech České Budějovice a Příbram. Nezbytné podklady poskytl epidemiologický odbor KHS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a epidemiologické oddělení KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze, Územní pracoviště Příbram. Rozborem dat bylo zjištěno, že výskyt KE v obou krajích ve sledovaném období poměrně významně meziročně kolísá. Nejvyšší počet případů hlášených v Jihočeském kraji byl zaznamenán v roce 2000, kdy onemocnělo celkem 232 osob. Nejvyšší počet případů hlášených ve Středočeském kraji byl v roce 2006, kdy onemocnělo celkem 113 osob. Rozborem podle pohlaví nemocných bylo zjištěno, že ve zkoumaném období v okresech České Budějovice i Příbram naprosto převažuje onemocnění mužů. Rozborem výskytu podle věku byla zjištěna nejvyšší incidence ve věkové skupině 55-64 let na okrese České Budějovice a ve věkové skupině 45-54 let na okrese Příbram. V obou okresech převažující počty případů KE tvoří lidé trvale bydlící ve městech. Významné lokality akvirací klíšťat u případů hlášených na okrese České Budějovice jsou v naprosté většině případů součástí v příměstských rekreačních oblastech, které se nacházejí v povodí střední Vltavy a jejích přítoků. Například jde o lokality Borovany, Boršov, Kamenný Újezd, chatová oblast podél Rančického potoka nebo rekreační oblast Mrhal a Štilec. Rovněž region Trhové Sviny, Nové Hrady a Zliv se nachází uvnitř přírodního ohniska nákazy. V okrese Příbram je to především břehová oblast přehradní nádrže Orlík. Rozdíly v celkové incidenci jsou podmíněny rozdílnými charakteristikami přírodních ohnisek v obou sledovaných okresech. Jihočeské přírodní ohnisko lze označit za velkoplošné. Nachází se v optimální nadmořské výšce a v optimálních hydrologických a biologických podmínkách, které umožňují takřka trvalou cirkulaci viru v ohnisku. Středočeské přírodní ohnisko zaujímá nižší rozlohu a je závislé na kolísání teplotních a dalších klimatických vlivů.
|
|
Jak rychle opadají předsevzetí? Příklad na návštěvnosti fitness po Novém Roce
Adamcová, Barbora ; Rotschedl, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem práce je zkoumat vliv novoročních předsevzetí na návštěvnost posilovny a dobu, za jakou tato námi zvolená předsevzetí opadnou. Analýza byla provedena metodou nejmenších čtverců na datech získaných od Hamr -- Sport, a.s. a prokázala pozitivní vliv předsevzetí na návštěvnost posilovny v areálu Záběhlice. Práce analyzuje také vliv počasí, srážek, dnů v týdnu a měsíců na úroveň návštěvnosti. Podle výsledků odhadu ekonometrického modelu novoroční předsevzetí trvají v průměru tři měsíce. V zájmu verifikace tohoto období byl proveden test robustnosti, který výsledek potvrdil. Respondenti v dotazníkovém šetření uváděli nejčastěji, že své poslední novoroční předsevzetí dokázali dodržovat tři měsíce (téměř 40 %). Dotazník také odhalil, že lidé zřejmě opouští své dlouhodobé plány nejčastěji z důvodu lenosti a nedostatku vůle, ale většina z nich nepoužívá žádné motivační nástroje k řešení problému sebekontroly (nebo spoléhají na svou vůli a schopnosti).
