|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
Metodika 3D dokumentace a vizualizace interiérů památkových objektů
Brůna, Vladimír ; Větrovská, Barbora ; Marek, Zdeněk ; Brejcha, Marcel ; Frouz, Martin ; Frouzová, Martina
Metodika si neklade za cíl obsahově pojmout celou škálu prostorové digitalizace, proto je zúžena na hlavní a v praxi nejvíce využívanou metodu 3D laserového terestrického (pozemního) skenování, využívaného zejména na velké objekty typu hrad, kostel, zámek, budova, kamenosochařské dílo typu sousoší, socha, erb, římsa. Je určena pracovníkům odborných institucí, které se zabývají ochranou kulturního dědictví, mezi tyto instituce patří především Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav a orgány státní památkové péče, dále vysoké a střední školy s akreditovanými obory zaměřené na dokumentaci památek a muzea a galerie výtvarných umění.
Plný text: PDF
|
|
Památky mariánského kultu v Plzni (od středověku do baroka)
CHALUPOVÁ, Tereza
Práce zkoumá mariánské památky v Plzni, jejich výskyt, ikonografii a příčiny vzniku jednotlivých typů. Úvodní kapitola shrnuje život Panny Marie. Následující kapitoly se zabývají historií města a církevních řádů působících ve městě. Hlavní částí práce je katalog památek s jejich stručnou historií a popisem. V závěru práce jsou předchozí poznatky shrnuty a zhodnoceny.
|
|
Posouzení přínosu rekonverze z hlediska hodnoty církevního objektu ve vybrané lokalitě
Strnková, Markéta ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí církevního objektu ve vybrané lokalitě. Na začátku jsou v práci popsány církevní objekty a jejich vliv na okolí, struktura římskokatolické církve a vývoj církevního majetku v průběhu historie. To je doplněno o základní pojmy a možné postupy oceňování kulturních památek. V praktické části se zabývám rekonverzí církevního objektu, konkrétně klášterem dominikánů ve Znojmě. Na základě analýzy Znojma a kláštera došlo k navržení možných využití kláštera. Z nich byly vybrány dvě varianty, které byly porovnány. Z těchto dvou variant byla zvolena jedna jako nejvhodnější možnost pro další využití.
|
|
Studie k dějinám středověkého osídlení. Archeologie na Telečsku.
BARTUŠEK, Petr
Tato práce se zabývá vývojem osídlení mikroregionu Telečsko a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace. Na základě především souhrnu dosavadních archeologických výzkumů a historicky orientovaných prací je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území ve 13. a 14. století. Práce vychází především z uskutečněných archeologických výzkumů Muzea Vysočiny Jihlava, výzkumů PhDr. Josefa Bláhy a Prof. PhDr. Lubomíra Konečného a výzkumů dalších archeologů, kteří se zabývali lokalitami na Telečsku. Práce přináší možný úhel pohledu na zdejší středověké osídlení a poukazuje na další poznatky vyplývající z aktuálního historického a archeologického poznání mikroregionu. Rovněž se tato práce snaží poukázat na problémy a otázky, které v rámci archeologie na Telečsku nebyly prozatím dostatečně zodpovězené. Přílohy: Mapové podklady, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, fotografická dokumentace předpokládaných poloh ZSO.
|
|
Historické památky Strakonic ve výtvarné výchově
ČEČKOVÁ, Květa
Cílem této bakalářské práce je vymezit vztah žáků staršího školního věku k historickým památkám Strakonic a zjistit rozsah a kvalitu vědomostí týkajících se strakonických nemovitých památek. Dále si tato bakalářská práce klade za svůj cíl zjistit, jaké místo zaujímá architektonická tvorba v hodnotovém systému žáků 2. stupně ZŠ. V teoretické části práce je věnován prostor především shrnutí a srovnání dostupných pramenů týkajících se historie města a jeho architektonických památek. Teoretická část obsahuje i stručný psychologický popis osobnosti žáka 2. stupně základní školy a jeho výtvarného projevu, vymezení funkce umění a architektury v životě dospívajících. V praktické části se věnuji zpracování výsledků výzkumu, který proběhl u žáků 6. a 9. tříd formou dotazníkového šetření.