|
|
Genetická diverzita v populaci západního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) chované v polozajetí v Senegalu, fylogenetické vztahy mezi západním (T. d. derbianus) a východním poddruhem antilopy Derbyho (T. d. gigas)
Zemanová, Hana ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Zástupci čeledi Bovidae jsou předmětem mnoha výzkumů, které se zabývají jejich fylogenezí, taxonomií, časem divergence, nebo genetickou diverzitou. Taxonomie se řeší pomocí srovnání morfologických znaků nebo genetickými metodami, genetická diverzita může být zjištěna analýzou rodokmenu nebo taktéž genetickými analýzami. Tragelaphinae čítají devět druhů v rámci dvou rodů Tragelaphus sp. a Taurotragus sp. Antilopy rodu Taurotragus (T. derbianus and T. oryx) patří mezi největší antilopy světa. Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus) má dva poddruhy, západní (T. d. derbianus) a východní (T. d. gigas), které se rozlišují na základě morfologických znaků. Západní poddruh antilopy Derbyho (T. d. derbianus) patří ke kriticky ohroženým živočichům. Jediná populace tohoto druhu, čítající méně než 200 jedinců, žije národním parku Niokolo Koba v Senegalu. Pro záchranu tohoto poddruhu byl v roce 2000 založen chov v polozajetí. Vznikl za účasti šesti zakladatelů (jednoho samce a pěti samic), u kterých předpokládáme, že nejsou příbuzní. Populace v roce 2013 čítá 95 jedinců, žijících v sedmi stádech v rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu. Populace je spravována managementem, který se snaží minimalizovat příbuznost jedinců. V roce 2008 byla vytvořena plemenná kniha antilopy Derbyho (T. d. derbianus), která je každoročně publikována. Jedná se o malou populaci s nízkým počtem zakladatelů a bez genového toku, ohroženou inbreedingem a genetickým driftem. Genetická diverzita této populace byla zhodnocena pomocí mikrosatelitních markerů a výsledky této analýzy byly porovnány s výsledky analýzy rodokmenu. Analýza rodokmenu ukázala největší genetickou diverzitu v generaci zakladatelů (FOUNDERS). V generaci potomků zakladatelů (OFFSPRING 1; narozených v sezóně 2007/2008) genetická diverzita klesla díky tomu, že reprodukce se účastnil jediný samec. V další generaci potomků, tj. mláďat potomků zakladatelů (OFFSPRING 2; narozených v sezóně 2009/2010) diverzita vzrostla díky zapojení více jedinců do reprodukce. Pro genetickou analýzu bylo vybráno patnáct jedinců a pět polymorfních mikrosatelitních lokusů (z celkového počtu třinácti testovaných). Byly hodnoceny parametry genetické diverzity (HE a HO, Ar a odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy, a FIS a FST).Nebyly zjištěny žádné odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Výsledky genetické analýzy potvrdily nejvyšší genetickou diverzitu u zakladatelů (FOUNDERS: Ar = 2.79; HE = 0.664; HO = 0.750; FIS = --0.154). V obou generacích potomků hodnoty alelické bohatosti a pozorované a očekávané heterozygotnosti klesly (Ar = 2.15; HO = 0.580; HE = 0.586 u OFFSPRING 1 a Ar = 2.14; HO = 0.370; HE = 0.480 u OFFSPRING 2). Oproti výsledkům analýzy rodokmenu nebylo pozorováno žádné zlepšení v generaci OFFSPRING 2. Výsledné hodnoty parametrů genetické diverzity byly celkem uspokojivé, navzdory nízkému počtu zakladatelů a páření příbuzných jedinců.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
Hodnocení znečištění ovzduší přízemním ozonem na Šumavě
Fišer, Michal ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na komplexní zhodnocení koncentrací přízemního ozonu na Šumavě. Meteorologická stanice Churáňov vykazuje jarní a letní maxima přízemního ozonu. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny od dubna do června. Druhé maximum se objevuje v srpnu. Nejnižší hodnoty jsou zjišťovány od listopadu do ledna. Studované období zahrnuje 15 let (1995 - 2009). Průměrná roční koncentrace ozonu byla 79,4 µg.m-3 . Nejvyšší hodnoty expozičního indexu AOT 40F byly zjištěny v roce 2006 (34,9 ppm.h) a v roce 2003 (32,9 ppm.h). Kritická hodnota pro AOT 40 F je 5 ppm.h. V práci je určována závislost přízemního ozonu na vybraných meteorologických prvcích (teplota, úhrn srážek, vlhkost, rychlost větru a sluneční záření) a znečišťujících látkách (NOx a NO2) pomocí lineární regrese. Neparametrický Mann Kendallův test byl použit pro detekci a odhad monotónního vývoje v časové řadě a pro studium je použit na ročních hodnotách: průměr, 98% kvantil a medián. Trend ročních koncentrací přízemního ozonu pomocí 98% kvantilu byl statisticky potvrzen na stanici Churáňov za období 1995 - 2009. Trendy přízemního ozonu u průměru a mediánu nebyly statisticky potvrzeny. V práci je určen také víkendový efekt přízemního ozonu (vyšší koncentrace během víkendových dnů než v pracovních dnech). Klíčová slova: přízemní ozon, AOT...
|
host ::