|
|
Galerie barokních soch pod širým nebem v Liběšicích
Klapetková, Jana ; Horyna, Martin (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá zejména sochařskou výzdobou severočeské obce Liběšice. Přestože se jedná o dílo ojedinělé svým urbanistickým rozsahem, je tato bakalářská práce snad první, která se tématem zabývá. Tomu odpovídá i její struktura. Nejprve je obecně popsána historie Liběšic, protože zejména držení Liběšic pražskými jezuity, kteří si zde vybudovali i svou rezidenci, se silně podepsalo na formování celého panství. Dále je zmíněno několik nejvýznamnějších architektonických památek v obci, protože právě na nich se podíleli slavní architekti jako byl Kilián Ignác Dientzenhofer nebo Guilio Broggio. Jedná se tedy o stavbu jezuitské rezidence, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kapli sv. Františka Xaverského. Jádrem práce je popis soch na náměstí a jejich ikonografie. Každá socha na ohradní zdi jezuitské rezidence i skupina pěti soch s centrálním výjevem sv. Jana Napomuckého mezi anděly jsou podrobně popsány a částečně je zdokumentován i jejich, většinou dosti nelichotivý, stav. Na závěr jsou naznačeny možné komparace a analogie.
|
|
Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace - Ševětín a okolí
Macháčková, Kateřina ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Hlaváč, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na mapování, popis a hodnocení významu jednotlivých architektonických a jiných památek v oblasti Ševětína a na průzkum povědomí o hodnotách studované oblasti u vybrané skupiny obyvatel, členů Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Teoretická část obsahuje charakteristiku cestovního ruchu - vývoj cestovního ruchu, životní prostředí a cestovní ruch, kultura a cestovní ruch, památky a cestovní ruch, dopravní služby v cestovním ruchu a marketingový výzkum. Praktická část je zaměřena na památky, které se v okolí Ševětína vyskytují a na dotazníkové šetření s cílem zjistit míru povědomí o Ševětínsku u členů Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Na základě získaných dat byly navrženy doporučení, které by mohly pomoci ke zvýšení cestovního ruchu v této oblasti.
|
|
Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900
Zimmer, Tomáš ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Koncem devatenáctého století se postupně opouštějí objektivní principy v architektuře směrem k principům individuálním a lokálním. Nově se rehabilituje česká renesance i české baroko. Působí zde mnoho faktorů, které k tomu přispívají. Jde zejména o vliv okolních států, kde je baroko rehabilitováno o něco dříve. Dále je to poznání samotných architektů, kteří se podílejí na rekonstrukci barokních památek. Postupně přibývá i článků a knih týkajících se barokní architektury. Novobaroko je oceňováno jako styl, který dobře zapadne do pražské architektury a nepůsobí zde rušivě a cize. Novobarokní realizace se uplatňují v nově vznikajících urbanistických centrech a v místech pražských asanací, najdeme je též na architektonických výstavách. Existují určité předstupně novobarokní architektury, jako je například druhé rokoko, módní styl poloviny století a také architektonické importy, ale hlavní proud novobarokní architektury začíná až s příchodem Friedricha Ohmanna do Prahy kolem roku 1889. Stojí tu vedle sebe novobaroko ve své čisté formě proti eklektické formě s vlivy ostatních architektonických stylů, zejména secese. Samotné inspirační zdroje novobaroka jsou více různorodé, čerpají jak z domácí tradice, a to z jejich různých etap, tak i ze zahraničí, především z Vídně, ale i vzdálenější Francie. Není však žádný...
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Jitka Janečková: "Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád". Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem. Tato rigorózní práce pojednává o dvou životních příbězích a spolupráci mezi předními českými městskými archiváři plzeňským Fridolínem Macháčkem (1884-ň1954) a pražským Václavem Vojtíškem (1883-ň1974). Vychází ze souboru dochované vzájemné korespondence (edice nejzajímavějších 411 dopisů z let 1905-ň1954) a dalších archivních pramenů. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé a kolegové dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech ale také v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední české archivní odborníky, a zasloužili se o rozvoj mnoha venkovských archivů v Čechách i na Moravě (významný byl například jejich podíl při založení Archivu města Ostravy). O obdivuhodné spolupráci mimo jejich domovské působiště, někdy až mimořádné a nad rámec oficiálních povinností archivního inspektora pro Čechy V. Vojtíška a konzervátora památek F. Macháčka, svědčí jejich profesionální zájem o místní archivy a muzea v širším rozsahu. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním...
|
host ::
